4 C 202/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 49.377,70 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 641 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 438, 025 Kč od 22. 7. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 8. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 10. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 11. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 2. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 3. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 4. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 5. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 7. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 8. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 9. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 10. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 666,70 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 665,90 Kč od 22. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 5 736,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 552,14 Kč, úroku ve výši 22,00 % ročně z částky 31 419,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 3 157 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 377,70 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovaným dne 21. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, žalovaný se zavázal částku 40 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 32 551 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 803 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,00 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 8 980 Kč a částky za hotovostní činnost ve výši 13 768 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 3 023 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 12. 2018 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 5. 2017. Žalovaný celkem uhradil částku 15 142 Kč. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 49 377,70 Kč (dlužnou jistinu ve výši 31 419,45 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 17 958,25 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3 552,14 Kč (úrok ve výši 22,00 % ročně z částky 31 419,45 Kč od 22. 12. 2018 do 24. 6. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 093,66 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 31 419,45 Kč od 30. 6. 2017 do 24. 6. 2019), úroků ve výši 22,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 419,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 31 419,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dne 11. 12. 2020 doplnila své podání tak, že má za to, že [právnická osoba] s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, když [právnická osoba] neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně svých příjmů a výdajů v zákaznické kartě. Žalovaný celkem uhradil částku 15 142 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 7 966,31 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a zbývající část plateb ve výši 7 175,69 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Žalovaný poplatek ve výši 17 958,25 Kč se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 6 575,84 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 109,17 Kč a nesplacené části poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 273,24 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

6. Dle ustanovení § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 21. 12. 2016 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] ujednání, dle kterého mu byla poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši 32 551 Kč, celkem se tak zavázal zaplatit částku 72 551 Kč. Poplatek ve výši 40 000 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 9 803 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 980 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 768 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 72 551 Kč v hotovosti v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 023 Kč (poslední splátka ve výši 3 022 Kč), když první splátku byl povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období do rukou osoby uvedené v čl. 15 smluvních podmínek (oprávněného zástupce nebo zaměstnance [právnická osoba]). Žalovaný svým podpisem potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Zápůjční úroková sazba je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Při sjednání úhrady celkové dlužné částky v 24 měsíčních splátkách činí výše zápůjční úrokové sazby 22,00 % ročně. Dle čl. 1 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, jež jsou uvedeny na zadní straně smlouvy o zápůjčce, je předmětem této smlouvy poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Dle čl. 6 smluvních podmínek každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 10 smluvních podmínek, v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové částky, má [právnická osoba] právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové částky. Toto právo může [právnická osoba] uplatnit nejpozději od splatnosti nejblíže příští splátky, a to výzvou k úhradě dlužné splátky v dostatečné lhůtě alespoň 30 dnů, po jejímž uplynutí se neuhrazená část jistiny zápůjčky stane splatnou. Dle čl. 18 smluvních podmínek je tato smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Ze zákaznické karty ze dne 21. 12. 2016, pracovní smlouvy žalovaného, dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek žalovaného vyplývá, že žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 130 000 Kč, sdělil [právnická osoba] své osobní údaje a také údaje o svých příjmech a výdajích, kdy bydlí s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán s čistým příjmem 14 629 Kč, ostatní příjmy žadatele jsou 7 000 Kč (nedoloženo) a další čisté příjmy domácnosti činí 24 000 Kč. Žalovaný jako své běžné měsíční výdaje uvedl externí splátky zápůjček ve výši 700 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 8 000 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu celkově zaplatil částku 15 142 Kč (tj. dne 24. 1. 2017 částku 3 023 Kč, dne 20. 2. 2017 částku 3 023 Kč, dne 3. 4. 2017 částku 3 050 Kč, dne 20. 4. 2017 částku 3 023 Kč a dne 23. 5. 2017 částku 3 023 Kč) kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 32 824,31 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek str. [číslo], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, ve kterém byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 65 131,84 Kč, a to nejpozději do 19. 3. 2020 a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.

11. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným ujednání, na základě kterého poskytla žalovanému v hotovosti částku 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 32 551 Kč, který se skládá z úroku, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení splacení. Celkově tak měl žalovaný vrátit částku 72 551 Kč ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, když celkem uhradil pouze 15 142 Kč. 12. [právnická osoba] jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 21. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl [právnická osoba] dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což [právnická osoba] splnil a po ověření, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku ve výši 40 000 Kč poskytl (žalovaný původně požadoval zápůjčku ve výši 130 000 Kč).

13. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

14. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 3 291 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 12,3 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci prosinci 2016 okolo 9,53 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 9 803 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.

15. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 3 552,14 Kč (jedná se o 22,00% úrok ročně z částky 31 419,45 Kč od 22. 12. 2019 do 24. 6. 2019) a 22,00% úroku ročně z částky 31 419,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Částka 31 419,45 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 22,00 % ročně požadovaný žalobkyní na základě stany č. 2 smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok v uvedeném rozsahu za sjednaný neurčitě a v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a tedy neplatný. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě i ve smluvních podmínkách je uvedeno, že úroková sazba je uvedena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy v samotném úvodu smlouvy, kde je uvedena výše poskytnuté částky a výše poplatku se hovoří o úroku ve výši 9 803 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 72 551 Kč (bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 22,00 % ročně). Z prvního odstavce druhé strany smlouvy ani z ustanovení čl. 18 smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, že by tento úrok měl být hrazen v případě prodlení žalované s úhradou celkové částky, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 22,00 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 9 803 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 3 552,14 Kč (jedná se o úrok ve výši 22,00 % ročně z částky 31 419,45 Kč od 22. 12. 2018 do 24. 6. 2019) a úrok ve výši 22,00 % ročně z částky 31 419,45 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení, důvodná.

16. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 980 Kč, kdy obsah administrativní činnosti je uveden v čl. 2 smluvních podmínek. Tato činnost má dle tohoto ustanovení spočívat v administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení žalovaného do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, osobní doručení a vyplacení částky zápůjčky v místě bydliště žalovaného, garanci celkové ceny, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky [právnická osoba] v případě smrti dlužníka. Dle výčtu činností se u zpracování zápůjčky a doručení zápůjčky nejedná o žádnou specifickou složitou činnost, když například zavedení žalovaného do systému nebo administrativní činnost spojené s uzavřením smlouvy nebo předání zapůjčené částky lze spíše považovat za samozřejmost, než za činnost, se kterou by měly být spojeny dodatečné náklady. Až pokud jde o garanci celkové ceny (možnost za určitých podmínek neuplatňovat zpoplatněné upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty v závislosti na splácení dlužné částky), splátkové prázdniny (právo žalovaného požádat za určitých podmínek o prodloužení splatnosti splátek celkové dlužné splátky) a garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti žalované se jedná o určité mimořádné služby. S ohledem na skutečnost, že tímto poplatkem jsou hrazeny určité nadstandartní služby, soud i přes poměrně vysokou výši tohoto poplatku, žalobkyni právo na jeho úhradu přiznal.

17. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 768 Kč. Dle smluvních podmínek spočívala administrativní činnost ve zpracování splátek a aktualizaci účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím upomínek, podporu prostřednictvím zákaznické linky, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace, mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce. Hotovostní režim splátek pak zahrnoval výběr řádných i mimořádných zápůjček v hotovosti, převoz hotovosti od zákazníka, návštěvy žalované a telefonické či osobní sjednání času návštěvy. Pokud jde o administrativní činnost, má soud za to, že se nejedná o žádné specifické a náročné činnosti, ale spíš o činnosti, ke kterým běžně při uzavírání smluv o zápůjčce dochází (np. vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace, zřízení zákaznické linky, zpracování splátek). Až pokud se jedná o hotovostní režim splátek, můžeme hovořit o určité nadstandartní činnosti, za kterou by náležela odměna. Při přepočtu poplatku dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 574 Kč. Soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy, když dovodil, že výše poplatku za hotovostní režim splátek dobrým mravům odporuje. Je skutečností, že je žalovanému poskytována určitá služba spočívající v tom, že se zástupce [právnická osoba] sám dostaví do místa bydliště žalovaného. Z úřední činnosti je soudu známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách jsou stanoveny poměrně dle výše jistiny, neodráží tak skutečné náklady na administrativní činnost a komfortní splácení. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaný tak není povinen tento poplatek zaplatit.

18. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný měl za poskytnutí zápůjčky vrátit poskytnutou jistinu ve výši 40 000 Kč, dále úrok ve výši 9 803 Kč a částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 980 Kč, tedy celkem 58 783 Kč, a to do 21. 12. 2018. Pokud tedy měl žalovaný dlužnou částku splácet v 24 měsíčních splátkách, připadala by na splátku poplatku částka 782, 625 Kč ( (9 803 Kč + 8 980 Kč):24 splátkami) a na splátku jistiny by připadala částka 1 666,70 Kč. Dle čl. 6 odst. 2 smluvních podmínek bude každá jednotlivá splátka započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek (žalobkyní nepožadováno) a pak na splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek a následně na nesplatnou část jistiny. Jednotlivé splátky tak byly nejprve použity na poplatek ve výši 782, 625 Kč a až následně zbývající částka na jistinu. Žalovaný tak celkem v 5 splátkách uhradil na poplatcích částku 3 913, 125 Kč (tj. 5 x 782, 625 Kč) a na jistině uhradil částku 11 228, 875 Kč (tj. 2 240, 375 Kč + 2 240, 375 Kč +2 267, 375 Kč + 2 240, 375 Kč + 2 240, 375 Kč). Na poplatcích tak zbývá uhradit částka 14 869, 875 Kč (tj. 18 783 Kč – 3 913, 125 Kč) a na jistině činí dlužná částka 28 771, 125 Kč (tj. 40 000 Kč - 11 228, 875 Kč). Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit částku 43 641 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 30. 6. 2017 (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do data postoupení 24. 6. 2019, a to z částky 43 579,88 Kč. Dle soudu však nemá žalobkyně právo požadovat vyrovnání celé dosud nesplacené částky před uplynutím splatnosti celé částky, když nebylo prokázáno, že by v souladu s čl. 10 smluvních podmínek zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné splátky, nedošlo tedy k platnému zesplatnění dlužné částky, ale žalovaný se dostával do prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Žalovaný se dostal do prodlení až s úhradou 7. splátky splatné 21. 7. 2017 s částkou 438, 025 Kč (žalovaný měl ke dni 21. 7. 2017 mít na splátkách jistiny uhrazeno již částku 11 666,90 Kč, avšak uhradil pouze 11 228, 875 Kč). S ostatními splátkami jistiny se pak žalovaný dostával do prodlení ode dne následujícího po jejich splatnosti v celé výši a je povinen zaplatit zákonný úrok za jejich prodlení. Žaloba tak byla zamítnuta co do částky 5 736,70 Kč (tj. zbytek nezaplacené jistiny, zamítnutý poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, tedy 49 377,70 Kč – 43 641 Kč). Dále soud zamítl návrh žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 3 552,14 Kč a úroku ve výši 22,00 % ročně z částky 31 419,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonných úroků přesahující úroky soudem přiznané.

19. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., konkrétně z ustanovení § 14b o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 500 Kč. Žalobkyni by při úplném úspěchu náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) ve výši celkem 1 500 Kč, režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 976 Kč, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 4 154 Kč. V řízení byla žalobkyně úspěšná v částce 43 641 Kč, naopak v částce 5 736,70 Kč úspěšná nebyla. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 88 %, naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 12 %, žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 76 %, tedy částka 3 157 Kč.

20. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.