4 C 323/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 106 462,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 65 788 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 42 800 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Žaloba se pro částku 40 674,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 404,26 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 36 820 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 4 669,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 106 462,03 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 11. 6. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského o úvěru [číslo] ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž smlouva byla uzavřena elektronicky. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta na částku 55 584 Kč (30 000 Kč sjednaná jistina a 25 584 Kč sjednané úroky), kdy tato částka měla být uhrazena v 72 měsíčních splátkách ve výši 772 Kč Smluvní strany dále sjednaly doplňkové služby, a to doplňkovou službu [anonymizováno] (tj. možnost odkladu splátek při splnění specifických podmínek). Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 9. 2021, když nezaplatil splátku 1 298 Kč (splátka úvěru ve výši 772 Kč a splátka za službu [anonymizováno] ve výši 526 Kč). Žalobkyně proto zaslala žalovanému celkem dvě upomínky k úhradě dlužné částky (poplatek 300 Kč a 500 Kč). Žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a žalobkyně proto dne 21. 10. 2021 úvěr zesplatnila, kdy nárok byl vyčíslen na částku 106 531,75 Kč. Žalovaný celkem uhradil dvě splátky v celkové výši 2 596 Kč (které byla poměrně započteny na jistinu, na úroky a na doplňkovou službu [anonymizováno]). Pohledávka se tak skládá ze zbylé části jistiny ve výši 29 602,84 Kč, zbylé části úroků ve výši 24 437,77 Kč, zbylé části doplňkové služby [anonymizováno] v částce celkem 36 820 Kč, nákladů na upomínání ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 14 801,42 Kč Smluvní pokuta činí s ohledem na znění zákona o spotřebitelském úvěru 50 % z dosud nesplacené jistiny. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 45 204,26 Kč (tj. jistina ve výši 29 602,84 Kč, náklady upomínání ve výši 800 Kč, smluvní pokuta ve výši 14 801,42 Kč) od 4. 12. 2021 do zaplacení. Dále žalobkyně nárokuje úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 36 820 Kč (doplňková služba [anonymizováno]) od 4. 12. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně dne 9. 2. 2021 doplnila své podání, když vyjádřila k tomu, že služba [anonymizováno] byla uzavřena na žádost žalovaného a jedná se o nepovinnou službu a dále se vyjádřila k jejímu obsahu, kdy tuto službu přirovnala k pojištění proti neschopnosti splácet pohledávku. Žalobkyně se dále vyjádřila k procesu uzavření úvěrové smlouvy s žalovaným a k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy k posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet došlo na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Příjem žalovaného měl činit 24 822 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje měly činit 7 500 Kč (náklady na bydlení), dále měla žalobkyně vycházet z nahlížení do různých databází a z dokumentů předložených žalovaným. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanému již před poskytnutí tohoto žalovaného spotřebitelského úvěru poskytla na základě smlouvy [číslo] úvěr ve výši 15 000 Kč, ze kterého vyplývá, že žalovaný nebyl v prodlení s úhradou předchozího úvěru, do splatnosti první splátky uzavřel nový úvěr, jež je předmětem tohoto řízení, kdy část poskytnutého úvěru byla požita na doplacení úvěru předchozího.

3. Dne 18. 5. 2022 se uskutečnilo jednání, ze kterého se oba účastníci omluvili a na kterém soud provedl dokazování listinnými důkazy a jednání odročil na 25. 5. 2022 za účelem vyhlášení rozhodnutí.

4. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

7. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Dle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle ustanovení § 1810, § 1812, § 1813 občanského zákoníku, ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Dle ustanovení § 1815 občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle ustanovení § 122 odst. 1, 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 11. 6. 2021 v [údaj o čase] hod soud zjistil, že žalobkyně zaslala e-mailem žalovanému na adresu [email] návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy žalovaný byl upozorněn na možnost návrhů změn smlouvy, v případě souhlasu se smlouvou může žalovaný smlouvu uzavřít přímo v klientském centru. Součástí e-mailu byl i přehled vybraného úvěru, kdy byl žalovaný informován o výši úvěru, poplatcích, úrocích a dalších nákladech, rovněž bylo uvedeno, že celková částka splatná v případě řádného splácení bude činit 61 728 Kč a v případě neplnění smlouvy, včetně sankcí a příslušenství 109 256 Kč mínus veškeré do té doby došlé splátky. E-mailem ze dne 11. 6. 2021 z [údaj o čase] hod pak bylo žalovanému sděleno, že jsou mu zasílány předsmluvní informace a k získání finančních prostředků ze smlouvy o úvěru je třeba zaslat žalobkyni verifikační platbu. Z předsmluvních informací vyplývá, že žalovaný souhlasil se zpracováním svých osobních údajů a byly mu poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulka umoření. Ze svolení k inkasu vyplývá, že žalovaný udělil ke svému bankovnímu účtu svolení k inkasu ve prospěch žalobkyně.

18. Z výpisu z účtu dokládajícího poskytnutí ověřovací platby ve výši 1 Kč žalobkyni (včetně zprávy„ tímto souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]) a smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 11. 6. 2021, která byla uzavřena elektronicky vyplněním zaslaného SMS kódu vyplývá, že se žalobkyně v čl. 4 smlouvy o úvěru zavázala poskytnout žalovanému na jeho výslovnou žádost a v jeho prospěchu spotřebitelský úvěr typu hotovostní úvěr v celkové výši 30 000 Kč, který bude poskytnut v následujících splátkách: a) částka 8 351 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele, b) částka 15 649 Kč bude vyplacena ve prospěch žalovaného na úhradu předchozího jeho závazku vůči žalobkyni, který vyplývá ze smlouvy [číslo] c) částka 6 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Dle čl. 4 smlouvy o úvěru je úvěr sjednán na dobu 72 měsíců, kdy zápůjční úroková sazba činí 23 % ročně. Dle čl. 4 8. smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal uhradit potřebné, účelně vynaložené náklady žalobkyně na vyřízení úvěru v celkové výši 6 000 Kč (tj. náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady 3 700 Kč, odměna zprostředkovateli ve výši 1 200 Kč a náklady na ověření úvěrového případu 600 Kč), kdy tyto náklady budou odečteny od poskytnuté jistiny. V čl. 4 smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal splatit celkový poskytnutý úvěr a současně také úrok v celkové výši 25 584 Kč, celková dlužná částka spotřebitelského úvěru tak činí 55 584 Kč. Dle čl. 5 smlouvy o úvěru činí výše měsíční splátky 772 Kč, přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni v měsíci. V případě prodlení žalovaného má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného, právo na zákonné úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně v případě prodlení zašle žalovanému dle čl. 5 smlouvy o úvěru písemnou upomínku, která je zpoplatněna částkou 300 Kč, následně zašle žalovanému druhou upomínku, která je zpoplatněna částkou 500 Kč. Dle čl. 5 smlouvy o úvěru pokud nedojde ze strany žalovaného k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách, je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr a žalovaný je pro takový případ povinen zaplatit smluvní pokutu, která dle čl. 5 c) činí 0,1 % denně z dlužné částky, kdy souhrn uplatněných pokut nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny. Dle čl. 5 smlouvy o úvěru v případě, že žalovaný uhradí řádně a včas všechny splátky úvěru, vrátí mu žalobkyně polovinu jím uhrazených úroků, pokud o to do 6 měsíců písemně požádá.

19. Z přílohy č. 1 – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u [název], [zaměstnavatele], kde pobírá průměrný příjem ve výši 24 822 Kč, má náklady na bydlení ve výši 7 500 Kč. Z kopie občanského průkazu žalovaného, rodného listu žalovaného, kopie výplatní pásky žalovaného za duben 2021, dle které má žalovaný čistý příjem ve výši 21 626 Kč a výpisu z centrální evidence exekucí žalovaného soud zjistil, že se žalobkyně zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného.

