4 C 232/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno sídlem anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B vedlejší účastník: Jméno účastníka ., IČ Anonymizováno sídlem Adresa účastníka o zaplacení částky 462.718 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 330.200 Kč s úrokem prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 330.200 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci další částku 67. 482 Kč s úrokem prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 67. 482 Kč od 24. 9. 2020 a úrok prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 462.718Kč od 24. 9. 2020 do 30. 9. 2020 vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 61.864 Kč, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. O náhradě nákladů zálohovaných státem bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobce se návrhem, jenž byl podán u zdejšího soudu dne 1. 10. 2020 domáhal zaplacení částky 562.718 Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady škody s odůvodněním, že dne 11. 12. 2019 došlo v katastru , adresa, k dopravní nehodě, při které došlo ke střetu vozidel z vlastnictví žalobce a žalovaného. Žalovaný měl předmětné vozidlo pojištěno s odpovědností za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku u , právnická osoba, . Následně byla věc šetřena a na základě šetření bylo konstatováno, že hodnota vozidla činila ke dni dopravní nehody částku 1.009.800 Kč bez DPH, hodnota vraku – zbytku vozidla byla odhadnuta ve výši 308.454 Kč a žalobci byl poskytnut rozdíl mezi těmito částkami ve výši 701.346 Kč, který mu byl poukázán na účet. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasil a nechal zpracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který odhadl cenu vozidla ke dni dopravní nehody ve výši 1.240.000 Kč. Rozdíl hodnoty tak činil částku 230.200 Kč a dále nárokuje žalobce ušlý zisk, neboť měl konkrétně nasmlouvané přepravy u různých odběratelů v celkové výši 281.300 Kč a dle výpočtu spotřeby vozidla vynaložil by za pohonné hmoty, po provedení všech nasmlouvaných přeprav částku 65.200 Kč a poplatky 4.572 Kč, takže mu ušlo 211.528 Kč. Takto tedy žaluje 462.718 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby.

2. Pod č. j. 4 C 232/2020-65 ze dne 15. 2. 23021 byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal ve lhůtě odpor. V podání, došlém soudu dne 23. 3. 2021 podává vyjádření podle něhož žalobcem uplatněný nárok neuznává. Namítá, že znalcem stanovená cena není cenou obvyklou, když znalec stanovuje výchozí cenu vozidla a časovou hodnotu a žalovaný namítá, že znalecký posudek výši škody zjištěné při likvidaci pojistné události ve výši 1.009.800 Kč bez DPH a částkou stanovenou znalcem ve výši 1.240.000 Kč nikterak neporovnává. Sporuje také žalovaným uplatněný nárok na náhradu ušlého zisku, neboť součty hodnot jednotlivých objednávek přepravy nejsou jedinými náklady, které je třeba vynaložit k dosažení příjmu. Navrhuje tedy provést důkazy správou pojišťovny o likvidaci pojistné události včetně výslechu likvidátora. Závěrem navrhuje návrh zamítnout.

3. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově č. j. 4 C 232/2020-112 ze dne 7. 10. 2021, které nabylo právní moci dne 11. 10. 2021 bylo účastníkům nařízeno první setkání s mediátorem a následně usnesením č.j. 4 C 232/2020-119 ze dne 10. 11. 2021, které nabylo právní moci dne 10. 11. 2021 byl mediátorem vybrán , tituly před jménem, , adresa, . Ten pak dopisem, datovaným 18. 7. 2022 sdělil, že mezi účastníky proběhlo mediační jednání, ale nedošlo k dohodě a nezbývá, než věc vrátit soudu. V návaznosti na mediační jednání však účastníci u jednání dne 14. 9. 2022 shodně prohlásili, že v rámci mediačního jednání ujednali, že na ušlém zisku bude vyplacena částka 100.000 Kč, nicméně na náhradě za škodu na vozidle je podle žalovaného, resp. vedlejšího účastníka možno vyplatit toliko 106.000 Kč, což žalobce neakceptoval.

4. Z výpovědi žalobce, učiněné u jednání dne 7. 10. 2021 vyplynulo, že nesouhlasí se způsobem, jakým vedlejší účastník provedl likvidaci škody, neboť si sestavil auto v nadstandardní výbavě vysloveně na míru, nekupoval ojetinu, ale vozidlo nové s tím, že nebude muset nějakou dobu investovat do jeho oprav. Poškozená pak byla pouze kabina a bylo to opravitelné nákladem nějakých 910.000 Kč, dále popsal výbavu vozidla.

5. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , datovaného 17. 2. 2020 vyplynulo, že obvyklá cena vozidla činila v době, ke které je stanovena, tedy 11. 12. 2019 1.240.000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný s podporou vedlejšího účastníka nesouhlasil se závěry znaleckého posudku, tak k procesnímu návrhu žalovaného u jednání dne 14. 9. 2022 nařídil soud zpracování revizního znaleckého posudku, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém posudku ze dne 15. 1. 2024 stanovil obvyklou cenu vozidla ke dni 11. 12. 2019 částkou 1.019.550 Kč. U jednání dne 24. 4. 2024 v rámci stvrzení svého znaleckého posudku, zejména uvedl, že neshledal ve znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, žádné závady a metodicky je zcela správně zpracován, jen tam chybí odůvodnění, proč mělo být hodnoceno jako srážka za každých 1000 ujetých km koeficientem 0,16 oproti jeho nálezu, kdy on uvažuje 0,12. Poukázal pak na znalecký standard číslo 1/2005, kde je právě tato hodnota, kterou on ve svém znaleckém posudku, tedy 0,16 uvedena v rámci amortizační stupnice. Setrval pak na svém závěru, že platí znalecký standard, který on použil. K dotazům pak doplnil, že pokud žalobce poukazuje na jednotlivé komponenty, včetně spací kabiny, nebo komfortního sedadla a převodovky, tak s tím se počítalo, je to zohledněno v ceně nového vozidla, a to pak odpovídá té ceně nového typu. Znamená to, že takto je výbava zohledněna v základní ceně.

6. Podle § 2910 věty první občanského zákoníku – zákona 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

7. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

8. Podle § 2952 věty první o z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

9. Podle § 120 odst. 3 o.s.ř. soud může vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

10. Jak vyplynulo z mediačního setkání a účastníci to prohlásili u jednání dne 14. 9. 2022, pak se shodli na určení částky ušlého zisku ve výši 100.000 Kč. Pokud se účastníci takto shodli na skutkové stránce části předmětu řízení, pak již soud dále dokazování k otázce ušlého zisku, v návaznosti na ustanovení § 2952 věta první o.z. neprováděl. Jiná byla situace ohledně části nároku vycházející z náhrady škody na poškozeném vozidle. Vzhledem k tomu, že žalovaný v souladu s procesním stanoviskem vedlejšího účastníka sporoval správnost závěrů žalobcem doloženého znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 2. 10. 2020, tak soud k procesnímu návrhu určil revizního znalce k přezkoumání správnosti tohoto posudku. To pak bylo provedeno znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z 15. 1. 2024. Ten také svůj znalecký posudek obhajoval u jednání dne 24. 4. 2024, přičemž z jeho výpovědi zjistil soud, že po metodické stránce ve znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, žádné závady neshledal a tím se redukovalo meritum řízení toliko na osvětlení otázky, zda srážka za každých 1000 ujetých kilometrů má být hodnocena koeficientem 0,16, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvažuje koeficientem 0,12. To pak činí rozdíl při matematickém vyjádření těchto koeficientů mezi znaleckými posudky obou znalců ve výši 242.318 Kč.

11. Soud poukazuje na notorietu, podle níž znalecký posudek odpovídá na odborné otázky vzešlé ze skutkového stavu, ale aplikace příslušného právního předpisu, kterým je v daném případě i znalecký standard používaný pro oceňování motorových vozidel, tedy v daném případě znalecký standard I/2005 v platném znění je již otázkou právní. Proto soud k odstranění rozporu mezi oběma znaleckými posudky nevolil cestu super revizního posudku, který by rozpory mezi oběma posudky odstranil a vysvětlil, ale sám vyložil znalecký standard v souladu s platnou právní úpravou. Znalecký standard č. I. Oceňování motorových vozidel schválený Ministerstvem spravedlnosti ČR dne 29. 1. 1990 pod č.j. 36/90-Org. jako závazný pokyn pro znalce, zapsané v Seznamech Krajských soudů ČR a Městského soudu v Praze a Ministerstva spravedlnosti ČR, (dále jen „znalecký standard č. I/2005“) pak v platném znění k datu 11. 12. 2019, tedy době, ke které byla cena motorového vozidla stanovována je podle přílohy č. 1.4. znaleckého standardu 1 č. 1/2005 amortizační stupnice pro nákladní a speciální nákladní automobily při základní srážce za počet ujetých kilometrů (ZAP), pro kategorii uvažovaného vozidla, tedy nad 16 kg pro převážný způsob používání silniční a městský provoz procentuálně srážkou za každých 1 000 km bráno koeficientem 0,12 a nikoli, jak uvažoval ve svém revizním znaleckém posudku znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy nesprávně 0,16 % a rozdíl ve výpočtu činí právě rozdíl mezi nálezy obou znalců, tedy částku 220.400 Kč. Tuto částku tedy také soud vzal jako výchozí pro přiznání nároku, tedy vycházel ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl konečně i znaleckým posudkem soudem ustanoveným znalcem potvrzen jako metodicky správný, když však ve znaleckém posudku soudem stanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, byl aplikován nesprávný koeficient amortizační stupnice.

