Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

6 C 118/2022

č. j. 6 C 118/2022-53

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSVY:2022:6.C.118.2022.4

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně právně zastoupená titul jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného s adresou pro doručování: adresa 2) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované s adresou pro doručování: adresa o zaplacení částky 85 712,10 Kč s příslušenstvím, ve vztahu k žalované 2) rozsudkem pro uznání

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 85 712,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85 712,10 Kč od 7. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Dne 8. 3. 2022 napadla u zdejšího soudu žaloba, respektive návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o shora uvedené peněžité plnění s příslušenstvím (dále již„ žaloba“), a to na základě žalobního tvrzení (ve stručnosti shrnuto z obsahu žaloby), že: a) žalovaná 2) jako vlastnice a provozovatelka škodícího vozidla [značka automobilu] [registrační značka] k datu (dále uvedené) dopravní nehody neměla uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla; b) dne [datum] žalovaný 1) způsobil vozidlem ad a) věcnou škodu ve výši 37 586,87 PLN (polský zlotý) na vozidle [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizována dvě slova], jehož vlastnicí byla [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [anonymizována dvě slova] (dále již„ poškozená“), kdy žalovaný 1) způsobil škodu na vozidle poškozené tak, že přední částí vozidla narazil do levé zadní části vozidla poškozené, přičemž k této nehodě došlo v místě odstavného parkoviště u dálnice na [anonymizováno] km směrem na [obec]; c) žalobkyně na základě skutečností ad a) a b) uhradila polské kanceláři [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], částku 37 586,87 PLN (tj. 223 596,77 Kč) sestávající z částky 37 336,87 PLN za náklady na opravu vozidla a částky 250 PLN za posudek nákladů opravy vozidla a částku 5 638,03 PLN (tj. 33 539,51 Kč) za poplatek za vyřízení škodní události. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila výše uvedenému zahraničnímu subjektu částku 257 136,28 Kč.

2. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že z důvodů ad 1 jí vznikl vůči žalovaným (tj. vůči vlastnici, provozovatelce a řidiči škodícího vozidla) nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu ve výši 85 712,10 Kč, který je nyní uplatněn žalobou.

3. Žalobkyně z důvodů ad 1 a 2 vyzvala žalované k zaplacení částky 85 712,10 Kč, a to dopisem ze dne 7. 12. 2020, avšak žalovaní požadované peněžité plnění žalobkyni neposkytli.

4. Žalovaní po celou dobu řízení byli v procesní pasivitě, k žalobě se písemně nevyjádřili.

5. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění: Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná 2) je vlastnicí a provozovatelkou vozidla [značka automobilu] [registrační značka].

6. Dne [datum] způsobil žalovaný 1) v místě odstavného parkoviště u dálnice [anonymizováno] na [anonymizováno] km směrem na [anonymizováno] dopravní nehodu, kdy řídil vozidlo žalované 1), kterým poškodil vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], jehož vlastnicí byla státní občanka [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [anonymizována dvě slova] (zjištěno ze záznamu o dopravní nehodě ze dne [datum] na č. l. 12-13).

7. V důsledku poškození vozidla ad 6 vznikla škoda v celkové výši 257 136,28 Kč, sestávající z částky za náklady na opravu vozidla a za posudek nákladů opravy vozidla ve výši 223 596,77 Kč, a dále z částky 33 539,51 Kč za poplatek za vyřízení škodní události (zjištěno z kalkulace nákladů na opravu vozidla poškozené ze dne [datum] na č. l. 14-17, z faktury za výpočet opravy vozidla poškozené a z vyčíslení škodné události od [anonymizována tři slova] (Polské kanceláře pojistitelů motorových vozidel – dále již„ PKPMV“) na č. l. 19).

8. Žalobkyně ve dvou splátkách zaplatila PKPMV celkem částku 257 136,28 Kč, z toho dne 3. 11. 2020 částku 223 596,77 Kč (zjištěno z detailu transakce na č. l. 20), a dále dne 3. 11. 2020 částku 33 539,51 Kč (zjištěno z detailu transakce na č. l. 21).

9. Žalobkyně dopisy ze dne 7. 12. 2020 písemně vyzvala žalované, aby (společně a nerozdílně) zaplatili žalobkyni částku 85 712,10 Kč na žalobkyní označený bankovní účet, a to nejpozději do 6. 1. 2021 (zjištěno z dopisů na č. l. 22 a 23).

10. Vzhledem k tomu, že žalovaní na základě výzvy žalobkyně ad 9 předmětnou částku neuhradili, přistoupila žalobkyně k další písemné výzvě žalovaným, a to dopisy ze dne 24. 1. 2022 adresovaným žalovaným jednotlivě, opět s výzvou, aby žalovaní (společně a nerozdílně) zaplatili žalobkyni z důvodu shora uvedených částku ve výši 85 712,10 Kč a dále i příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 7 419,97 Kč k 24. 1. 2022 na označený bankovní účet (zjištěno z dopisů na č. l. 24 a čl. 24 verte). Zásilky, obsahující uvedenou výzvu žalovaným, odeslala žalobkyně na adresu žalovaných poštou dne 25. 1. 2022.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná 2) byla k datu [datum] vlastnicí a provozovatelkou vozidla [značka automobilu] [registrační značka]. Dne [datum] způsobil žalovaný 1) v místě odstavného parkoviště u dálnice [anonymizováno] na [anonymizováno] km směrem na [anonymizováno] dopravní nehodu, kdy řídil vozidlo žalované 2), kterým poškodil vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], jehož vlastnicí byla státní občanka [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně v důsledku této pojistné události vyplatila z garančního fondu Polské kanceláři pojistitelů motorových vozidel celkem částku 257 136,28 Kč. Žalobkyně poté vyzvala (jednotlivě) žalované, aby (společně a nerozdílně) zaplatili žalobkyni částku 85 712,10 Kč (odpovídající vyplacené náhradě v rozsahu jedné třetiny), a to dopisy ze dne 7. 12. 2020, a následně ještě dopisy ze dne 24. 1. 2022, avšak žalovaní předmětnou platební povinnost vůči žalobkyni nesplnili.

12. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.

14. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

15. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

16. V posuzovaném případě žalovaný 1) dne [datum] řídil předmětné vozidlo, jehož vlastnicí a provozovatelkou byla žalovaná 2), přičemž – jak již shora bylo uvedeno – způsobil na označeném vozidle [jméno] [příjmení] věcnou škodu, která společně s poplatky za vyřízení škodní události činila celkem 257 136,28 Kč, kterou z titulu zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyně uhradila na účel Polské kanceláře pojistitelů motorových vozidel; jedna třetina z uvedené částky pak činí částku 85 712,10 Kč, což je částka, která je předmětem tohoto řízení a kterou jsou žalovaní povinni (společně a nerozdílně) žalobkyni uhradit.

17. Jelikož žalovaní, kteří zde vystupují v postavení solidárních dlužníků, i přes opakované výzvy nezaplatili žalobkyni dlužnou částku 85 712,10 Kč, žalobkyně po právu se úhrady této částky po žalovaných domáhá a soud proto podané žalobě plně vyhověl, a to včetně příslušenství z této pohledávky – zákonného úroku z prodlení od 7. 1. 2021 do zaplacení; v tomto směru soud postupoval dle § 1970 o. z., když žalovaní byli žalobkyni písemně vyzvání ke splnění předmětné platební povinnosti, což neučinili, a dostali se tak do postavení dlužníků v prodlení ještě dříve, než žalobkyně po nich požaduje příslušenství – úhrady zákonného úroku z prodlení z uvedené dlužné částky (ode dne 7. 1. 2021).

18. Ve vztahu k žalované 2) přitom soud rozhodl – s přihlédnutím k závěrům plynoucím z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 23 Cdo 28/2010 (o možnosti vydání částečného rozsudku pro uznání vůči jednomu z žalovaných, i v procesní situaci, kdy žalobním petitem byl uplatněn společný závazek (solidární) i vůči druhému žalovanému) rozsudkem pro uznání, a to z následujících důvodů.

19. Ve věci bylo vydáno usnesení Okresního soudu ve Vyškově č. j. 6 C 118/2022-50 ze dne 26. 9. 2022, kterým byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která je připojena. Žalovaná byla dle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. poučena, že je povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává (popřípadě zčásti nebo co do základu), jestliže nárok neuzná, je povinna vylíčit rozhodující skutečnosti vevěci samé, na nichž staví svoji obranu a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, listinné připojit. Dále byla žalovaná poučena o následcích v případě svého nevyjádření dle ustanovení § 114b odst. 3 o. s. ř., v podobě vydání rozsudku pro uznání. Toto usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 4. 10. 2022, avšak žalovaná se ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřila.

20. Podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

21. Podle ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř., k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

22. Podle ustanovení § 114b odst. 4 o. s. ř., usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.

23. Podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

24. Podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5).

25. Žalované 2) byla dne 4. 10. 2022 doručena do vlastních rukou výzva dle ustanovení § 114b o. s. ř., která obsahovala poučení o tom, jakým způsobem se má žalovaná k žalobě vyjádřit a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byla žalovaná 2) poučena, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok uplatněný v žalobě uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. Jelikož se žalovaná 2) nevyjádřila včas (tzn. v soudem stanovené lhůtě nevylíčila rozhodující skutečnosti ve věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, neoznačila důkazy k prokázání svých tvrzení, ani nepřipojila listiny, kterých se dovolává), ani soudu ve stanovené lhůtě nesdělila, jaký vážný důvod mu ve včasném vyjádření bránil, přičemž poslední den lhůty pro vyjádření byl dne 4. 11. 2022 (včetně), dospěl soud k závěru, že žalovaná 2) nárok uplatněný v žalobě uznává. Vzhledem k tomu, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možno uzavřít smír, rozhodl soud tak, že ve vztahu k žalované 2) vydal rozsudek pro uznání.

26. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud uložil solidární povinnost žalovaným zaplatit žalobkyni dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v celkové výši 18 252 Kč, jež se sestávají ze 3 úkonů právní služby po 4 540 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif –„ AT“), a to za 1. převzetí a přípravu zastoupení, 2. písemné podání ve věci samé a 3) výzvu k plnění, dále dle § 13 odst. 4 AT ze 3 režijních paušálů po 300 Kč, a ze žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 429 Kč.

27. V této právní věci soud za podmínek dle § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, neboť s rozhodnutím věci bez nařízení jednání účastníci souhlasili.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.