4 C 219/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa : b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 70.776 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) částku 70 776 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 70 776 Kč od 20.5.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a) a b) na nákladech řízení částku 58 138 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.</b> 1. Podáním došlým Okresnímu soudu ve Vyškově dne 9. 10. 2020 domáhali se žalobci zaplacení žalované částky v podstatě s odůvodněním, že v říjnu 2018 uzavřeli s žalovanou společností Smlouvu o dílo, spočívající v pokládce vybrané vinylové podlahy včetně srovnání podkladů v obytných místnostech rodinného domu na adrese [adresa] 25. 10. 2018 byla vystavena faktura na zaplacení díla ve výši 67 956 Kč, kterou žalobci uhradili bankovním převodem. Na jaře 2019 byl dodán doplňkový materiál a fakturu na 2 820 Kč, splatnou 10. 3. 2019 žalobci rovněž řádně uhradili. Po uplynutí několika měsíců od pokládky začali žalobci registrovat odlepení vinylové podlahy od podkladu, projevující se vyboulením v ploše o rozměru asi 10 m2 důsledkem čehož docházelo k popraskání vinylového povrchu. Kontaktovali jednatele žalované a vyrozuměli [jméno] [příjmení] o vzniklých závadách. Bylo jim sděleno, že budou odstraněny zdarma v rámci reklamace, k čemuž došlo v březnu 2019. V červenci 2019 začala podlaha vykazovat stejnou závadu, ve větším rozsahu. [jméno] [příjmení] přislíbil vyřešení v srpnu 2019 a v září, když se dostavili na prodejnu žalované ve [obec], jim [jméno] [příjmení] sjednání nápravy rezolutně odmítl. V mezidobí si žalobci objednali odborné posouzení, z něhož vyplynulo, že byly žalovanou použity nesourodé materiály, které nebyly schopny náležitě přilnout a vytvořit ucelený podklad, navíc anhydridová stěrka nebyla odborně aplikována. Oprava nebyla možná, bylo by nutno provést kompletní demontáž shrnutí cementové vrstvy, přebroušení první vrstvy na penetrování, vylití zcela nové druhé vrstvy a teprve poté by bylo možné provést pokládku kompletně nové podlahoviny. S ohledem na tyto závěry došlo žalovanou při zhotovení díla k podstatnému porušení smluvních ujednání a žalobci uplatnili právo vyplývající z odpovědnosti za vady a požádali k vrácení přijatého plnění ceny díla v částce 70 776 Kč, když tento přípis převzala žalovaná dne 12. 5. 2020. Žalovaná nároky žalobců odmítla a pokus o mimosoudní vyřízení věci skončil bezvýsledně.

