4 C 29/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částky 181 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 181 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 181 500 Kč od 22. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 61 942 Kč, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podáním došlým Okresnímu soudu ve Vyškově dne 13. 1. 2021 domáhal se žalobce zaplacení žalované částky v podstatě s odůvodněním, že na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo prováděla pro žalobce žalovaná dílo spočívající ve stavebních pracích na stavební akci stavby rodinného domu v lokalitě [ulice a číslo], [PSČ] [ulice], objednatele manželů [příjmení] (dále jen„ stavební akce“), konkrétně pak provádění dodávky a montáže podlahového topení (dále jen„ dílo“). Provádění díla ukončila žalovaná dne 13. 11. 2019, v nočních hodinách dne 14. 11. 2019 začalo v důsledku prací provedených ze strany žalované docházet na stavební akci k postupným projevům vadného plnění poskytovaného ze strany žalované. Ke dni 21. 11. 2019 poté celková plocha podlahového topení vykazovala nesoudržnost, v důsledku čehož nebylo možné nadále ze strany žalobce pokračovat na dalších pracích prováděných žalobcem v souvislosti se stavební akcí. S ohledem na vadné plnění ze strany žalobce dílo, kdy došlo ke zničení nové vrstvy podlahového topení, izolace, topné rohože, stěrky, nepřevzal a na základě ústní dohody se žalovanou žalobce vlastními silami vadnou stěrku demontoval a vzniklé škody opravil. Na základě toho vystavil žalované fakturu na celkovou částku 181 500 Kč, kde fakturoval žalobce žalované práce, materiál a služby v množství a rozsahu ve faktuře uvedené. Žalovaná pak následně v rámci e-mailové komunikace s žalobcem připustila vznik uvedené škody, přičemž po telefonické domluvě potvrdila navržený splátkový kalendář. S ohledem na nečinnost žalované, vyzval žalobce žalovanou 24. 6. 2020 k zaplacení dlužné částky v rámci předžalobní výzvy a žalovaná reagovala návrhem na mimosoudní řešení situace, sama specifikovala konkrétní návrh splátkového kalendáře, který byl ze strany žalobce akceptován a 15. 7. 2020 vznesl na žalovanou návrh na řešení situace sepisem uznání dluhu formou notářského zápisu s přímou vykonatelností. Po navazující e-mailové komunikaci přislíbil uhradit 1. splátku v září 2020, ale poté již nebylo na opakované písemné, ani telefonické výzvy reagováno a na pohledávku nebylo ze strany žalované ničeho plněno.

2. Okresní soud ve Vyškově vydal platební rozkaz č. j. EPR 8707/2021-6 ze dne 29. 1. 2021, který byl ve lhůtě napaden odporem žalované, proto došlo postupem podle ustanovení § 174 odst. 2 o. s. ř. k jeho zrušení a ve věci bylo nařízeno jednání. Z odůvodnění odporu došlém soudu dne 30. 1. 2021 namítá žalovaná, že pokud žalovaná částka má představovat náklady na opravu poškozené podlahy, kdy žalovaná údajně zvolila nesprávný postup při její instalaci a došlo k poškození podlahy, pak tento způsob instalace nařídil společnosti žalované spolupracující architekt se [žalobce] [titul] [příjmení] za přítomnosti zástupce [žalobce] [titul] [jméno] [příjmení], která postup pokládky na základě příkazu [titul] [příjmení] schválila. Na návrh žalované byla v rámci dobrých vztahů navrhovaná [žalobce] spoluúčast na 1/3 škody, tudíž částka 60 500 Kč, z výše uvedených pochybení zúčastněných osob [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] bylo společnosti žalované ze strany předsedy družstva žalobce i ze strany právního zástupce žalobce vydáno nesouhlasné stanovisko a vina byla přisuzována pouze žalované. S tímto žalovaná nesouhlasí. Nad to tvrdí, že dosud nebyly žalované vyplaceny faktury za jiné realizované činnosti a ze všech těchto důvodů navrhuje, aby soud žalobu zcela zamítl.

