6 C 114/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce právně zastoupený titul jméno příjmení , advokátem Advokátní kancelář právnická osoba , se sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované právně zastoupená titul jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované právně zastoupená titul jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k pozemkům st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) v obci [obec], a [parcelní číslo], které leží v [katastrální uzemí], se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí ad I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobci připadne 50 % a každé žalované 25 % z tohoto výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Úvodem soud předesílá, že podle rozvrhu práce zdejšího soudu tato věc od 1. 1. 2022 náleží k projednání a rozhodnutí podepsanému samosoudci, když původně k projednání a rozhodnutí náležela samosoudci JUDr. Petr Ševčíkovi, který byl posléze dočasně přidělen (stáž) ke Krajskému soudu v Brně. Účastníci o této změně v osobě samosoudce byli řádně a včas vyrozuměni.

2. K věci samé je pak třeba uvést následující.

3. Zdejšímu soudu dne 26. 6. 2020 napadla žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem nyní označeným ve výroku ad I. tohoto rozsudku. Z obsahu žaloby (skutkových tvrzení) vyplývá, že žalobce je spoluvlastníkem těchto nemovitých věcí o velikosti id. ½ a každá žalovaná po id. ¼. Jelikož žalované o nemovitosti, které – s ohledem na jejich charakter (rodinný dům s pozemky) - nelze rozdělit, nemají zájem, domáhal se žalobce zrušení tohoto podílového spoluvlastnictví a původně přikázání těchto nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví, když tehdy vycházel z obvyklé ceny spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ uvedených nemovitých věcí ve výši 360 000 Kč. S přihlédnutím k požadavkům žalované 1), která vycházela z vyšší obvyklé ceny nemovitých věcí, žalobce posléze svůj postoj revidoval potud, že v podání ze dne 24. 8. 2022 (na č. l. 182-184) navrhl, aby podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitých věcem bylo soudem zrušeno a byl nařízen prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky v rozsahu jejich dosavadních spoluvlastnických podílů.

4. Žalovaná 1) ve svém vyjádření (učiněném prostřednictvím její právní zástupkyně) ze dne 17. 8. 2020 (na č. l. 37-38) vyslovila souhlas se zrušením předmětného spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem s tím, že si nechala zpracovat znalecký posudek ohledně ceny uvedených nemovitostí, přičemž v roce 2018 jejich obvyklá cena činila 1 800 000 Kč, přičemž podíl žalované 1) k vypořádání by činil 450 000 Kč. Žalovaná 1) navrhla, aby byl soudem ustanoven znalec k podání posudku ve věci zjištění aktuální obvyklé ceny uvedených nemovitostí.

5. V dalším svém vyjádření ze dne 6. 6. 2022 (na č. l. 141) žalovaná 1) s odkazem na zpracovaný znalecký posudek společností [právnická osoba], se sídlem [adresa] (jehož byla objednavatelkou), uvedla, že obvyklá cena nemovitostí činí 4 800 000 Kč, z čehož na id. ¼ podíl připadá částka 1 200 000 Kč.

6. Žalovaná 2) ve svém vyjádření (učiněném prostřednictvím její právní zástupkyně) ze dne 19. 9. 2020 (na č. l. 62) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci s tím, že proti ní nebylo možné (po právu) podat žalobu, neboť je již od r. 2017 v insolvenci a bylo jí povoleno oddlužení; není tedy v této věci pasivně věcně legitimována, žaloba se týká také její majetkové podstaty, pročež řízení není možné dle § 140c insolvenčního zákona zahájit. Uvedla dále, že pasivně legitimovanou ve všech sporech týkajících se majetkové podstaty je insolvenční správce. Spoluvlastnický podíl žalované 2) na předmětných nemovitostech je zahrnut do majetkové podstaty v insolvenčním řízení, disponuje s tím insolvenční správce a ohledně podílu již proběhla veřejná dražba; v době sepisu tohoto vyjádření však žalované 2) nebyl znám výsledek této dražby. Žalovaná 2) se dále vyjádřila k okolnostem, jež předcházely podání žaloby v této věci, a závěrem navrhla, aby soud žalobu odmítl, případně ji zamítl a přiznal žalované 2) vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

7. Soud z dále provedených důkazů učinil následující (dílčí) skutková zjištění:

8. Účastníci tohoto řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemků st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], a dále [parcelní číslo], které leží v katastrální území (dále již„ k. ú.“) [obec] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] na č. l. 19).

