4 C 190/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 11 720 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 720 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 402,06 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 471,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 978,85 Kč, úroku ve výši 27,80 % ročně z částky 9 471,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 720 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalované ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovanou dne 22. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, žalovaná se zavázala částku 18 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 5 720 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 824 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27,80 % ročně, odměnu za zpracování a ve výši 1 688 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 1 208 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 12 měsíčních splátkách po 1 977 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 12. 2017 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 24. 7. 2017. Žalovaná celkem uhradila částku 10 334 Kč. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení částky 11 720 Kč (dlužnou jistinu ve výši 9 471,45 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 2 248,55 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3 978,85 Kč (úrok ve výši 27,80 % ročně z částky 9 471,45 Kč od 28. 12. 2017 do 24. 6. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 402,06 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 9 471,45 Kč od 1. 9. 2017 do 24. 6. 2019), úroků ve výši 27,80 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 471,45 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 9 471,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dne 13. 11. 2020 doplnila své podání tak, že má za to, že [právnická osoba] s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, když [právnická osoba] neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované ohledně jejich příjmů a výdajů v zákaznické kartě. Žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem zaplatila na dlužnou částku 12 000 Kč, kdy částka 3 471,45 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a zbývající část plateb ve výši 8 528,55 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Žalovaný poplatek ve výši 2 248,55 Kč se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 800,47 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 844,05 Kč a nesplacené části poplatku za administrativní činnost ve výši 604,03 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

6. Dle ustanovení § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Ze smlouvy o zápůjčce – modrá na účet [číslo] ze dne 22. 12. 2016 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] ujednání, dle kterého jí byla poskytnuta částka ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 5 720 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 23 720 Kč. Poplatek ve výši 5 720 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 2 824 Kč, částky za zpracování a flexibilní splácení ve výši 1 688 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 1 208 Kč. Příslušná část poskytnuté zápůjčky byla použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek dle dříve sjednané smlouvy o zápůjčce (refinancování zápůjčky) představující souhrnnou částku 5 288 Kč (zůstatek celkové dlužné částky dle dřívější smlouvy o zápůjčce), zbývající částka 12 712 Kč bude zaslána bezhotovostně na bankovní účet žalované. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 23 720 Kč v splátkách ve výši 1 977 Kč (poslední splátka ve výši 1 973 Kč), když první splátku byla povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od 5. kalendářního den od podpisu smlouvy o zápůjčce a každou následující splátku nejpozději posledního dne dalšího následujícího měsíčního období, a to na bankovní účet [právnická osoba]. Zápůjční úroková sazba je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Při sjednání úhrady celkové dlužné částky v 12 měsíčních splátkách činí výše zápůjční úrokové sazby 27,80 % ročně. Dle čl. 1 smluvních podmínek, které jsou na zadní straně smlouvy o zápůjčce, a které nebyly žalovanou podepsány, je předmětem této smlouvy poskytnutí zápůjčky s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, jež bude použita (částečně) k refinancování zápůjčky dle dřívější smlouvy o zápůjčce. Dle čl. 2 zpracování zápůjčky zahrnuje činnost spočívající v administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení žalované do evidenčního systému [právnická osoba], zpracování nezbytných dokladů a dokumentace a flexibilní splácení zahrnuje splátkové prázdniny (možnost požádat za určitých podmínek o prodloužení splatnosti splátek celkové dlužné částky. Administrativní činnost pak zahrnuje zpracování splátek a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, podporu prostřednictvím zákaznické linky, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace a mimořádné přijetí a zpracování splátky celkové dlužné částky. Dle čl. 6 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 10 smluvních podmínek, v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové částky, má [právnická osoba] právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové částky. Toto právo může [právnická osoba] uplatnit nejpozději od splatnosti nejblíže příští splátky, a to výzvou k úhradě dlužné splátky v dostatečné lhůtě alespoň 30 dnů, po jejímž uplynutí se neuhrazená část jistiny zápůjčky stane splatnou. Dle čl. 11 smluvních podmínek zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet. Dle čl. 17 smluvních podmínek je tato smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky, v případě prodlení žalované se zaplacením některé ze splátek, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ze zákaznické karty ze dne 22. 12. 2016 vyplývá, že žalovaná sdělila [právnická osoba] své osobní údaje a také údaje o svých příjmech a výdajích, kdy bydlí jako nájemník, je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti (dle CEO má však pouze jednu), je nezaměstnaná, což bylo doloženo výměrem podpory. Mezi své příjmy uvedla částku 11 056 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 36 112 Kč, tedy celkem 47 168 Kč. Žalovaná jako své běžné měsíční výdaje uvedla své odhadované měsíční výdaje ve výši 12 000 Kč. Z tabulky umoření k č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu celkově zaplatila částku 12 000 Kč (tj. 6 splátek ve výši 2 000 Kč), kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 9 471,45 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek str. [číslo], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, ve kterém byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 50 591,49 Kč, a to nejpozději do 19. 3. 2020 a upozornila ji na možnost jejího soudního vymáhání.

12. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou ujednání, na základě kterého poskytla žalované částku 18 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 5 720 Kč, který se skládá z úroku, částky za zpracování a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost. Celkově tak měla žalovaná vrátit částku 23 720 Kč ve 12 měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy žalovaná vyplnila zákaznickou kartu, dle které činí příjmy její domácnosti částku 47 168 Kč a výdaje částku 12 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, když celkem uhradila pouze 12 000 Kč. 13. [právnická osoba] jako podnikatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 14. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 45 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaná povinna peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl [právnická osoba] dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což [právnická osoba] splnil a po ověření, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku poskytl.

14. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

15. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi [právnická osoba] a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 2 824 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 15 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci prosinci 2016 okolo 9,53 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 2 824 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.

16. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 3 978,85 Kč (jedná se o 27,80% úrok ročně z částky 9 471,45 Kč od 28. 12. 2017 do 24. 6. 2019) a 27,80% úroku ročně z částky 9 471,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Částka 9 471,45 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 27,80 % ročně požadovaný žalobkyní na základě stany [číslo] smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok v uvedeném rozsahu za sjednaný neurčitě a v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a tedy neplatný. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě i ve smluvních podmínkách je uvedeno, že úroková sazba je uvedena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy v samotném úvodu smlouvy, kde je uvedena výše poskytnuté částky a výše poplatku se hovoří o úroku ve výši 2 824 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 23 720 Kč, bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 27,80 % ročně. Z prvního odstavce druhé strany smlouvy ani z ustanovení čl. 17 smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, že by tento úrok měl být hrazen v případě prodlení žalované s úhradou celkové částky, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná byla v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 27,80 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 2 824 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 3 978,85 Kč (jedná se o úrok ve výši 28,70 % ročně z částky 9 471,45 Kč od 28. 12. 2017 do 24. 6. 2019) a úrok ve výši 28,70 % ročně z částky 9 471,45 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení, důvodná.

17. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování a flexibilní splácení ve výši 1 688 Kč, kdy obsah zpracování zápůjčky a flexibilní splácení je uveden v čl. 2 smluvních podmínek. Tato činnost má dle tohoto ustanovení spočívat v administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení žalované do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace a splátkové. Dle zákona je možné vedla úroku platně sjednat i poplatek. Výše poplatku nebyla shledána v rozboru s dobrými mravy, žalovaná byla o poplatku jasným a srozumitelným způsobem informována, a proto je povinna ho zaplatit.

18. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 17 627 Kč. Dle smluvních podmínek spočívala administrativní činnost ve zpracování splátek a aktualizaci účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím upomínek, podporu prostřednictvím zákaznické linky, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace, mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce. Pokud jde o administrativní činnost má soud za to, že se nejedná o žádné specifické a náročné činnosti, ale spíš o činnosti, ke kterým běžně při uzavírání smluv o zápůjčce dochází (np. vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace, zřízení zákaznické linky, zpracování splátek). S ohledem na výši poplatku a jeho jasné a srozumitelné ustanovení, je žalovaná povinna tento poplatek zaplatit.

19. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná měla za poskytnutí zápůjčky vrátit poskytnutou jistinu ve výši 18 000 Kč, dále úrok ve výši 2 824 Kč, částku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 1 688 Kč a částku za administrativní činnost, tedy celkem 23 720 Kč, a to do 27. 12. 2017. Žalovaná však zaplatila pouze částku 12 000 Kč, a je proto povinna uhradit žalobkyni, na kterou pohledávky přešla, částku 11 720 Kč, jež se skládá z nezaplacené jistiny ve výši 9 471,45 Kč a nezaplaceného poplatku ve výši 2 248,55 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžité částky je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žaloba tak byla zamítnuta co do návrhu žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 3 978,85 Kč a úroku ve výši 27,80 % ročně z částky 9 471,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

20. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi (žalobkyně nebyla úspěšná pouze do příslušenství pohledávky, a proto soud postupoval tak, jako by byla úspěšná zcela), zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dlužné částky ze smlouvy o úvěru, které se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Právnímu zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále advokátovi náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna právního zástupce žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč.

21. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.