4 C 143/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem sídlem Adresa advokáta B 3) Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ( Anonymizováno Anonymizováno ), narozená Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem – pozemek par. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, bydlení, pozemek par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec a část obce , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej shora uvedených nemovitostí ve veřejné dražbě. Výtěžek bude rozdělen mezi účastníky dle jejich spoluvlastnických podílů.

III. Žalovaní jsou povinni uhradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení v částce , částka, k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, (dále jen „Nemovité věci“), kdy žalovaní jsou dalšími spoluvlastníky předmětných Nemovitých věcí, přičemž každý z účastníků řízení je vlastníkem podílu o velikosti ¼. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že žalované oslovil a navrhl jim několik možných způsobů vypořádání jejich spoluvlastnictví, avšak k dohodě mezi spoluvlastníky nedošlo. Žalobce uvedl, že o Nemovité věci nemá zájem a navrhl tedy spoluvlastnictví k předmětným Nemovitým věcem zrušit a spoluvlastnický podíl žalobce přikázat do vlastnictví žalovaným in eventum nařídit prodej Nemovitých věcí ve veřejné dražbě a výtěžek rozdělit mezi spoluvlastníky dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

2. Dne , datum, byl soudu doručen vzájemný návrh žalovaných , právnická osoba, ) na odklad zrušení spoluvlastnictví ve smyslu ust. § 97 o. s. ř. Žalovaní odůvodnili návrh na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví tím, že by zrušením spoluvlastnictví k Nemovitým věcem došlo k vážnému ohrožení oprávněných zájmů žalovaných. Žalovaní v tomto návrhu poukázali na velmi špatný psychický stav žalované 2) a její další zdravotní problémy, v důsledku čehož je odkázána na každodenní pomoc ostatních žalovaných. Změna jejího bydliště v případě zrušení spoluvlastnictví a prodání Nemovitých věcí by mělo nevratné následky na její zdravotní stav. Dále žalovaní poukázali na skutečnost, že žalovaná 3) se nachází v tíživé finanční situaci, kdy Nemovité věci užívá pro potřebu svou a potřebu svých , Anonymizováno, , Anonymizováno, dětí a v současné době se jí nedaří najít zaměstnání a je tak finančně závislá na žalovaném 1). Spoluvlastnický podíl žalovaných na Nemovitých věcech je zatížen zástavním právem věřitele k zajištění pohledávky ve výši , částka, , tíživá finanční situace žalovaných tak žalovaným nedovoluje získat finanční prostředky nutné k vyplacení žalobce. Příjem žalovaného 1) se snížil v důsledku pandemie koronaviru a restrikcí ze strany vlády ČR nevykonával výdělečnou činnost jako přivýdělek ke starobnímu důchodu, rovněž žalovaný 1) se potýká se , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . Za současného stavu nejsou žalovaní schopni žalobcův spoluvlastnický podíl na Nemovitých věcech odkoupit, nejsou však schopni si zajistit náhradní bydlení, neboť na to nemají finanční prostředky. Žalovaní dále poukázali na skutečnost, že žalobce podíl na Nemovitých věcech nabyl na základě příklepu soudního exekutora v rámci exekučního řízení vedeného na majetek syna žalovaných 1), 2), necelý měsíc po získání tohoto podílu pak žalobce oslovil žalované s návrhem na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání, je tedy zřejmé, že žalobce nemá a nikdy neměl vůli Nemovité věci užívat a dle žalovaných tedy jedná nemravně a nepoctivě za účelem svého obohacení. Žalovaní navrhli, aby soud rozhodl tak, že se zrušení spoluvlastnictví odkládá na 2 roky ode dne nabytí právní moci rozsudku, kdy se v mezidobí budou snažit vydělat a ušetřit finanční prostředky na odkup spoluvlastnického podílu žalobce.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV. č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, soud zjistil, že žalobce a žalovaní , právnická osoba, jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, tak, že každý z účastníků řízení vlastní podíl o velikosti ¼. Na spoluvlastnických podílech žalovaných vázne zástavní právo k zajištění pohledávky společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, . Žalobce vlastnické právo k podílu na Nemovitých věcech nabyl na základě usnesení soudního exekutora o příklepu ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Z dopisu žalobce označeného jako „podílové spoluvlastnictví nemovitosti, způsoby dalšího řešení, stanovení nájmu“ ze dne , datum, adresovaného žalované 2) vyplývá, že se žalobce písemně obrátil na žalovanou 2) oznámil jí, že se stal vlastníkem podílu o velikosti ¼ na Nemovitostech a navrhl několik způsobů řešení vypořádání spoluvlastnictví. Z předžalobní výzvy dle ust. § 142a o. s. ř. ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce opětovně vyzval žalované k vypořádání spoluvlastnictví k Nemovitým věcem a to vyplacením jeho vypořádacího podílu. Z lékařské zprávy – nález ze dne , datum, , závěru vyšetření ze dne , datum, a lékařské zprávy ze dne , datum, vyplývá, že zdravotní stav žalované není dobrý, když trpí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, atd. tak i , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z lékařské zprávy ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná 3) je , Anonymizováno, .

