4 C 255/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 148 059,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 145 452,70 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 14 858,79 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 129,43 Kč, s úrokem ve výši 10,5 % ročně z částky 141 952,7 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 141 952,7 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, a částku 2 606,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 606,32 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28 368,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doplněnou podáním ze dne 20. 1. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 145 452,70 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 15. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet jistinu měsíční splátkou ve výši 3 976 Kč ke 20. dni v měsíci i s úroky, kdy úroková sazba bude pohyblivá (aktuální výše úroku činí 10,5 % ročně) a dále vrátit žalobci poskytnutou částku včetně úroků, poplatků, pojištění a v případě prodlení i úrok z prodlení, a to od 20. 3. 2021 ve 48 splátkách do 20. 12. 2024. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne 15. 1. 2021. Žalovaný na jistině uhradil celkem částku 8 047,3 Kč a na úrocích částku 5 413,99 Kč, přičemž poslední úhrada byla provedena dne 20. 6. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, kdy mu žalobkyně dne 23. 3. 2022 zaslala dopis – výzvu k okamžitému splacení dluhu, kdy mu byla stanovena lhůta pro zaplacení do 11. 5. 2022 žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Dlužná částka tak činí na jistině úvěru 141 952,70 Kč, úvěrových poplatcích 3 500 Kč (přičemž 1 850 Kč za zaslané upomínky ze dne 1. 7. 2021, 16. 7. 2021, 26. 7. 2021 a 25. 8. 2021, a 1 650 Kč za pojištění splátek za dobu 11 měsíců 20. 6. 2021 20. 4. 2022), kapitalizované úroky za dobu od 21. 6. 2021 do 25. 5. 2022 ve výši 14 858,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 21. 6. 2021 do 25. 5. 2022 ve výši 2 129,43 Kč. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně žalobou se dále domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 606,32 Kč z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet], který žalobkyně žalovanému zřídila a vedla ode dne uzavření smlouvy o bankovních službách ze dne 30. 1. 2020. I po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně byl na účtu žalovaného stále evidován nepovolený debet, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k vyrovnání debetu ze dne 25. 7. 2021 v částce 2 426,57 Kč. Nepovolený debet byl úročen úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně. Žalovaný nepovolený debet nevyrovnal, žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, kdy oznámení o odstoupení od smlouvy zaslala žalovanému dne 30. 8. 2021. Ke dni 20. 2021 žalobkyně zrušila běžný účet žalovaného a dlužnou částku převedla na zvláštní účet pohledávek, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 20. 9. 2021. Ke dni 17. 9. 2021 byl konečný zůstatek na účtu žalovaného - 2 606,32 Kč. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho žalobkyni neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 1. 2021, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky banky, Sazebník, Vzorový příklad a splátkový kalendář, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek, je zřejmé, že žalobkyně se zavázala k poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 150 000 Kč bez účelu, měsíční splátka činí 3 976 Kč, úroková sazba 10,5 % p.a., a úvěr je splatný ve 48 měsíčních splátkách od 20. 3. 2021 do 20. 12. 2024 Cena pojištění schopnosti splácet úvěr byla sjednána ve výši 150 Kč měsíčně. Poskytnutí úvěru i jeho spravování bylo sjednáno zdarma.

5. Z výňatku ze Sazebníku žalobkyně bylo zjištěno, že poplatky za upomínky činí 350 Kč (za 1. upomínku) a 500 Kč (za 2. a další upomínky).

6. Z historického výpisu z účtu žalovaného ze dne 25. 5. 2022 vyplývá, že žalovaný dne 15. 1. 2021 vyčerpal úvěr ve výši 150 000 Kč, zůstatek úvěru činí 141 952,70 Kč, úroky z úvěru činily k 25. 5. 2022 částku 14 858,79 Kč, úroky z prodlení ke dni 25. 5. 2022 tvoří částku 2 129,43 Kč a poplatky 3 500 Kč. Úroková sazba činila 10,5 % ročně.

7. Z výzvy žalobkyně ze dne 28. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, předžalobní výzva byla zaslána žalovanému na dresu jeho bydliště (č.l. 58).

8. Z oznámení o neprovedení splátky ze dne 30. 6. 2021 vyplývá, že žalobkyně žalovaného upozornila na částku po splatnosti ke dni 30. 6. 2021 ve výši 4 130,17 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 350 Kč.

