4 C 82/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno o určení vlastnictví k nemovitosti,

I. Návrh, aby bylo určeno, že , jméno FO, byla ke dni své smrti , datum, výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba s č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , obě zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech tohoto řízení částku 113 951 Kč, k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokátky.

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 3. 4. 2018, domáhala se žalobkyně určení, že , jméno FO, byla ke dni své smrti , datum, výlučnou vlastnicí ve výroku označených nemovitostí. Tvrdí, že žalovaná je vlastníkem označených nemovitostí, které nabyla Smlouvou darovací a Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . Dárkyní byla , jméno FO, , zemřelá , datum, , jež byla matkou obou účastnic řízení. Právo z věcného břemene bylo až dodatečně založeno smlouvou z , datum, . Řízení o pozůstalosti vedeném , Anonymizováno, soudem pod sp. zn. , spisová značka, soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl zjištěn u zůstavitelky žádný majetek. Žalobkyně i žalovaná jsou tak ve smyslu § 1643 odst. 1 o. z. nepminutelnými dědičkami ze zákona. Žalobkyně je názoru, že žalovaná nabyla svého vlastnického práva na základě neplatné smlouvy, žalobkyně dovozuje, že co do obsahu darovací smlouva nenaplňuje hypotézu ust. § 2055 o. z., pokud současně obsahuje ujednání o zřízení věcného břemene. Úmyslem dárce tak zjevně nebylo převedení vlastnického práva ve všech znacích vlastnictví, ale jen formální omezení dispozice do konce svého života na jednoho ze svých dědiců, přitom smlouva zůstavitelce i nadále zachovávala právo darovanou věc požívat bez omezení, když žalovaná nabyla výlučně holého vlastnictví. Pokud má být dané právní jednání vyloženo dle úmyslu stran takového jednání, nepochybně může naplnit podmínky dědické smlouvy, resp. darování pro případ smrti. Dárkyně se nikterak fakticky nezbavila vlastnického práva, zjevně do své smrti nemovité věci obývala, užívala a darovaná nikterak s darovanou věcí nedisponovala, nijak ji neudržovala, že by snad ve vztahu k ní jednala jako vlastník. Darovací smlouva sice formálně představuje závazek mezi živými, nicméně co do obsahu se jedná o závazek in mortis causa, když strany závazku svým jednáním zjevně sledovaly, aby po smrti dárkyně nabyla vlastnického práva výlučně žalovaná a žalobkyně jako další dědička by byla v takovém případě opomenuta. Nelze pominout ani příp. posouzení právního jednání dárkyně a žalované při uzavírání „Darovací smlouvy“ jako darování ve smyslu ust. § 2063 o. z. pro případ smrti, tedy jako odkaz. I v tomto případě ve smyslu § 1598 o. z. musí zůstat alespoň ¼ hodnoty dědictví nezatížena. Žalobkyně dovozuje, že se v tomto případě jedná o vcelku obvyklý způsob vytěsnění dalších z potencionálních dědiců ve prospěch jednoho a vyloučit s ohledem na to, že dojde k darování veškerého majetku zůstavitele ještě za života dědění takto vytěsněných osob z dědického práva pro neexistenci majetku zůstavitele. Navazuje, že občanské právo podrobně upravuje podmínky a způsob jak vyloučit, příp. omezit dědice z jeho dědického práva a právní jednání, jímž účastníci dosahují tohoto cíle za užití darovací smlouvy, nemůže obstát. I pokud je právem každého za života nakládat se svým majetkem dle libosti, nelze tak činit v rozporu s kogentními ustanoveními k újmě vlastnického práva 3. osob.

2. Další argumentací žalobkyně bylo, že označená Darovací smlouva je právním jednáním neplatným pro nedostatek vůle dárce. V době uzavření smlouvy byla osoba dárkyně matky účastnic řízení osobou , údaj o zdravotním stavu, , přičemž musela vyhledat i odbornou lékařskou pomoc. Dle podvědomí žalobkyně se , údaj o zdravotním stavu, zůstavitelky projevovala až v takové míře, že se zůstavitelka nacházela ve svém bydlišti sama, zanedbaná, co do péče o zevnějšek a hygienu následkem toho, že nebyla sama schopna se o sebe v tomto ohledu postarat. Takto žalobkyně dovozuje, že při podpisu Darovací smlouvy jednala dárkyně pod vlivem své , údaj o zdravotním stavu, , eventuelně pod vlivem závislosti na osobě žalované, kdyby v případě, že by jí darování neprovedla, nebyla ze strany žalované osobní péče o ni zajištěna. Nad to dodala žalobkyně, že zůstavitelka s ní v posledních letech nekomunikovala, kontakt s ní odmítala, aniž by žalobkyni bylo známo z jakého důvodu. Pokud mezi nimi byly v minulosti nějaké spory, lze je označit jako malicherné, a to bylo umocněno tím, že žalobkyně dlouhodobě žije v , Anonymizováno, a do , adresa, cestuje několikrát do roka. O zdravotním stavu zůstavitelky měla žalobkyně informace od žalované, se kterou byla v běžném kontaktu. Proto pro ni bylo překvapením, že zůstavitelka předmětné nemovitosti „darovala“, když o této skutečnosti se žalovaná před žalobkyní nikdy nezmínila. Závěrem žalobkyně tvrdí naléhavý právní závěr, který spatřuje v tom, že je nepominutelnou dědičkou zůstavitelky vedle žalované a bylo jí na základě předmětné Darovací smlouvy upřeno její dědické právo a následkem absence formální evidence vlastnického práva zůstavitelky v katastru nemovitostí nemůže být v dědickém řízení dar dle Darovací smlouvy zahrnut do aktiv dědictví, aby na základě toho žalobkyně vedle žalované dědila.