9. Usnesením [název soudu] (dále též„ insolvenční soud“) ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl zjištěn úpadek dlužnice – žalované 2); žalované 2) coby dlužnici bylo povoleno oddlužení, přičemž insolvenční správkyní byla ustanovena [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], provozovna [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (zjištěno z cit. usnesení insolvenčního soudu na č. l. 8-9 a z veřejného náhledu do insolvenčního rejstříku).

10. Usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], insolvenční soud schválil oddlužení žalované 2), a to plněním splátkového kalendáře. V tomto rozhodnutí insolvenční soud mj. konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí se ruší omezení dispozičních oprávnění žalované 2), ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu, a dále, že dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře žalovaná 2), ledaže by šlo o majetek, který slouží k zajištění. Insolvenční soud uložil žalované 2) povinnost první splátku uhradit věřitelům nejpozději k 25. červenci [rok] (zjištěno z cit. usnesení insolvenčního soudu na č. l. 124-125).

11. Žalovaná 1) dne 13. 8. 2018 učinila žalobci nabídku odkoupení jejího spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech za částku 450 000 Kč (zjištěno z dopisu žalované 1/ na č. l. 12). Vycházela přitom ze znaleckého posudku vypracovaného dne 22. 6. 2018 [titul] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitostí, která v posudku dospěla k závěru, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 1 800 000 Kč a obvyklá cena id. ¼ podílu na těchto nemovitostech pak činí částku 450 000 Kč (zjištěno z cit. posudku na č. l. 40-56). V průběhu řízení pak žalovaná 1) předložila soudu (k její objednávce) dne 30. 5. 2022 vypracovaný znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem shora, resp. znaleckým ústavem, který dospěl k závěru, že obvyklá cena nemovitostí činí 4 800 000 Kč a podílu na nich o velikosti id. ¼ pak činí 960 000 Kč (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 142-163), a posléze předložila soudu ještě dodatek č. 1 k tomuto posudku ze dne 3. 6. 2022, kde uvedený znalecký ústav revidoval své předchozí závěry stran obvyklé ceny spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech tak, že:„ za předpokladu, že spoluvlastnický podíl na předmětném nemovitém majetku bude do svého výlučného vlastnictví nabývat jeden ze spoluvlastníků, a půjde tedy o vyrovnání podílového spoluvlastnictví, je obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikost id. ¼ určena ve výši 1 200 000 Kč“ (zjištěno z cit. dodatku č. 1 ke znaleckému posudku na č. l. 164-165).

12. V rámci pokusů o zpeněžování majetkové podstaty žalované 2) coby dlužnice ve shora již označené insolvenční věci byla prováděna soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] (jenž dražbu prováděl na základě smlouvy o provedení dobrovolné dražby uzavřené s navrhovatelkou dražby – insolvenční správky [titul] [jméno] [příjmení]), která však nakonec nebyla zrealizována. Jak plyne z usnesení [název soudu], pobočky ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení o příklepu vydané shora již uvedeným soudním exekutorem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo uvedeným krajským soudem (jeho pobočkou ve [obec]) změněno tak, že se příklep neuděluje, když důvodem bylo pochybení soudního exekutora, který neprovedl ocenění a ohledání nemovitosti, nevydal usnesení o ceně a usnesení o ceně nedoručil insolvenční správkyni (zjištěno z cit. rozhodnutí krajského soudu na č. l. 119-120).