2. Okresní soud ve Vyškově vydal platební rozkaz č.j. EPR 255168/2020-7 ze dne 30. 10. 2020, který byl ve lhůtě napaden odporem žalované, a proto došlo postupem podle ustanovení § 174 odst. 2 o.s.ř. k jeho zrušení a ve věci bylo nařízeno jednání. V odůvodnění odporu došlém soudu dne 13. 11. 2020 namítá žalovaná, že dílo bylo ze strany žalované provedeno v říjnu 2018 osobně [jméno] [příjmení] (jednatel a společník [právnická osoba]) a externím podlahářem [jméno] [příjmení], a při zhotovení díla se postupovalo přesně dle standardních postupů. Tedy po vyschnutí a řádném vyzrání sádrové stěrky byla vybroušena, napenetrovaná, vylita nová stěrka a na tu byla používána opět sádrová stěrka jako u první vrstvy. Nicméně žalobce 1) měl již dříve zakoupenu cementovou stěrku a požadoval její použití. [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] upozornili žalobce 1), že se nejedná o standardní postup, nicméně žalobce 1) na uvedeném trval. Během provádění díla byli žalobci několikrát upozorněni na nefunkčnost podlahového topení v domě, jehož funkčnost je nezbytná pro uchování vlastností lepené vinylové podlahy a vždy si žalobci byli vědomi, že v domě je nutné udržení suchého a teplého prostředí. Vzhledem k optimálním podmínkám na podzim 2018, i přes nefunkčnost podlahového topení bylo možno aplikování stěrek a následné nalepení vinylové podlahy, a mezi jednotlivými kroky byla vždy dodržena doba pro vyzrátí a vyschnutí jednotlivých vrstev. V průběhu díla byl vždy současně přítomen [jméno] [příjmení] a profesionální podlahář pan [jméno] [příjmení], kteří společně na místě konzultovali veškeré postupy během díla. Po několika měsících, po řádném předání díla, na jaře 2019 byla žalovaná vyzvána k odstranění vad podlahy, spočívající v odlepení vinylové podlahy od stěrky. Osobně [jméno] [příjmení], bezprostředně po uplatnění reklamace navštívil žalobce s podlahářem [jméno] [příjmení] a měl za to, že bude třeba pouze přilepit poslední vrstvu, k jejímuž odlepení došlo, ale po kontrole díla bylo zjištěno, že podlaha skýtá vady většího rozsahu, kdy příčinou byla stálá nefunkčnost podlahového topení a vlhké prostředí v domě, který v zimě nebyl obýván ani vytápěn či temperován na požadovanou teplotu. I přesto, že se nejednalo o vady způsobené chybným postupem, navrhla žalovaná žalobcům odstranění vad a opět apelovala na nezbytné zajištění funkčnosti topení a zaizolování domu od vlhkosti. Na vlastní náklady pak odstranila původní vinylovou podlahu a druhou cementovou stěrku, původní sádrovou stěrku opět vybrousila a napenetrovala a vylila vlastní sádrovou stěrku, která opět po vyzrátí a vyschnutí byla vybroušena, napenetrována a olepena vinylovými pásy. Žalobci byli opět upozorněni na nutnost funkčnosti podlahového topení a udržování suchého a teplého prostředí v domě. Žalovaná tudíž tvrdí, že vady podlahy byly způsobeny vadným užíváním ze strany žalobců, kteří nezajistili nezbytné podmínky a žalovaná upozornila žalobce na skutečnost, že standardním postupem je používání stejných vrstev stěrky a na nutnost izolace domu a funkčnost podlahového topení. Ze všech těchto důvodů uplatněný nárok neuznává a navrhuje, aby soud návrh zamítl.

3. Z účastnické výpovědi žalobkyně [celé jméno žalobkyně], přednesené u jednání dne 12. 3. 2021 zjistil soud, že žalovaná firma byla oslovena na základě doporučení a po dohodě o cenové nabídce se její manžel s dodavatelem dohodnul, že pokud po zednické firmě předtím v domě pracující zbyla stěrka, tak bude-li vyhovovat, ať ji použije, jinak bude k ničemu. Dílo bylo provedeno, potvrzeno předání, kromě obvodových lišt, které byly dodělávány až po dodání dveří, přičemž už řemeslníci, kteří dělali dveře, poukazovali na to, že podlaha vrzala a něco tam nebude v pořádku. Kontaktovali žalovanou a po několika urgencích v jedné místnosti byla část opravena, ale závady se projevily i na jiných místech. Pak již nebylo ze strany žalované reagováno, a proto se obrátili na Českou obchodní inspekci a po její intervenci byla oprava provedena. Dále popsala, v čem se projevuje nemožnost užívání podlahy, uvedla, že nějaké diskuzi o materiálu, který má být použit přítomna nebyla a po konzultaci využití podlahového topení se dozvěděli, že při takové kvalitě podlahy elektrické topení neovlivňuje naprosto nic. Vytýkané závady řešil pan [příjmení] za žalovanou s jejím manželem.