3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a ve vyjádření došlém soudu 4. 12. 2018 uvedla, že žalobkyně ve skutkových tvrzeních neuvádí, v čem by Darovací smlouvou mezi žalovanou a její matkou mělo dojít k porušení zákonných ustanovení a v čem by dárkyně , jméno FO, měla zneužít právo. Dovozuje, že vlastnické právo požívá v právním řádu významné ochrany a vlastník jakékoliv věci má právo s ní nakládat jakkoliv, pokud se to neprotiví zákonu. Pokud žalobkyně s odkazem na ust. § 2055 o. z. dovozuje, že strany uzavřely závazek pro případ smrti, že takováto konstrukce je zcela neúnosná, neboť mezi účastnicemi došlo k uzavření klasické Darovací smlouvy a vlastnická práva žalované byla vložena do katastru nemovitostí, přičemž skutečnost, že zřízení služebnosti bylo do katastru vloženo později, nemá na Darovací smlouvu žádný vliv. Následně dovozuje, že tvrdí-li žalobkyně, že byla krácena na svém právu nepominutelného dědice, musí podat žalobu na vydání dědictví a tvrdit, v čem byla její zákonná práva nepominutelné dědičky krácena. Nad to nečiní žalobkyně jasno v důvodech, pro které by měla být smlouva neplatná. Žalobkyně na jedné straně tvrdí, že vzniklá smlouva odporuje zákona, v rozporu s těmito tvrzeními však tvrdí neplatnost smlouvy pro nedostatek vůle dárkyně spočívající v tom, že dárkyně byla osobou , údaj o zdravotním stavu, a při podpisu Darovací smlouvy jednala pod vlivem této , údaj o zdravotním stavu, nebo pod vlivem závislosti na žalované. Poukazuje na skutečnost, že smlouva byla sepsána na základě vážné, svobodné a pravé vůle a doplňuje, že dárkyně si bez pomoci 3. osob vyřizovala mnoho nezbytných úkonů, uzavírala smlouvy na dodávky energií, měnila mobilního operátora, bankovní ústav, pracovala s bankovní kartou, vypomáhala v místním kadeřnictví a byla aktivní řidičkou, vozila sousedy na nákupy a absolvovala povinné lékařské prohlídky. K důvodům, proč , jméno FO, darovala nemovitosti pouze žalované, uvedla, že žalobkyně se chovala k matce nevhodně, sprostě a hrubě, vyvolávala spory a stalo se opakovaně, že s matkou přestala komunikovat, matku i fyzicky napadla, tloukla jí pěstí a svazkem klíčů, způsobila jí podlitiny a odřeniny na rukou a na hlavě. Žalobkyně naposledy viděla dárkyni v říjnu , Anonymizováno, , tedy 5 let před její smrtí. Žalované, své dceři , jméno FO, , darovala nemovitosti proto, že spolu měly dobrý vztah a žalovaná se k matce chovala s láskou a úctou. Dárkyně tak realizovala své přání, aby nemovitost dostala ta z dcer, která se k ní chová jako k matce, projevovala jí úctu, a která je pro stárnoucí lidi tak důležitá.

4. V replice k vyjádření k žalobě podání žalobkyně z 14. 1. 2019 žalobkyně opakovaně uvádí, že porušení ustanovení občanského zákoníku došlo k zastřeným právním jednáním spočívajícím v uzavření Darovací smlouvy pouze na oko, aby byla vyloučena aplikace právní úpravy normující dědění. Žaloba na vydání dědictví by byla předčasná, neboť neexistuje majetek, jež by mohl být předmětem dědictví a nárok žalobkyně nesměřuje procesně proti dědici, který neoprávněně nabyl dědictví, nýbrž proti osobě, která neplatně nabyla vlastnického práva k aktivu pozůstalosti.

5. V průběhu řízení navrhla žalobkyně, aby do řízení na straně žalované přistoupili , jméno FO, , narozený , datum, a , jméno FO, , narozená , datum, , a to z důvodu, že se jedná o současné vlastníky nemovitostí, jichž se uplatněné právo týká. Původně soud k přistoupení těchto účastníků usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 23. 11. 2018 připustil, ale po zrušení věci usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 18. 2. 2019, rozhodl znovu usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kde se přístup , jméno FO, a , jméno FO, do řízení připouští, ale k odvolání žalované a manželů , jméno FO, bylo toto rozhodnutí zrušeno usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 16 Co 290/2019-49 ze dne 29. října 2019 a v návaznosti na to byl usnesením č. j. 4 C 82/2018-51 ze dne 29. 1. 2020 návrh žalobkyně na přistoupení , jméno FO, a , jméno FO, zamítnut a toto rozhodnutí bylo pak k odvolání žalobkyně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 16 Co 137/2020-62 ze dne 26. 5. 2020. Takto bylo definitivně rozhodnuto, že nadále bude jednáno ve věci toliko s účastníky žalobkyní a žalovanou.

6. U jednání dne 17. 7. 2020 vypověděla žalobkyně jako účastnice řízení, že ji v témže roce zemřeli oba rodiče, otec v , Anonymizováno, , když byla pracovně v zahraničí, takže v kontaktu s žalovanou byly telefonicky a e-mailem a dojela až na pohřeb, následně asi po , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsících zemřela jejich matka, a to byl průběh zcela jiný, pohřeb byl velice brzy, takže když přiletěla do České republiky na pohřeb, napadlo ji, že je něco s tím domem a žalovaná se k ní chovala nevysvětlitelně. Nahlédla tedy do katastru, sdělila sestře, že si myslí, že to není fér, ona věděla, že její vztah s matkou nebyl dobrý, ale nebyl až tak úplně špatný, byl problematický. Žalovaná jí po pohřbu sdělila, že peníze do domu investoval nějaký pan , Anonymizováno, , který byl matčin milenec a nepřál si, aby ona, tedy žalobkyně, dostala cokoliv. Tím mezi účastnicemi komunikace skončila. K dotazu svého zástupce na zdravotní stav jejich matky uvedla, že těsně před smrtí k tomu nic konkrétního říct nemůže, ale pokud by se dělo něco vážného, byly v kontaktu s žalovanou telefonicky a e-mailem, tak by jí to řekla. Matka byla několik let , údaj o zdravotním stavu, , o tom věděla, když byla hospitalizována, měla dobré vztahy a byla jí v nemocnici navštívit. Nicméně matka měla spoustu problémů, měla , údaj o zdravotním stavu, , , údaj o zdravotním stavu, , brala spoustu léků, při jedné z posledních návštěv jí přišlo divné, že , údaj o zdravotním stavu, , když léta pracovala na , Anonymizováno, . Dále tvrdí, že jí bylo sestrou sděleno, že matka je , údaj o zdravotním stavu, , že jí sestra chodí uklízet, že jí nacházela pomočenou atd. Když tam ona sama byla, tak byla matka v pořádku, ale zaznamenala, že , údaj o zdravotním stavu, , ale nepřišlo jí to zase taková hrůza. Poslední návštěvu však byla , údaj o zdravotním stavu, a napadla ji slovně a urážela ji. Pokud tedy ona sama má posoudit její zdravotní stav, byla , údaj o zdravotním stavu, . Asi týden se léčila po , údaj o zdravotním stavu, , později se léčila ambulantně u obvodního lékaře. K dotazu pak upřesnila, že se s matkou neviděly asi 6 let, neboť pracovala v zahraničí a neměly telefonický kontakt, naposledy na začátku února. Ona však do České republiky dojížděla, ale její matka ji nechtěla vidět, zejména při poslední návštěvě na ni útočila, pohádaly se o peníze. Trvá na tom, že matku nikdy nenapadla.