3. Ve svém vyjádření k odporu žalované došlém soudu 13. 4. 2021 uvádí žalobce, že pokud žalovaná tvrdí, že nesprávný postup, který zvolila pro instalaci podlahového topení, byl schválen ze strany pracovníků žalobce, konkrétně spolupracujícím architektem [titul] [příjmení], a to vše za přítomnosti [titul] [jméno] [příjmení], pak považuje žalobce argumentaci žalované za nedůvodnou a lichou, jde v prvé řadě o nepravdivá tvrzení za účelem vyhnout se odpovědnosti z vadného plnění. Tvrzení, že postup pokládky topení byl uskutečněn na základě pokynu [titul] [příjmení], nenachází oporu v objektivní realitě a na podporu této skutečnosti, že ve stavebním deníku není o takovém jednání žádná zmínka, a tím se žalovaná snaží vyvinit s poukazem na skutečnost, kterou není schopna jakkoliv prokázat. Pokud tak uvádí, že v rámci dobrých vztahů nabídla spoluúčast ve výši 1/3 žalované částky, taková informace je mylná, z doložené e-mailové komunikace vyplývá, že připustila vznik celé škodné události a souhlasila původně s navrženým splátkovým kalendářem, následně pak došlo k navržení splátkového kalendáře ze strany žalované, který zněl na celou žalovanou částku. Žalovaná sama několikrát uznala odpovědnost za vzniklou škodu, co do výše i důvodu vzniku, a pokud v rámci odporu uvádí, že eviduje nesplacené pohledávky se žalobcem, které nejsou promítnuty do žalované částky, pak toto tvrzení je irelevantní a ničím nepodložené, jde o proklamaci, neboť žalovaná není schopna prokázat existenci takových faktů, žádné neproplacené faktury po datu splatnosti nejsou ze strany žalobce ve vztahu k žalované evidovány.

4. U jednání dne 28. 7. 2021 zjistil soud výslechem svědkyně [titul] [jméno] [příjmení], že ve společnosti žalobce pracovala od roku 2018 do března 2020, tedy po celou dobu realizace projektu [název]. Žalobce realizoval nábytkovou část objektu a práce, které byly na rekonstrukci tohoto objektu, byly zprostředkovávány pomocí subdodavatelů s tím, že jedním z nich byl pan [jednatel žalované] a jeho firma. Jednalo se o dodávku nových rozvodů elektrické energie a všechno, co s tím souvisí, tedy se k tomu přidalo podlahové topení. Zahrnovalo to i dodávku nosné části, tedy toho média topidla. V průběhu realizace se vyskytly problémy, a to takové, že realizovaná podlaha už okem vykazovala vady. Vrstva nebyla soudržná a loupala se. Pan [jednatel žalované] měl svého poradce, byl to člověk, který se zabývá dodávkami stavební chemie, která se použila na realizaci těchto projektů. Pokud si dobře pamatuje, tak pán přijel na místo a řekl, že podlaha je špatně a musí se udělat znovu. To bylo evidentní, že podlaha křupala a hýbala se pod nohama. [žalobce] to tak nemohlo nechat, proto tuto podlahu vybourali a udělali ji znovu s jinými dodavateli. Jen předpokládá, že ta částka, která je předmětem řízení, je částkou, která měla být zaplacena za tuto opravu dodavatelům. Ona vedla stavební deník mezi [žalobcem] a objednavatelem, pokud jí pak byly listiny předloženy, uvedla, že je na nich podepsána. K dotazům pak, zda objednala výslovně, že na podlaze mají být separační fólie, uvedla, že separační fólie byla objednána, ale myslí, že nesouvisí vůbec s vadou, která vznikla. Základní vadou bylo, že nebyly jednotlivé vrstvy ošetřeny penetračním nátěrem. Z toho důvodu ty vrstvy neseděly na sobě a odskakovaly. Pokud byla tázána, zda jednatel žalované požadoval zápis do stavebního deníku ohledně instalace separační fólie na žádost zadavatele, tak si nevzpomíná, že by měl takový požadavek. Také si nevzpomíná, že by pan [titul] [příjmení] přímo přikazoval postup, který by souvisel s pokládkou podlahy. Když najímali subdodavatele, nikdy jim neukládali, jaký technologický postup mají zvolit. Také k dotazu statutárního zástupce žalované potvrdila, že neměli žádné jednání ohledně skladby podlahy, ani postupu jejího provádění.