4. Na jednání konaném dne , datum, byl proveden výslech žalovaného 1), který opakovaně uvedl, že v důsledku koronaviru a přidruženým , podezřelý výraz, došlo ke zhoršení finanční situace žalovaných, část našetřených a darovaných peněž, které měly být použity na vyplacení žalobce, museli žalovaní použít na svoji obživu. Žalovaný 1) uvedl, že pobírá důchod ve výši , částka, , žalovaná 2) pobírá invalidní důchod ve výši , částka, , žalovaná 3) je na mateřské dovolené. Pokud jde o dluh váznoucí na podílech na Nemovitostech, tento žalovaní nesplácí, neboť původní věřitel údajně zanikl a nový je ke splácení nevyzval. Žalovaný si dříve přivydělával k důchodu ve slévárnách jako svářeč, kvůli , podezřelý výraz, , Anonymizováno, již dále nemohl tento přivýdělek vykonávat.

5. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, C 143/2018-143 ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, bylo rozhodnuto o vzájemném návrhu žalovaných tak, že návrh, aby zrušení spoluvlastnictví účastníků k v záhlaví označeným nemovitým věcem bylo odloženo od 2 roky ode dne nabytí právní moci rozsudku, byl zamítnut. Důvody tohoto částečného rozsudku spočívaly v zásadě v tom, že podmínky pro odložení zrušení spoluvlastnictví postupem podle ustanovení § 1155 odst. 1 o. z. nejsou dány. Zejména soud zdůraznil, že se nejeví reálným, aby žalovaní byli schopni během dvou let našetřit potřebnou částku pro vyplacení podílu žalobce, a to zejména s ohledem k jejich věku, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, i skutečnosti, že si žalovaní neplní své dřívější závazky a již aktuálně mají finanční problémy, které sami deklarovali. Fakticky by tedy odklad zrušení spoluvlastnictví nic nevyřešil. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, Co 238/2022-199 ze dne , datum, , který nabyl právní moci , datum, byl částečný rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Odvolací soud doplnil, že se shoduje s učiněnými skutkovými zjištěními i právním posouzením prvostupňového soudu a doplnil, že přes aktuálně velice , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, prvního žalovaného nebyly shledány zákonné důvody pro změnu napadeného rozhodnutí a pro vyhovění návrhu žalovaných na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví, když od napadeného rozhodnutí uplynula již doba více než dvou let, během kterých se celkové osobní a majetkové poměry účastníků nikterak zásadně nezměnily. Došlo k dalšímu , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, prvního žalovaného. To by však v případě vyhovění návrhu žalovaných v podstatě znamenalo v součtu již čtyřletý odklad zrušení spoluvlastnictví účastníků, což se zohledněním i všech ostatních prokázaných skutečností a okolností celého případu by nebylo správné ani souladné se zákonnými hledisky zakotvenými v ustanovení § 1155 o. z.

6. Dle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 cit. ust. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Dle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Dle odst. 2 cit. ust. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

8. Dle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Dle ustanovení § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

10. Dle ustanovení § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Dle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti a vyvodil z nich tyto skutkové a právní závěry. Nesporné mezi účastníky je, že jsou podílovými spoluvlastníky v poměru ideálních ¼ nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce ku ¼ vlastnictví nemovitých věcí ve vlastnictví každého ze žalovaných.