9. Z upomínek žalobkyně ze dne 15. 7. 2021, 25. 7. 2021 a 24. 8. 2021 je patrné, že žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužných částek s vyúčtováním poplatků za jednotlivé upomínky ve výši 500 Kč.

10. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bankovní služby spočívající ve zřízení produktu [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet], debetní karty, přímého bankovnictví a další, kdy nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, podmínky debetních karet, podmínky přímého bankovnictví, oznámení o provádění platebního styku a sazebník. Žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat zůstatek na účtu do výše 2 000 Kč, kdy žalovaný tuto částku překročil, tedy celý záporný zůstatek na účtu je považován za nepovolený debet. Dle čl. 13 2. všeobecných obchodních podmínek v případě vzniku nepovoleného debetu je klient povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Nepovolený debet nezaniká, pokud je v den, kdy jsou veškeré dlužné částky žalobkyni uhrazeny, nepovolený debet na účtu opět vznikne. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu je banka oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dle čl. 10 1 VOP je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti. Z periodického výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný překročil povolený limit - 2 000 Kč, kdy konkrétně počáteční stav v měsíci srpnu byl - 2 514,77 Kč, kdy následně k 17. 9. 2021 činil záporný zůstatek - 2 606,32 Kč a tato částka byla dne 17. 9. 2021 převedena na účet [bankovní účet]. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 25. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že na jeho běžném účtu je nepovolený debet a požádala žalovaného o jeho okamžitou úhradu, kdy aktuální zůstatek ke dni 25. 7. 2021 byl - 2 426,57 Kč. Z odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne 30. 8. 2021 vyplývá, že banka informovala žalovaného, že odstupuje od smlouvy o vedení běžného účtu č. [bankovní účet] z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že ke dni 20. 9. 2021 byl zrušen běžný účet žalovaného v důsledku odstoupení od smlouvy, kdy debetní zůstatek ve výši 2 606,32 Kč byl převeden na účet [bankovní účet]. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 6. 2022 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 2 606,32 Kč s příslušenstvím.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána v celém rozsahu důvodně.

12. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

17. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Ze smlouvy o úvěru je z výsledků dokazování zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě úvěrovaný čerpal úvěrovou sumu a zavázal se k úhradě jak smluvních úroků, poplatků, tak i jistiny úvěru a úroku z prodlení. Žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného posoudila dostatečně pečlivě, a nic nenapovídalo tomu, že by žalovaný neměl být schopen nesplatit předmětný úvěr. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že dluh tvoří úvěrová jistina ve výši 141 952,70 Kč, poplatky ve výši 3 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok k 25. 5. 2022 ve výši 14 858,79 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 25. 5. 2022 ve výši 2 129,43 Kč. Pokud se tedy žalobkyně domáhá uložení platební povinnosti žalovanému, která odpovídá výši úvěru, úroků a úroků z prodlení (počínaje dnem po splatnosti nesplacené splátky – 21. 6. 2021 až do zaplacení) a poplatků, je její nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl.

19. Ze smlouvy o bankovních službách je z výsledků dokazování zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, kdy se smluvní strany dohodly, že žalobkyně umožní v souladu s ustanovením § 2665 občanského zákoníku žalovanému přečerpání peněžních prostředků z tohoto účtu až do 2 000 Kč, ačkoli na tomto účtu nebude dostatek peněžních prostředků. Na poskytnutí těchto prostředků žalovanému se dle ustanovení § 2665 občanského zákoníku použijí přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému tak prováděním úhrad z povoleného přečerpání byl vlastně poskytován úvěr. Žalovaný však porušil svou povinnost splácet úvěr, když překročil povolený limit. Žalobkyně pak zcela v souladu se smluvním ujednáním převedla dluh žalovaného ve výši 2 606,32 Kč na jiný účet a požadovala jeho uhrazení, žalovaný však neuhradil ničeho. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 606,32 Kč jako dluh na nepovoleném debetním zůstatku. Žalovaný je dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 2 606,32 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení.

20. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 7 060 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 2,5 úkonů právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání jednoduché výzvy k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 17 650 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 900 Kč (3x300 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 18 550 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 3 895,5 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 22 445,5 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 923 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 28 368,50 Kč.

21. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.