4 C 2/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení částky 16 573 Kč <b>I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 16 573 Kč.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně na nákladech řízení částku ve výši 8 350,40 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 16 573 Kč z titulu dluhu žalovaných na nájemném. Žalobce svůj návrh odůvodnila tím, že žalobce je členem Bytového družstva [název] [bytového] [družstva], a jako členovi družstva mu náleží právo nájmu bytu [číslo] v bytovém domě [adresa], který je součástí pozemků parcelní č. St. [číslo], St. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v k.ú. [název] [katastrálního] [území]. Žalovaní s žalobcem uzavřeli dne 14. 11. 2019 podnájemní smlouvu, na základě které převzali výše uvedený byt do podnájmu a zavázali se platit žalobci měsíční nájemné ve výši 11 300 Kč a zálohy na energie ve výši 1 380 Kč. Žalovaní však dle žalobce nájem řádně neplatili, a proto žalobce podnájemní smlouvu vypověděl bez výpovědní doby. Žalobce požaduje uhradit neuhrazené nájemné za užívání bytu za období do 1. 6. 2020 do 14. 7. 2020 ve výši 16 573 Kč.

2. Žalovaní se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřili a v řízení zůstali zcela nečinní. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Dle ustanovení § 2215 odst. 1 občanského zákoníku, souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

6. Dle ustanovení § 2235 občanského zákoníku, bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.

7. Dle ustanovení § 2246 odst. 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

8. Dle ustanovení § 2291 odst. 1, 2 občanského zákoníku, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Ze smlouvy o nájmu bytu pro členy Bytového družstva [název], [bytového] [družstva] ze dne 13. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce uzavřel s Bytovým družstvem [název], [bytového] [družstva] (dále jen„ družstvo“) ujednání, ve kterém se družstvo zavázala přenechat žalobci do nájmu byt [číslo] v 2. nadzemním patře domu č.. [číslo], který je součástí pozemků parcelní č. St. [číslo], St. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v k.ú. [název] [katastrálního] [území] (dále jen„ byt“) a žalobce se zavázal hradit družstvu nájemné spočívající v pravidelných měsíčních poplatcích spojených s užíváním bytu, které bude uvedeno v evidenčním listu. Z podnájemní smlouvy na družstevní byt ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanými ujednání, ve kterém žalobce prohlásil, že je nájemcem bytu, kdy tento byt tímto dále pronajímá žalovaným a žalovaní se zavázali hradit žalobci nájemné ve výši 11 300 Kč a úhrady spojené s užíváním bytu. V čl. I. odst. 8 žalobce prohlásil, že vlastníkem bytu mu byl udělen písemný souhlas s podnájmem bytu. Z výpovědi z nájmu bytu sjednaného na dobu určitou ze dne 23. 6. 2020, včetně detailu o odeslání zásilky, vyplývá, že žalobce z důvodu neplacení nájemného žalovanými podnájemní smlouvu vypověděl, a to s výpovědní lhůtou jeden měsíc. Z předžalobní výzvy k plnění ve smyslu ust. § 142a občanského soudního řádu ze dne 5. 8. 2021, včetně podací stvrzenky počty soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalované k úhradě dlužné částky a upozornil je na možnost jejího soudního vymáhání.

11. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce s družstvem uzavřel ujednání, ve kterém se družstvo zavázala přenechat žalobci byt a žalobce se zavázal hradit družstvu nájemné. Následně žalobce uzavřel ujednání s žalovanými, kterým zřídil žalovaným právo užívat pronajatý byt a žalovaní se zavázali za jeho užívání hradit částku 11 300 Kč jako nájemné a další platby. S ohledem na neplacení nájemného vypověděl žalobce žalovaným smlouvu o podnájmu.

12. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedená skutková zjištění, za situace, kdy žalovaní zůstali v řízení zcela nečinní, na základě především předložených písemných důkazů ze strany žalobce dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalobce uzavřel s družstvem smlouvu o nájmu bytu dle ustanovení § 2201 ve spojení s ustanovením 2235 a.n. občanského zákoníku. Jako nájemce bytu po předchozím písemném souhlasu družstva uzavřel žalobce s žalovanými smlouvu o podnájmu předmětného bytu dle ustanovení § 2215 občanského zákoníku. Žalovaní tak byli na základě této podnájemní smlouvy oprávněni užívat předmětný byt a povinni hradit žalobci nájemné ve výši 11 300 Kč. Jelikož žalovaní porušili svou povinnost platit žalobci nájemné (respektive podnájemné), postupoval žalobce zcela v souladu se zákonem, když nájem bytu vypověděl a smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanými tímto zanikl. Žalovaní byli povinni hradit žalobci nájemné za užívání bytu v souladu se smlouvu, a když tak neučinili za dobu od 1. 6. 2021 do 14. 7. 2021, uložil soud žalovaným uhradit společně a nerozdílně částku 16 573 Kč.

13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byl úspěšný žalobce a přísluší mu právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 1 780 Kč. Zástupci žalobce náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 5 340 Kč. Dále zástupci žalobce náleží režijní paušál ve výši 900 Kč (3x300 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobce částku 6 240 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 1 310,40 Kč, pak soud přiznal žalobci na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 7 550,40 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 8 350,40 Kč.

14. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.