4. Žalobce [celé jméno žalobce] jako účastník řízení u téhož jednání vypověděl, že upozornil na možnost využití cementové stěrky, pokud se bude hodit, a pan [příjmení] mu řekl, že se s tím nějak poperou. Pak tam byli několikrát sami, měli klíče a prováděli pokládku. Závada se projevila ve spoji v betonu, kde bylo zalito topení, to odstranili, ale ta závada se projevila znovu. Popsal, že na původní betonové podlaze v domě byla položena IPA, pak fólie, pak podlahové topení. Na dráty podlahového topení asi 10 cm betonu a pak se teprve pokládala stěrka, která se s betonem nespojila. To jsou závady, které se tam projevily, ale pak už pan [příjmení] odmítal brát telefon, řešil tedy věc pomocí obchodní inspekce, neboť byl panem [příjmení] vyhozen. Popsal závady v podlaze a k dotazům uvedl, že na použití cementové stěrky netrval, v žádném případě, vše nechal na odbornících, protože sám tomu nerozumí. Na nevhodnost cementové stěrky upozorněn nebyl. Podlahové topení je funkční, postupoval podle pokynů pana [příjmení], kdy se nesmí po podlaze chodit, nesmí se otvírat okna a nesmí se zapínat topení. Kdy měli začít používat topení, nebylo stanoveno, protože když byla udělána stěrka, přijeli z firmy žalované, zkoušeli něco nějakým přístrojem a zjistili, že stěrka není připravena na pokládku a odjeli. Vlhkost tam byla, protože okna byla zapařená, potom se topilo asi na 18 stupňů, ale stejně je to nadále zastaveno. Topení spustili, až bylo všechno hotové.

5. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] u tohoto jednání vypověděl, že v domě byl složitý podkladový povrch, v každé místnosti byl jinak beton. Žalobci požadovali bezbariérový přístup, tak se dohodli na použití sádrové stěrky Nivello Quattro. Bylo jim zamlčeno, že dům není zaizolovaný, došlo k zapenetrování penetrací CN 92, pak se dávala stěrka a kontrolovala se, jestli je vyzrálá. Před nalepením vinylové podlahy byla znovu napenetrována a popsal postup pokládky. Podlaha byla předána perfektně udělána v říjnu 2018, faktury byly zaplaceny s časovou prodlevou, takže žalobci měli dostatečný prostor podlahu reklamovat. Asi koncem března 2019 volal žalobce, že je podlaha odlepená. Až při opravě s podlahářem mu žalobce sdělil, že dům zaizolovaný není a to shledává on příčinou, proč se stěrka utrhla a takto vypadá. Následně se dohodli, že na vlastní náklady podlahu opraví a pak popsal postup této opravy. Tvrdí, že nefungovalo podlahové topení a podle něj se v objektu celou zimu netopilo. To bylo příčinou závady na podlaze. K dotazům potvrdil, že k pokládce podlahy nebyl zvolen standardní postup, protože část místnosti měla betonovou podlahu původní a část anhydritovou sádrovou podlahu a bylo třeba to sjednotit. Problém byl spojený s tím, že povrch v nemovitosti je složitý. K výpovědi žalované ještě žalobce doplnil, že izolace v domě byla provedena, může to doložit fotodokumentací a topení topí od jeho zapojení. V celém domě je betonová podlaha.

6. U jednání dne 16. 4. 2021 zjistil soud z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že spolupracuje s firmou žalované, s panem [příjmení], na zakázkách kde je potřeba více než jednoho pracovníka. Ujednávání o podrobnostech zakázky mezi účastníky přítomen nebyl. Na místě zjistili, že každá ze dvou místností má jinou výšku, dělala se tedy jedna polovina sádrovou stěrkou od firmy žalovaného a poté byla vylita, na přání pana [celé jméno žalobce], po domluvě, levnější cementová hmota, kterou měl připravenou původně. Je skutečností, že jde o dva nesourodé materiály, ale při dodržení určitých postupů, především pokud se to napenetruje pryskyřičnou penetrací má zkušenosti, že se oba materiály odpovídajícím způsobem spojí. Po několika dnech měřili vlhkost, a když byla stěrka suchá, pevná a bez prasklin, vyhodnotili, že je v pořádku a proběhla montáž podlahy. Asi po půl roce byl osloven žalovanou, že je nějaký problém. Jeli se tam podívat a část podlahy byla nafouklá a popraskaná, s popraskaným podkladem. Tu rozebrali a pokusili se to spravit. Všiml si, že lepidlo bylo živé, což je signálem, že je tam vlhkost. Jednatel žalované byl ujištěn, že je podlaha náležitě zaizolovaná. Když tam byli na jaře, bylo v místnosti dosti chladno, usoudil, že přes zimu nebyla chalupa obývaná. Řešili otázku funkčnosti topení a podle jeho odborného názoru, když se podlahářstvím zabývá dvacet let, je příčinou závady špatná izolace v domě.