20. Z žádosti o doplňkové služby [anonymizováno] a přílohy č. 2 - smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno] vyplývá, že žalobkyně s žalovaným ujednali, že žalovanému bude v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru ze strany žalobkyně poskytnuta nepovinná služba [anonymizováno], za kterou žalovaný uhradí po dobu trvání úvěru celkem částku 37 872 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 526 Kč, které budou hrazeny současně s měsíční splátkou. Doplňková služba [anonymizováno] zahrnuje možnost odkladu tří splátek ročně vždy o jeden kalendářní měsíc (cena 104 Kč měsíčně), možnost přerušení splácení na dobu devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace (cena 211 Kč měsíčně) a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání (cena 211 Kč měsíčně), o odklad splátek nebo přerušení splácení pak žalovaný musí písemně požádat. Dle čl. 2 přílohy č. 2 v případě zesplatnění pohledávky žalovaného je žalovaný povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby [anonymizováno], v případě, že žalovaný uhradí řádně a včas všechny splátky úvěru, vrátí mu žalobkyně dle čl. 2 polovinu uhrazených nákladů doplňkové služby [anonymizováno]. Dle čl. 2 přílohy č. 2, jestliže dojde k postupu uvedeném v bodě 2.13 (tj. zesplatnění pohledávky), má žalobkyně nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení.

21. Z detailů pohybu z internetového bankovnictví [název] [banky] vyplývá, že dne 14. 6. 2021 byla částka 8 351 Kč převedena na účet žalovaného a částka 15 649 Kč byla uvnitř banky na jiné číslo účtu. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne 14. 6. 2021 soud zjistil, že dne 14. 6. 2021 došlo k doplacení předchozího úvěru [číslo]. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 14. 6. 2021 vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému, že žalobkyně zaslala částku 15 649 Kč na úhradu předchozího dluhu žalovaného, částku ve výši 8 351 Kč vyplatila žalovanému a částka 6 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele. Z upomínky č. 1 ze dne 20. 9. 2021, včetně podacího lístku, upomínky č. 2 ze dne 5. 10. 2021, včetně podacího lístku, vyplývá, že žalobkyně opakované upozornila žalovaného na neuhrazení splátky splatné dne 15. 9. 2021 a upozornila ho na možnost zesplatnění úvěru. Ze zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 10. 2021, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že z důvodu jeho prodlení přistupuje k zesplatnění úvěru, kdy dlužná částka byla vyčíslena na 106 531,75 Kč a žalovaný byl vyzván k její úhradě do 3. 12. 2021 a žalovaný byl současně upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky. V zaslaném znaleckém posudku [číslo] auditorní zprávě produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ [číslo] pak žalobkyně obhajuje výši jednotlivých vymáhaných poplatků a nákladů.

22. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo za použití prostředků komunikace na dálku, uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, kdy byla částka 8 351 Kč poskytnuta žalovanému, částka 15 649 Kč použita na zaplacení jeho přechozí pohledávky a částka 6 000 použita na poplatek spojený s vyřízením úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a uhradit úrok ve výši 23 % ročně, a to v 72 měsíčních splátkách ve výši 772 Kč, kdy celkově se žalovaný zavázal zaplatit částku 55 584 Kč. Dále žalovaný sjednal s žalobkyní doplňkovou službu [anonymizováno], za kterou se zavázal celkem zaplatit částku 37 872 Kč, tedy 526 Kč měsíčně, a to společně s jednotlivými splátkami úvěru. Ujednaná částka byla žalovanému skutečně poskytnuta. Žalovaný uhradil dle žalobkyně pouze dvě splátky, tedy celkem 2 596 Kč, následně se dostával do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalovaný byl proto žalobkyní několikrát vyzván k úhradě dlužné částky, žalobkyně následně přípisem ze dne 21. 10. 2021 prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný.

23. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zcela v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného dle jím předložených dokladů a z přístupů do různých databází. Následně za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 562 občanského zákoníku a poskytnutím verifikační platby došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24 000 Kč (částka 6 000 Kč byla poskytnuta na náklady žalobkyně) a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách ve výši 772 Kč a zaplatit úrok ve výši 23 % ročně. Mezi smluvními stranami tak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný tak byl povinen řádně a včas úvěr splácet, žalovaný však svou povinnost porušil, a proto byl žalobkyní vyzván dvěma upomínkami k řádnému splácení úvěru. Jelikož žalovaný dlužnou částku ani po těchto upomínkách nezaplatil, postupovala žalobkyně zcela v souladu s čl. 5 smlouvy o úvěru, když prohlásila celý úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě celé splatné pohledávky do 14 dnů od data vystavení zesplatňujícího dopisu. Žalovaný tak byl povinen celou dlužnou částku uhradit do 4. 6. 2019.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který je fyzickou osobou, vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s podnikatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.

25. Mezi žalobkyní a žalovaným byly sjednány smluvní úroky ve výši 23 % ročně z dlužné částky, kdy úroky byly vyčísleny na částku 25 584 Kč. Sjednání úroků u smlouvy o úvěru přímo občanský zákoník považuje za jednu z podstatných náležitost. Je však třeba s ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele, použít ustanovení pro ochranu spotřebitele a zabývat se výší sjednaných úroků. Dle ustálené judikatury, která je použitelný i pro novou právní úpravu, může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Soud však jednoduchým výpočtem zjistil, že pokud za částku úvěru budeme považovat částku 24 000 Kč (částka 6 000 Kč byla započtena na náklady úvěru) a žalovaný měl v 72 měsíčních splátkách uhradit na úrocích částku 25 584 Kč, jedná se o úrok asi 18 % ročně. V červnu 2021 se průměrné úrokové sazby na spotřebu celkem uplatňované bankami pohybovaly do 7,33 % ročně (údaje jsou čerpány z www.cnb.cz), kdy takto úroková sazba činí asi dvojnásobnou výši průměrných úrokových sazeb. S ohledem na skutečnost, že by při řádném splácení žalovaného došlo dle čl. 5 smlouvy o úvěru k vrácení poloviny uhrazených úroků, posoudil soud smluvní úrok jako řádně sjednaný, kdy jeho výše není v rozporu s dobrými mravy a žalovaný je povinen jej žalobkyni zaplatit.

26. Soud se dále zabýval návrhem žalobkyně na přiznání částky 800 Kč jako účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky. Žalovaný se k úhradě těchto účelně vynaložených nákladů zavázal v čl. 5 smlouvy o úvěru, když se zavázal za první upomínku uhradit 300 Kč a za druhou upomínku 500 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poslána první upomínka a následně druhá upomínka. Soud neshledal tuto výši účelně vynaložených nákladů za neadekvátní, neboť tato částka je požadována jako paušalizovaná náhrada nákladů vzniklých zasláním písemných upomínek, a to pro případ prodlení žalovaného s vrácením poskytnuté peněžní částky. S ohledem na skutečnost, že částka za náhradu nákladů upomínání nebyla žalovanému účtována automaticky při jeho prodlení, ale je spojována se administrativními kroky žalobkyně (s jejími náklady), kdy celková výše těchto nákladů je odvislá od provedených úkonů, mezi kterými byl časový odstup, kdy v tomto čase mohl žalovaný splnit svůj závazek, neshledal soud v tomto ujednání výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků, kdy by tato nerovnováha byla v neprospěch spotřebitele a byla by v rozporu s požadavkem přiměřenosti, a to i přes to, že se jednalo o ujednání pouze ve vztahu k žalovanému. Dále soud dodává, že pro případ prodlení spotřebitele je možné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru sjednat právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, a to v souladu s jeho ustanovením § 122 odst. 1 písm. a). Soud proto tomuto nároku žalobkyně vyhověl.