5. U tohoto jednání zjistil soud z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], že působil v pozici generálního dodavatele rekonstrukce domu v [obec] s tím, že pro ně pracovala společnost žalobce [název] [žalobce], jako dodavatel s tím, že dodávali i rekonstrukční stavební práce včetně sádrokartonu a ostatních prací, žalovaného jednatele pak viděl až na této zakázce. K realizaci části rekonstrukce spočívající v pokládce podlahového topení uvedl, že po snesení původní podlahy zjistili sondou nedostatečnou izolaci betonové základové desky, takže investoři trvali na tom, aby byla položena izolační vrstva mezi tepelnou rohož a původní betonový potěr. Tento úkol byl potom předán panu [jednatel žalované] prostřednictvím [titul] [příjmení], která byla jeho komunikační partner a ta práce se provedla tím způsobem, jakým byla provedena. Sám na stavbu jezdil prakticky každý den, tudíž viděl, že pan [jednatel žalované] natáhl Miralon, který lepil nějakou páskou, přelíval nivelační stěrkou, tenkrát jej zarazilo, že ta izolační vrstva není nějak přilepena na původní podklad. Nivelační stěrku lili přímo na ten Miralon, který byl na betonovém podkladu jenom volně ložený. I když sám není odborníkem na podlahy, takto panu [jednatel žalované] říkal, jestli se to nemůže nějak přilepit a pan [jednatel žalované] jej ubezpečoval, že se to obemkne a zkompaktní to. Stěrka se nechá asi 24 hodin nebo 2 dny vytvrdnout, a pak je pochozí, hned jak tam vstoupil, začalo to pod ním křupat jako pod jarním ledem, takže pochopil, že to není v pořádku. Volal jednateli [žalobce] panu [příjmení] a [titul] [příjmení], že se děje něco špatně a podlaha evidentně nedrží. Jejich dodavatel se přijel podívat, sdělil, že je zvolen evidentně špatný techonologický postup, protože všechny vrstvy musí být řádně prolepeny a fixovány a [titul] [příjmení] to pak nějak dořešovala. K dotazu, jestli přikazoval společnosti [žalované] (žalované) nějaký konkrétní technologický postup, uvedl, že toto nedělal nikdy a k dotazu jestli byl upozorněn ze strany žalované, že způsob pokládky může, ale nemusí fungovat, uvedl, že si myslí, že to bylo úplně naopak. Ubezpečen byl, že už to takto bylo děláno na 3 stavbách, už to, že to tam dával a bylo to zvlněné, mu připadalo hodně divné. Při opravě se pak použil jiný materiál tvrzený polyuretan, který dle jeho informací má lepší izolační schopnost, tepelný odpor a je tvrdší. Má z obou stran síťku, která se lepí na izolační vrstvu. Používala se nivelační stěrka se skelnými vlákny, která má lepší tahovou odolnost. 6. [jednatel] [žalované], statutární zástupce – jednatel žalované vyslechnut v pozici účastníka řízení postupem podle ust. § 126 odst. 4 o. s. ř. vypověděl, že separační fólii dodávala [žalobce] a penetrace byla řádně provedena brigádníkem [jméno] [příjmení]. To je další vrstva nad tím betonem, kterou vysvětloval slyšený svědek [titul] [příjmení]. Dále chce dodat, že separační fólii nelze přilepit na beton žádným způsobem, to potvrzuje i výpověď svědka s tím, že nakonec byl zvolen jiný materiál, jako izolace. Co se týče jím tvrzeného přelepování, tak se jednalo o přelepování spár, neboť izolace je v návinu, takže aby tam nedocházelo k protékání nivelace, dává se tam lepicí páska, aby se zabránilo protěkání studené části, byla potřeba 2 cm nivelace, což je vysoký náklad, a proto tam použil standartní nivelaci, i když je lepší. Před pokládkou mluvil s [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] a tento postup řešili, ten jejich rozhovor mohl zaslechnout pan [příjmení], který montoval elektřinu. Již dopředu upozorňoval jak [titul] [příjmení], tak [titul] [příjmení], že to nemusí fungovat a může to vypraskávat dopředu, škodu nepopírá, bylo to vypraskané, to se muselo řešit, ale domlouvali se s [titul] [příjmení], že má pojištění podnikatelských rizik a pokusí se uplatnit škodu u pojišťovny [název], ta následně vyplacení škody odmítla. Následkem toho navrhoval to řešení, že se na škodě budou podílet, jak je uvedeno v e-mailové komunikaci.