7. Dne 21. 6. 2021 provedl soud za účasti účastníků a právních zástupců, a v mezidobí ustanovené znalkyně Ing. [jméno] [příjmení], ohledání na místě samém na adrese [adresa], kde účastníci popsali opakovaně postupy pokládky podlahy, a byly shromážděny podklady pro zpracování znaleckého posudku. Soud pak na místě samém ověřil soulad skutečného stavu podlahy s tím, jak je dokumentována ve spise fotodokumentací.

8. Závěry znaleckého posudku znalkyně Ing. [jméno] [příjmení], znalkyně v oboru stavebnictví, odvětví stavby průmyslové se specializací průmyslové podlahy a z posudku, datovaného 3. 9. 2021 vyplývá, že z interpretace výsledků analýzy, že hlavní příčnou poruch vinylové podlahy je zvýšená vlhkost podkladních vrstev. Vzhledem k absenci informací nelze zjistit, zda jde o zbytkovou vlhkost, pozdější pronikání vlhkosti vlivem nefunkční izolace nebo povrchové vody a není možné změřit funkčnost hydroizolace bez dlouhodobých měření a ověřit vlhkost podkladních vrstev v místech poruch, protože tato místa jsou dlouhodobě odkryta. Další příčinou může být neprovedení, nebo nesprávné provedení topné zkoušky, zvýšená vlhkost podkladu před lepením podlahové krytiny a nepříznivý vliv může mít nesprávný teplotní režim po pokládce podlahy. Při vyrovnání podlahy byla použita nevhodná kombinace kalciumsulfátové a cementové stěrky, které nebyly odděleny nepropustnou vrstvou, což zvýšilo riziko poruch soudržnosti. Zhotovitel podlahy neprovedl kontrolu vnitřní soudržnosti betonové podkladní vrstvy před nanesením stěrkových vrstev, povrch nebyl mechanicky upraven, pouze očištěn. Nebyla správně sanována pracovní spára na podkladovém betonu na středu obývacího pokoje s kuchyní, což vedlo k jejímu prokreslení až do reliéfů vinylové podlahy.