27. Co se týče požadavku žalobkyně na úhradu částky 36 820 Kč (tj. 70 splátek po 526 Kč) za službu [anonymizováno] dospěl soud k závěru, že tyto služby byly mezi žalovaným a žalobkyní ujednány na základě žádosti žalovaného v samostatné smlouvě, jež je nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Soud s ohledem na výši částky sjednané za službu [anonymizováno], která značně přesahuje poskytnutý úvěr ve výši 24 000 Kč, dospěl k závěru, že i přesto, že tato služba měla být sjednána jako nepovinná, byla ujednána v rozporu s dobrými mravy. Cena služby představuje více než jeden a půl násobek poskytnutého úvěru, poskytnutá služba tak zcela neodpovídá ceně za tuto službu. S ohledem na neplatnost ujednané služby [anonymizováno] soud nepřiznal ani nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 36 820 Kč od 4. 12. 2021.

28. Dále soud posuzoval ujednání o smluvní pokutě, jež byla sjednána mezi smluvními stranami ve smlouvě o úvěru, kdy se nejedná o smluvní ujednání týkající se předmětu plnění a jeho ceny. Smluvní pokuta plní funkci utvrzení dluhu, která posiluje (utvrzuje) postavení věřitele (úvěrujícího), přičemž je koncipována jako paušalizovaná náhrada škody – dojde-li tedy k porušení smluvní povinnosti smluvní pokutou utvrzenou, není povinností úvěrujícího prokazovat případný vznik škody či její výši, ale nárok na zaplacení smluvní pokuty je v takovém případě dán. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, nevýše 50 % ze zůstatku jistiny, a to pro případ prodlení dlužníka a tím následujícího zesplatnění celého úvěru. Ujednání o smluvní pokutě vychází z ustanovení § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, avšak dle tohoto ustanovení nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. e) spotřebitelského úvěru se celkovou výší spotřebitelského úvěru rozumí souhrn všech částek, které jsou dány spotřebiteli k dispozici. Žalovanému byla dána k dispozici pouze částka 24 000 Kč, neboť částka 6 000 Kč byla požita na úhradu nákladů žalobkyně, smluvní pokuta tak může dle ustanovení § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru činit pouze 12 000 Kč. Soud tak smluvní pokutu ve výši 2 801,42 Kč (tj. 14 801,42 Kč 12 000 Kč) zamítl.

29. Žalovaný tak byl dle smlouvy celkem povinen zaplatit 30 000 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 25 584 Kč (tj. celkem 55 584 Kč). Žalovaný uhradil celkem částku 2 596 Kč, která se v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy o úvěru započte na úroky. Žalovaný tak je povinen uhradit žalobkyni částku 52 988 Kč (30 000 Kč jistina + 22 988 Kč nezaplacené úroky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení a byly mu zaslány upomínky k úhradě, je žalovaný povinen zaplatit za tyto upomínky dále částku 800 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 12 000 Kč Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 65 788 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, a je proto dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, avšak pouze z částky 42 800 Kč, (nezaplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, nezaplaceného poplatku ve výši 800 a nezaplacené smluvní pokuty ve výši 12 000 Kč), a to od 4. 12. 2021 do zaplacení. Soud tedy zákonný úrok z prodlení z částky 2 404,26 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení zamítl. Vzhledem k tomu, že soud žalobkyni nepřiznal právo na úhradu za službu [anonymizováno], nebyl žalovanému ani přiznán smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z částky 36 820 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení.

30. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2, o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 67512,31 Kč (59 %), naopak co do částky 47 140,75 Kč (41 %) byl úspěšný žalovaný, když soud při výpočtu úspěchu ve věci zohlednil i výši příslušenství ke dni vydání rozhodnutí (např. nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08). Úspěch žalobkyně tak činí 18 %. Na nákladech řízení by žalobkyni při plném úspěchu náležela dle ustanovení § 14b advokátního tarifu částka 25 942,40 Kč (tj. 3 x 5 380 Kč, 3 x 300 Kč paušál, DPH 3 578,40 Kč a soudní poplatek 5 324 Kč). Žalobkyni tak náleží 18 % náhrady nákladů řízení, tedy částka 4 669,60 Kč.

31. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec l občanského soudního řádu.