7. Soud provedl k důkazu listiny a to: Listinou označenou uznání dluhu, která měla žalovaná uznat, co do důvodu i výše, dluh v celkové výši žalované částky, tato listina však není datována, ani podepsána. Dále ze souboru faktur jsou dokumentovány náklady na realizaci pokládky podlahového topení, čímž žalobce dokumentuje výši nároku. Byl konstatován denní záznam stavby (označováno jako stavební deník), z mezidobí od 4. do 15. 12. (evidentně v roce 2019) dokumentující mimo jiné stavební práce původní pokládku a následující demontáž podlah a podlahového topení a instalaci nového. Z e-mailové korespondence mezi účastníky, zejména z e-mailu žalované datovaného 19. 5. 2020 vyplývá, ano, potvrzuji splátkový kalendář s tím, že 1. splátka bude uhrazena po vratce DPH. Podobně až 5. června 2020 e-mail uvádí, že doposud finanční úřad neposlal vratku DPH a co se týče zavinění škody, uvádí žalovaná, že z jeho pohledu nenese zodpovědnost za celý problém on, ale hlavně [titul] [příjmení], který se separační fólii, která způsobila uvedený problém, vyžádal a chyba je i na straně [titul] [příjmení], která přes jeho upozornění, že by mohla tato fólie způsobit problém, tento požadavek od [titul] [příjmení] neuvedla do stavebního deníku. Dopisem datovaným v [obec] 24. 6. 2020, označeným předžalobní výzva k plnění, je žalovaná vyzývána k úhradě částky 181 500 Kč, a to do 7 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Doručenka datové zprávy pak uvádí její doručení 24. 6. 2020. V odpovědi na tuto výzvu datovanou v [obec] 29. 6. 2020 uvádí žalovaná, že pojišťovna [název], u které měla žalovaná pojištění podnikatelských rizik, neuznala pojistnou událost a škodu neuhradila, s [titul] [příjmení] bylo domluveno, že pokud bude škoda hrazena pojišťovnou, není problém vystavit fakturu na způsobenou škodu na společnost [právnická osoba] Upozorňuje, že škoda vzniklá na základě pokynu [titul] [příjmení], který si vynutil použití separační fólie, když jej upozornil, že může nastat problém s praskáním nivelace. Bohužel paní [titul] [příjmení] tuto skutečnost nezapsala do stavebního deníku.

8. V závěru jednání dne 28. 7. 2021 soud postupem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. poučil žalovanou prostřednictvím jejího statutárního zástupce o povinnosti o potřebě doplnit zejména to, jaký technologický postup pro pokládku podlahy zvolil, z jaké stavebnětechnické dokumentace vycházel při realizaci zakázky a detailně popsat strukturu pokládky podlahy, navrhnout důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení a o potřebě verifikovat tvrzení případným důkazním návrhem ohledně odborného vyjádření nebo odborného znaleckého posudku na správnost zvoleného technologického postupu ohledně pokládky podlahy, resp. doplnit důkazy k prokázání tvrzení žalované ohledně tvrzení, že si zadavatel vymínil pokládku konkrétní separační fólie, a že byl upozorněn na nevhodnost tohoto technologického řešení.