9. Dále znalkyně odpověděla na otázky v zadání znaleckého posudku s tím, že zhotovitel zvolil běžný technologický způsob pokládky, ale nedodržel některá doporučení ze strany výrobce nebo postupy, uvedené v ČSN 744505 Podlahy – společná ustanovení. A to, nebyla správně kontrolována a zaznamenávána kvalita podkladních vrstev – hodnoty vlhkosti a pevnosti vtahu povrchových vrstev, které mohly mít zásadní vliv na přípravu podkladu a další technologický postup. Chybí záznamy o teplotních a vlhkostních podmínkách v průběhu provádění prací. Nelze ověřit zdali, nebo jakým způsobem a kdy byla provedena topná zkouška před nalepením vinylové krytiny. Nebyla zaznamenána vlhkost stěrkových vrstev před nalepením vinylové podlahy. Na kalciumsulfátovou stěrku byla použita cementová stěrka, což nedoporučuje citovaná ČSN v tabulce 8 a nebyla provedena ani žádná další speciální opatření, která by plně oddělila tyto dva nesourodé materiály. Ke druhé otázce, ohledně vlivu prostředí na možnost poškození podlah, uvedla znalkyně, že se jedná o starší, rekonstruovaný objekt, ležící v blízkosti vodního toku, a pouze dle informace majitelů byly prováděny nové hydroizolace, ověřit jejich funkčnost bez destrukčních prací není možné. Při místním šetření nebyly na svislých konstrukcích zaznamenány stopy vzlínající vlhkosti a v obývacím pokoji v místě vstupu do sklepa byla zachycena a zdokumentována hydroizolační vrstva pod cementovým potěrem. V posuzovaném případě nelze jednoznačně určit příčinu zvýšené vlhkosti podkladu. Může se jednat o nefunkční hydroizolaci, stejně jako o uzavřenou zbytkovou vlhkost podkladu. K posouzení vlivu vytápění, uvedla znalkyně, že obecně platí, že vinylové podlahy lze použít pouze u některých způsobů instalace podlahového vytápění. Vinylovým podlahám škodí příliš vysoké nebo nízké teploty. Teplota podlahy má být v rozpětí 15 – 27 stupňů celsia a důležitá je i teplota během pokládky a bezprostředně po pokládce. Podlahové topení je třeba vypnout, nebo snížit teplotu na 15 stupňů. Teprve poté, až dojde k úplnému zatvrdnutí lepidla je možné vytápění zapnout a postupným zvyšováním výkonu až do úplné provozní teploty na povrchu. Pokud tento postup nebyl dodržen, může se to negativně projevit na vzniku poruch. Nejedná se však o jedinou a hlavní příčinu poruch. K posouzení vhodnosti kombinace cementové a sádrové stěrky uvedla, že obecně se nedoporučuje a je nevhodná, pokud tyto stěrky nejsou odděleny vodonepropustnou vrstvou, např. epoxidovým nebo polyuretanovým primárním nátěrem. K otázce odstranitelnosti vad uvedla, že v případě poruch, musí dojít odstranění nášlapné vrstvy, vytvoření nového souvrství a nalepení nové krytiny. V případě podlahy v ložnici se tedy jedná o vady neodstranitelné, kdy bude nutné provést odstranění stávající krytiny, očistění povrchu a kontrolu jeho kvality. V případě podlahy v obývacím pokoji byly již hlavní vady podlahy odstraněny. Prokreslená pracovní spára není závažnou vadou a je vadou odstranitelnou. Malá lokální porucha u kuchyňské linky je vadou odstranitelnou a lze provést lokální opravu, pokud bude k dispozici shodná barva a druh vinylu. Uzavřela, že správnost závěru posudku může částečně ovlivnit časový odstup od vzniku poruch a konání místního šetření, kdy mohlo dojít ke změně vlhkostního režimu.

10. U jednání dne 5. 1. 2022 znalkyně stvrdila závěry svého písemně zpracovaného znaleckého posudku a shrnula, že od doby vzniku vad uplynula dlouhá doba a důsledkem toho nebylo možno některé otázky jednoznačně zodpovědět, zejména s ohledem na měření, které neproběhlo v době, kdy vady vznikly. K otázce technologického postupu zdůraznila, že k pokládce došlo běžným technologickým postupem, ovšem postrádá záznam o kontrole povrchových vrstev z hlediska vlhkosti a teplotní záznamy v průběhu pokládky. Nebylo doloženo, zda a jak byla provedena topná zkouška. K otázce vhodnosti kombinace kalcio-sulfátové a cementové stěrky uvedla, že tato kombinace je možná, ovšem za dodržení speciálních opatření. Je nutno stěrky oddělit nepropustnou penetrací pravidelně z kompozitu epoxidu a žalovaná nebyla schopna dokumentovat, jakou penetraci použila. Vliv prostředí s odstupem času nebylo možno jednoznačně zhodnotit. Nelze určit, zda vlhkost označená jako hlavní příčina poruchy na pokládce podlahy je vlhkostí, která je v objektu, nebo jestli není funkční hydroizolace, a pokud by to mělo být zjišťováno, neodpovídaly by náklady tohoto zjištění a speciální měření, která by musela být provedena hodnotě, která je předmětem řízení. Proto vyhodnotila alespoň vizuálně patrné stopy vlhkosti a ta zjištěna nebyla. Po odkrytí určité části sklepa bylo patrné, že tam nějaká izolace je, přičemž z fotodokumentace zjistit kvalitu hydroizolace pro posouzení možné není.