13. Z výpovědi prvního žalovaného , Jméno žalované A, učinění již u jednání dne , datum, vyplynulo, že poukazuje na svůj , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ovšem toliko požaduje lhůtu dvou let, za kterou by chtěl nějakým způsobem získat peníze a nemovitou věc vyplatit. Původně měl peníze připraveny, ale část finančních prostředků byla použita na přečkání doby Covidu, kdy se ještě také zhoršil zdravotní stav jeho manželky. Sám je důchodcem s důchodem asi , částka, měsíčně a jeho manželka má invalidní důchod , částka, , takže pokud je na nemovitých věcech zástavní právo, zatím na to nesplácejí nic a dluh je od roku 2012. Žije s nimi dcera , Anonymizováno, , která je na rodičovské dovolené. Dříve si občas přivydělával ve slévárně, ale poté, když , podezřelý výraz, , už nemohl. Jinak již už jednání dne , datum, procesní strana žalovaných vyjádřila shodné procesní stanovisko, že se důsledkem koronavirové krize zhoršila finanční situace celé rodiny a z jejich pohledu vypořádání není možné. Třetí žalovaná pečuje o děti. Druhá žalovaná má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a potřebuje navštěvovat lékaře s doprovodem.

14. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) stanoví způsoby vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu a jejich závazné pořadí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci (§ 1144 o. z.). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu (§ 1147 věta první o. z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků, nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků, který by měl o společnou věc zájem, finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), nařídí soud prodej společné věci, a to ve veřejné dražbě (§ 1147 věta druhá o. z.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

15. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) stanoví způsoby vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu a jejich závazné pořadí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci (§ 1144 o. z.). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu (§ 1147 věta první o. z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků, nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků, který by měl o společnou věc zájem, finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), nařídí soud prodej společné věci, a to ve veřejné dražbě (§ 1147 věta druhá o. z.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. V posuzované věci se účastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, a proto nezbylo, než o něm k podané žalobě rozhodnout v tomto soudním řízení. V daném případě je mezi účastníky nesporné, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí (pozemky s rodinným domem) nepřichází v úvahu, i když soud původně o tuto možnost vážil a jak vyplývá z procesního usnesení vysloveného po jednání , datum, , soud o této variantě původně uvažoval s tím, že bude jednak zpracován znalecký posudek na možnost reálného rozdělení nemovitých věcí a jednak na stanovení obvyklé ceny s ohledem na skutečnost, že původní posudek, který stanovoval tržní cenu nemovitých věcí, byl z roku 2015 a tam byla hodnota spoluvlastnického podílu stanovena částkou , částka, . Mimo jiné i v návaznosti na vyjádření žalovaných 2), 3) ze dne , datum, pak upustil soud od vypracovávání tohoto rozsudku i s ohledem na zásadu ekonomie řízení, když samotné žalované tvrdí v tomto vyjádření, že jejich současná přechodná situace neumožňuje odkoupit spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech od žalobce, ani si zajistit náhradní bydlení, když se v předmětných nemovitostech nalézá rodinná domácnost žalovaných. Apeluji na skutečnost, že ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemusí dojít neprodleně a poukazuji na svůj návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví po uplynutí dvouleté lhůty. V tomto směru soud poukazuje na skutečnost, že podání je datováno , datum, , nejméně tedy k , datum, mohla být již situace žalovaných konsolidována do té míry, že mohlo být jednáno o jiném způsobu vypořádání, než je prodej nemovitých věcí a rozdělení výtěžku. Jak se však podává ještě i z rozhodnutí odvolacího soudu z , datum, , tedy více než jeden další rok po podání návrhu na odklad vypořádání podílového spoluvlastnictví, ještě ani v této době nebyla ekonomická situace žalovaných konsolidována do té míry, že by jakýkoli jiný způsob vypořádání umožňoval.