9. K tomu žalovaná prostřednictvím svého jednatele podala vyjádření, že zvolila technologický postup na základě pokynu [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení], vysátí podkladu betonové vrstvy, která tvořila pevný podklad podlahy, dále byla na tento beton nanesena penetrační vrstva hloubkovou penetrací DenBraven koncentrát (ředění v poměru 1:10) v jednom nátěru, tuto penetraci provedl malířským válečkem s dlouhým chlupem [jméno] [příjmení] a následně byla na tuto penetraci aplikována separační fólie, správný název tepelně izolační folie, ve složení hliník s rastrem, PE vrstva o sídle 3 mm), která byla ve spojích prolepena lepící páskou proti protékání nivelační hmoty. Na tuto vrstvu byla lepící páskou zafixována topná rohož od výrobce Exofloor, následně byla aplikována nivelační stěrka Chemos Standart 30, dodaná firmou [právnická osoba] Důvod prasklin v nivelační stěrce byl způsoben tím, že nedošlo k pevnému spojení nivelační stěrky s podkladovým betonem, jelikož na styku těchto ploch byla překážka ve formě separační fólie. Správný postup pokládky měl být následující, na původní podkladní beton měla být aplikována penetrace, dále přímo na tuto penetraci měla být namontována topná rohož, která se zafixuje pomocí stavebního lepidla, jelikož tato rohož je v podstatě kabel upevněný do perlinky, na tuto vrstvu měla být aplikována nivelační stěrka. Oprava uváděná [titul] [příjmení] byla provedena v souladu s technologickým postupem pouze jako tepelná ochrana, byla eliminována separační fólie a byla nahrazena pevnou deskou o síle 1,5-2 cm, která byla zafixována pomocí stavebního lepidla k podkladovému betonu a následně byla namontována topná rohož, která byla zafixována stavebním lepidlem a následně aplikována nivelační stěrka. V původním pokynu od [titul] [příjmení] bylo jasně stanoveno, že výška podlahy je limitována a nelze výše uvedenou pevnou desku aplikovat na původní betonový podklad, proto zvolil separační fólii, která je výškově výrazně nižší. Tuto skutečnost měla [titul] [příjmení] uvést ve stavebním deníku, což neučinila.

10. Podle ust. § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

11. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

12. Podle ust. § 2587 o. z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

13. Podle ust. § 2615 o. z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

14. Podle ust. § 2617 o. z., má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

15. Podle ust. § 2106 odst 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

16. Podle ust. § 2107 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

17. Podle ust. § 2594 odst. 1 o. z., zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

18. Podle ust. § 2594 odst. 2 o. z., překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.

19. Podle ust. § 2594 odst. 3 o. z., lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.

20. Podle ust. § 2594 odst. 4 o. z., zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

21. Podle ust. § 2595 o. z., trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

22. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti a dovodil z nich tyto právní závěry: Mezi účastníky je nesporné, že na akci označené jako stavební akce v lokalitě [ulice] objednatelů manželů [příjmení] realizovala žalovaná společnost v rámci subdodávky zprostředkované žalobcem pokládku podlahového topení včetně souvisejících prací. Také ani žalovaná anesporuje, že původní pokládka vykazovala takové vady, že musela být realizována prakticky znova s využitím jiné technologie. Následně žalobce zrealizoval zakázku nákladem ve výši žalované částky, tedy 181 500 Kč, což bylo doloženo doklady a v tomto směru nebyla také procesními stranami výše nároku zpochybňována. Pokud však žalobce tvrdí, že v plném rozsahu původně žalovaná nárok uznala, svoji odpovědnost za škodu bez dalšího nezpochybňovala a dokonce sama specifikovala konkrétní návrh splátkového kalendáře, který však nezačala plnit, ani nesouhlasila se sepisem uznání dluhu formou notářského zápisu s přímou vykonatelností, pak v rámci své procesní obrany statutární zástupce žalované vysvětloval, že tato alternativa měla nastat jen za předpokladu, že by byla náhrada kryta z pojistného plnění pojišťovny [název], u které má žalovaná sjednáno pojištění z odpovědnosti za podnikatelskou činnost. Za těchto okolností pak žalovaná nabízela tzv. v rámci dobrých vztahů firmě žalobce spoluúčast ve výši 1/3 škody, tedy úhradu částky 60 500 Kč. Základní procesní obranou žalované bylo, že bylo postupováno podle pokynů zadavatele, tedy [titul] [příjmení], který měl uložit použití separační fólie, kterou obstaral, a která vadu způsobila. Nad to vytýká žalobci, že jeho pracovnice pracovnice [titul] [příjmení], která vedla stavební deník, náležitě do tohoto deníku nezaznamenala jeho upozornění, že může nastat problém s praskáním nivelace. Zde zůstala tvrzení účastníků v rozporu, kdy žalobce, resp. pracovníci podílejícího se jeho jménem na realizaci zakázky, popírají, že byť jakkoli určovali, stanovovali či doporučovali, jaký technologický postup má žalovaná při realizaci zakázky zvolit. To však není na překážku posouzení věci k tíži žalované, neboť dodala vadné plnění tak, jak uvažuje ust. § 2615 o. z. a došlo k odstranění vady postupem podle ust. § 2106 odst. 1 o. z. tak, že neopravitelná dodávka byla odstraněna a nahrazena novou dodávkou. Pokud měla žalovaná pochybnosti o povaze věci, kterou objednavatel k provedení díla předal (ust. § 2594 odst. 1 o. z.) nebo příkazu, který mu objednatel dal, měl jej na to kvalifikovaně upozornit, a dokonce postupem podle § 2594 odst. 2 o. z. neměl dílo provádět a měl právo požadovat, aby objednatel svůj příkaz realizoval v písemné formě. Jeho obrana spočívající v tom, že jeho výhrady nezanesla [titul] [příjmení] do stavebního deníku, tedy nejdou k tíži objednatele, ale k tíži zhotovitele, a to i s výhradou toho, že pro zamezení budoucích neshod nebyl pro zhotovitele podstatný stavební deník vedený objednatelem, ale jako subdodavatel měl a mohl k dílu pořizovat vlastní dokumentaci.

