4 C 181/2017

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Doleželem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení rozhodčího nálezu <b>I. Návrh, aby bylo vysloveno, že rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], vydaný jedinou rozhodkyní Ing. [jméno] [příjmení] je zrušen, se zamítá.</b> <b>II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 14.290 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice do pokladny Okresního soudu ve Vyškově, na účet [číslo] pod [variabilní symbol], na náhradě nákladů zálohovaných státem částku 58.376 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem podaným dne 7.7.2017 u Okresního soudu ve Vyškově domáhal se žalobce u Okresního soudu ve Vyškově zrušení rozhodčího nálezu vydaného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky sp. [značka automobilu] ze dne [datum], vydaného jedinou rozhodkyní Ing. [jméno] [příjmení]. Svůj návrh odůvodnil zejména tím, že pokud se žalovaný domáhal u Rozhodčího soudu zaplacení částky [částka] z titulu neuhrazené části dlužné částky, vyplývající z listiny nazvané Uznání závazku ze dne [datum], pak žalobce [celé jméno žalobce] nadále tvrdí, že listinu označenou jako Uznání závazku ze dne [datum] nikdy neviděl ani nepodepsal. Obdobně vnesl námitku nedostatku pravomoci Rozhodčího soudu k rozhodování z důvodu, že rozhodčí doložku v listině označené jako Uznání závazku ze dne [datum], nepodepsal. V návaznosti na tuto námitku Rozhodčí soud nechal vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví na určení pravosti podpisu [celé jméno žalobce], a znalecký posudek dospěl k závěru, že sporné podpisy na obou výtiscích Uznání závazku jsou pravými podpisy žalobce. Obdobně je sporné, že otisky razítka na obou výtiscích Uznání závazku ze dne [datum] jsou originály otisku vyhotovené razítkem, které [celé jméno žalobce] používal, a které předložil ke zkoumání. Následně v žalobě rozsáhle zpochybňuje závěry znaleckého posudku, vyhotoveného pro účely rozhodčího řízení a poukazuje na návrh k vypracování revizního znaleckého posudku, který byl rozhodčím soudem odmítnut.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí návrhu. Ve svém vyjádření ze dne 27.3.2018, zejména uvedl, že pravost podpisu žalobce byla zkoumána dvěma znaleckými posudky a vždy bylo zjištěno, že se jedná o podpis pravý. Současně namítl, že pokud tvrdí žalobce nedostatek pravomoci Rozhodčího soudu k vydání rozhodčího nálezu z důvodu neexistence a nikoliv neplatnosti rozhodčí doložky nemůže se domáhat žalobou zrušení rozhodčího nálezu.

3. Rozhodčím nálezem [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] bylo žalovanému přiznáno celkem [částka], a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 180/2013 Sb. v platném znění, jdoucím vždy od splatnosti jednotlivých částí pohledávky. pro částku [částka] bylo řízení zastaveno, neboť faktura, které se týká nebyla součástí přílohy Uznání závazku. Odůvodnění rozhodčího nálezu se opírá zejména o závěry znaleckého posudku ze dne [datum], vypracovaného znalcem z oboru písmoznalectví PhDr. [jméno] [příjmení] k určení pravosti podpisu žalovaného na dvou listinách označených Uznání závazku ze dne [datum] Soudní znalec pak poté, kdy se zabýval otázkami předloženými oběma procesními stranami, za použití materiálů a podkladů, které mu obě strany poskytly, uzavřel ve svém znaleckém posudku, že je prokázáno, že sporné podpisy znění„ [celé jméno žalobce]“ na dvou výtiscích Uznání závazku ze dne [datum], jsou pravými podpisy [celé jméno žalobce]. Obdobně sporné otisky razítka, jsou originály otisků vyhotovené razítkem, které [celé jméno žalobce] používal a které předložil ke zkoumání.

4. U jednání dne 18.4.2019 bylo k důkazu provedeno sdělení podstatného obsahu znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, vypracovaného PhDr. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru písmoznalectví datovaný [datum], z jehož závěrů se podává, že sporné podpisy znění„ [celé jméno žalobce]“ na dvou výtiscích„ Uznání závazku“, ze dne [datum], kterým [celé jméno žalobce] závazek ve výši [částka] vůči firmě„ [celé jméno žalovaného]“, se sídlem [adresa žalovaného], označené [číslo] jsou pravými podpisy [celé jméno žalobce], [IČO] a dále, že sporné otisky razítka s textem [příjmení] [jméno], [název] [anonymizována čtyři slova], [PSČ] [obec], [adresa] [anonymizována dvě slova], [IČO], DIČ: CZ [číslo], tel/fax: [číslo], mobil: [číslo], email: [email]“ na dvou výtiscích„ Uznání závazku“ ze dne [datum], kterým [jmeno] [příjmení] závazek ve výši [částka] vůči firmě„ [celé jméno žalovaného]“, se sídlem [adresa žalovaného] [číslo] jsou originály otisků vyhotovené razítkem, které [celé jméno žalobce] používal a které předložil ke zkoumání. (Posudek je zachycen na datovém nosiči č. listu 36).

5. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] [spisová značka] byl sdělen podstatný obsah listin znaleckého posudku znalce JUDr. [jméno] [příjmení], datovaný v [obec] [datum], z jehož závěrů se podává, že sporný podpis na originálu listiny nazvané„ Uznání závazku“, datované v [obec] dne [datum], jejímž obsahem je uznání závazku ve výši [částka] vůči oprávněnému, který znalec označil [číslo] [spisová značka] je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem povinného [celé jméno žalobce], [datum narození], jehož shora uvedené shora srovnávací materiály měl znalec k dispozici. Je pravděpodobnější, že sporný podpis na originálu listiny nazvané„ Uznání závazku“, datované v [obec] dne [datum], jejímž obsahem je uznání závazku ve výši [částka] vůči oprávněnému, který označil znalec [číslo] je pravým podpisem povinného [celé jméno žalobce], [datum narození], jehož shora uvedené srovnávací materiály měl znalec k dispozici, než že by to byl padělek.

6. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově č.j. 4 C 181/2017-38 ze dne 11.12.2019 ve spojení s usnesením Okresního soudu ve Vyškově č.j. 4 C 181/2017-46 ze dne 24.4.2020 byl ustanoven [celé jméno znalce], [adresa znalce], pro obor Kriminalistika, se specializací technické zkoumání dokladů, dokumentů, ceninových produktů, bankovek, polygrafických produktů, ověřování jejich pravosti a kvality a dle zadání se měl vyjádřit k pravosti sporných podpisů a pravosti otisků razítka na shora označených listinách. K výhradě znaleckého ústavu pak byl zpracováním expertizy na pravost sporných podpisů razítka na uvedených listinách ustanoven zpracovatelem posudku Ing. [jméno] [příjmení], MBA., pro obor kriminalistika, padělky, papír, tiskařství, odvětví kriminalistika padělků listin, výroba papíru, zpracování papíru, tiskařství, se sídlem [adresa znalce]. Revizní znalecký posudek znalce Ing. [jméno] [příjmení], MBA., došlý soudu dne 14.7.2020 uzavírá, že podpisy [celé jméno žalobce] na sporných listinách„ Uznání závazku“ jsou spontánními prvopisy vyhotovené psací potřebou kontaktně do povrchu papíru, každý z podpisů byl na listinu umístěn v pořadí až po tisku textu, který tento podpis kříží, resp. s nejvyšší pravděpodobností též i po otisku razítka, který tento podpis kříží, otisky razítka na sporných listinách jsou s nejvyšší pravděpodobností shodného původu a s nejvyšší pravděpodobností došlo k vyhotovení otisků na sporných listinách ve shodnou dobu. Deklarovaný časový odstup mezi spornými a nespornými otisky se jeví jako přirozený.

7. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví [znalecký ústav] [anonymizována čtyři slova] se sídlem [adresa], že vlastní expertizou dospěly k závěru, že sporný podpis, označený [číslo] na jednom pare listiny datované [datum] nadepsané jako„ Uznání závazku“ je pravým podpisem [celé jméno žalobce], [datum narození], na jehož jméno má sporný podpis znít a jehož srovnávací materiál byl výše popsán. U sporného podpisu, označeného [číslo] na druhém pare listiny datované [datum] nadepsané jako„ Uznání závazku“, je pravděpodobně také pravý podpis [celé jméno žalobce], [datum narození], na jehož jméno má sporný podpis znít a jehož srovnávací materiál je výše popsán. Přesnost závěru snižuje nález dílčích rozdílů, které ovlivňují celkovou důkazní sílu nálezu.

8. Podle § 2 zákona č. 216/1994 Sb. strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

9. Podle § 3, § 4 rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. Sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. S dostatečným předstihem před uzavřením rozhodčí doložky poskytne podnikatel spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Náležitým vysvětlením se rozumí vysvětlení všech následků rozhodčí doložky. Rozhodčí doložka uzavřená podle odstavce 3 musí obsahovat také pravdivé, přesné a úplné informace o a) rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, b) způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, c) odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, d) místu konání rozhodčího řízení, e) způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a f) tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný. Svěřuje-li rozhodčí doložka rozhodování sporu stálému rozhodčímu soudu, je požadavek uvedený v odstavci 5 splněn také odkazem na statuty a řády stálých rozhodčích soudů vydávané podle § 13. Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a plně svéprávný, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Rozhodcem určeným rozhodčí doložkou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv může být jen osoba, která je zapsána v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti.

10. Podle § 3, § 4 zákona č. 216/1994 Sb. rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Cizinec může být rozhodcem, je-li podle práva svého státu způsobilý k právním úkonům; postačí však, je-li způsobilý k právním úkonům podle práva České republiky.

11. Podle § 31 zákona č. 216/1994 Sb. soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, h) rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované v § 3 odst. 5, popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, nebo i) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.

12. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav a dovodil z nich tyto právní závěry: Žalobce sporoval, že se na žádném pare listin označených Uznání závazku datovaných [datum] nenachází jeho pravý podpis, resp. pravý otisk jeho firemního razítka, a vzhledem k tomu, že listiny obsahovaly rozhodčí doložku dovozoval, že pro vydání rozhodčího nálezu vůbec nebyla dána pravomoc rozhodčího soudu, nadto neuznával závazek v listině vyčíslený částkou [částka] vůči žalovanému se stejnou argumentací, že razítko a jeho podpis na listinách nejsou pravými. Pokud ve spise rozhodčího soudu, tak jak je shora popsáno, je obsažen rozhodkyní zadaný a znalcem JUDr. [jméno] [příjmení] zpracovaný znalecký posudek, již v tomto posudku je vysoká pravděpodobnost, že podpis žalobce je jeho pravým podpisem. Pokud tedy vznikly pochybnosti o pravosti podpisu žalobce, resp. pravosti otisků jeho firemního razítka, nechal soud zpracovat znalecké posudky revidující původní posudek, obsažený ve spise rozhodčího soudu. Jak bylo shora detailně konstatováno, tak ze znaleckého posudku znalce Ing. [jméno] [příjmení], MBA. vyplynulo, že podpisy žalobce na sporných listinách jsou spontánními podpisy žalobce, přičemž s nejvyšší pravděpodobností vznikly též i po otisku razítka, který tento podpis kříží, když otisky razítka na sporných listinách s nejvyšší pravděpodobností jsou shodného původu. S tím koresponduje znalecký posudek z oboru písmoznalectví [znalecký ústav] [anonymizována čtyři slova], který uzavírá, že sporný podpis na jednom pare listiny je pravým podpisem žalobce a na druhém pare listiny je pravděpodobně také pravý podpis žalobce. Na základě těchto skutkových zjištění nelze než uzavřít, že žalobce platně uzavřel rozhodčí smlouvu a ve smyslu ust. § 3 a 4 zák. č. 216/1994 Sb. byla tedy rozhodčí smlouva platně uzavřena a na ní navazující nález opřený o znalecký posudek z oboru písmoznalectví, potvrzující pravost podpisu žalobce na listinách Uznání závazku zcela koresponduje s tím, co v rámci revizních posudků zjistil nalézací soud. Nelze tedy než uzavřít, že pokud byly platně uzavřeny rozhodčí smlouvy v rámci rozhodčí doložky na listiny, která současně obsahují uznání závazku, pak ve smyslu ust. § 31 písm. e) zák. č. 216/1994 Sb. nenastala situace, že by straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat a ani jiný z důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu není dán. Na základě těchto skutečností nezbylo, než návrh žalobce na zrušení rozhodčího nálezu zamítnout.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady žalovaného tvoří náklady právního zastoupení za 5 úkonů právní služby po 1.500 Kč počítáno z punkta věci 10.000 Kč, (příprava a převzetí, sepis vyjádření ze dne 27.3.2018, účast u jednání soudu dne 27.2.2019, 18.4.2019 a 20.10.2021), 5x režijní paušál po 300 Kč, celkem tedy odměna včetně náhrady hotových výdajů 9.000 Kč. Dále cestovní náhrady na cestě [obec] Vyškov a zpět, k jednání dne 27.2.2019 70km á 7,50 Kč, tj. 525 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu ve výši 400 Kč, cestovní náhrady na cestě [obec] Vyškov a zpět, k jednání dne 18.4.2019 70km á 7,50 Kč, tj. 525 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu ve výši 400 Kč, cestovní náhrady na cestě [obec] Vyškov a zpět, cestovní náhrady na cestě [obec] Vyškov a zpět k jednání dne 20.10.2021 70km á 8,00 Kč, tj. 560 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu ve výši 400 Kč, takto přísluší žalovanému cestovní náhrady včetně náhrady za promeškaný čas ve výši 2.810 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného odsvědčil, že je plátcem DPH náleží mu podle § 137 odst. 3 o.s.ř. též náhrada za 21 % DPH, která činí 2.480 Kč. Takto náleží žalobci náhrada nákladů celkem 14.290 Kč a tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalobci, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalovaného.

14. Výrok o náhradě nákladů zálohovaných státem se opírá o ust. § 148 odst. 1) o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě činily náklady řízení znalečné za znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] MBA. ve výši 35.716,31 Kč, za dodatek tohoto posudku ve výši 4.809,75 Kč, dále za znalecký posudek [znalecký ústav] [anonymizována čtyři slova] v částce 22.850 Kč, což je celkem 63.376,06 Kč a po odečtení zálohy, zaplacené žalobcem v souvislosti se zadáním znaleckého posudku ve výši 5.000 Kč náleží tedy na nákladech zálohovaných státem, jak je ve výroku III. uvedeno po zaokrouhlení částka 58.376 Kč.