17. K závaznosti zákonného pořadí vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem se přiklání i odborná literatura: „Přikázání věci jako další způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví přichází do úvahy až tehdy, není-li rozdělení věci dobře možné. Jestliže by byly dány podmínky pro rozdělení věci, není možno postupovat přikázáním věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků, a to ani tehdy, pokud by pro takový postup obecně byly splněny předpoklady (zájem spoluvlastníka o věc a schopnost vyplacení přiměřené náhrady) a přikázání věci by se jevilo snad i jako vhodnější způsob vypořádání spoluvlastnictví, nebo tehdy, jestliže by s reálným rozdělením nesouhlasil žádný ze spoluvlastníků (zde by se ovšem soud nevyhnul podle okolností konkrétního případu zkoumání, zda s ohledem na nezájem spoluvlastníků o konkrétní formu rozdělení věci je rozdělení dobře možné. V tomto směru ovšem nelze činit žádné zobecňující závěry a šlo by o posouzení individuálních okolností konkrétního případu)” [srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2013, s. 607 - 623]. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přijal a odůvodnil závěr, že před případným rozdělením věci soudním rozhodnutím je třeba zvážit, nakolik lze po spoluvlastnících požadovat vynaložení nákladů spojených s reálným rozdělením společné věci s tím, že pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných stavebních úprav, jednalo by se z tohoto hlediska o věc reálně nedělitelnou. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , k tomu dovolací soud poznamenal, že jestliže věc nelze rozdělit bez nákladných (v poměru k hodnotě dělené věci) stavebních úprav, avšak jeden ze spoluvlastníků vyjádří ochotu, že sám tyto náklady ponese, věc je třeba (zpravidla, v zásadě) rozdělit s tím, že o výlučné povinnosti tohoto spoluvlastníka provést v určité lhůtě na vlastní náklady rozdělení soud rozhodne ve výroku rozsudku (jde o součást výroku o způsobu dělení věci); v takovém případě druhá strana nemá povinnost podílet se na nákladech na dělení věci.

18. Pokud je v citovaném judikátu Nejvyššího soudu i v odborné literatuře odkazováno na závazné pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu pak pro rozdělení společné věci postupem podle ustanovení § 1144 odst. 2 o. z. není základním kritériem reálná stavebnětechnická dělitelnost nemovitých věcí, ale taktéž potřeba vynaložení nákladů s tímto rozdělením spojených. Zde soud vycházel ze situace, kdy z procesního stanoviska žalobce navrhujícího toliko způsob vypořádání přikázáním věci do vlastnictví spoluvlastníků – žalovaných anebo alternativně prodejem nemovitých věcí a rozdělením výtěžku pak žalobce jako spoluvlastník by se na nákladech spojených s rozdělením věci nepodílel. Z hlediska hodnocení možnosti, že by se na nákladech spojených s reálným rozdělením věci mohli podílet žalovaní, je třeba hodnotit totéž, co je třeba hodnotit pro případ vypořádání věci přikázáním spoluvlastnického podílu za náhradu, tedy solventnost žalovaných. Z jejich samotných podání i z výpovědi prvního žalovaného učiněné u jednání vyplývá, že finančními prostředky nevládnout, nesplácejí ani své stávající závazky, a tudíž u nich možnost výplaty spoluvlastnického podílu dána není podobně jako možnost podílet se na nákladech spojených s reálným rozdělením věci. Tím je dáno, že pokud soud rozhoduje o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví postupem podle ustanovení § 1144 odst. 1 o. z., pak reálné rozdělení předmětných nemovitých věcí nepřichází v úvahu. Obdobně však nepřichází v úvahu vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci spoluvlastníkům – žalobcům, a to vzhledem k tomu, že nemají prostředky na výplatu spoluvlastnického podílu. Takto tedy dochází ke kumulaci podmínek pro naplnění poslední z možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy pro nařízení prodeje uvedených nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Na straně žalobce jde o naplnění podmínky spočívající v tom, že nechce přikázat nemovitost do svého výlučného vlastnictví s tím, že by vyplatil spoluvlastnické podíly žalovaným. Na straně všech tří žalovaných pak dochází k situaci, kdy žádný z nich, byť by měli o společnou věc zájem, nemají finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu. Za těchto okolností tedy soud s odkazem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu rozhodl o tom, že budou nemovité věci prodány ve veřejné dražbě a výtěžek bude rozdělen mezi spoluvlastníky podle výše jejich spoluvlastnického podílu, tedy ¼ žalobci a každému ze žalovaných po ¼.

