4 C 275/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zajištění úhrady výživy a některých nákladů neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 1.000 Kč měsíčně od 22. 11. 2018 do 22. 5. 2019 a dále částkou 1.500 Kč měsíčně od 23. 5. 2019 do 22. 11. 2020.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s těhotenstvím ve výši 3.867 Kč.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 9.612 Kč na náklady spojené s pořízením základní výbavičky pro novorozence.

IV. Celkovou pohledávku ve výši 46.479 Kč je žalovaný oprávněn splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2.000 Kč měsíčně, počínaje měsícem červencem 2021, pod ztrátou výhody splátek.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice do pokladny Okresního soudu ve Vyškově na soudním poplatku částku 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Na návrh žalobkyně bylo u Okresního soudu ve Vyškově zahájeno řízení o stanovení výživného a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost přispívat na její výživu částkou 1.500 Kč měsíčně po dobu mateřské dovolené a částkou 1.500 Kč měsíčně pro dobu, kdy bude pobírat rodičovský příspěvek. Dále požadovala náklady spojené s těhotenstvím ve výši 3.867 Kč a náklady spojené s pořízením výbavičky pro novorozence ve výši 9.612 Kč. Návrh podaný dne 9. 11. 2018 odůvodnila tím, že očekává narození dítěte, jehož otcem žalovaný. Je svobodná a je na mateřské dovolené. Dále podrobně popsala náklady spojené s těhotenstvím a náklady s pořízením výbavičky pro dítě.

2. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, soud přerušil řízení do pravomocného skončení řízení o určení a popření otcovství vedeného u Okresního soudu pro Brno venkov pod sp. zn. spisová značka. Rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo určeno, že žalovaný celé jméno žalovaného je otcem nezletilé jméno příjmení, narozené datum z matky celé jméno žalobkyně. V tomto rozsudku bylo dále rozhodnuto, že se nezletilá svěřuje do péče matky a otec je povinen přispívat na výživu nezletilé jméno částkou 2.600 Kč měsíčně. V návaznosti na toto rozhodnutí soud usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí rozhodl o pokračování v řízení.

3. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznával a navrhl zamítnutí žaloby.

4. Soud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu Brno - venkov č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, jehož obsah byl shora popsán. Dále výpověďmi žalobkyně i žalovaného, zprávami České správy sociálního zabezpečení, Úřadu práce ČR, Finančního úřadu pro územní celek, nájemními smlouvami, doklady o placení nájemného, žalobkyní předloženými pokladními doklady a výpisem z účtů žalovaného a zjistil následující skutkový stav: -) z rozsudku Okresního soudu Brno venkov soud zjistil, že byl žalovaný určen otcem nezletilé jméno příjmení, narozené datum žalobkyni. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že je svobodná, bydlí u přítele, kde platí příspěvek na inkaso asi 1.300 Kč. Zatím má jednu vyživovací povinnost. Je na rodičovské dovolené, příspěvek z rodičovské dovolené má 10.000 Kč měsíčně. Půl roku pobírala mateřskou asi 16.000 Kč. K dotazu soudu doplnila, že na náklady spojené s těhotenstvím a pořízením výbavy pro nezletilé dítě dosud žalovaný žádným způsobem nepřispěl. Hradil pouze náklady stanovené na výživné pro dítě opatrovnickým soudem.; -) z výpovědi žalovaného vyplývá, že bydlí u rodičů. Poslední 4 měsíce je v pracovní neschopnosti, přišel o pravidelný příjem, tím si musel půjčit od rodičů 15.000 Kč, které již vrátil. Je zaměstnán ve název zaměstnavatele s měsíčním příjmem asi 27. 000 Kč. Dohodnut je s rodiči na tom, že jim má přispívat na domácnost, ale zatím na to neměl prostředky. Majetek nebo příjem z majetku nemá, jiné vyživovací povinnosti nemá. Má úvěr 171.000 Kč, který si bral před 4 lety. Chtěl odejít na byt, ale nevyšlo to. Pak si bral dalších 100.000 Kč a doplácet má asi 70.

0. Měsíčně platí dohromady asi 5.500 Kč. Nyní mu hrozí, že přijde o zaměstnání. Platí 2 pojistky v celkové výši 1.250 Kč měsíčně; -) žalovaná doložila množství pokladních dokladů. Účty z lékárny Benu, obchodních řetězců Tesco, Penny Market, Pepco, Unihoby z nichž se podává, že nakupovala těhotenské potřeby, výbavu pro novorozence a další kojenecké zboží. U jednání pak doložila doklad o koupi kočárku v ceně 6.396 Kč se zálohou 1.100 Kč; -) úřad práce k osobě matky sdělil, že dávky v hmotné nouzi a příspěvek na péči nepobírá, Bylo jí vyplaceno porodné 13.000 Kč a pobírá přídavky na děti 800 Kč měsíčně; -) Česká správa sociálního zabezpečení Brno - venkov sdělila k osobě matky, že není vedena jako OSVČ. Je dosud jako zaměstnanec u zaměstnavatele název zaměstnavatele; -) z výpisu z účtu žalovaného se podává, že je pravidelně poukazováno na účet žalované 2.600 Kč z titulu výživného.

5. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

6. Podle § 922 odst. 2 o. z., výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

7. Podle § 913 odst. 1 o. z., jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou rodiči nezletilé jméno příjmení, datum narození, přičemž dítě se narodilo mimo manželství. Účastníci měli známost jen do dubna rok a nežijí spolu. Žalovaný na výživu žalobkyně v rozhodném období, tedy s odkazem na ustanovení § 920 odst. 1 o. z., po dobu 2 let od narození dítěte, tj. od 22. 11. 2018 do 22. 11. 2020, nepřispíval. Přisívá toliko soudem stanoveným výživným pro nezletilé dítě. Jelikož má žalobkyně dle výše citovaných ustanovení § 920 o. z. a § 922 o. z. nárok na vyplácení výživného na svou osobu od žalovaného po dobu 2 let od narození dítěte, a to právo na přiměřené výživné, tak mohly být uspokojovány všechny její odůvodněné potřeby, shledal soud návrh žalobkyně, co do jeho podstaty jako důvodný a žalobkyni přiznal v souladu s její žalobou výživné za dobu od 22. 11. 2018 do 22. 5. 2019 (tedy šestiměsíční doba mateřské dovolené) výživné v částce 1.000 Kč měsíčně a následně pro období, kdy již žalobkyně pobírá jen rodičovský příspěvek z dávek sociálního zabezpečení částku 1.500 Kč měsíčně, a to do 22. 11. 2020. Takto je žalovaný z titulu výživného povinen uhradit žalobkyni částku 33.000 Kč. Při stanovení konkrétní výše výživného soud vycházel ze zjištěných poměrů na straně žalobkyně i žalovaného, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že zatím mají oba jen jednu vyživovací povinnost ke společnému dítěti a výživné na dceru bylo žalovanému soudem stanoveno ve výši 2.600 Kč měsíčně. Žalobkyně je po celé rozhodné období na rodičovské dovolené a její příjem tvořil pouze rodičovský příspěvek a nadále tvoří dávky státní sociální podpory. Žalovaný pracuje ve právnická osoba s příjmem asi 22.000 Kč měsíčně. Takto zjištěným poměrům na straně žalobkyně i žalovaného odpovídá výživné neprovdané matky v částce 1.000 Kč prvních šest měsíců od porodu a 1.500 Kč pro zbytek rozhodného období v souladu s jejím návrhem.

9. Náklady spojené s těhotenstvím představují náklady vynaložené na pořízení těhotenského ošacení, léků, lékařské péče, jízdného do zdravotnických zařízení, náklady spojené s porodem a náklady vynaložené v souvislosti s vlastním pobytem v porodnici.

10. Žalobkyně pak doklady doložil pořízení základní výbavičky pro novorozence, kterou vyčíslila částkou 9.612 Kč a na níž se musí taktéž žalovaný poměrně podílet. Tyto náklady je třeba oddělit od nákladů dítěte, které jsou hrazeny v rámci vyživovací povinnosti rodičů k dítěti a které hradí žalovaný v rámci své vyživovací povinnosti rozhodnutím soudu určení. Částka 9.612 Kč představuje žalobkyní doloženou poměrnou část nákladů spojenou s pořízením výbavičky, jako samostatný nárok z titulu ustanovení § 920 odst. 3 o. z., když návrh žalobkyně podávala 9. 11. 2018, tedy před narozením dítěte a pořízení těchto nákladů při podání návrhu doložila.

11. Součtem jednotlivých plnění, tedy výživné matky za dobu trvání rodičovské dovolené 6.000 Kč za prvních 6 měsíců matky na rodičovské dovolené, dále za 18 měsíců, kdy pobírá rodičovský příspěvek 27.000 Kč, náklady spojené s těhotenstvím 3.867 Kč a náklady na pořízení výbavičky 9.612 Kč činí pohledávka dohromady 46.479 Kč.

12. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 o. s. ř. Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Vzhledem k tomu, co o svých poměrech uvedl žalovaný ve své účastnické výpovědi, umožnil mu soud pohledávku splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tak aby nebyla aktuálně ohrožena jeho finanční situace.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se sice opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy by plně úspěšná žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení, v souvislosti s tímto řízením však náklady nevznikly, respektive náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala.

14. Jelikož žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena od placení poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl, je žalovaný v souladu s § 2 odst. 2 citovaného zákona povinen zaplatit, proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit na účet Okresního soudu ve Vyškově 500 Kč. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.