13. Žalované před druhým jednáním v této věci doložily, že shora zmíněný soudní exekutor usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], stanovil termín (další) elektronické dražby spoluvlastnického podílu žalované 2) o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech na den [datum] v [údaj o čase] hod. (zjištěno z cit. usnesení soudního exekutora na č. l. 190-191).

14. Soud dále zjistil, že insolvenční soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], uložil shora uvedené insolvenční správkyni v insolvenční věci žalované 2), aby ve lhůtě do 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložila s ohledem na uplynutí 5 let oddlužení plněním splátkového kalendáře ([anonymizováno] [rok] až červen 2022) na příslušném formuláři zprávu o splnění oddlužení žalované 2). Současně v tomto usnesení (v jeho výroku) zdůraznil, že zpeněžování majetku, kterým žalovaná 2) za trvání oddlužení nabyla dědictvím, započaté v průběhu oddlužení, se nezdařilo dokončit a nyní již k němu nelze opakovaně přistoupit, jelikož lhůta 5 let stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou; v tomto směru pak insolvenční soud odkázal na [spisová značka] (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 196).

15. Mezi účastníky je nesporné, že předmětný nemovitý majetek – rodinný dům s pozemky – nelze reálně rozdělit.

16. Pokud soud v řízení prováděl další důkazy, neučinil z nich žádná další skutková zjištění, neboť dosavadní zjištěný skutkový stav, dále sumarizovaný v závěru o skutkovém stavu, plně soudu dostačuje k meritornímu rozhodnutí.

17. Rovněž byly-li účastníky v řízení navrhovány další důkazy, jimiž soud neprovedl dokazování, pak soud tak učinil z toho procesního důvodu, že dosavadním dokazováním zjistil pro meritorní rozhodnutí všechny zásadně významné skutečnosti a nebylo zapotřebí již další skutečnosti prokazovat.

18. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

19. Účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, z toho žalobce v rozsahu id. ½ a žalované každá v rozsahu id. [číslo]. Žalované 2) bylo rozhodnutím insolvenčního soudu v roce [rok] povoleno usnesení, přičemž usnesením téhož soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo schváleno oddlužení žalované 2) plněním splátkového kalendáře s tím, že první splátku uhradí žalovaná 2) věřitelům nejpozději k [datum]. Žalobce měl zájem o odkoupení spoluvlastnických podílů žalovaných na nemovitostech, leč mezi účastníky nakonec nedošlo ke shodě stran obvyklé ceny těchto nemovitostí, resp. podílů, a nadto žalovaná 2) se v řízení bránila tím, že v dané věci není pasivně věcně legitimována s ohledem na probíhající insolvenční řízení, neboť její podíl na nemovitém majetku náleží do její majetkové podstaty, s níž je dle insolvenčního zákona oprávněna nakládat insolvenční správkyně. Mezi účastníky je nesporné, že předmětný nemovitý majetek (rodinný dům s pozemky) nelze reálně rozdělit. Žalobce v průběhu řízení navrhl, aby soud toto podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a za účelem jeho vypořádání nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku z tohoto prodeje dle spoluvlastnických podílů účastníků.

20. Žaloba je důvodná.

21. V prvé řadě nelze přisvědčit obraně žalované 2), že v dané věci není pasivně věcně legitimována s ohledem na probíhající insolvenční řízení.

22. Soudem bylo zjištěno, že u žalované 2) bylo nařízeno (shora již cit. usnesením insolvenčního soudu) oddlužení plněním splátkového kalendáře.

23. Podle § 229 odst. 3 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ insolvenční zákona“) nestanoví-li insolvenční zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními dlužník v době od povolení oddlužení.