19. Podle § 2 o. z. lze každé ustanovení soukromého práva vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání (odst. 1 věta první). Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednost urážející obyčejné lidské cítění (odst. 3).

20. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (odst. 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (odst. 2 věta první).

21. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

22. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

23. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

24. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

26. Pokud se má soud vypořádat s námitkami žalovaných uplatněnými v rámci jejich procesních stanovisek o tom, že s ohledem na poměry žalovaných je skutečnost nabytí spoluvlastnického podílu žalobcem v rozporu s dobrými mravy, respektive zneužitím práva s poukazem na skutečnost, že žalobce nenabyl svůj spoluvlastnický podíl s úmyslem ujmou se výkonu vlastnického práva, když měsíc po tom, kdy došlo k převodu vlastnictví vyzval žalované k vypořádání spoluvlastnictví. Pak je třeba poukázat na skutečnost, že pouhé tvrzení o tom, že žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl ve veřejné dražbě za situace, kdy se ostatní spoluvlastníci nalézali v obtížné životní a potažmo finanční situaci a neměli reálnou možnost odkup tohoto svého podílu realizovat, samo o sobě nezakládá nepoctivý úmysl žalobce. Soud v daném případě přisvědčil názoru, že byť i spekulativní a ekonomicky motivované jednání spočívající v získávání nemovitých věcí na realitním trhu je legitimním typem podnikání za situace, kdy každý má možnost určit kam investuje své finanční prostředky tak, aby je optimálně zhodnotil. Samotná skutečnost, že žalobce (s licencí toho, že ohledně motivu žalobce při nabývání nemovitostí nebylo dokazováno) ve veřejně dražbě výhodně zakoupil spoluvlastnický podíl s ekonomickým záměrem zhodnotit svůj majetek, neimplikuje nepoctivost jednání ve smyslu ustanovení § 7 respektive § 8 o. z. V účasti žalobce ve veřejné dražbě, během které spoluvlastnický podíl nabyl, nelze shledávat žádné lstivé obmyslné či nepoctivé jednání, když navíc sám žalobce navrhoval žalovaným několik způsobů řešení jejich situace za předpokladu zachování jejich vlastnictví k nemovitým věcem, ale za celou dobu, po kterou je žalobce spoluvlastníkem ideální ¼ nemovitých věcí, neučinil žádný z žalovaných žádné reálné právní jednání, které by směřovalo k vypořádání spoluvlastnictví. Přestože je si soud vědom mantinelů vymezených ustanovením § 1140 odst. 1 o. z. ohledně požadavků na zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků a lze dovodit, že újma žalovaným nejméně ve formě ztráty bydlení hrozí, pak při hodnocení kumulativních podmínek v návaznosti na ustanovení § 1140 odst. 1 o. z., podle něhož nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, nepřevažuje právo na vypořádání podílového spoluvlastnictví nad nárokem žalovaných na zachování stávajícího stavu. Pokud má soud podrobit testu proporcionality nárok žalobce na oddělení jeho spoluvlastnictví a realizaci spoluvlastnického podílu ve vztahu k oprávnění žalovaných na zachování stávajícího spoluvlastnického vztahu za účelem zachování bydlení právě s odkazem na jejich špatnou ekonomickou situaci a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pak nelze než uzavřít, že právě pro nepřiměřeně dlouhou dobu, po kterou nedošlo k žádnému posunu v řešení spoluvlastnických vztahů účastníků (žalobce je dle nabývacího titulu, kterým je usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne , datum, vlastníkem podílu na nemovitých věcech od , datum, ), k datu vydání rozhodnutí uplynula doba více než 7 let a žalovaní neosvědčili, že by učinili jakékoli reálné kroky směřující k tomu spoluvlastnický podíl ve vztahu k žalobci vypořádat. V podání došlém soudu dne , datum, žalovaní v rámci vzájemného návrhu navrhli odklad zrušení spoluvlastnictví