4 C 181/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení titul za jménem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 41 369,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 635 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 635 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 26 730 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 643,27 Kč, úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 26 168,73Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 369,40 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovaným dne 24. 10. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, žalovaný se zavázala částku 50 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 42 035 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 620 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,00 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč a částky za hotovostní činnost ve výši 29 165 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 534 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 12. 2017 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 7. 2017. Žalovaný celkem uhradil částku 48 235 Kč. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 41 369,40Kč (dlužnou jistinu ve výši 26 168,73 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 15 200,67 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3 643,27 Kč (úrok ve výši 28,00 % ročně z částky 26 168,73 Kč od 18. 12. 2017 do 14. 6. 2018), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 854,96 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 26 168,73 Kč od 2. 8. 2017 do 14. 6. 2018), úroků ve výši 28,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 168,73 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 26 168,73 Kč od 15. 6. 218 do zaplacení. Žalobkyně dne 5. 11. 2020 doplnila své podání tak, že má za to, že [právnická osoba] s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, když [právnická osoba] neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně svých příjmů a výdajů v zákaznické kartě. Žalobkyně následně dále uvedla, že žalovaný celkem zaplatil částku 48 235 Kč, přičemž částka 24 403,73 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a částka 23 831,27 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny, po započtení těchto plateb činila nesplacená jistina 26 168,73 Kč a nesplacený poplatek 15 200,67 Kč. Žalovaný poplatek ve výši 15 200,67 Kč se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 2 307,39 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování a doručení a flexibilní splácení ve výši 1 983,36 Kč a nesplacené části poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 11 179,92 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

6. Dle ustanovení § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

7. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 24. 10. 2016 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] ujednání, dle kterého mu byla poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši 42 035 Kč, celkem se tak zavázal zaplatit částku 92 035 Kč. Poplatek ve výši 42 035 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 8 620 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 29 165 Kč. Žalovaný zvolil, že část zápůjčky ve výši 8 695 Kč bude použita na splacení dosud nezaplacených částek vyplývajících ze z dřívější smlouvy o zápůjčce a částka 41 305 Kč bude při podpisu smlouvy vyplacena žalovanému. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 92 035 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 1 534 Kč (poslední splátka ve výši 1 529 Kč), když první splátku byl povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o zápůjčce a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období do rukou osoby uvedené v čl. 15 smluvních podmínek (oprávněného zástupce nebo zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaný svým podpisem potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Zápůjční úroková sazba je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Při sjednání úhrady celkové dlužné částky v 60 týdenních splátkách činí výše zápůjční úrokové sazby 28,00 % ročně. Dle čl. 1 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, jež jsou uvedeny na zadní straně smlouvy o zápůjčce, je předmětem této smlouvy poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Dle čl. 6 smluvních podmínek každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) splatný poplatek 2) splatná část jistiny zápůjčky, 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky. Dle čl. 10 smluvních podmínek, v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové částky, má [právnická osoba] právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové částky. Toto právo může [právnická osoba] uplatnit nejpozději od splatnosti nejblíže příští splátky. Dle čl. 18 smluvních podmínek je tato smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Ze zákaznické karty ze dne 24. 1. 2016, vyplývá, že žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 50 000 Kč, sdělil [právnická osoba] své osobní údaje a také údaje o svých příjmech a výdajích, kdy bydlí s rodiči, je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, je OSVČ s čistým příjmem 30 000 Kč. Žalovaný jako své běžné měsíční výdaje uvedl externí splátky zápůjček ve výši 5 000 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu celkově zaplatil částku 48 235 Kč, kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 26 168,73 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek str. [číslo], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018, ve kterém byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 63 560,28 Kč, a to nejpozději do 19. 3. 2020 a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.

11. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným ujednání, na základě kterého poskytla žalovanému v hotovosti částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 42 035 Kč, který se skládá z úroku, odměny za zpracování a doručení a odměny za komfortní a flexibilní splácení splacení. Celkově tak měl žalovaný vrátit částku 92 035 Kč v 60 týdenních splátkách. Žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, když celkem uhradil pouze 48 235 Kč. 12. [právnická osoba] jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 24. 10. 2016 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl [právnická osoba] dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což [právnická osoba] splnil a po ověření, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku ve výši 50 000 Kč poskytl.

13. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

14. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 8 620 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 15 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci říjnu 2016 okolo 10,35 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 8 620 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.

15. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 3 643,27 Kč (jedná se o 28,00% úrok ročně z částky 26 168,73 Kč od 18. 12. 2017 do 14. 6. 2018) a 28,00% úroku ročně z částky 26 168,73 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Částka 26 168,73 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 28,00 % ročně požadovaný žalobkyní na základě stany [číslo] smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok v uvedeném rozsahu za sjednaný neurčitě a v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a tedy neplatný. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě i ve smluvních podmínkách je uvedeno, že úroková sazba je uvedena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy v samotném úvodu smlouvy, kde je uvedena výše poskytnuté částky a výše poplatku se hovoří o úroku ve výši 8 620 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 92 035 Kč (bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 28,00 % ročně). Z prvního odstavce druhé strany smlouvy ani z ustanovení čl. 18 smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, že by tento úrok měl být hrazen v případě prodlení žalované s úhradou celkové částky, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 28,00 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 8 620 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 3 643,27 Kč (jedná se o úrok ve výši 28,00 % ročně z jistiny) a úrok ve výši 28,00 % ročně z částky 26 168,73 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, důvodná.

16. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč, kdy obsah této činnosti je uveden v čl. 2 smluvních podmínek. Tato činnost má dle tohoto ustanovení spočívat v administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení žalovaného do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace a dále osobní doručení a vyplacení částky zápůjčky v místě bydliště žalovaného při podpisu smlouvy. Dle výčtu činností se u zpracování zápůjčky a doručení zápůjčky nejedná o žádnou specifickou složitou činnost, když například zavedení žalovaného do systému nebo administrativní činnost spojené s uzavřením smlouvy nebo předání zapůjčené částky lze spíše považovat za činnost, při které běžně při uzavření smlouvy o zápůjčce dochází, než za činnost se kterou by měly být spojeny dodatečné náklady. S ohledem na výši poplatku v poměru k výši jistině, kdy tento poplatek soud nárok žalobkyně na úhradu poplatku přiznal.

17. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 29 165 Kč. Dle smluvních podmínek spočívalo komfortní splácení v administrativní činnosti (zpracování splátek, prevence kumulace neuhrazených splátek, podpora prostřednictvím infolinky, vyhotovení kopie smluvní dokumentace, přijetí mimořádné splátky) a hotovostním režimu splátek. Flexibilní splácení zahrnuje garanci celkové ceny, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti. Hotovostní režim splátek pak zahrnoval výběr řádných i mimořádných zápůjček v hotovosti, převoz hotovosti od zákazníka, návštěvy žalované a telefonické či osobní sjednání času návštěvy. Pokud jde o administrativní činnost, má soud za to, že se nejedná o žádné specifické a náročné činnosti, ale spíš o činnosti, ke kterým běžně při uzavírání smluv o zápůjčce dochází (np. vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace, zřízení zákaznické linky, zpracování splátek). Až pokud se jedná o hotovostní režim splátek, garance celkové ceny, splátkové prázdniny nebo garance neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka, můžeme hovořit o určité nadstandartní činnosti, za kterou by náležela odměna. Při přepočtu poplatku dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 486 Kč. Soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy, když dovodil, že výše poplatku za komfortní a flexibilní splácení dobrým mravům odporuje. Je skutečností, že je žalovanému poskytována určitá služba spočívající v tom, že se zástupce [právnická osoba] sám dostaví do místa bydliště žalovaného. Z úřední činnosti je soudu známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách jsou stanoveny poměrně dle výše jistiny, neodráží tak skutečné náklady na komfortní a flexibilní splácení. S ohledem na výši odměny při přepočtu na jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaný tak není povinen tento poplatek zaplatit.

18. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný měl za poskytnutí zápůjčky vrátit poskytnutou jistinu ve výši 50 000 Kč, dále úrok ve výši 8 620 Kč a částku za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč, tedy celkem 62 870 Kč, a to do 18. 12. 2017. Dle čl. 6 odst. 2 smluvních podmínek bude každá jednotlivá splátka započtena nejprve na splatný poplatek, poté na splatnou část jistiny, na sankční poplatky a poté na nesplatnou část jistiny. Dlužená částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách, na poplatek ve výši 12 870 Kč (tj. úrok ve výši 8 620 Kč a částku za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč), z každé splátky tak měl být nejprve uhrazen splatný poplatek ve výši 214,50 Kč (tj. 12 870 Kč/60 splátkami), zbývající částka byla započtena na jistinu. Poslední platba byla žalovaným poukázána dne 24. 7. 2017, v tuto chvíli bylo splatných celkem 39 splátek, což znamená, že na poplatek měla být požita částka 8 365,50 Kč (39 x 214,50 Kč), zbývající částka ve výši 39 869,50 Kč tak musí být započtena na jistinu. Na poplatku tak zbývá uhradit částku 4 504,50 Kč a na jistině zbývá uhradit částku 10 130,50 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 2. 8. 2017 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do data postoupení [datum], a to z částky 26 168,73 Kč. Žalobkyně však byla v prodlení pouze s částkou 10 130,50 Kč na jistině a náleží jí proto zákonný úrok z prodlení pouze z této částky. Žalobkyně je tak povinna zaplatit žalobkyni částku 14 635 Kč (tj. 62 870 Kč – 48 235 Kč), kdy žaloba byla co do částky 26 730,40 Kč zamítnuta (tj. 41 369,40 – 14 635 Kč). Dále soud zamítl návrh žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 3 643,27 Kč a úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 26 168,73 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonných úroků přesahující úroky soudem přiznané.

19. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2, 3 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.