7. Žalovaná jako účastnice řízení u téhož jednání vypověděla, že zařizovala pohřby obou rodičů, vždy volala sestře, jak jí to vyhovuje s příletem a měla možnost si termín vybrat, v telefonickém kontaktu nebyly a v e-mailovém minimálně, přestaly spolu až na výjimky komunikovat v roce , Anonymizováno, . Potvrzuje, že jejich matka měla přítele, ten jí hodně finančně vypomáhal a věděl o tom, jak se žalobkyně k matce chová, proto si nepřál, aby dům připadl jí. Napadení, které sestra popřela je záležitost 30 let stará, ale popsala, jak k němu mělo dojít. Popsala také, že jejich otec hodně pil a matku napadal a popsala, co se v 70. a 80. letech kolem toho dělo včetně trestního stíhání , Anonymizováno, . Dále popsala, že jejich matka měla těžký život, takže když , údaj o zdravotním stavu, , tak se o tom radila se sestrou – žalobkyní, ale ona jí řekla, že jí to nezajímá. Řešila to tedy sama s přítelem, přes lékaře, podporovali matku, ona tam nějakou dobu bydlela, matka se z toho nakonec dostala a začala normálně fungovat a žít, až než začala mít problémy se , údaj o zdravotním stavu, . V roce , Anonymizováno, ví, že byla matka po , údaj o zdravotním stavu, , a pak se matka s žalobkyní setkaly a pohádaly se. Od té doby se patrně osobně neviděly. Také není pravda, že by se dohodly, že se ona bude starat o matku a žalobkyně o otce.

