4 C 148/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 45 848,24 Kč s příslušenstvím <b>I. Soud řízení co do částky 890,17 Kč v nároku č. 1 zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nároku č. 1 částku ve výši 35 372 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 759,97 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 23 297,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a na nároku č. 2 částku ve výši 5 269 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 315,87 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 160,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Návrh žalobkyně se v nároku č. 1 co do částky 5 207,24 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 421,04 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 23 297,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a v nároku č. 2 co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 957,33 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 3 160,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 364 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se návrhem domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 848,24 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze dvou smluv o zápůjčce. Žalobkyně svůj nárok č. 1 odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovaným dne 20. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, žalovaný se zavázala částku 25 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 21 542 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 9. 2019 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 10. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 3 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 40 579,24 Kč (dlužnou jistinu ve výši 23 297,94 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 17 281,30 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 2 421,04 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 23 297,94 Kč od 14. 9. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 650,14 Kč (úrok ve výši 9,00 % ročně z částky 23 297,94 Kč od 23. 10. 2018 do 20. 1. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 297,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,00 % ročně z dlužné částky ve výši 23 297,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Nárok č. 2 žalobkyně odůvodnila tím, že [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 15. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, žalovaný se zavázala částku 9 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 8 075 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 678 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 2 678 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 285 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 1. 2019 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 10. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 11 806 Kč. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 5 269 Kč (dlužnou jistinu ve výši 3 160,65 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 2 108,35 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 957,33 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 3 160,65 Kč od 10. 1. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 315,87 Kč (úrok ve výši 9,75 % ročně z částky 3 160,65 Kč od 17. 1. 2019 do 20. 1. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 160,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky ve výši 3 160,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalobkyně dne 27. 8. 2021 doplnila své podání tak, že má za to, že [právnická osoba] s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, když [právnická osoba] neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně svých příjmů a výdajů v zákaznické kartě. Žalobkyně následně dále uvedla, že žalovaný na nárok č. 1 celkem zaplatil částku 3 800 Kč, přičemž částka 2 097,94 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a částka 1 702,06 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny, po započtení těchto plateb činila nesplacená jistina 23 297,94 Kč a nesplacený poplatek 17 281,30 Kč. Žalovaný poplatek ve výši 17 281,30 Kč se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 3 796,51 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 891,70 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 593,09 Kč. Na nárok č. 2 žalovaný celkem zaplatil částku 11 806 Kč, přičemž částka 5 966,65 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a částka 5 839,35 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila nesplacená jistina 3 160,65 Kč a nesplacený poplatek 2 108,35 Kč. Žalovaný poplatek ve výši 2 108,35 Kč se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 168,85 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 803,40 Kč a nesplacené částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1 136,10 Kč. Žalobkyně svým podáním ze dne 29. 9. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 890,17 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 20. 1. 2020, kdy v nároku č. 1 tak na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení požaduje pouze částku 1 759,97 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

5. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

8. Dle ustanovení § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. S ohledem na učiněný procesní úkon žalobkyně (částečné zpětvzetí žaloby) postupoval soud podle citovaného zákonného ustanovení a řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu, tedy co do částky 890,17 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku v nároku č. 1, zastavil, neboť není dána žádná okolnost, která by částečnému zastavení řízení bránila. S ohledem na skutečnost, že ve věci dosud nebylo zahájeno jednání, nevyžadoval soud dle ustanovení § 96 odst. 4 souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím návrhu.