11. Soud provedl k důkazu listiny a to: cenovou nabídku, kde je kalkulována cena částkou 64 756 Kč, z 10. 10. [číslo], dále fakturu na 67 956 Kč z 25. 10. 2018 a fakturu na 2 820 Kč z 3. 4. 2019, odborné vyjádření [jméno] [příjmení], datované 7. 2. 2020, technika firmy [anonymizováno] [obec], [IČO], který se vyjádřil, že po obhlídce na místě zjistil, že podklad sádrová stěrka a cementová samonivelační hmota jsou dva nesourodé materiály, které i za předpokladu dodržení správného technologického postupu lití druhé vrstvy dobře nepřilnou a nevytvoří tak ucelený podklad pro lepení podlahoviny. Anhydridová stěrka nebyla řádně celoplošně přebroušena podlahovou bruskou a lokální opravy jsou nemožné. Sdělení České obchodní inspekce, datované dne 11. 2. 2020 v zásadě uzavírá, že kontrolou bylo zjištěno porušení právních povinností žalované a uložena pokuta příkazem na místě ve výši 6 000 Kč. Z korespondence mezi právní zástupkyní žalované, adresované právní zástupkyni žalobců, datované dne 29. 4. 2020 vyplývá, že žalobci uplatnili nárok na 70 776 Kč na základě uplatnění práva, vyplývajícího z odpovědnosti za vady díla. Dne 25. 6. 2020 je pak datována předžalobní upomínka. Z vyjádření k vypořádání reklamačního nároku, datovaného dne 18. 5. 2020 sděluje žalovaná právní zástupkyni žalobců, že vady podlahy byly způsobeny vadným užíváním ze strany žalobců a odstoupení od Smlouvy o dílo neuznávají jako důvodné. Vady byly na vlastní náklady žalovanou odstraněny. Dále byla konstatována fotodokumentace, která se shoduje s tím, jak soud ohledal dílo na místě samém 21. 6. 2021 a k navazujícím důkazním návrhům účastníků bylo provedeno dokazování fakturami za elektřinu, ohledně odebrané elektrické energie v období po pokládce podlahy, a žalobci doložili fotodokumentaci způsobu provádění izolace v domě a prací, předcházejícím pokládce podlahy.

12. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

13. Podle ust. § 2587 o.z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

14. Podle ust. § 2615 o.z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

15. Podle ust. § 2617 o.z., má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

16. Podle ust. § 2106 odst 1 o.z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

17. Podle ust. § 2107 o.z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

18. Podle ust. § 2594 odst. 1 o.z., zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

19. Podle ust. § 2594 odst. 2 o.z., překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.

20. Podle ust. § 2594 odst. 3 o.z., lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.

21. Podle ust. § 2594 odst. 4 o.z., zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

22. Podle ust. § 2595 o.z., trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

23. Podle ust. § 2001 o.z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

24. Podle ust. § 2002 odst. 1 o.z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

25. Podle ust. § 2004 odst. 1 o.z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

26. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti a dovodil z nich tyto právní závěry: Na základě cenové nabídky žalovaného uzavřeli účastníci Smlouvu o dílo s předmětem pokládky vinylové podlahy, včetně srovnání podkladů v obytných místnostech v rodinném domě na adrese [adresa]. Žalovaná realizovala pokládku této podlahy na podzim 2018 a na základě dvou faktur bylo žalobci uhrazeno celkem 70 776 Kč. Na jaře 2019 začalo docházet k popraskání vinylového povrchu, přičemž v rámci reklamace byla tato první vada odstraněna v březnu 2019, následně však začalo dílo od července 2019 vykazovat stejnou závadu na jiných místech v podstatně větším rozsahu. Mezi účastníky proběhla jednání s výsledkem, že žalovaná nároky žalobců neuznala, přičítá je vadnému užívání dodávky se zdůrazněním, že nedocházelo k náležitému vytápění objektu v zimě z roku 2018 na rok 2019 a že závada vznikla vadnou izolací domu v důsledku vlhkosti.