8. K důkazním návrhům účastníků byly provedeny výslechy svědků:Z výslechu svědka , jméno FO, , dlouhodobého partnera žalované, zjistil soud, že byl přítomen u podpisu Darovací smlouvy a vyřizování vkladu na katastru nemovitostí, k ověření podpisu na poštu dojela svým vozem, pak se přesunuli na katastr, a pak jeli do , adresa, každý svým vozem s tím, že oni se tam zdrželi asi hodinu. Po celou dobu, tedy přes 20 let, co jsou s přítelkyní spolu, do , adresa, pravidelně jezdili, co 14 dní až 3 týdny, někdy každý týden. V posledních 15 letech to bylo častější a byli v kontaktu pravidelně, takže , jméno FO, dobře znal. K dotazu soudu, zda vykazovala nějaké zvláštnosti v chování, uvedl, že byla společenská, pohotová a chytrá, někdy v roce , Anonymizováno, začala vykazovat změnu v chování, napadlo ho, jestli nemaskuje , údaj o zdravotním stavu, . V té době se rozešla se svým přítelem a následovala krátká změna v chování, sledovali po několik měsíců, několikrát se mu zdálo, že je , údaj o zdravotním stavu, a měla problémy se , údaj o zdravotním stavu, . Takže kolem toho roku , Anonymizováno, byla hospitalizována, ale po propuštění vůbec nepozorovali, že by byly nějaké známky , údaj o zdravotním stavu, . Popsal, že žalobkyni zaregistroval u , jméno FO, jen ve 3 příležitostech, ví, že se nestýkaly, , jméno FO, se vyjadřovala, že jí tato dcera nezajímá. Pokud jde o sepis smlouvy, to byl v podstatě vzor z internetu, ví, že nemovitost chtěla žalované darovat už někdy kolem roku , Anonymizováno, . Dále popsal, že , jméno FO, chodila často k rodiči, měla platební kartu, sama si zařizovala všech kolem auta.Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , známé od žalované, pracující jako starostka obce, takže znala , jméno FO, jako občanku obce, byla velice milá, vstřícná a ochotná žena, takto ji za dobu svého působení znala od roku , Anonymizováno, , byla nekonfliktní, žila ve svém domečku, chodila nakupovat do místních potravin, chodila do lesa. Nikdy s ní nepřišla do styku tak, že by musela řešit nějaké konflikty, i když se s ní příliš nesetkávala, protože ona inklinovala spíše ke starším sobě rovnějším osobám, tedy setkávala se se staršími ženami, co bydlely v , Anonymizováno, . Půjčovala si knihy v místní knihovně, jednou za měsíc chodila do kadeřnictví, s nimi také byla v kontaktu, prala jim ručníky. Pokud tedy byla vysloveně dotázána, jestli zaznamenala nějaký incident nebo ostudu na dědině nebo něco, co by vybočovalo, tak uvedla, že rozhodně ne. Byla to bezproblémová žena, i když spíše uzavřená ve svém domečku, když jí zvali na setkání seniorů, tak se nezúčastňovala.Svědek , jméno FO, ke svým poměrům předeslala, jak , jméno FO, , tak žalovanou zná, občas v , Anonymizováno, na domě něco opravoval. K dotazu soudu popsal, že v chování , jméno FO, žádnou změnu nezaznamenal, byla pořád kamarádská, když něco potřebovala, tak se ozvala. Ohledně majetkových poměrů mu nic známo není. Sám když tam něco dělal, tak si dal na zahradě pivo, jestli , údaj o zdravotním stavu, , jméno FO, , to na veřejnosti ne, a jestli domu, to neví. Zahradu měla opečovávanou.Svědkyně , jméno FO, uvedla, že byla kamarádkou žalovanou a její matky, ale o rodinných záležitostech nemluvily, také potvrdila, že nezaznamenala nějaké nepravidelnosti v chování , jméno FO, , , údaj o zdravotním stavu, u ní nikdy neviděla, a přitom si u ní někdy dala kávu. Vídaly se každé úterý, a když byla , jméno FO, v nemocnici, starala se jí o psy. Také zaznamenala, že měla vnoučata o prázdninách. Autem jezdila.Svědkyně , jméno FO, uvedla, že s , jméno FO, od jejího narození žily ve stejném domě, ale pak se paní , jméno FO, odstěhovala do , Anonymizováno, a stýkaly se nepravidelně. Nicméně , jméno FO, byla v pravidelném kontaktu s její matkou, která je lékařka a tu vozila do , Anonymizováno, , takže u rozhovorů byla, obě ženy měly , údaj o zdravotním stavu, , konzultovaly léčbu. O majetkových záležitostech se s nimi neradila, ale oznámila, že nemovitost převedla na mladší dceru a nějakým způsobem i komentovala, proč to rozhodnutí udělala, měla období, kdy se uchýlila do samoty a začala nějakým způsobem bilancovat, stěžovala si, že musí vyjít s 10 tisíci měsíčně a pomáhá jí dcera , jméno FO, . Takže u každé návštěvy padlo, co od , jméno FO, dostala, jak se o ni , jméno FO, stará. U příležitosti jejich , Anonymizováno, . narozenin říkala, že je málo lidí, co si na ni vzpomenou, postěžovala si, že nebyla pozvána na svatbu ze strany vnučky od starší dcery , jméno FO, (žalobkyně).Svědkyně , jméno FO, také popsala, že je ze stejné vesnice jako , jméno FO, , už ani neví, kdy ona se tam přistěhovala, dům si pěkně pospravovala, pořád tam budovala, jezdila autem, chodila s pejsky na procházku. Vídala tam jejich dceru , jméno FO, , ti tam jezdili každých 14 dnů, napřed sami, potom s rodinou, měli 2 synky, kteří jezdili k babičce. Hodně mluvila o , jméno FO, jako svojí dceři. Čekala, že ji vnučka , Anonymizováno, pozve na svatbu a nepozvali ji, jindy se jí svěřila, že , jméno FO, nedá ani korunu a všechno přepíše na , jméno FO, , takto jí to řekla.U jednání dne 23. 4. 2021 vyslechnutá svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která svůj vztah k účastníkům popsala tak, že s žalobkyní jsou kamarádky od základní školy a stejně tak zná žalovanou jejím prostřednictvím téměř od narození. Protože má v , Anonymizováno, také chalupu, přivedla je tam, a potom si tam koupila chalupu matka účastnic. Konkrétně však o darovací smlouvě nic neví. Popsala, že matka žalobkyně byla velice komplikovaná osoba, byla velmi náladová, ale co se týče vztahu žalobkyně k matce, ten byl standardní, jak bývá mezi matkou a dcerou. K dotazu uvedla, že matka účastnic byla velmi náladová, také , údaj o zdravotním stavu, , a to ovlivňovalo její stav. Velice často podle ní znamená, že pokud ne obden, tak denně. Projevovalo se to tak, že někdy byla veselá a někdy se s ní nedalo vůbec mluvit. Popsala příhodu, kdy dcera žalobkyně , jméno FO, ve svých 12 nebo 13 letech telefonovala, aby si pro ni přijela, že u babičky nemůže vydržet a přespala u nich na chalupě. Podrobnosti si nevybavuje, ale stávalo se, že matka účastnic křičela, měla takové stavy, kdy se s ní nedalo vydržet. O majetkových záležitostech se nikdy nebavily, pouze věděla, že dceři , jméno FO, dala , Anonymizováno, byt v , adresa, .Svědkyně , jméno FO, , dcera žalobkyně, tedy neteř žalované, ve své rozsáhlé výpovědi popisovala své zážitky z dětství, kdy jezdívala k babičce , jméno FO, . Popsala situaci, kdy byla s babičkou domluvena, že tam bude celý měsíc, ale začaly se jim komplikovat vztahy, ona u ní objevila , údaj o zdravotním stavu, , jindy se s ní pohádala a vyčetla jí věci, které nemohla vůbec ovlivnit. Po celý život také pociťovala nerovnost chování babičky ve vztahu ke své matce a ke své tetě (myšleno žalobkyni a žalovanou). Pak popsala jiné hádky, které se v , Anonymizováno, odehrály nebo své zážitky, které měla s babičkou a jejím , údaj o zdravotním stavu, . Popsala, že při jedné návštěvě působila babička opotřebeně a zanedbaněji, jak se jí dříve nezdála a chyběl jí zub, posléze už ne, uklízela tak často, jako dříve nebo ví o tom, že žalovaná tam nechtěla nechávat svoje syny, měla o ně obavy. K dotazu ohledně darování domu řekla, že o darování ji babička nic neřekla.Svědkyně , jméno FO, , dcera žalobkyně, neteř žalované, popsala, že ona měla s babičkou , jméno FO, pěkný vztah, ale posléze se to měnilo, začala nabývat dojmu, že má problém se všemi, často jí také něco vyčítala. Ohledně převodu, ke kterému došlo, sice nic neví, jen se jí babička svěřila, že ji žalovaná nutila, aby chalupu prodala, což nechtěla, protože jí tam bylo dobře někdy v roce 2015. Zdravotní stav babičky nebyl dobrý, léčila se s , údaj o zdravotním stavu, , byla v nemocnici, v posledních letech už zdravě nevypadala. K dotazu na problémy s , údaj o zdravotním stavu, uvedla, že je určitě měla, nikdy se , údaj o zdravotním stavu, nebránila, řekla by, že , údaj o zdravotním stavu, . K dotazu na vztahy uvedla, že si to vyhodnotila tak, že matku babička nikdy neměla ráda, slovně ji napadala, nezastala se jí a popsala k tomu příhody. Potvrdila, že od babičky auto dostala staré asi 20 nebo 30 let.