23. Zda byl žalovanou zvolený technologický postup tak, jak jej podrobně na výzvu soudu popsala správný či trpěl vadami, tedy zda dodávka díla byla vadná, mohlo být předmětem dokazování prostřednictvím odborného vyjádření či znaleckého posudku, ale procesním stranám, a potažmo i soudu se toto jevilo nadbytečné, když se na vadnosti dodávky procesní strany prakticky shodly. Za těchto okolností jde i k tíži žalované vadnost jejího plnění, a to i s ohledem na ust. § 5 odst. 1 o. z., kdy se žalovaná hlásila k odbornému výkonu určitého povolání a měl být schopna jednat s náležitou znalostí a pečlivostí, a pokud takto realizovanou dodávku bez této odborné péče jde vada tohoto plnění zcela k její tíži, když soud má za víc za prokázáno, že by mohlo použití objednavatelem dodaného materiálu či jeho tvrzených pokynů vést ke vzniku vadného plnění, pak pokud možnost tohoto vadného plnění kvalifikovaným způsobem (§ 2594 odst. 1 a 2 o. z.), pak měl mít dostatek znalostí a odborného vybavení k tomu, aby vadné dílo nerealizoval. Takto soud neshledal žádnou spoluúčast žalobce na vadách plnění, a proto mu nárok v plném rozsahu přiznal.

24. Podle ustanovení § 1970 o. z., byly přiznány úroky z prodlení v zákonné výši (v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), neboť jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatek z prodlení stanoví prováděcí předpis.

25. Žalobce požadoval pouze úroky z prodlení v zákonné výši za dobu od 22. 4. 2020, neboť fakturou ze dne 7. 4. 2020 vyzval žalobce žalovanou k dobrovolnému splnění povinnosti ve lhůtě splatnosti do 21. 4. 2020 a od 22. 4. 2020 je žalovaná v prodlení. Pokud se tedy žalobce domáhá úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 22. 4. 2020 do zaplacení, i v této části je návrh důvodný.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého má úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek v částce 7 260 Kč, náklady zastoupení za celkem 5 úkonů právní služby podle § 7 advokátního tarifu, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření k odporu z 13. 4. 2021, jednání dne 28. 7. 2021 a jednání dne 6. 5. 2022), když celkem úkon právní služby činí 8 380 Kč. Dále náleží 5 x režijní paušál podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu á 300 Kč, dále jízdné k jednáním dne 28. 7. 2021 ve výši 465 Kč a jízdné k jednání dne 6. 5. 2022 taktéž na trase [obec] Vyškov a zpět celkem 80 km v obou směrech ve výši 527 Kč (doloženo výpočtem a OTP), dále k oběma jednáním náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu za 4 započaté ½ hodiny á 100 Kč, tedy 2 x 400 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada za 21 % DPH, která činí 9 490, 30 Kč, náklady činí celkem po zaokrouhlení 61 942 Kč.

27. V případě náhrady nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 149 odst. 1) o. s. ř., podle něhož zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Proto bylo vysloveno, že náhrada nákladů řízení se má realizovat k rukám zástupce žalobce.