a v tomto podání deklarují, že se po dobu odkladu budou snažit vydělat a ošetřit finanční prostředky za účelem odkupu spoluvlastnického podílu žalobce, částečnou pomoc mají přislíbenu i od přátel (č. l. 111 spisu). Jak potvrdil v doplnění své účastnické výpovědi první žalovaný , Jméno žalované A, u jednání dne , datum, , pak část peněz, které měli připraveny byla spotřebována v rámci situace, která vznikla kolem covidu a část získaná dary od přátel byla použita na přežití tohoto období, respektive léčení manželky prvního žalovaného. Tyto okolnosti, o nichž soud nepojal pochybnost, jsou sice z hlediska tíživé osobní situace žalovaného velmi nepřiznivé, nemění však ničeho na objektivní skutečnosti, že se nepodařilo naplnit vizi deklarovanou v původním záměru směřujícím k odkladu vypořádání spoluvlastnictví účastníků, že budou opatřeny prostředky na vyrovnání spoluvlastnického podílu. Takto za situace, kdy reálně existuje spoluvlastnictví účastníků, přičemž po více než 7 let nemá z držení svého spoluvlastnického podílu žalobce žádný prospěch, nezbývá než přistoupit k jedinému možnému způsobu vypořádání spoluvlastnictví, kterým je prodej nemovité věci a rozdělení výtěžku podle výše podílů, neboť žádný z nich nehodlá vynakládat nemalé finanční prostředky ke stavebně-technickému zajištění, v jehož důsledku by bylo možné rodinným dům s pozemky reálně rozdělit.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , náklady právního zastoupení za 8 úkonů právní služby po , částka, počítáno z punkta věci , částka, , což je znaleckým posudkem stanovená hodnota nemovitých věcí (jde o následující úkony: příprava a převzetí věci , datum, , sepis žaloby z , datum, , sepis písemného vyjádření z 8. 1 .2019, sepis písemného vyjádření z , datum, , sepis písemného vyjádření , datum, , účast u jednání , datum, a , datum, ) a dále v hodnotě ½ úkonu právní služby za , částka, , předžalobní upomínka z , datum, . Dále náleží 9 x náhrada po , částka, , celkem tedy náhrada za právní zastoupení , částka, a paušální náhrady podle vyhlášky č. 177/1994 Sb. 9 x , částka, = , částka, , dále 3 x 10 půl hodin náhrady za promeškaný čas á , částka, = , částka, , 3 x jízdné na trase , adresa, a zpět, 380 km, a to k jednání dne , datum, při průměrné spotřebě PHM 5,7 l/100km a ceně PHM , částka, /l tedy celkem jízdné , částka, , k jednání dne , datum, při průměrné spotřebě 5,7 l/100km a ceně PHM , částka, /l tedy celkem jízdné , částka, a k jednání dne , datum, při průměrné spotřebě PHM 5,7 l/100km a ceně PHM , částka, /l tedy celkem jízdné , částka, . Dále náleží do nákladů zaplacený soudní poplatek v hodnotě , částka, . Další náklady žalobce neúčtuje. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o.s.ř. též náhrada za 21 % DPH, která činí , částka, , náklady činí celkem po zaokrouhlení , částka, . Tuto částku jsou žalovaní povinni zaplatit žalobci, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce.

28. Pokud jde o náhradu nákladů řízení s ohledem na procesní postoj žalovaných vyjádřený zjednodušeně tím, že ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dojít nemá, respektive jejich neúspěšný návrh na odklad realizace zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dále za situace kdy žalobce od počátku držel jednotné procesní stanovisko a prokázal snahu docílit mimosoudního vypořádání, pak nebylo možno aplikovat na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení principy uvažované ve stanovisku pléna Ústavního soudu II. ÚS 2148/23 ÚS ze dne , datum, , kde je jako princip ve sporech tzv. Iudicium duplex, což označuje civilní soudní řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného, je že si své náklady nese každá procesní strana ze svého a neuplatní se princip úspěchu a neúspěchu. V tomto konkrétním případě byl základní příčinou sporu právě procesní postoj žalovaných a z toho lze dovodit procesní úspěch žalobce, kterému takto náleží náhrada nákladů řízení.