9. Soud k důkazu sdělil podstatný obsah listiny označené Darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva, z nichž se podává, že , jméno FO, jako dárkyně a , Jméno zainteresované osoby 1/0, jako obdarovaná převádějí nemovité věci tak, jak jsou zapsány na LV č. , hodnota, u KÚ pro , Anonymizováno, , KP , adresa, , a to parcelu s rodinným domem. Současně měla být s touto smlouvou zřízena ve prospěch dárkyně služebnost užívacího práva doživotního práva bydlení v rodinném domě v , adresa, , který je součástí pozemku parc. č. ve smlouvě uvedeno , Anonymizováno, , správně mělo být č. , hodnota, . Smlouva je datována , datum, , obsahuje úředně ověřené podpisy účastnic. Navazující listinou Rozhodnutím katastrálního úřadu z , datum, , které nabylo právní moci , datum, , byl povolen vklad vzniku vlastnického práva k označeným nemovitostem a zamítnut vklad vzniku věcného břemene do katastru nemovitostí. S odůvodněním tohoto rozhodnutí se podává, že z obsahu smlouvy není zřejmé, k jakým nemovitostem je věcné břemeno zřízeno, na to jsou nemovitosti označeny nesprávně, neboť dům čp. , Anonymizováno, není součástí pozemkový parcely , Anonymizováno, – zahrada, ale stavební parcely , Anonymizováno, .

10. K důkaznímu návrhu žalobkyně byl usnesením soudu z 3. 6. 2021 ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, psychiatrie , tituly před jménem, , jméno FO, a bylo mu uloženo, aby na základě zdravotnické dokumentace posoudil, zda zdravotní stav , jméno FO, v době pořízení darovací smlouvy vylučoval její schopnost činit právní jednání. Poté kdy znalec zahájil práce na zpracovávání posudku, zjistil konzultací s ošetřujícím lékařem , jméno FO, , že zdravotní dokumentace byla již skartována a na základě konzultace se soudem byl znalecký úkol změněn tak, že nebude zpracováváno posouzení způsobilosti , jméno FO, prostřednictvím zdravotní dokumentace, ale formou jiných indicií, což proběhne tak, že znalec podá znalecký posudek ústně do protokolu. Tyto skutečnosti byly prostřednictvím zástupců sděleny účastníkům a žalovaná připojila listiny, z nichž bylo možno usuzovat na zdravotní stav a způsobilost , jméno FO, , zejména lékařské zprávy. Z vyjádření , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, datovaného , právnická osoba, vyplývalo, že do roku , Anonymizováno, byla , jméno FO, sledována v , Anonymizováno, ambulanci, co si jí pamatuje, jevila se vždy zcela svéprávná, ani ve své lékařské dokumentaci nemá uvedena žádná fakta, která by poukazovala na nějaké anomálie chování. Byl připojen chorobopis , právnická osoba, týkající se hospitalizace , datum, až , datum, a navazující hospitalizace od , datum, , kde mimo jiné v rámci anamnézy uvádí pacientka – , Anonymizováno, , ostatní chorobopisy se týkají , Anonymizováno, potíží.

11. Dále byly žalovanou doloženy listiny označené jako Výpis vybraných činností, které zemřelá , jméno FO, vykonávala v roce , Anonymizováno, s přiložením dokladů nebo lékařských potvrzení, a to v období podpisu darovací smlouvy – , datum, návštěva , Anonymizováno, ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, , , datum, úhrada montáže vodoměru, , datum, vyšetření na , Anonymizováno, – , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , datum, vyšetření na , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , datum, návštěva , Anonymizováno, ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, , , datum, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , datum, , Anonymizováno, kontrola, , Anonymizováno, – , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , datum, oprava automobilu , částka, – Autoopravna , adresa, , , datum, emise, STK, , datum, kontrolní vyšetření , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , datum, potvrzena zdravotní způsobilost k řízení MV – , tituly před jménem, , , datum, podpis darovací smlouvy, , datum, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kontrola, , Anonymizováno, – , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , datum, zadán v bance příkaz k úhradě povinného ručení , částka, na den , datum, , , datum, návštěva , Anonymizováno, ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, , , datum, návštěva , Anonymizováno, ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, , , datum, korespondence s pojišťovnou , Anonymizováno, , odeslán doporučený dopis – výpověď smlouvy o povinném ručení, , datum, uzavřena pojistná smlouva s , Anonymizováno, na nové povinné ručení, , datum, výměna hadičky u , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , datum, návštěva , Anonymizováno, ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, , 12/2015 výpis z účtu , jméno FO, , Anonymizováno, (výběry z bankomatů, platby u obchodníků, příkaz k úhradě).