24. Z uvedeného plyne, že po vydání usnesení insolvenčního soudu o povolení oddlužení byla žalovaná 2) oprávněna disponovat i se svým spoluvlastnickým podílem na předmětném nemovitém majetku, ovšem jistěže v intencích vydaného rozhodnutí insolvenčního soudu (k tomu srov. výrok IX. shora cit. usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka]) o povinnosti žalované 2) s nabytými příjmy nakládat způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a dále též s přihlédnutím k čl. X. písm. b) téhož rozhodnutí o povinnosti žalované 2) použít získané mimořádné příjmy (a k tomu nyní soud dodává, že např. i v důsledku vyplacení spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku) k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

25. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

26. V posuzované věci se účastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, a proto nezbylo, než o něm k podané žalobě rozhodnout v tomto soudním řízení. Nebylo proto zapotřebí rozhodovat o změně žaloby v části týkající se způsobu vypořádání, jak zdůrazňovaly při posledním jednání žalované prostřednictvím svých právních zástupkyň, neboť v tomto typu řízení není soud vázán návrhy účastníků, ale pouze pořadím jednotlivých způsobů podle § 1143 o. z.; záleží tedy pouze na úvaze soudu, jaký konkrétní způsob vypořádání zvolí, a to bez ohledu na návrhy účastníků.

27. Podle § 114 odst. 1 věty před středníkem o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci.

28. V daném případě je mezi účastníky nesporné, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí (pozemky s rodinným domem) nepřichází v úvahu.

29. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

30. Z procesních postojů účastníků v tomto řízení ke dni vydání tohoto rozsudku vyplynulo, že žádný z nich nemá zájem, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví toho kterého účastníka.

31. Je sice pravdou, že žalobce původně konstruoval svou žalobu tak, že se domáhal přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, avšak tento svůj procesní postoj prezentoval v situaci, kdy vycházel z jím avizované obvyklé ceny těchto nemovitých věcí, zatímco žalované se s touto výší žalobcem tvrzené obvyklé ceny nemovitostí zásadně neshodovaly a požadovaly na vypořádání svých podílů podstatně vyšší částky. Tyto neshody mezi účastníky nakonec vedly žalobce ke změně procesního postoje tak, že napříště požadoval prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Na změnu tohoto procesního postoje má žalobce jistěže právo a za dané situace nelze přisvědčit názoru žalovaných, aby soud i přes nesouhlas žalobce mu přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví; takto rozhodující soud postupovat dle právní reglementace institutu spoluvlastnictví a jeho zrušení a vypořádání nemůže.

32. Za dané situace je proto objektivně splněna podmínka pro vypořádání spoluvlastnictví prodejem předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě podle § 1147 věty druhé o. z.

33. Soud proto neměl za daného skutkového stavu jinou možnost, než přistoupit k prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě, přičemž v tomto případě neshledal podmínky k tomu, aby současně rozhodl, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

34. V rámci materiální vykonatelnosti tohoto rozhodnutí bylo rovněž do rozsudečného výroku ad II. pojato, v jakém rozsahu bude výtěžek z veřejné dražby rozdělen mezi účastníky, a to podle jejich stávajících podílů, což soud převedl na procenta (žalobce id. ½, tj. 50 %, a žalované 1/ a 2/ po i. ¼, tj. každá 25 %).

35. Jak ovšem správně v závěrečném návrhu připomenul právní zástupce žalobce, po právní moci tohoto rozsudku nemusí věc skončit ve vykonávacím, resp. exekučním řízení za účelem realizace předmětného prodeje nemovitosti formou veřejné dražby, neboť ani toto rozhodnutí právně ani fakticky nebrání účastníkům dohodnout se mimo vykonávací, resp. exekuční rámec na prodeji uvedeného nemovitého majetku. Ostatně nepochybně všemi účastníky sledovaný efekt minimalizace dalších nákladů a poplatků může je nakonec vést ke shodě na dobrovolném vyřešení této záležitosti např. prodejem nemovitostí prostřednictvím oslovené realitní kanceláře, na které se účastníci dohodnou; toto rozhodnutí tak může pro ně představovat jistý stimul k takovému postupu.

36. Výrokem II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů prvoinstančního a odvolacího řízení coby důsledkem aplikace § 142 odst. 2 o. s. ř. a respektování nálezové judikatury Ústavního soudu, z níž vyplývá (ve stručnosti shrnuto z rozhodovací praxe Ústavního soudu), že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval; proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, nebo ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22).