27. K verifikaci tvrzení účastníků, která jsou shodná toliko v tom, že došlo k realizaci díla a úhradě fakturované ceny, sloužilo soudu zejména ohledání díla na místě samém za účasti účastníků a znalkyně, kde účastníci k dotazu soudu i znalkyně popsali předpoklady provedení díla a průběh realizace zakázky, což sloužilo znalkyni jako podklad pro zpracování posudku. Výsledkem ohledání bylo zjištění, že dílo, tak jak bylo provedeno, skutečně není způsobilé sloužit svému účelu, neboť zejména v oblasti ložnice bylo zřetelné zvlnění a popraskání vinylových pásů a odpraskání nivelační stěrky (shodné s dokumentací, tak jak je na č. 24-27). Znalkyně pak, jak ve své výpovědi u jednání 5. 1. 2022, tak i v písemném posudku ze 7. 4. 2021 uzavírá, že hlavní příčinou poruch vinylové podlahy je zvýšená vlhkost podkladních vrstev a další příčinou poruch může být neprovedení, nebo nesprávné provedení topné zkoušky a zvýšená vlhkost podkladu před lepením podkladové krytiny, případně nevhodná kombinace kalciosulfátové a cementové stěrky a absence kontroly vnitřní soudržnosti betonové podkladní vrstvy před nanesením stěrkovacích vrstev, což soud interpretoval tak, že dílo nebylo řádně provedeno v intencích ust. § 2586 odst. 1 o.z. a podle ust. § 2615 o.z. trpí dílo ve své převážné části ve vztahu k celku neodstranitelnými vadami a žalobci tudíž důvodně, postupem podle ust. § 2606 odst. 1 písm. d) o.z. důvodně odstoupili od smlouvy a tím nastala situace uvažovaná ust. § 2004 odst. 1 o.z. podle něhož se odstoupením od smlouvy závazek od počátku zrušuje. Za těchto okolností není dána povinnost žalobců z tohoto závazků plnit a vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že splnili, z titulu úhrady smlouvy o dílo částku 70 776 Kč, mají nárok na její vrácení. Otázku prospěchu ze zaniklého synallagmatického závazku, tedy případného hospodářského prospěchu z vadného plnění, které by bylo možno vypořádávat podle principů ust. o bezdůvodném obohacení o.z. soud neřešil, neboť účastníky nebyla u žalobců s ohledem na povahu žaloby a u žalované s ohledem na procesní stanovisko tvrzena a z řízení nevyplývají žádné podklady pro její posouzení. Takto tedy soud uložil žalované zaplatit žalobcům úhradu, kterou za vadně provedené dílo obdržela, poté kdy přisvědčil tvrzení žalobců, že platně od smlouvy odstoupili.