12. U jednání dne 17. 3. 2022 vyslechnutý znalec primář , tituly před jménem, , jméno FO, , z jehož výslechu se podává, že znalecký posudek nebylo možno zpracovat, neboť nebyl dostatek informací, ze kterých by bylo možno stanovit nebo vyloučit přítomnost duševní choroby u posuzované, přestože bylo k dispozici i dodatečné určité množství listin, tak z těchto podkladů nebylo možno znalecký posudek zpracovat. Je třeba vzít v úvahu, že posuzovaná byla značně , Anonymizováno, nemocná, trpěla , údaj o zdravotním stavu, , patrně v roce , Anonymizováno, tam byl , údaj o zdravotním stavu, . Z těchto indicií bylo možno usuzovat na nějakou duševní poruchu typu , údaj o zdravotním stavu, . Z žádné z lékařských zpráv nevyplývá přítomnost , údaj o zdravotním stavu, , a pokud by posuzovaná byla dezorientovaná, zmatená apod., což jsou symptomy tohoto onemocnění, nepochybně by si toho i ten , Anonymizováno, lékař všiml a tuto skutečnost by do lékařské zprávy poznamenal. V počáteční fázi , údaj o zdravotním stavu, nejsou přítomny známky dezorientace, v počátku , údaj o zdravotním stavu, nastupují určité obtížně pozorovatelné symptomy, jako jsou , údaj o zdravotním stavu, a v případě úvah o svéprávnosti se musí tyto faktory brát v úvahu. , Anonymizováno, onemocnění posuzované spočívalo v určitých , údaj o zdravotním stavu, , není vyloučeno, že takovýto pacient v takových každodenních rutinních postupech funguje. To, jak je popisováno, že chodila na kontroly, vedla domácnost, používala platební kartu, nicméně nelze vyloučit existenci počínající nemoci. Další z úvahu přicházejících diagnóz by byla , údaj o zdravotním stavu, . Takový člověk se pak chová jinak v určitých situacích, je tam přítomna , údaj o zdravotním stavu, . Ten , údaj o zdravotním stavu, spočívá ve zhoršeném plánování a domýšlení důsledků sociálních situací. Tyto okolnosti jsou důležité pro posouzení ve vztahu k právním úkonům, ale znalec uvedl, že nemůže posoudit, a tudíž ani potvrdit, ani vyloučit, že byly přítomny. K dotazu na lucidní stav posuzované (myšleno stav při plném vědomí neboli orientovaný stav), pak se vyjádřil, že z , údaj o zdravotním stavu, hlediska je hodnocení tohoto stavu poněkud mýtem, neboť i když je u pacienta přítomna , údaj o zdravotním stavu, , tak i v případě přechodného zlepšení, tyto symptomy neodezní a nemoc přetrvává. Z forenzního hlediska to není podstatné. K dotazu na to, jestli narazil v dokumentaci na zmínku o , údaj o zdravotním stavu, , uvedl, že vlastní diagnóza v, Anonymizováno, , údaj o zdravotním stavu, v dokumentaci přítomna nebyla, jen u příležitosti jedné z hospitalizací, tuší v roce , Anonymizováno, , tam byla zmínka o určitém , údaj o zdravotním stavu, , pacientka byla primárně hospitalizována s nějakými , údaj o zdravotním stavu, a byly přítomny , údaj o zdravotním stavu, . K dotazu na vývoj , údaj o zdravotním stavu, uvedl znalec, že v případě , údaj o zdravotním stavu, postupuje nemoc postupným zhoršováním , údaj o zdravotním stavu, . V případě , údaj o zdravotním stavu, postup nemusí být tak výrazný, může být dlouhodobě setrvalý a zhoršuje se postupujícím věkem. K dalšímu dotazu potvrdil, že v lékařské zprávě z roku , Anonymizováno, je potvrzení, že je schopna řídit motorová vozidla, a že motorová vozidla předtím řídila, vlastní auto, se kterým dojížděla na technické kontroly a určitým způsobem se o vozidlo starala, nicméně řízení motorového vozidla je svého druhu zautomatizovanou činností, takže řidič řídí motorové vozidlo zhruba stejným způsobem až do doby, kdy skutečně fyzicky nebo psychicky nemůže, problémem by mohlo být osvojení si nových poznatků. Uzavřel tedy, že není schopen na 100% říct, že by nebyla schopna, ani nebyl schopen říct, že by byla schopna činit právní úkony.

13. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, zákona 89/2012 Sb. (dále jen o. z. zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Podle odst. 3 cit. ust. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 3 cit. ust. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby17. Podle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

18. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle odst. 2 cit. ust. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

19. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 1582 odst. 1 o. z. dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Podle odst. 2 cit. ust. dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny.

22. Podle § 1585 odst. 1 o. z. dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Podle odst. 2 cit. ust. kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může pořídit dědickou smlouvou jen o majetku, o němž je způsobilý pořídit závětí. Z tohoto majetku se počítá čtvrtina vyhrazená pořízení podle jeho zvlášť projevené vůle.

23. Podle § 1725 o. z. v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

24. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

25. Podle § 2063 o. z. darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Podle ustanovení o darování se řídí, přijme-li obdarovaný dar a vzdá-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Tím není dotčen § 2057.

26. Z popsaného rozsáhlého dokazování zjistil soud následující skutečnosti a dovodil z nich tyto právní závěry. Žalobkyně tvrdí, že nemohlo dojít k platnému převodu vlastnického práva k nemovitostem ve výroku specifikovaným. Důvody, o které opírá své tvrzení, se dají rozložit do dvou kategorií. Prvním z nich je, že právní jednání účastnic, kterými byla dárkyně , jméno FO, a obdarovaná žalovaná, představovaly formálně jiný závazek, než který byl materiálním jednáním účastnic realizován, tedy že se ve skutečnosti nejednalo o darovací smlouvu, ale o určitý typ dědické smlouvy nebo darování pro případ smrti, jehož pravým záměrem bylo vytěsnění žalobkyně z nabytí dědictví, což je jednání, které je zneužitím práva, jako takové nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.). Druhou, alternativní, argumentací žalobkyně bylo, že závazek z darovací smlouvy nemohl platně vzniknout pro nezpůsobilost dárkyně k právnímu jednání, která byla vyvolána její , údaj o zdravotním stavu, a k tomu jejím nedobrým zdravotním stavem. Naproti tomu spočívala procesní obrana žalované v tvrzení, že měla s dárkyní velmi dobré vztahy, její část rodiny za ní často jezdila a s mnohými jí pomáhala, dárkyně byla do konce svého života při smyslech a orientovaná a požívání alkoholu nebylo takového charakteru, že by mělo vliv na její úsudek.