13. Soud se nejprve zabýval nárokem č. 1 žalobkyně:

14. Ze zákaznické karty ze dne 20. 7. 2018 vyplývá, že žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 25 000 Kč, a sdělil, že bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný u [název zaměstnavatele] jako stavební dělník s čistým příjmem 33 111 Kč (údajně ověřeno z pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek), žalovaný má výdaje na externí splátky ve výši 1 100 Kč, interní splátky u [právnická osoba] ve výši 2 400 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje činí 8 900 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 20. 7. 2018 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] ujednání, dle kterého mu byla poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši 21 542 Kč, celkem se tak zavázal zaplatit částku 46 542 Kč. Dle dohody smluvních stran bude část zápůjčky ve výši 8 779 Kč na splacení dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] žalovanému tak bude vyplacena pouze částka 16 221 Kč. Poplatek ve výši 21 542 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 4 472 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 46 542 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 776 Kč (poslední splátka ve výši 758 Kč). Zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činí 29,00 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 22 945 % ročně. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti částku zápůjčky sníženou o částku na refinancování zápůjčky. Dle čl. 3 smluvních podmínek se žalovaný zavázal hradit splátky zápůjčky v hotovosti do rukou oprávněného zástupce [právnická osoba]. Dle čl. 3 smluvních podmínek každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek 2) splatná splátka celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek za zápůjčku 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku za zápůjčku. Dle čl. 7 smluvních podmínek se zpracováním zápůjčky rozumí činnost související s uzavřením smlouvy, zavedením zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných dokladů a dokumentace. Doručení zápůjčky zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky. Administrativní činností se rozumí činnost prevence kumulace neuhrazených splátek (upozornění a písemné upomínky v případě zákazníkova prodlení), provoz zákaznické infolinky, případně vyhotovení duplikátu karty splátek. Služby související s flexibilním splácením zahrnují garanci celkové ceny, garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka a veškeré činnosti spojené se změnou splatnosti, v případě, že zákazník uplatní právo na splátkové prázdniny. Vedením zákaznického účtu se rozumí zpracování splátek a aktualizace účtu, mimořádné přijetí a zpravování smlouvy na pobočce. Služby komfortního splácení zahrnují činnosti související s hotovostním režimem splátek, zejména výběry splátek zápůjčky v bydlišti zákazníka a možnost sjednání času návštěvy. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu celkově zaplatil částku 3 800 Kč (dne 5. 8. 2018 uhrazena částka 1 000 Kč a dne 15. 10. 2018 uhrazena částka 2 800 Kč), kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 23 297,94 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek str. [číslo], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, ve kterém byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 1. 2021 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky, a to nejpozději do 12. 2. 2021 a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.

15. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným ujednání, na základě kterého poskytla žalovanému v hotovosti částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 21 542 Kč, který se skládá z úroku, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a dále částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkově tak měl žalovaný vrátit částku 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách. Žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, když celkem uhradil pouze 3 800 Kč. 16. [právnická osoba] jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 20. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl [právnická osoba] dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což [právnická osoba] splnil a po ověření, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku ve výši 25 000 Kč poskytl.

17. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

18. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 4 472 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 15,50 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci červenci 2018 okolo 8,46 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 4 472 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.

19. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 2 421,04 Kč (jedná se o 29,00% úrok ročně z částky 23 297,94 Kč od 14. 9. 2019 do 20. 1. 2020) a 29,00% úroku ročně z částky 23 297,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Částka 23 297,94 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně požadovaný žalobkyní na základě smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok v uvedeném rozsahu za sjednaný neurčitě a v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a tedy neplatný. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě je uvedeno, že úrok činí 4 472 Kč, přičemž tento úrok byl započítán i do celkového poplatku za zápůjčku. Až následně bylo uvedeno, že úroková sazba činí 29,00 % ročně a je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Ze smlouvy ani z ustanovení smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, jaký je vztah mezi kapitalizovaným úrokem a procentně stanoveným úrokem, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 29,00 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 4 472 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 2 421,04 Kč (jedná se o úrok ve výši 29,00 % ročně z jistiny) a úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 23 297,94 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, důvodná.

20. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč, kdy obsah této činnosti je uveden v čl. 2 smluvních podmínek. Tato činnost má dle tohoto ustanovení spočívat v administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení žalovaného do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace a dále osobní doručení a vyplacení částky zápůjčky v místě bydliště žalovaného při podpisu smlouvy. Dle výčtu činností se u zpracování zápůjčky a doručení zápůjčky nejedná o žádnou specifickou složitou činnost, když například zavedení žalovaného do systému nebo administrativní činnost spojené s uzavřením smlouvy nebo předání zapůjčené částky lze spíše považovat za činnost, při které běžně při uzavření smlouvy o zápůjčce dochází, než za činnost se kterou by měly být spojeny dodatečné náklady. S ohledem na výši poplatku v poměru k výši jistině, kdy tento poplatek soud nárok žalobkyně na úhradu poplatku přiznal.

21. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč. Dle smluvních podmínek spočívalo zpracování zápůjčky, doručení zápůjčky a administrativní činnost v podstatě běžné činnosti, ke kterým standardně při uzavírání smluv o úvěru dochází, aniž by bylo třeba vynaložit nějaké speciální úsilí nebo schopnosti zaměstnanců nebo nároky na technologie. Pouze pokud jde o položku flexibilního splácení, konkrétně garance neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka a činnosti spojené se změnou splatnosti v případě, že zákazník uplatní právo na splátkové prázdniny. Žalovanému tak byla poskytnuta určitá služba, čemuž odpovídá poměrně vyšší výše poplatku. Soud posoudil soulad dohodnutého poplatku s dobrými mravy, kdy došel k závěru, že ač tento poplatek dosahuje poměrně vysoké výše (až 38 % jistiny), nelze ho shledávat neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný se k jeho úhradě dobrovolně zavázal ve smlouvě, poplatek byl ujednán jasným a srozumitelným způsobem a žalovaný je proto povinen ho zaplatit.

22. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za vedení zákaznické karty a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Vedení zákaznického účtu dle soudu nespočívá v žádné specifické činnost, jedná se o činnost, ke které běžně při uzavírání smluv o spotřebitelských úvěrech dochází. Ve smluvních podmínkách bylo ujednáno, že v rámci komfortního splácení bude žalovaný jednotlivé splátky hradit v hotovosti v místě svého bydliště k rukám oprávněného zástupce [právnická osoba]. Zástupce [právnická osoba] se tak měl každý měsíc dostavit do bydliště žalovaného, kde by si od něj vybral splátku zápůjčky, čímž byla žalovanému poskytnuta určitá služba, kterou si sám dobrovolně zvolil. Při přepočtu dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 120 Kč. Přesto, že žalovaný tuto variantu splácení sám zvolil, soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy, když dovodil, že výše poplatku za hotovostní inkaso splátek dobrým mravům odporuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách jsou stanoveny poměrně dle výš jistiny, neodráží tak skutečné náklady na komfortní splácení. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaný tak není povinen tento poplatek zaplatit.

23. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný měl za poskytnutí zápůjčky vrátit poskytnutou jistinu ve výši 25 000 Kč, dále úrok ve výši 4 472 Kč a částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč, tedy celkem 39 172 Kč, a to do 13. 9. 2019. Dle čl. 3 smluvních podmínek každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek 2) splatná splátka celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek za zápůjčku 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku za zápůjčku. Žalovaná na dlužnou částku uhradila pouze 3 800 Kč, zbývá tedy uhradit 35 372 Kč. Dlužená částka měla být započtena nejprve na poplatek a až následně po jeho uhrazené na jistinu, jestliže žalobkyně poměrně započetla platby na jistinu a poplatek, postupovala ve prospěch žalovaného. Žalovaný tak je povinen zaplatit částku 35 372 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 23 297,94 Kč a poplatku ve výši 12 074,06 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 23. 10. 2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do data postoupení 20. 1. 2020, a to z částky 23 297,94 Kč, jež činí 1 759,97 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 23 297,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně je tak povinna zaplatit žalobkyni částku 35 372 Kč (tj. 39 172 Kč – 3 800 Kč), kdy žaloba byla co do částky 5 207,24 Kč zamítnuta (tj. 40 579,24 – 35 372 Kč). Dále soud zamítl návrh žalobkyně na úhradu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 421,04 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 23 297,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonných úroků přesahující úroky soudem přiznané.

24. Co se týče nároku č. 2 žalobkyně, soud postupoval následovně:

25. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 15. 11. 2017 vyplývá, že žalovaný požádal [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 18 000 Kč, uvedl své osobní údaje, sdělil, že bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádné vyživované osoby, je zaměstnaný na plný pracovní úvazek u [název] [zaměstnavatele] s čistou mzdou 37 099 Kč (údajně ověřeno pracovní smlouvou, 3 výpisy z bankovního účtu, 3 výplatními páskami). Žalovaný uvedl, že má externí splátky zápůjček ve výši 1 600 Kč, interní splátky u [právnická osoba] ve výši 1 220 Kč a dále má odhadované měsíční výdaje ve výši 9 000 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] – zelená v hotovosti ze dne 15. 11. 2017 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] ujednání, na základě něhož mu byla [právnická osoba] poskytnuta částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši 8 075 Kč, celkem se tak zavázal zaplatit částku 17 075 Kč. Poplatek ve výši 8 075 Kč se skládal z úroku ve výši 1 610 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 678 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 787 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 17 075 Kč v hotovosti do rukou osoby uvedené v čl. 15 smluvních podmínek v 60 splátkách ve výši 285 Kč (poslední splátka činí 260 Kč), když první splátku byl povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný svým podpisem smlouvy potvrdil, že celou částku zápůjčky v hotovosti převzal v místě svého bydliště. V případě, že byla u týdenního režimu sjednána celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. Dle čl. 1 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, jež jsou uvedeny na zadní straně smlouvy o zápůjčce, je předmětem této smlouvy poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Dle čl. 6 smluvních podmínek každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 10 smluvních podmínek, v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové částky, má [právnická osoba] právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové částky. Toto právo může [právnická osoba] uplatnit nejpozději od splatnosti nejblíže příští splátky, a to výzvou k úhradě dlužné splátky v dostatečné lhůtě alespoň 30 dnů, po jejímž uplynutí se neuhrazená část jistiny zápůjčky stane splatnou. Dle čl. 18 smluvních podmínek je tato smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu celkově zaplatil částku 11 806 Kč, kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 3 160,65 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek str. [číslo], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, ve kterém byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 1. 2021 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky, a to nejpozději do 12. 2. 2021 a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.

26. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným ujednání, na základě kterého poskytla žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 075 Kč. Celkově tak měl žalovaný vrátit částku 17 075 Kč v 60 týdenních splátkách. Žalovaný však dlužnou částku řádně nesplácel, když uhradil pouze 11 806 Kč.

27. Právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne 15. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 9 000 Kč. Před uzavřením smlouvy [právnická osoba] posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když s ohledem na příjmy a výdaje dospěla k závěru, že bude schopen úvěr splácet. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit.

28. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

29. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi [právnická osoba] a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 1 610 Kč, čemuž odpovídá úrok ve výši 15,50 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci listopadu 2017 okolo 8,37 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

30. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 957,33 Kč (jedná se o 29,00% úrok ročně z částky 3 160,65 Kč od 10. 1. 2019 do 20. 1. 2020) a 29,00 % úroku ročně z částky 3 160,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Částka 3 160,65 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně požadovaný žalobkyní na základě druhé strany smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok jako nepřiměřené ujednání, které nebylo poskytnuto žalovanému jasným a srozumitelným způsobem a z tohoto důvodu se k němu nepřihlíží. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě i ve smluvních podmínkách je uvedeno, že úroková sazba je uvedena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy v samotném textu smlouvy, kde je uvedena výše poskytnuté částky a výše poplatku, se hovoří o úroku ve výši 1 640 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 17 075 Kč (bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 29,00 % ročně). Ze smlouvy ani smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, že by tento úrok měl být hrazen v případě prodlení žalovaného s úhradou celkové částky, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 29,00 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 1 610 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 957,33 Kč (jedná se o úrok ve výši 29,00 % ročně z jistiny) a úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 3 160,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, důvodná.

31. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 678 Kč, kdy této činnosti je uveden v čl. 2 smluvních podmínek. Soud dovodil, že tento poplatek byl platně sjednán a žalovaný je povinen jej žalobkyni zaplatit.

32. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 787 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že při hotovostním režimu bude žalovaný jednotlivé splátky hradit v hotovosti v místě svého bydliště k rukám oprávněného zástupce [právnická osoba]. Zástupce [právnická osoba] se tak měl každý týden dostavit do bydliště žalovaného, kde si od něj měl vybrat splátku půjčky, čímž byla žalovanému poskytnuta určitá služba, kterou si sám dobrovolně zvolil. Při přepočtu dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 63 Kč. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku, kdy tato částka není nepřiměřeně vysoká s ohledem na poskytnuté služby, dospěl soud k závěru, že tento poplatek byl sjednán platně, neodporuje dobrým mravům a žalovaný je povinen tento poplatek zaplatit.

33. Soud tak návrhu žalobkyně částečně vyhověl, pokud jde o jistinu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení z dlužných částek. Soud pak žalobkyni nepřiznal právo na úhradu smluvních úroků ve výši 957,33 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 3 160,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, neboť tyto nebyly ujednány v souladu se zákonem.

34. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., konkrétně z ustanovení § 14b o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 500 Kč. Žalobkyni by při úplném úspěchu náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) ve výši celkem 1 500 Kč, režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 834 Kč, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 4 012 Kč. V řízení byla žalobkyně úspěšná v částce 43 641 Kč, naopak v částce 5 736,70 Kč úspěšná nebyla. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 67 %, naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 33 % (počítáno včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 34 %, tedy částka 1 364 Kč.

35. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.