28. Pokud se má soud vypořádat s procesní obranou žalované, která je postavena na tvrzení, že dílo provedla řádně, ale vady vznikly v důsledku vadného užívání díla, pak obecně žalovaná tato tvrzení neprokázala a to v případě tvrzení, že základní příčinou poruchu vinylové podlahy je zvýšená vlhkost podkladních vrstev, pak toto tvrzení sice znalecký posudek potvrzuje, ovšem současně uvádí, že vzhledem k absencím informací nelze zjistit příčina vlhkosti podkladních vrstev, která může být, jak vlivem nefunkční izolace, tj. tvrzení žalované, tak i zbytkovou vlhkostí podkladních vrstev. Nesporné je, že žalovaná nepořídila k realizaci díla žádnou dokumentaci, na což je ve znaleckém posudku opakovaně poukazováno, a pokud prováděla tvrzení měření vlhkosti, tak jak popisoval jednatel žalované i svědek [jméno] [příjmení], pak o tom taktéž neexistují žádné záznamy a z toho vyplývá, že lze o prvotní příčině poruch toliko spekulovat. Taktéž nebylo prokázáno tvrzení žalované ohledně potenciální příčiny poruchy vinylové podlahy důsledkem vadného fungování vytápění domu. Je třeba konstatovat, že z prostých výpisů faktur za elektřinu, která je médiem napájejícím vytápění v domě, nelze usuzovat na to, zda topení fungovalo či nefungovalo. Dle tvrzení žalobců bylo od zapojení v pořádku. Dodávku ze strany žalované provázelo množství pochybení, která ve svém důsledku mohla vést s pravděpodobností hraničící s jistotou k vadnému plnění, když nejméně skutečnost, že žalovanou nebyl veden žádný stavební deník, nebo obdobný dokument, kterým by byl podchycen postup prací, jejich návaznost či použité materiály, pak v důsledku toho došlo k pochybením, které znalkyně podrobně rozebírá v odpovědi na první otázku zadání posudku ohledně technologického způsobu pokládky, tedy, že nebyla správně kontrolována či zaznamenána kvalita podkladních vrstev a hodnot vlhkosti a pevnosti povrchových vrstev, záznamy o teplotách a vlhkostních podmínkách v průběhu provádění prací, zmíněná topná zkouška před nalepením vinylové krytiny, vlhkost stěrkových vrstev, přičemž jak bylo na místě samém zjištěno, v posudku potvrzeno, a u výslechů znalkyně doplněno, není žalobkyně schopna označit typ penetračního nátěru, který byl použit pro spojení obou stěrek – kalciosulfátové a cementové. To implikuje předpoklad, že nebyla zvolena penetrace, což vedlo k nespojení těchto stěrek a následnému odprýskání horní podkladové stěrky pod krytinou. Prokázáno nebylo ani tvrzení žalované, že by si žalobci výslovně vymínily použití cementové stěrky při realizaci díla a věrohodně zní tvrzení žalobce, že nabídl použití této stěrky, protože jinak by přišla vniveč, a žalovaná tuto nabídku akceptovala. Znalkyně sama potvrdila, že při dodržení náležitého technologického postupu, zejména použití vhodné penetrace z kompozitu epoxidu. Navíc pokud žalobkyně tvrdí, že postupovala podle příkazu zhotovitele, měla postupem podle ust. § 2594 odst. 2 o.z. právo požadovat, aby objednatel učinil tento příkaz v písemné formě, což se nestalo. Žalovaná jako zhotovitel také měla a mohla toto riziko předpokládat.

29. Podle ustanovení § 1970 o.z., byly přiznány úroky z prodlení v zákonné výši (v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), neboť jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatek z prodlení stanoví prováděcí předpis.

30. Žalobce požadoval pouze úroky z prodlení v zákonné výši za dobu od 20. 5. 2020, neboť dopisem ze dne 12. 5. 2020 vyzvali žalobci žalovanou k dobrovolnému splnění povinnosti ve lhůtě do 7 dnů od doručení a dle poštovní relace bylo doručeno 12. 5. 2020, lhůta tedy končila dne 20. 5. 2020 a od 20. 5. 2020 je žalovaná v prodlení. Pokud se tedy žalobce domáhá úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 20. 5. 2020 do zaplacení, i v této části je návrh důvodný.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého má úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek v částce 2 832 Kč, náklady zastoupení za celkem 6,5 úkonů právní služby při současném zastoupení dvou osob podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, a to za přípravu a převzetí k zastoupení, výzvu k plnění se skutkovým rozborem ve výši ½, sepis návrhu, účast u soudních jednání dne 12. 3. 2021, 6. 4. 2021 a 5. 1. 2022 a jednání na místě samém ve [obec] dne 21. 6. 2021, když celkem úkon právní služby činí 6 304 Kč, polovina úkonu 3 152 Kč. Dále náleží 7 x režijní paušál podle ust. § 13 odst. 3) advokátního tarifu á 300 Kč a dále jízdné k jednáním dne 12. 3. a 6. 4. 2021, po 630 Kč, dále jednání na místě samém 257 Kč, jízdné k jednání 5. 1. 2022 713 Kč. Takto náleží celkem na nákladech řízení částka 48 138 Kč. K této částce zbývá ještě přičíst částku 10 000 Kč, která byla jako záloha na náklady znaleckého posudku použita k úhradě posudku znalkyně Ing. [jméno] [příjmení] dle usnesení zdejšího soudu č.j. 4 C 219/2020-108 dne 9. 9. 2021. V případě náhrady nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 149 odst. 1) o.s.ř., podle něhož zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Proto bylo vysloveno, že náhrada nákladů řízení se má realizovat k rukám zástupce žalobců.