27. Pokud soud jednotlivě ve vzájemných souvislostech (§ 132 o. s. ř.), pak je nutno předeslat, že byl zjištěn dostatek podkladů pro to, aby mohl soud skutkový stav spolehlivě posoudit a dovodit z něj odpovídající závěr. Účastnické výpovědi přirozeně vyznívají tendenčně, kdy se každá z účastnic snaží obhájit své rodinné vztahy, objektivně však vyplynulo z výpovědi žalobkyně, že se svojí matkou měla komplikované vztahy, stýkaly se podstatně méně, než se s ní stýkala žalovaná a pravidelně se při osobním setkání pohádaly. Nutno poznamenat, že rozebírání toho, kdo byl iniciátorem těchto hádek, nebo zda osočování bylo bezdůvodné či oprávněné, není pro posuzování věci podstatné. Faktem v roce , Anonymizováno, a žalobkyně se s dárkyní viděla naposledy v roce , Anonymizováno, . Naopak nepojal soud pochybnosti o tom, že žalovaná v , Anonymizováno, navštěvovala svoji matku často – uvádí frekvenci 1x za 14 dní až 3 týdny, a to prakticky po 15 let před úmrtím dárkyně, to potvrzuje i partner žalované, svědek , jméno FO, . Ten také potvrzuje, jak řídce se matka stýkala s dcerou žalobkyní. Na základě těchto zjištění soud dovodil, že zjednodušeně řečeno s žalovanou jako svojí dcerou měla dárkyně vztahy dobré, naopak s žalobkyní dobré vztahy neměla. Na základě tohoto zjištění se jeví logickým, že pokud se matka účastnic rozhodla někoho obdarovat, byla příjemkyní daru určena právě žalovaná. Pojmově je darování, typově asynallagmatickým závazkem, tedy kdy se za plnění jedním ze subjektů nedostává od druhého subjektu odpovídajícího protiplnění, ale z hlediska postavení tohoto smluvního typu v hodnotovém systému je darování právě určitým projevem dárce, kterým chce právě obdarovanému tím, že se vzdá určité hodnoty a předá ji bez nároku na protiplnění obdarovanému, vyjádřit svoji přízeň. Zcela obecně v našem hodnotovém systému obdarováváme ty, které máme rádi a chceme jim udělat radost, zmíníme dárky vánoční, svatební, k jubileům a tak podobně. Soud tedy z tohoto pohledu neshledává jednání matky účastnic, která jednu dceru obdarovala a druhou ne, jakkoliv nemorálním, tedy v rozporu s dobrými mravy tak, jak uvažuje § 2 o. z., neřkuli jednáním nepoctivým - § 6 odst. 1 o. z. či dokonce protiprávní § 6 odst. 3 o. z. Z toho lze dovodit, že tak, jak soud hodnotí dvoustranný právní úkon spočívající v darování mezi matkou účastnic a žalovanou, nebyl žádným zneužitím práva a jako takový právní ochrany požívá - § 8 o. z. Pokud se žalobkyně dovolává svědectví , jméno FO, , která v souvislosti s rozhovorem s dárkyní poukázala na její vyjádření, že jí nepozvaly na svatbu, a proto dá vše , jméno FO, a ne , jméno FO, , tak to jen do kontextu řečeného zapadá. V návaznosti na uvedené je nutno vypořádat se s další částí 1. argumentace žalobkyně o tom, že ve skutečnosti, pokud žalované po realizaci darovací smlouvy zůstalo jen tzv. holé vlastnictví, nešlo ve skutečnosti o darovací smlouvu, ale o donatio mortis causa či odkaz uvažovaný ust. § 2063 o. z. nebo o specifickou formu dědické smlouvy uvažované § 1585 o. z. Právě pro to, co soud dovodil z dobrých vztahů mezi žalovanou a její matkou, nemohl být tento účel účastnicemi jakkoliv obmýšlen a žádná taková právní konstrukce neobstojí. Pro úplnost poukazovaný časový odstup mezi vkladem vlastnického práva k nemovitostem a vkladem práva odpovídajícího věcnému břemenu spočívajícího v užívání nemovitostí , jméno FO, v zásadě v rozsahu, v jakém je doposud užívala, byl spolehlivě vysvětlen právě tím, že v původním rozhodnutí katastrálního úřadu došlo toliko k vložení vlastnického práva a pro formální nedostatky byl návrh na vklad věcného břemene zamítnut, takže po odstranění nedostatků bylo vloženo později, ale ani zde se soud neztotožňuje s argumentací žaloby, že tím, že vzniká obdarovanému a zavázanému z věcného břemene vlastnictví, které nemůže být v plném rozsahu realizováno právě pro překážku toho, že dárce si vymíní nemovitosti dále užívat, nepostrádá ani takové darování svůj smysl. Zmíníme příklad situace, kdy byly dárkyně a oprávněná z věcného břemene, ať již pro zdravotní stav nebo pro finanční situaci nebyla schopná nemovitosti dále spravovat, docházelo by pak k jejich chátrání a právě vlastnice by tuto potřebu údržby realizovala z právního důvodu jako vlastnice, neboť jinak by k tomu důvodu neměla. Je to zcela obvyklý a zažitý postup. Takto se soud vypořádal s první částí argumentace spočívající lapidárně podáno na skutečnosti, že darovací smlouva byla disimulace a výkladem dle § 555 odst. 1 o. z. ve skutečnosti zastírala jiný záměr účastnic, že tomu tak v žádném případě nebylo, obě účastnice jednaly podle své pravé, skutečné, vážné a svobodné vůle prosté omylu, zcela určitě a srozumitelně a jakýkoli jiný výklad by byl naprostým popřením principu autonomie vůle tak jak je vymezen ustanovením § 1725 o. z.