12. Podle § 1968 o. z. věta první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. V závislosti na okamžiku počátku prodlení výše zákonného úroků z prodlení podle občanského zákoníku činí (za celou dobu prodlení): 8,05 % p. a., pokud k prodlení došlo v druhém pololetí 2020. V daném případě soud počítal úrok z prodlení od okamžiku podání žaloby, tedy 1. 10. 2020.

16. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů shora podrobně rozvedených bylo zcela jednoznačně prokázáno, že se jedná o nárok z dopravní nehody, za níž odpovídá žalovaný, a který byl přiznán v rozsahu, na jakém se účastníci shodli, pokud šlo o ušlý zisk a v rozsahu škody na vozidle v rozsahu stanoveném znaleckým posudkem. Takto případné další navržené důkazy soud neprováděl, neboť již z provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se jedná o odpovědnost žalovaného za náhradu škody žalobci a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy shora rozvedené vyvrátit, resp. cokoliv zmírnit na zjištěném skutkovém stavu a právních závěrech z toho vyvozených.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Účelně vynaložené náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 23.136 Kč, náklady právního zastoupení za 9 úkonů právní služby po 10.020 Kč, tedy 90.180 (příprava a převzetí věci, návrh na zahájení řízení, doplnění žalobních tvrzení ze 4. 2. 2021, účast u jednání dne 7. 10. 2021, jednání u mediátora dne 21. 2. 2022, účast u jednání dne 14. 9. 2022, vyjádření ke znaleckému posudku ze 14. 2. 2024, účast u jednání dne 20. 4. 2024 a účast u jednání dne 12. 7. 2024), dále 9 x paušální náhrada po 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb., 20x náhrada za promeškaný čas á 100 Kč, tedy 2.000 Kč, 8 x náhrada ztráty času á 100 Kč za jednání mediátora, tedy 800 Kč, jízdné osobním vozidlem , Anonymizováno, RZ , SPZ, dle OTP za 1 km spotřeby a amortizace 6,80 kč, tedy celkem jízdné k jednáním 6.147,20 Kč, tedy na nákladech právního zastoupení celkem 101.827,20 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o.s.ř. též náhrada 21 % DPH, která činí 21.783,70 Kč, e soudním poplatkem by náležela takto žalobci náhrada nákladů řízení celkem po zaokrouhlení 146.347 Kč. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy princip poměrného rozdělení nákladů řízení spočívá v odečtení úspěchu úspěšnějšího účastníka od jeho neúspěchu, přičemž má nárok na náhradu nákladů ve výši tohoto rozdílu. Matematicky tedy vyjádřeno, bylo žalováno 462.718 Kč, žalobce byl úspěšný ze 330.200 Kč, a tudíž neúspěšný ze 132.518 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu tedy činí 197.682 Kč. Percentuálně vyjádřeno, po zaokrouhlení, je tedy žalobce úspěšný ze 71,136 % a neúspěšný z 28,864 %, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu činí v daném případě 42,271 %. Pokud tedy náleží náhrada nákladů řízení podle poměru úspěchu a neúspěchu žalobci, pak z vyčíslených 146.347 Kč mu náleží 42,271%, což je po zaokrouhlení 61.864 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce.

18. Výrok o nákladech zálohovaných státem je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž v daném případě si soud vyhradil náhradu nákladů zálohovaných státem přiznat samostatným usnesením s tím, že jejich náhrada bude po přihlédnutí k uhrazeným zálohám opět poměrně rozdělena mezi účastníky podle poměru jejich úspěchu a neúspěchu. Závěrem, pokud se má soud vypořádat s tím, že účastníci cestou svých právních zástupců navrhovali jiné rozdělení způsobu náhrady nákladů řízení, a to s ohledem na dva relativně samostatné uplatněné nároky (jeden z titulu náhrady ušlého zisku, druhý z titulu škody na vozidle), pak soud těmto konstrukcím nepřisvědčil a dle názoru soudu má v zákoně – o.s.ř. toliko konstrukce tak, jak je shora popsána.

19. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.