4 C 163/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 19 402,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok ve výši 12 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně, obojí z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 9,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce, kterou s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se k této možnosti nevyjádřila navzdory řádnému upozornění, že nevyjádří-li se, bude soud její souhlas s takovým postupem presumovat.

3. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o půjčce“ č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím formuláře společnosti , právnická osoba, . navrhla téže společnosti uvedeného dne uzavření smlouvy, v níž by se , právnická osoba, . zejména zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná by se v této smlouvě zejména zavázala splatit bance jistinu spolu s úrokem 21,9 % ročně, jakož i další peněžní částky, v celkových měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce. Návrh na uzavření smlouvy o půjčce byl opatřen elektronickým podpisem žalované.

4. Z dokumentu „Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce“ soud zjistil, že , právnická osoba, . projevila vůli akceptovat návrh žalované na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, .

5. Z mimořádného výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že prostředky ve výši , částka, byly žalované bankou řádně v souladu se smlouvou o půjčce poskytnuty.

6. Z dokumentu „Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu“ soud zjistil, že banka prohlásila dluh plynoucí ze smlouvy o půjčce ke dni , datum, za splatný.

7. Z listiny označené jako „Výpis Minutové Půjčky“ soud zjistil, že žalovaná bance uhradila na závazky, které jí plynuly ze smlouvy o půjčce, celkem částku , částka, . Úhrady žalované byly v souladu s čl. 13 produktových podmínek úhrady započteny na úrok z prodlení, poplatky, smluvní úrok a jistinu, a to v tomto pořadí. Na jistině tak žalovaná neuhradila částku , částka, . Na smluvním úroku žalovaná do zesplatnění úvěru neuhradila částku , částka, , na zákonném úroku z prodlení pak částku , částka, . Žalovaná se do prodlení se splácením jistiny, které již nezhojila, dostala dne , datum, .

8. Dle čl. 8 ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby měla , Anonymizováno, rovněž nárok na zaplacení poplatku za výzvu k zaplacení dluhu ve výši , částka, . Dle výpisu minutové půjčky banka takto vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu celkem 2x.

9. Z listiny „Popis procesu posouzení úvěruschopnosti“ soud zjistil, že , právnická osoba, . při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z toho, že žalovaná disponuje příjmem , částka, měsíčně. Údaje o faktických výdajích žalované získala banka zejména dotazem do bankovního a nebankovního registru klientských informací a databáze SOLUS. Při výpočtu solventnosti žalované vycházela banka z celkových měsíčních výdajů žalované ve výši , částka, (splátky půjček , částka, , bydlení , částka, , živobytí , částka, , ostatní , částka, ). Výši příjmů žalované banka ověřila prostřednictvím výpisů z bankovního účtu. Výdaje deklarované žalovanou banka navýšila.

10. Z listiny označené jako „výzva k úhradě dluhu“ soud zjistil, že žalovaná byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k úhradě žalované částky. Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev soud zjistil, že uvedená výzva byla žalované dne , datum, odeslána.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, . a společností I, Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , soud zjistil, že uvedené společnosti spolu uzavřely smlouvu, na základě níž , právnická osoba, . převedla své pohledávky za žalovanou plynoucí ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, na společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. a žalobkyní, soud zjistil, že uvedené pohledávky za žalovanou byly společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. následně převedeny na žalobkyni.

12. Z dalších listin soud poznatky nezískával, neboť byl přesvědčen, že i bez nich byl skutkový stav věci zjištěn dostatečně.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

14. Společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se naopak zavázala uvedené společnosti splatit jistinu úvěru spolu s úrokem 21,9 % ročně, jakož i další peněžní částky, v měsíčních splátkách ve výši , částka, , a to vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce. Peněžní prostředky dle smlouvy o půjčce byly žalované v souladu se smlouvou poskytnuty. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradami splátek, pročež , právnická osoba, . využila svého smluvního oprávnění a úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované , právnická osoba, . vycházela z příjmu žalované ověřeného prostřednictvím výpisů z bankovních účtů žalované a údajů získaných dotazem do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Údaje o výdajích uvedené žalovanou v žádosti o úvěr banka při výpočtu bonity žalované navýšila. Pohledávky za žalovanou ze smlouvy o půjčce byly , právnická osoba, ., postoupeny žalobkyni. Žalované byla řádně odeslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná na své závazky ze smlouvy o půjčce uhradila celkem částku , částka, .

15. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

17. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

22. Soud o věci uvážil následujícím způsobem.23. , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Pohledávky , právnická osoba, . z této smlouvy byly následně postoupeny žalobkyni.

24. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo proto povinností , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a bylo-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel mohl dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet.

25. Soud je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru k případné neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, který byl poskytnut v rozporu s § 86 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, přihlédnout i bez návrhu (srov. také nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III.ÚS 4129/18, a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , OPR-, právnická osoba, ., C-679/18).

26. Nejvyšší soud se k povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyjádřil například v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž judikoval, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.“.

27. Obdobný názor je vyjadřován také v judikatuře Soudního dvora (srov. například rozsudek ze dne , datum, , Horyzont, C339/23).

28. V rozsudku ze dne , datum, , CA Consumer Finance, C-449/13, pak Soudní dvůr konstatoval: „Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být [pro posouzení jeho úvěruschopnosti] sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“29. Shodně se vyjádřil Nejvyšší soud v již citovaném rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „[V]ěřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. […] Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit.“ Nejvyšší soud se k závěrům uvedeného rozsudku přihlásil také např. v rozsudcích ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

30. Nejvyšší soud s ohledem na uvedené shrnuje, a to například v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „[n]eprověří-li věřitel dostatečně úvěruschopnost dlužníka, popř. poskytne-li mu úvěr přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná.“31. Příjmy i výdaje žalované byly společností , právnická osoba, ověřeny prostřednictvím výpisů z bankovních účtů. Výdaje žalované byly dále ověřeny prostřednictvím bankovních a nebankovních databází dlužníků a pro účely výpočtu bonity z důvodů obezřetnosti navýšeny. Soud má s ohledem na uvedená judikaturní východiska za to, že posouzení úvěruschopnosti žalované lze v projednávané věci považovat za dostatečné, a to i s přihlédnutím k nižší výši poskytovaného úvěru a nízké výši měsíčních splátek [srov. SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, a kol. § 86 [Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele]. Zákon o spotřebitelském úvěru. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 431, marg. č. , hodnota, ., dostupný v právním informačním systému beck-online.cz].

32. Soud proto shledal, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla platně uzavřena.

33. Žalovaná však poté, co jí byl úvěr ve výši , částka, poskytnut, uhradila na jeho splacení pouze částku , částka, . Tato částka byla v souladu s čl. 13 produktových podmínek započtena na úrok z prodlení, poplatky, smluvní úrok a jistinu, a to v tomto pořadí. Na jistině tak žalovaná neuhradila částku , částka, . Na smluvním úroku žalovaná do zesplatnění úvěru neuhradila částku , částka, , na zákonném úroku z prodlení pak částku , částka, . Žalovaná neuhradila ani poplatky za celkem , hodnota, výzvy k zaplacení dluhu v celkové výši , částka, . V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl výrokem I. rozsudku.

34. Žalobkyně se dále domáhala úhrady úroku ve výši 21,9 % a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně, obojí z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru však u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok odpovídající výši úroku z prodlení (srov. například rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V rozsahu předvídaném tímto ustanovením proto soud žalobě výrokem II. vyhověl (prodlení žalobkyně nastalo dne , datum, ). Ve zbylém rozsahu soudu dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru nezbylo než žalobu výrokem III. zamítnout.

35. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, nikoliv pouze částečnou. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, podle ustanovení části druhé oddílu druhého vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od , datum, , o mimosmluvní odměně advokáta. Dle názoru soudu však žalobkyni vedle soudního poplatku náleží pouze náhrada nákladů vypočítaná dle § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně totiž u zdejšího soudu zahájila návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech celkem , hodnota, řízení. Kromě řízení o projednávané věci se jedná dále o řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně je navíc společností, jejímž jediným akcionářem je společnost I-Xon, u níž zdejší soud postup dle § 14b advokátního tarifu uplatňuje (viz např. řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, ). Za takové situace má soud za to, že jsou podmínky pro aplikaci § 14b advokátního tarifu naplněny.

36. Dle § 14b činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes , částka, do , částka, , částka, , neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, když tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, . Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem , hodnota, úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši , částka, , náhradou hotových výdajů za tytéž 3 úkony právní služby po , částka, /1 úkon ve výši , částka, a náhradou za DPH 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zákona o DPH, tj. z částky , částka, , ve výši , částka, . Žalobkyni také náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem tak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

37. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.