28. Obdobně se soud vypořádává s druhou argumentací žalobkyně o nesvéprávnosti dárkyně , jméno FO, v době uzavírání darovací smlouvy. Pokud má hodnotit důkazy zde, i přesto že se nepodařilo realizovat původní záměr dovození psychického stavu dárkyně s indicií v její zdravotnické dokumentaci i z toho penza, které se podařilo vyhodnotit, je z hlediska soudu možno učinit spolehlivý závěr o tom, že v době uzavírání smlouvy dárkyně nezpůsobilá nebyla. Svým způsobem lze tuto argumentaci opřít i o u jednání podaný znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , byť se vyjádřil, že nemůže s určitostí konstatovat, ani že jednající způsobilá byla, ani že nebyla. Je to přirozený závěr odborníka, který nemá-li dostatek vstupů, nemůže učinit odpovídající závěr. Pro soud je však podstatným, že nebyla objevena žádná indicie, která by osvědčovala vyloučení způsobilosti dárkyně, a to i pokud hodnotí lékařskou zprávu jejího ošetřujícího lékaře , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, potvrzující, že pokud se k němu dostavovala, nepozoroval na ní žádné anomálie, z hospitalizačních zpráv zase vyplývá, že přestala , údaj o zdravotním stavu, , i když je to jen její tvrzení v anamnéze. Obdobně nesdílí soud názor žalobkyně, že by způsobilost žalované právně jednat, byla vyloučena důsledkem její , údaj o zdravotním stavu, . Znalec sice zmínil z jedné hospitalizační zprávy možnost , údaj o zdravotním stavu, v souvislosti s , údaj o zdravotním stavu, , nicméně soud vyhodnocuje, že to není spolehlivě popsáno a navíc v jiném časovém období, než uzavírala smlouvu. Předně je nezbytné zdůraznit, že v kontinentálně evropské kultuře je , údaj o zdravotním stavu, společensky tolerovanou záležitostí, přičemž i , údaj o zdravotním stavu, má své stupně či stádia a i odborníci se v hodnocení, kdy k , Anonymizováno, dochází, ve svých názorech různí. Pro toto řízení je však podstatné, že jak z výpovědí vyplynulo, nemohla být dárkyně osobou závislou na , Anonymizováno, tak, aby to ovlivňovalo její schopnost se náležitě a podle své vlastní vůle rozhodovat. Byť se obě svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, vyjádřily, že při svých návštěvách vídaly babičku , Anonymizováno, nebo u ní viděly , Anonymizováno, nebo si dávala , Anonymizováno, po ránu či , Anonymizováno, do kafe, není takové zjištění z pohledu soudu důvodem označit jednající osobu za , Anonymizováno, nezpůsobilého odpovědného projevu vlastní vůle. To se týká i zjištění změny nálad nebo sklonu k hádání se, přičemž v tomto směru kupříkladu svědkyně, bývalá starostka obce popsala, že ve vztahu ke spoluobčanům byla nekonfliktní, veřejných zábav se sice stranila, ale naproti tomu nikdy nikde žádnou ostudu neudělala. Tím má soud tvrzení žalobkyně o nezpůsobilosti , jméno FO, důsledkem závislosti na , Anonymizováno, za vyvrácené. Prakticky shodnou argumentaci lze dovodit i ve vztahu k ostatním somatickým onemocněním tak, jak byly v průběhu jednání popsány, tedy , údaj o zdravotním stavu, a ostatní popisované , podezřelý výraz, problémy. O jakékoliv počínající , Anonymizováno, , ať již vyvolané , Anonymizováno, potížemi nebo přirozeným procesem stárnutí, zůstaly v rovině pouhých spekulací, ale nic konkrétního, co by dalo soudu jednoznačně usuzovat na vyloučení způsobilosti , jméno FO, k právním úkonům v období uzavírání smlouvy, není dáno. Naopak zde logicky přijmout procesní obranu žalované, která v určitých časových souslednostech vypočetla v období kolem uzavření kupní smlouvy jednotlivé záležitosti, které si dárkyně sama obstarávala, a byť z výpovědi znalce vyplynulo, že tyto úkony mohou být mechanické, rituální nebo zažité a pacient je jich obvykle schopen i při zasažení nemocí, která jeho způsobilost ovlivňuje, je nutno uzavřít, že i s ohledem na to, co již bylo v souvislosti se zdravotním stavem , jméno FO, odargumentováno, že činnosti, které v období, kdy uzavírala darovací smlouvu, vykonávala, spíše osvědčují, že samostatná a tedy způsobilá v mnoha ohledech byla.

29. Případné další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se jedná o případ, kdy mezi žalovanou , Jméno zainteresované osoby 1/0, a její matkou , jméno FO, došlo k platnému uzavření darovací smlouvy a na ni posléze navázala Smlouva o zřízení věcného břemene umožňující , jméno FO, v darovaných nemovitostech dožít. Jakékoliv další důkazy nemohly již provedené důkazy, shora rozvedené, vyvrátit, respektive cokoli změnit na zjištěném skutkovém stavu a právních závěrech z toho vyvozených.

30. Obdobně další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že se jedná o nedůvodnou žalobu, jejíž právní rámec byl postaven na argumentaci o zastřeném právním úkonu mezi účastnicemi darovací smlouvy cíleném toliko na záměr vytěsnit žalobkyni z případné pozůstalosti nebo pokud by tato konstrukce neobstála, tak na skutečnosti, že dárkyně vlivem , Anonymizováno, závislosti nejednala podle své pravé vůle. Prokázáno naopak bylo, zcela lapidárně shrnuto, že dárkyně darovala nemovitost té dceři, které ji darovat chtěla, a to v návaznosti na celý kontext toho, že měla s žalovanou dobrý vztah, žalovaná ji navštěvovala, různě ji pomáhala, a to ať ve vztahu k její osobě nebo k převáděné nemovitosti. Naopak s žalobkyní dárkyně jako její matka dobrý vztah neměl, obdarovat ji nechtěla, a proto se již za života rozhodla uspořádat věci tak, jak je uspořádala podle své vůle. Ze skutečnosti, že matka má jednoho ze svých potomků raději a toho obdaruje a druhého ráda nemá, tudíž mu nic nedá, nemůže vést k závěru, že takové jednání je v rozporu se zákonem, a tudíž neplatné. Proto nezbylo, než návrh zamítnout.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení za 7 úkonů právní služby po 15 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření, sepis odvolání do připouštění vedlejších účastníků na straně žalované, zastoupení u jednání dne 17. 7. 2020, 17. 2. 2021, 23. 4. 2021, 17. 3. 2022) 7x paušální náhrada po 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb., 16x náhrada za promeškaný čas á 100 Kč a 4x jízdné , adresa, a zpět, 80km osobním automobilem , Anonymizováno, dle technického průkazu, pohonné hmoty 207 Kč, opotřebení automobilu 376 Kč x 4, celkem 1 751 Kč dle OTP. Náklady řízení takto činí celkem částku 113 951 Kč. K výpočtu tarifní hodnoty je potřeba doplnit, že jak vyplývá z kupní smlouvy z 22. 2. 2018, hodnota nemovitostí, které jsou předmětem sporu, činí 1 800 000 Kč, tudíž hodnota 1 úkonu právní služby dle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu v případě, že se jedná o právo k věci penězi ocenitelné, činí uvedených 15 500 Kč. Toto stanovení tarifní hodnoty odpovídá ustálené judikatuře a soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 24 Cdo 1848/2019-290 ze dne 25. 6. 2020, kde se podává, že jak z rozhodnutí Krajského soudu v Brně, tak také Nejvyšší soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vychází z ustáleného právního závěru, že lze-li hodnotu nemovité věci vyjádřit v penězích, je zapotřebí výši mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu v rozhodném znění stanovit podle tarifní hodnoty odpovídající ceně určovací žalobou dotčené nemovité věci. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit žalované, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalované.