4 C 141/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 34 325 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 325 000 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 460,71 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 34 325 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 105 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácena na uhrazeném soudním poplatku částka ve výši 505 Kč z účtu Okresního soudu ve Vyškově.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 325 Kč se zákonným úrokem z prodlení, částku 8 319 Kč (tj. nesplacený úrok ve výši 8 169 Kč a náklady upomínání ve výši 150 Kč) a smluvní pokutu ve výši 12 631,60 Kč z dluhu na smlouvě o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 8. 3. 2019 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy [právnická osoba] poskytlo žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 32 866 Kč. Celkově se žalovaný zavázal uhradit [právnická osoba] částku 67 866 Kč v 24 měsíčních splátkách nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 8. 3. 2021 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaný zažádal o půjčku, vyplnil požadované registrační údaje a provedl tzv. verifikační platbu. Následně byla žalovanému na jeho bankovní účet poskytnuta částka 35 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 8. 9. 2020. Žalobkyně v žalobě požadovala uhradit jistinu ve výši 34 325 Kč, 8 319 Kč za kapitalizovaný úrok a náklady upomínání, smluvní pokutu ve výši 12 631,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 460,71 Kč (tj. 10,00 % ročně z částky 34 325 Kč od 8. 8. 2019 do 10. 8. 2020) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 34 325 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení. Na výzvu soudu k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně dne 17. 8. 2021 reagovala tak, že vzala žalobu co do částky 20 950,60 Kč (tj. částky 8 319 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 631,60 Kč) zpět a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Dle ustanovení § 1959 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 8. 3. 2019 a výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že [právnická osoba] uzavřelo s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a uhrazením verifikační platby dne 8. 3. 2019 ve výši 0,01 Kč ujednání, ve kterém se zavázalo poskytnout žalovanému částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit a uhradit veškeré úroky a další platby, tedy celkem částku 67 866 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 827,75 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 73,81 % ročně. Smluvní strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to každý den prodlení a paušální poplatek na úhradu nákladů v částce 50 Kč za každou upomínku. Dle čl. 3 obchodních podmínek v případě prodlení klienta se splácením jakékoliv částky přesahujícím třicet dnů, je věřitel oprávněn zesplatnit dosud nesplacenou jistinu a přirostlé úroky a sankce a požadovat jejich okamžité uhrazení. Věřitel bude o možnosti zesplatnění klienta informovat nejméně 30 dní předem. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že na účet žalovaného byla pod variabilním symbolem [číslo] (tj. shodným jako číslo smlouvy) poskytnuta částka 35 000 Kč. Z upomínky ze dne 8. 6. 2019 a opakované výzvy k úhradě ze dne 8. 7. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] opakovaně vyzvalo žalovaného k úhradě splátek, kdy byl žalovaný rovněž upozorněn na možnost zesplatnění pohledávky. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 7. 8. 2019 vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla zesplatněna. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, včetně podacího archu a potvrzení o přijetí platby ze dne 1. 9. 2020 vyplývá, že [právnická osoba] postoupilo pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2021, včetně podacího archu, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, nejpozději do dne 19. 3. 2021.

12. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva úvěru, a to pomocí prostředků komunikace na dálku a uhrazením verifikační platby, kdy žalovanému byla celkem poskytnuta částka 35 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku nevrátil a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

13. Mezi smluvními stranami byla dojednána smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 35 000 Kč. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. Žalobkyně však na výzvu soudu nebyla schopna doložit, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného došlo. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] poskytlo spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovaným a [právnická osoba] je neplatná dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Spotřebitel tak je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu poníženou o jeho částečnou úhradu, tedy částku 34 34 25 Kč, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je tak nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění požadovaná věřitelem není přiměřená možnostem spotřebitele, má v případném sporu právě spotřebitel (žalovaný). [právnická osoba] nejprve vyzvalo žalovaného k úhradě jednotlivých splátek a následně dne 7. 8. 2019 dlužnou částku zesplatnilo a vyzvalo žalovaného, aby ji okamžitě uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný žádným způsobem proti této lhůtě k úhradě nebrojil, byl povinen částku 34 325Kč uhradit do 7. 8. 2019, pokud tak neučinil, dostal se s úhradou dlužné částky od 8. 8. 2019 do prodlení. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou finanční částky je povinen dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit od 8. 8. 2019 do zaplacení i zákonný úrok z prodlení z částky 34 325 Kč. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, který byl z částky 34 325 Kč za dobu od 8. 8. 2019 do 10. 8. 2020 kapitalizován na částku 3 460,71 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 34 325 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení.

14. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého se náhrada nákladů řízení poměrně rozdělí podle úspěchu řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst.

1. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 500 Kč. Zástupci žalobkyně by náležela odměna za celkem 2 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby, a dále odměna ve výši ½ za jednoduchou výzvu k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 1 250 Kč. Dále by advokátovi náležel režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud by tedy činila odměna zástupce žalobkyně částku 1 550 Kč. Žalobkyně by měla nárok na náhradu za DPH ve výši 325,50 Kč, a soudní poplatek ve výši 1 374 Kč, kdy by se při plném úspěchu jednalo celkem o částku 3 249,50 Kč. Žalobkyně však byla úspěšná pouze z 67 % (včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), naopak žalovaný byl úspěšný z 33 %. Žalobkyně tak byla úspěšná z 34 % a náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 1 105 Kč.

15. Po částečných zpětvzetích řízení zůstalo předmětem řízení zaplacení částky 34 325 Kč s příslušenstvím, soudní poplatek tak činí z této částky 1 374 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila částku 1 879 Kč, soud tedy rozhodl tak, že žalobkyni částku 505 Kč vrátil.

16. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec l občanského soudního řádu.