4 C 202/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 66 310 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nároku č. 1 částku ve výši 20 018 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 419,45 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, na nároku č. 2 částku ve výši 13 211 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 13 211 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení a na nároku č. 3 částku ve výši 14 255 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 153,90 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobkyně se v nároku č. 1 co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 382,05 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, v nároku č. 2 co do částky 14 640 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 941,25 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 15 289,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení přesahující úrok přiznaný ve výroku I. a v nároku č. 3 co do částky 4 186 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 603,73 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 66 310 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalované ze tří smluv o zápůjčce. Žalobkyně svůj nárok č. 1 odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřela s žalovanou dne 19. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, žalovaná se zavázala částku 16 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 9 158 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 130 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 593 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši ve výši 1 435 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit ve 45 týdenních splátkách po 560 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 10. 2019 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17. 11. 2019. Žalovaná celkem uhradila částku 5 140 Kč. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení částky 20 018 Kč (dlužnou jistinu ve výši 13 102,62 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 6 915,38 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 4 382,05 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 13 102,62 Kč od 31. 10. 2019 do 18. 12. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 419,45 Kč (úrok ve výši 10,00 % ročně z částky 13 102,62 Kč od 25. 11. 2019 do 18. 12. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné částky ve výši 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Nárok č. 2 žalobkyně odůvodnila tím, že [právnická osoba] po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřel s žalovanou dne 2. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala částku 20 000 vrátit a zaplatit úplatu 19 541 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 140 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 2. 2020 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 21. 2. 2019. Žalovaná celkem uhradila částku 11 690 Kč. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení částky 27 851 Kč (dlužnou jistinu ve výši 15 289,34 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 12 561,66 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3 941,25 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 15 289,34 Kč od 3. 2. 2020 do 18. 12. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 240,14 Kč (úrok ve výši 10,00 % ročně z částky 15 289,34 Kč od 2. 3. 2020 do 18. 12. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 289,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné částky ve výši 15 289,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Nárok č. 3 žalobkyně odůvodnila tím, že [právnická osoba] po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřel s žalovanou dne 25. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, žalovaná se zavázala částku 19 000 vrátit a zaplatit úplatu 15 471 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 656 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 629 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 186 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 1 916 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 10. 2019 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 21. 2. 2019. Žalovaná celkem uhradila částku 16 030 Kč. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení částky 18 441 Kč (dlužnou jistinu ve výši 10 651,42 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 7 789,58 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3 603,73 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 10 651,42 Kč od 26. 10. 2019 do 18. 12. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 153,90 Kč (úrok ve výši 10,00 % ročně z částky 10 651,42 Kč od 25. 11. 2019 do 18. 12. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné částky ve výši 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

4. Žalobkyně dne 30. 12. 2021 doplnila své podání tak, že má za to, že [právnická osoba] s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých od žalované (doklad o zaměstnání) a z insolvenčního rejstříku, když [právnická osoba] neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované ohledně jejich příjmů a výdajů v zákaznické kartě. Ke smlouvě [číslo] (tj. nárok č. 1) žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem uhradila částku 5 140 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 2 242,62 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a část těchto plateb ve výši 2 897,38 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Žalovaný poplatek ve výši 6 915,38 Kč se tak skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 1 390 Kč, neuhrazené části částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 394,80 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 127,58 Kč. Ke smlouvě [číslo] (tj. nárok č. 3) žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem uhradila částku 16 030 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 7 681,42 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a část těchto plateb ve výši 8 348,58 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Žalovaný poplatek ve výši 7 789,58 Kč se tak skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 1 782,06 Kč, neuhrazené části částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 682,28 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 325,24 Kč. Ke smlouvě [číslo] (tj. nárok č. 2) žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem uhradila částku 11 690 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 6 979,34 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a část těchto plateb ve výši 4 710,66 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Žalovaný poplatek ve výši 12 561,66 Kč se tak skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 2 693,31 Kč, neuhrazené části částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 160,98 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 707,37 Kč.

5. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

6. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

7. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Dle ustanovení § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud se nejdříve zabýval nárokem č. 3 žalobkyně, neboť tento závazek byl sjednán dříve:

14. Ze zákaznické karty ze dne 25. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala o částku 18 000 Kč, uvedla, že žije s rodiči, je vdaná, má tři vyživovací povinnost. Ke svému zaměstnání uvedla, že pracuje na plný pracovní úvazek s čistým příjmem ve výši 21 456 Kč (ověřeno z pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek) a další příjem domácnosti dosahuje 18 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované činí 13 950 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 25. 4. 2018 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] ujednání, dle kterého jí byla poskytnuta částka ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 15 471 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 34 471 Kč. Poplatek ve výši 15 471 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 4 656 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 629 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 186 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 34 471 Kč v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 916 Kč (poslední splátka ve výši 1 899 Kč). Zápůjční úroková sazba činí 29,00 % ročně a je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 130,19 %. Dle čl. 3 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, jež jsou uvedeny na zadní straně smlouvy o zápůjčce, každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek za zápůjčku 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 5 smluvních podmínek jsou z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky hrazeny náklady vynaložené [právnická osoba] bezprostředně po uzavření smlouvy, dle čl. 4 smluvních podmínek má žalovaný právo požadovat odklad splatnosti budoucích splátek o jedno splátkové období (splátkové prázdniny). Z tabulky umoření k č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu celkově zaplatila částku 16 030 Kč, kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 10 650,42 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek str. [anonymizováno], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2021, včetně dodejky vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a to nejpozději do 13. 7. 2021 a upozornila ji na možnost jejího soudního vymáhání.

15. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou ujednání, na základě kterého poskytla žalované částku 19 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 15 471 Kč, který se skládá z úroku, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkově tak měla žalovaná vrátit částku 34 471 Kč v 18 měsíčních splátkách. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, když celkem uhradila pouze 16 030 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni.

16. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

17. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 4 656 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 16 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci dubnu 2018 okolo 8,32 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 4 656 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.

18. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 3 603,73 Kč (jedná se o 29,00% úrok ročně z částky 10 651,42 Kč od 29. 10. 2019 do 18. 12. 2020) a 29,00% úroku ročně z částky 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Částka 10 651,42 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně požadovaný žalobkyní na základě smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok v uvedeném rozsahu za sjednaný neurčitě a nesrozumitelným způsobem, a tedy se k němu nepřihlíží. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě i ve smluvních podmínkách je uvedeno, že úroková sazba je uvedena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy v samotném úvodu smlouvy, kde je uvedena výše poskytnuté částky a výše poplatku se hovoří o úroku ve výši 4 656 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 34 471 Kč, bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 29,00 % ročně. Ze smlouvy o zápůjčce ani z ustanovení smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, že by tento úrok měl být hrazen v případě prodlení žalované s úhradou celkové částky, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná byla v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 29,00 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 4 656 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 3 603,73 Kč (jedná se o úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 10 651,42 Kč od 26. 10. 2019 do 18. 12. 2020) a úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, důvodná.

19. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 629 Kč, kdy obsah čl. 5 smluvních podmínek vyplývá, že z tohoto poplatku jsou hrazeny náklady vynaložené [právnická osoba] bezprostředně po uzavření smlouvy. Dle žalobkyně se jedná o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, aniž by byl výčet služeb jakkoli specifikován. S ohledem na skutečnost, že tímto poplatkem jsou hrazeny i určité nadstandartní služby (flexibilní splácení v podobě možnosti požádat o splátkové prázdniny), soud i přes poměrně vysokou výši tohoto poplatku, žalobkyni právo na jeho úhradu přiznal.

20. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 186 Kč Smluvní podmínky tento poplatek nijak nekonkretizují, kdy žalobkyně na dotaz soudu opět uvedla, že se jedná o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky. Pokud jde o vedení zákaznického účtu má soud za to, že se nejedná o žádné specifické a náročné činnosti, ale spíš o činnosti, ke kterým běžně při uzavírání smluv o zápůjčce dochází (np. evidence uhrazených částek, zápis do karty splátek). Až pokud se jedná o položku komfortní splácení, můžeme hovořit o určité nadstandartní činnosti (výběr splátek v místě bydliště žalovaného), za kterou by náležela odměna. Při přepočtu poplatku dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 232 Kč. Soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy, když dovodil, že výše poplatku za hotovostní režim splátek dobrým mravům odporuje. Je skutečností, že je žalované poskytována určitá služba spočívající v tom, že se zástupce [právnická osoba] sám dostaví do místa bydliště žalované. Z úřední činnosti je soudu známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách jsou stanoveny poměrně dle výš jistiny, neodráží tak skutečné náklady na komfortní splácení. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaná tak není povinna tento poplatek zaplatit.

21. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná měla za poskytnutí zápůjčky vrátit poskytnutou jistinu ve výši 19 000 Kč, dále úrok ve výši 4 656 Kč a částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 629 Kč, tedy celkem 30 285 Kč, a to do 25. 10. 2019. Dle čl. 3 smluvních podmínek bude každá jednotlivá splátka započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek (žalobkyní nepožadováno) a pak na splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek. Celková úhrada žalované ve výši 16 030 Kč by tedy nejprve měla být použita na poplatek a až následně na jistinu (když ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách není uvedeno, v jakém poměru se jednotlivé splátky započítávají na jistinu a poplatky). Pokud však žalobkyně částku ve výši 7 681,42 Kč použila na částečnou úhradu poplatku a částku ve výši 8 348,58 Kč použila na částečnou úhradu jistiny, postupovala ve prospěch žalované. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni částku 10 651,42 Kč (tj. 19 000 Kč – 8 4348,58 Kč) na jistině a částku 3 603,58 na úroku a poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, tedy celkem částku 14 255 Kč. Soud pak žalobu co do částky 4 186 Kč zamítl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžité částky je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 25. 11. 2019 do 18. 12. 2020 kapitalizován na částku 1 153,90 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 3 603,73 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 10 651,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

22. Dále se soud zabýval nárokem č. 2:

23. Ze zákaznické karty ze dne 2. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala o zápůjčku 20 000 Kč, uvedla, že žije s rodiči, je vdaná, má tři vyživovací povinnost. Ke svému zaměstnání uvedla, že pracuje na plný pracovní úvazek s čistým příjmem ve výši 18 114 Kč (ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky) a další příjem domácnosti dosahuje 20 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované činí 9 960 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 2. 8. 2018 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] ujednání, dle kterého jí byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, která bude v části 4 683 Kč použita na splacení dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] žalované tak bude vyplacena částka 15 317 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 19 541 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 39 541 Kč. Poplatek ve výši 19 541 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 4 901 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 140 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 500 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 39 541 Kč v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 197 Kč (poslední splátka ve výši 2 192 Kč). Zápůjční úroková sazba činí 29,00 % ročně a je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 163,88 %. Dle čl. 3 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, jež jsou uvedeny na zadní straně smlouvy o zápůjčce, každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek za zápůjčku 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 5 smluvních podmínek jsou z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky hrazeny náklady vynaložené [právnická osoba] bezprostředně po uzavření smlouvy, dle čl. 4 smluvních podmínek má žalovaný právo požadovat odklad splatnosti budoucích splátek o jedno splátkové období (splátkové prázdniny). Z tabulky umoření k č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu celkově zaplatila částku 11 690 Kč, kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 15 289,34 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek str. [anonymizováno], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2021, včetně dodejky vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a to nejpozději do 13. 7. 2021 a upozornila ji na možnost jejího soudního vymáhání.

24. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou ujednání, na základě kterého poskytla žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 19 541 Kč, který se skládá z úroku, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkově tak měla žalovaná vrátit částku 39 541 Kč v 18 měsíčních splátkách. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, když celkem uhradila pouze 11 690 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni.

25. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

26. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 4 656 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 16 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci srpnu 2018 okolo 8,16 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 4 901 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.

27. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 3 941,25 Kč (jedná se o 29,00% úrok ročně z částky 15 289,34 Kč od 3. 2. 2020 do 18. 12. 2020) a 29,00% úroku ročně z částky 15 289,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Částka 15 289,34 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně požadovaný žalobkyní na základě smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok v uvedeném rozsahu za sjednaný neurčitě a nesrozumitelným způsobem, a tedy se k němu nepřihlíží. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě i ve smluvních podmínkách je uvedeno, že úroková sazba je uvedena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy v samotném úvodu smlouvy, kde je uvedena výše poskytnuté částky a výše poplatku se hovoří o úroku ve výši 4 901 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 39 541 Kč, bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 29,00 % ročně. Ze smlouvy o zápůjčce ani z ustanovení smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, že by tento úrok měl být hrazen v případě prodlení žalované s úhradou celkové částky, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná byla v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 29,00 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 4 901 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 3 941,25 Kč (jedná se o úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 15 289,34 Kč od 3. 2. 2020 do 18. 12. 2020) a úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 15 289,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, důvodná.

28. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 140 Kč, kdy obsah čl. 5 smluvních podmínek vyplývá, že z tohoto poplatku jsou hrazeny náklady vynaložené [právnická osoba] bezprostředně po uzavření smlouvy. Dle žalobkyně se jedná o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, aniž by byl výčet služeb jakkoli specifikován. Zpracování smluvní dokumentace, doručení zapůjčené částky ani administrativní činnost soud nepovažuje za nijak náročnou činnost, za kterou by měla být vyžadována odměna, naopak se jedná o činnosti, které jsou běžně s poskytnutím zápůjčky spojeny. Až pokud jde o možnost flexibilního splácení, které by mělo dle smluvních podmínek spočívat v možnosti požádat o odklad splatnosti budoucích splátek (tzv. splátkové prázdniny) lze uvažovat o určité nadstandartní službě. Nicméně s ohledem na výši této částky, skutečnost, že tato částka neodráží skutečné náklady žalobkyně, ale poměrně se zvyšuje dle poskytnuté zápůjčky, kdy žalovaná neměla možnost výši částky ovlivnit, dospěl soud k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a jako takový je neplatný.

29. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 500 Kč Smluvní podmínky tento poplatek nijak nekonkretizují, kdy žalobkyně na dotaz soudu opět uvedla, že se jedná o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky. Pokud jde o vedení zákaznického účtu má soud za to, že se nejedná o žádné specifické a náročné činnosti, ale spíš o činnosti, ke kterým běžně při uzavírání smluv o zápůjčce dochází (np. evidence uhrazených částek, zápis do karty splátek). Až pokud se jedná o položku komfortní splácení, můžeme hovořit o určité nadstandartní činnosti (výběr splátek v místě bydliště žalovaného), za kterou by náležela odměna. Při přepočtu poplatku dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 305 Kč. Soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy, když dovodil, že výše poplatku za hotovostní režim splátek dobrým mravům odporuje. Je skutečností, že je žalované poskytována určitá služba spočívající v tom, že se zástupce [právnická osoba] sám dostaví do místa bydliště žalované. Z úřední činnosti je soudu známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách jsou stanoveny poměrně dle výš jistiny, neodráží tak skutečné náklady na komfortní splácení. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaná tak není povinna tento poplatek zaplatit.

30. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná měla za poskytnutí zápůjčky vrátit poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč a dále úrok ve výši 4 901 Kč, tedy celkem 24 901 Kč, a to do 2. 2. 2020. Dle čl. 3 smluvních podmínek bude každá jednotlivá splátka započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek (žalobkyní nepožadováno) a pak na splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek. Celková úhrada žalované ve výši 11 690 Kč by tedy nejprve měla být použita na poplatek a až následně na jistinu (když ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách není uvedeno, v jakém poměru se jednotlivé splátky započítávají na jistinu a poplatky). Z celkové úhrady žalované tak má být částka 4 901 Kč započtena na úrok a zbývající částka 6 789 Kč má být použita na jistinu. Na jistině tak zbývá uhradit částku 13 211 Kč (tj. 20 000 Kč 6 789 Kč). Soud tedy nárok č. 2 co do částky 14 640 Kč (27 851 Kč 13211 Kč) zamítl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžité částky je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, avšak pouze z částky 13 211 Kč a nikoli z částky 15 289,34 Kč jak požadovala žalobkyně. Soud pak žalobkyni přiznal právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 13 211 Kč od 3. 2. 2020, jak požadovala žalobkyně, a to až do zaplacení, kdy soud již zákonný úrok z prodlení nekapitalizoval. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 3 941,25 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 15 289,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

31. Dále se soud zabýval nárokem č. 1:

32. Ze zákaznické karty ze dne 19. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala o zápůjčku 16 000 Kč, uvedla, že žije s rodiči, je vdaná, má tři vyživovací povinnost. Ke svému zaměstnání uvedla, že pracuje na plný pracovní úvazek s čistým příjmem ve výši 16 927 Kč (ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky) a další příjem domácnosti dosahuje 18 100 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované činí 13 500 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 19. 12. 2018 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] ujednání, dle kterého jí byla poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 9 158 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 15 158 Kč. Poplatek ve výši 9 158 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 2 130 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 593 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 435 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 25 158 Kč v hotovosti v 45 týdenních splátkách ve výši 560 Kč (poslední splátka ve výši 518 Kč). Zápůjční úroková sazba činí 29,00 % ročně a je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 163,88 %. Dle čl. 3 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, jež jsou uvedeny na zadní straně smlouvy o zápůjčce, každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek za zápůjčku 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 5 smluvních podmínek jsou z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky hrazeny náklady vynaložené [právnická osoba] bezprostředně po uzavření smlouvy, dle čl. 4 smluvních podmínek má žalovaný právo požadovat odklad splatnosti budoucích splátek o jedno splátkové období (splátkové prázdniny). Z tabulky umoření k č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu celkově zaplatila částku 5 140 Kč, kdy dle žalobkyně zůstatek na jistině činí 13 102,62 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek str. [anonymizováno], pak soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2021, včetně dodejky vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a to nejpozději do 13. 7. 2021 a upozornila ji na možnost jejího soudního vymáhání.

33. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou ujednání, na základě kterého poskytla žalované částku 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 9 158 Kč, který se skládá z úroku, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkově tak měla žalovaná vrátit částku 25 158 Kč v 45 týdenních splátkách. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, když celkem uhradila pouze 5 140 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni.

34. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

35. Dle § 2392 občanského zákoníku, lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku, cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 2 130 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 15 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci prosinci 2018 okolo 9,17 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 2 130 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.

36. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 4 382,05 Kč (jedná se o 29,00% úrok ročně z částky 13 102,62 Kč od 31. 10. 2019 do 18. 12. 2020) a 29,00% úroku ročně z částky 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Částka 13 102,62 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně požadovaný žalobkyní na základě smlouvy o zápůjčce, tak soud posoudil tento úrok v uvedeném rozsahu za sjednaný neurčitě a nesrozumitelným způsobem, a tedy se k němu nepřihlíží. Důvodem je skutečnost, že ve smlouvě i ve smluvních podmínkách je uvedeno, že úroková sazba je uvedena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy v samotném úvodu smlouvy, kde je uvedena výše poskytnuté částky a výše poplatku se hovoří o úroku ve výši 2 130 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 25 158 Kč, bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 29,00 % ročně. Ze smlouvy o zápůjčce ani z ustanovení smluvních podmínek však vůbec nevyplívá, že by tento úrok měl být hrazen v případě prodlení žalované s úhradou celkové částky, když dle smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná byla v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámena s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby předvídala další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 29,00 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 2 130 Kč. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 4 382,05 Kč (jedná se o úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 13 102,62 Kč od 31. 10. 2019 do 18. 12. 2020) a úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, důvodná.

37. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 593 Kč, kdy obsah čl. 5 smluvních podmínek vyplývá, že z tohoto poplatku jsou hrazeny náklady vynaložené [právnická osoba] bezprostředně po uzavření smlouvy. Dle žalobkyně se jedná o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, aniž by byl výčet služeb jakkoli specifikován. S ohledem na skutečnost, že tímto poplatkem jsou hrazeny i určité nadstandartní služby (flexibilní splácení v podobě možnosti požádat o splátkové prázdniny), soud i přes poměrně vysokou výši tohoto poplatku, žalobkyni právo na jeho úhradu přiznal.

38. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 435 Kč Smluvní podmínky tento poplatek nijak nekonkretizují, kdy žalobkyně na dotaz soudu opět uvedla, že se jedná o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky. S ohledem na výši poplatku (tj. 32 Kč za splátku) soud žalobkyni nárok na úhradu tohoto poplatku přiznal, když nedospěl k závěru, že by byl v rozporu s dobrými mravy.

39. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná měla za poskytnutí zápůjčky vrátit poskytnutou jistinu ve výši 16 000 Kč a dále úrok ve výši 2 130 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 593 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 435 Kč, tedy celkem částku 25 158 Kč. Dle čl. 3 smluvních podmínek bude každá jednotlivá splátka započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek (žalobkyní nepožadováno) a pak na splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek. Celková úhrada žalované ve výši 5 140 Kč by tedy nejprve měla být použita na poplatek a až následně na jistinu (když ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách není uvedeno, v jakém poměru se jednotlivé splátky započítávají na jistinu a poplatky). Pokud však žalobkyně částku ve výši 2 242,62 Kč použila na částečnou úhradu poplatku a částku ve výši 2 897,38 Kč použila na částečnou úhradu jistiny, postupovala ve prospěch žalované. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni částku 13 102,62 Kč (tj. 16 000 Kč – 2 897,38 Kč) na jistině a částku 6 915,38 Kč na poplatcích. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžité částky je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 25. 11. 2019 do 18. 12. 2020 kapitalizován na částku 1 419,45 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 4 382,05 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 13 102,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

40. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že byl úspěch účastníků řízení téměř shodný (počítáno včetně příslušenství pohledávky), rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.