4 C 161/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 6 646 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 507 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobkyně se co do částky 139 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 6 646 Kč které představuje dluh ze smlouvy o užívání služby [název služby], kdy částka 349 Kč dluhem na nájemném a za služby a částka 6 297 Kč je sankcí za nevrácení TV boxu po ukončení smlouvy a sankcí do konce období.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

4. Dle ustanovené § 2202 odst. 1 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Dle ustanovené § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že ze smlouvy o užívání služby [název služby] vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby [názevy služby] spočívající v možnosti sledování převzatého televizního vysílání a žalovaný se zavázal zaplatit nájemné za poskytnutí [název služby] boxu a dále hradit cenu služby ve výši dle ceníku. Dle čl. 5 smlouvy v případě prodlení s úhradou pravidelné platby po dobu delší než 30 dní, žalobkyně odstoupí od smlouvy a vzniká jí právo na smluvní pokutu za porušení povinnosti včasné úhrady pravidelných plateb ve výši souhrnu všech plateb ceny služeb, na něž má nárok za období od okamžiku prodlení do konce doby určité dle této smlouvy (pozn. smlouva sjednána na 24 měsíců). Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky poskytování služby [název služby] a ceník. Dle čl. 7 obchodních podmínek poskytování služby [název služby] je žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli peněžité částky delším 45 dní oprávněna odstoupit od smlouvy, smlouva je ukončena doručením písemného odstoupení do smlouvy žalovanému. Dle ceníku činí úhrada za službu [název služby] 199 Kč/měsíčn, pronájem [název služby] boxu částku 99 Kč/měsíčn a [název služby] TV box 1 999 Kč. Z historie objednávky vyplývá, že byla služba [název služby] žalovanému aktivována dne 19. 1. 2018. V říjnu 2018 pak došlo k odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, neboť byl žalovaný v prodlení s úhradou ceny služeb a nájemného delším než 45 dnů.

8. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu speciálně neupravenou v občanském zákoníku dle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. V této smlouvě se žalovaný zavázal jednak hradit žalobkyni cenu za poskytování služby [název služby] ve výši 199 Kč měsíčně a jednak platit nájemné za pronájem [název služby] boxu ve výši 99 Kč měsíčně. Žalovaný však porušil své povinnosti platit tyto částky, dostal se s úhradami do prodlení o více než 45 dnů, a proto žalobkyně postupovala zcela v souladu se smlouvou a čl. 7 obchodních podmínek, když od smlouvy písemně odstoupila. Žalovaný tak je povinen na dluhu za služby uhradit částku 349 Kč. Rovněž byl žalovaný povinen ke dni ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatý [název služby] box, jelikož tak neučil, je povinen žalobkyni uhradit jeho cenu dle sazebníku ve výši 1 999 Kč. Žalovaný je dále dle smlouvy povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši souhrnu všech plateb za období od okamžiku prodlení do konce doby určité dle smlouvy, kdy smlouva měla skončit dne 19. 1. 2020 Smlouva by tak od 2. 5. 2018 (okamžik prodlení) do 19. 1. 2018 trvala 627 dnů (nikoli 648 dnů, jak uvádí žalobkyně). Žalobkyni tak na smluvní pokutě náleží částka 4 159 Kč (tj. (199 Kč/30) *627dnů), soud proto návrh žalobkyně co do částky 139 Kč zamítl. Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 507 Kč.

9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi (vzhledem k tomu, že byla žalobkyně neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, rozhodoval soud o nákladech řízení tak, jako by byla zcela úspěšná). Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobné věci (např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, celkem tak je žalovaný povinen nahradit žalobkyni částku 1 200 Kč.

10. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.