4 C 256/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 39 471,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 471,92 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 277,49 Kč, úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 39 471,92 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 471,92 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 3 758 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 471,92 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným dne 10. 4. 2017 uzavřela smlouvu o úvěru číslo v níž se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 15,90 % ročně a úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 123 Kč. Žalobkyně dne 2. 12. 2020 prohlásila úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhradit částku 39 471,92 Kč na jistině, kapitalizovaný smluvní úrok za dobu od 10. 4. 2017 do 12. 8. 2021 ve výši 2 277,49 Kč, smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně od 39 471,92 Kč od 13. 8. 2021 do zapalcení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 471,92 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

4. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

5. Dle ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

6. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Z posouzení úvěruschopnosti klienta a výpisů z jeho osobního účtu za dobu od 1. 12. 2016 do 30. 4. 2017 soud zjistil, že žalovaný měl průměrný příjem ve výši asi 12 699 Kč, žalovaný uvedl své výdaje ve výši 1 500 Kč (žalobkyně však za výdaje žalovaného považovala životní náklady a normativní náklady na bydlení ve výši 7 262 Kč), kdy celkové splátkové zatížení žalovaného včetně předmětného žalovaného úvěru žalovaného činilo 5 373 Kč. Ze smlouvy o úvěru označené jako číslo , která nebyla smluvními stranami podepsána, soud zjistil, že se dle textu zavazuje žalobkyně poskytnout žalovanému částku 60 000 Kč, která bude poskytnuta na účet č. bankovní účet. Dle smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 123 Kč (celkem 96 splátek) a zaplatit úrok ve výši 15,90 % ročně a další ceny. Přičemž bylo dohodnuto, že splátky budou strhávány žalovanému inkasem z účtu č. bankovní účet. Dle čl. 8 a 8.2 smlouvy o úvěru může žalobkyně prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný (tzn. žalovaný má všechny dluhy zaplatit jednorázově), jestliže se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. Dle čl. 4 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně můžou být jednotlivé smlouvy o bankovních službách uzavřeny na obchodních místech ale i přes internetové bankovnictví, telefon, bankomat, korespondenčně nebo u bankovních zástupců. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet za dobu od 10. 4. 2017 do 31. 12. 2019, s názvem účtu celé jméno žalovaného soud zjistil, že na tento účet byla dne 10. 4. 2017 poskytnuta částka 60 000 Kč, postupně na tento účet přicházely splátky a byly účtovány úroky, na výpise se objevovaly splátky, označené jako splátky jistiny/poplatku po splatnosti, k 31. 12. 2019 činil dluh na tomto úvěrovém účtu 45 111,14 Kč. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 31. 10. 2020 vyplývá, že žalobkyně sdělila žalovanému, že na jeho úvěru je dluh po splatnosti, vyzvala ho k úhradě částky 3 369 Kč do 2. 12. 2020 a upozornila ho na možnost zesplatnění úvěru. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu ze dne 2. 12. 2020, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu neuhrazení pohledávky je celá pohledávka na úvěrovém účtu splatná a vyzvala žalovaného k úhradě částky 39 472 Kč. Z podkladů pro soudní konání ze dne 20. 5. 2021 vyplývá, že žalovaný dne 10. 4. 2017 čerpal částku 60 000 Kč, kdy hrazeny splátky a kdy mu byly účtovány úroky, kdy naposledy byla žalovaným dne 31. 7. 2020 uhrazena splátka ve výši 2 246 Kč, dlužná jistina tak činí 39 471,92 Kč.

10. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní bylo prostřednictvím komunikace na dálku uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do částky 60 000 Kč a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem ve výši 15,90 % ročně, splácet v měsíčních splátkách. Částka 60 000 Kč byla žalovanému skutečně poskytnuta dne 10. 4. 2017, avšak žalovaný se dostával s úhradou splátek do prodlení a žalobkyně následně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky.

11. Žalobkyně uzavřela s žalovaným za užití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 561 občanského zákoníku smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do částky 60 000 Kč a žalovaný se se zavázal tuto částku vrátit, zaplatit úrok ve výši 15,90 % ročně a další platby. Mezi žalobkyní a žalovaným, který vystupoval jako spotřebitel, byla uzavřena smlouva, která se řadí mezi tzv. spotřebitelské úvěry. Žalobkyně tak byla povinna před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tedy zda bude žalovaný schopen úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně. Žalovanému byla částka 60 000 Kč skutečně poskytnuta, a proto byl povinen dlužnou částku žalobkyni splácet. Žalovaný však porušil svůj závazek, dostal se do prodlení, když neuhradil více než dvě splátky. Žalobkyně pak postupovala zcela v souladu s ustanovením smlouvy o úvěru, když úvěr prohlásila za splatný a odstoupila od smlouvy. Žalovaný se tak dostával do prodlení s jednotlivými splátkami a následně i s úhradou zesplatněného dluhu, je tak dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok, který žalobkyně požaduje pouze ve výši zákonného úroku z prodlení, tento úrok je za dobu od 10. 4. 2017 do 12. 8. 2021 kapitalizován na částku 2 277,49 Kč a dále úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 39 471,92 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení.

12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně dle ustanovení § 14 b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 500 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 1 500 Kč. Dále zástupkyni žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 2 advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 1 800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 378 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 2 178 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 580 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 3 758 Kč.

13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.