4 C 98/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 51 515,90 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 584 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 584 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 15 931,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 515,90 Kč od 21. 10. 2021 do 25. 11. 2021 a z částky 15 931,90 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5 605,19 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 51 515,9 Kč s příslušenstvím jako dluhu na revolvingovém úvěru. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný se registroval webové stránce [webová adresa], byl mu zde zřízen uživatelský účet a po ověření jeho úvěruschopnosti dne 21. 5. 2021 uzavřel se společností [právnická osoba] ujednání o poskytnutí revolvingového úvěru, prostřednictvím kterého čerpal částku 51 515,90 Kč se splatností dne 20. 10. 2021. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobkyni. Z vyjádření žalobkyně ze dne 15. 6. 2022 vyplývá, že dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 35 722,08 Kč, která byla žalovanému poskytnuta dne 21. 5. 2021 (v původní výši 40 000 Kč), náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč (tj. 3 x 250 Kč) a z úroku ve výši 15 043,82 Kč, žalovaný před postoupením pohledávky uhradil na účet původního věřitele částku 4 416 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

5. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Ze standartních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, jeho náklady a další důležité právní aspekty. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 5. 2021 (bez podpisu smluvních stran), fotografie muže s přiloženým občanským průkazem, kdy dle občanského průkazu se jedná o žalovaného a obchodních podmínek společnost [právnická osoba] vyplývá, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) ujednání, dle kterého se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému částku až 80 000 Kč s možností opakovaného čerpání, žalovaný se zavázal tuto částku splácet pravidelnými splátkami a úvěr bude úročen úrokovou sazbou dle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činí 10,50 % měsíčně. Žalovaný se zavázal úvěr a úroky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši minimálně 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. V případě prodlení žalovaného se splácením jakékoli částky může [anonymizováno] požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Z čl. 4 obchodních podmínek vyplývá, že [anonymizováno] na základě žádosti posoudí úvěruschopnost klienta, tuto žádost buď schválí, odmítne nebo mu nabídne uzavření smlouvy s jiným úvěrovým limitem Z potvrzení o provedené platbě ze dne 21. 5. 2021 vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 21. 5. 2021 poskytnuta částka 40 000 Kč. Z platební informace vyplývá, že dlužná částka žalovaného činí 51 515,90 Kč, skládá se ze zůstatku po poslední platbě ve výši 35 722,08 Kč, 3x náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a úroků za období čerpání ve výši 15 043,82 Kč, kdy aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti činí 20 019,77 Kč s tím, že datum splatnosti je 20. 10. 2021. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2021 soud zjistil, že [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] prostřednictvím webových stránek ujednání, ve kterém se [anonymizováno] zavázala poskytnout mu částku až do výše 80 000 Kč a on se zavázal tyto peněžní prostředky splatit a zaplatit úroky (úroková sazba 10,5 % měsíčně) tak, že je bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách (minimálně 11 % nesplaceného úvěru) nebo 1 000 Kč. Bylo prokázáno, že žalovaný dne 21. 5. 2021 čerpal částku 40 000 Kč a pouze dne 21. 6. 2021 uhradil částku 4 416 Kč.

10. Mezi smluvními stranami byla za použití prostředků komunikace na dálku dojednána smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet a zaplatit úroky. Žalovaný vystupoval v řízení mimo rámec podnikatelské činnosti, tedy jako spotřebitel a [anonymizováno] jako podnikatel, na smluvní vztah se tak použijí ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. [anonymizováno] tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky chopen dlužnou částku uhradit. Žalobkyně však na výzvu soudu nedoložila ani netvrdila, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného [právnická osoba] došlo, když žádným způsobem neprokázala, že by její právní předchůdkyni byla výše příjmů a výdajů žalovaného známa. Jelikož [anonymizováno] poskytla úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, je neplatná, neboť poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Spotřebitel tak je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 40 000 Kč, kdy již na tuto částku uhradil 4 416 Kč. A to v době přiměřené možnostem žalovaného. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je tak nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. První výzva k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně zaslána, je výzva k plnění a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2021, kde žalobkyně stanovila lhůtu k plnění 3 dny. Vzhledem k tomu, že od žalobkyně chybí informace o datu doručení doporučeného dopisu, soud předpokládá, že zásilka byla doručena druhý pracovní den po odeslání, tedy v pondělí 22. 11. 2021, lhůta tří dnů tedy uplynula dnem 25. 11. 2021, žalovaný tak byl povinen dlužnou částku uhradit v této době. Pokud tak neučinil, dostal se následující den do prodlení s úhradou peněžité částky a je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] před poskytnutím úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného, je žalovaný dle ustanovení § 87 odst. 1 uhradit pouze poskytnutou jistinu ve zbývající výši 35 584 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od 26. 11. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba zamítnuta.

11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 3 180 Kč. Žalobkyni by při úplném úspěchu náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) ve výši celkem 9 540 Kč, režijní paušál ve výši 900 Kč (3x300 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 192,40 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 061 Kč, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 14 693,40 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 69,074 %, naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 30,926 %, žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 38,15 %, tedy částka 5 605,19 Kč.

12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec l občanského soudního řádu.