6 C 128/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 25 000,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000,62 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 698,40 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000,62 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 9 858,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000,62 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalované ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 30. 10. 2013 smlouvu o bankovních produktech, na základě které žalované zřídila a vedla bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně tak převedla dne 27. 12. 2017 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 49 597,62 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Jelikož žalovaná úvěr nesplácela, prohlásila žalobkyně úvěr za ihned splatný ke dni 2. 5. 2018. Žalovaná dne 5. 11. 2019 uzavřela s žalobkyní splátkovou dohodu, v rámci které výslovně uznala svůj dluh v plné výši včetně veškerých poplatků a pokut a zavázala se dluh opětovně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč. Žalovaná tak nadále dle žalobkyně dluží částku 25 000,62 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni 28. 3. 2020 ve výši 698,40 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000,62 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila podání tak, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 698,40 Kč představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částka 25 000,62 Kč od 31. 10. 2019 do 28. 3. 2020. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná čerpala částku 49 597,62 Kč, která byla dne 27. 12. 2017 převedena na nově zřízený úvěrový účet. Žalovaná byla následně povinna tuto částku uhradit v 20 měsíčních splátkách ve výši 2 479,88 Kč, a to vždy k 27. dni v měsíci. Jelikož žalovaná neuhradila ničeho, přistoupila žalobkyně dne 2. 5. 2018 k prohlášení úvěru za splatný. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částku v celkové výši 20 597 Kč.

2. Žalovaná se (e-mailem) dne 9. 8. 2022 vyjádřila tak, že u žalobkyně nemá žádný dluh a s žalobou nesouhlasí, když uvedla, že má již veškeré dluhy vůči žalobkyni, které jí v minulosti vznikly, uhrazeny. K těmto tvrzením nebylo ničeho doloženo. Vzhledem k tomu, že je soudu z úřední činnosti známo, že se žalovaná dlouhodobě zdržuje v zahraničí, kam se jí nedaří řádně doručovat, vyzval soud otce žalované, aby sdělil, zda souhlasí s tím, aby byl jmenován opatrovníkem žalované pro řízení. Následně se na soud obrátila žalovaná (opět prostřednictvím prostého e-mailu) s tím, že je možné jí doručovat, má jí být doručováno do zahraničí nebo na e-mail, a dále sdělila, že o zaplacení předmětné částky je domluvena„ s paní z advokátní kanceláře“. Soud poučil žalovanou o tom, že nedisponuje potvrzením o doručení písemnosti do zahraničí a tuto písemnost nelze považovat za řádně doručenou, dále o tom, že doručování na e-mailovou adresu je dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, možné, nicméně doručení je třeba potvrdit soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou podepsanou adresátem, v opačném případě ji nelze považovat za doručenou. Soud žalovanou vyzval, aby si zvolila zástupce pro doručování písemností nebo aby si zřídila datovou schránku a aby bylo zvolené řešení soudu sděleno. Žalovaná byla poučena o následcích nezvolení si zástupce pro řízení dle ustanovení § 46c odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb. Poučení a výzva byly žalované zaslány na e-mailovou adresu i na adresu trvalého pobytu. Žalovaná však již nikterak nereagovala.

3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 30. 10. 2013 vyplývá, že žalovaná uzavřela s žalobkyní (označena pod dřívější [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]) ujednání, ve kterém si sjednaly práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb ze strany žalobkyně. Součást smlouvy tvoří dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb. [příjmení] dále uvedla, že žalované poskytuje kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit a v případě jeho překročení jí bude účtován sankční poplatek podle sazebníku. Nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jehož výši banka uveřejňuje.

6. Z potvrzení o výši příjmu vyplývá, že žalovaná byla k 31. 10. 2014 zaměstnána u [právnická osoba], [anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem ve výši 15 327 Kč. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 13. 7. 2022 vyplývá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z jejího čistého příjmu ve výši 17 000 Kč a čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 30 000 Kč, kdy její dosavadní splátky ve výši celkem 6 731,03 Kč ověřila z bankovních a nebankovních registrů a byl jí schválen úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč.

7. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalované byly vysvětleny základní pojmy [anonymizováno] a základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru a další důležité právní aspekty.

8. Z dokumentu označeného jako parametry [anonymizováno], který žalovaná elektronicky podepsala dne 16. 12. 2015, vyplývá, že žalobkyně žalované sdělila, že žalobkyně vyhověla žádosti žalované, kterou prostřednictvím internetu podala dne 16. 12. 2015. Dále byly uvedeny konkrétní podmínky [anonymizováno] tak, že se sjednává na běžném účtu č. [bankovní účet], výše povoleného limitu činí 50 000 Kč. Minimální měsíční příjem činí 50 % povoleného limitu, úroková sazba činí 21,99 % ročně, sazba z nepovoleného debetního zůstatku činí 29 % ročně.

9. Z čl. 23 základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru a čl. 31 všeobecných produktových podmínek vyplývá, že příkladem porušení je případ, kdy se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky žalobkyně nebo pokud je proti němu zahájeno výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení nebo překročí povolený limit, poruší povinnost dodržet kreditní období a/nebo měsíční kreditní příjem. V takovém případě je žalobkyně dle čl. 24 základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru a čl. 32 všeobecných produktových podmínek oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky žalované vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o předčasné splacení, pozastavit poskytování produktů nebo služeb a zrušit povolený limit a evidovat pohledávku na nově otevřeném účtu a ukončit smluvní vztah s klientem.

10. Z výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] č. [rok] vyplývá, že k datu 27. 12. 2017 činil nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 49 597,62 Kč a byl převeden na úvěrový účet. Z oznámení o snížení povoleného limitu ze dne 1. 12. 2017 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že měsíční kreditní příjem jejího běžného účtu opakovaně nedosahuje částky sjednané ve smlouvě, proto byl snížen povolený limit na 5 000 Kč a vyzvala žalovanou k vyrovnání vzniklého přečerpání. Z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení [anonymizováno] ze dne 28. 12. 2017 vyplývá, že žalobkyně na základě opakovaného porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru zrušila žalované poskytování produktu [anonymizováno] a dluh ve výši 49 597,62 Kč převedla na nově otevřený úvěrový účet [číslo] za což je účtován poplatek ve výši 10 %. Dále žalobkyně sdělila žalované, že počet měsíčních splátek je 20, výše pravidelné splátky je 2 479,88 Kč, splatnost vždy k 27. dni v měsíci.

11. Z jednotlivých výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] vyplývá, že žalovaná zpočátku na pohledávku nesplácela ničeho, jistina po splatnosti tak od výpisu 2018 činila 49 597,62 Kč. Až následně žalovaná v říjnu roku 2018 uhradila celkem částku 20 597 Kč, dne 20. 7. 2019 uhradila částku 2 000 Kč, dne 2. 9. 2019 uhradila částku 2 000 Kč, takže ke dni 31. 1. 2020 činila dlužná jistina částku 25 000,62 Kč a splatný úrok 389,94 Kč.

12. Z oznámení o zesplatnění ze dne 2. 5. 2018, včetně seznamu odeslané pošty, vyplývá, že žalobkyně sdělila žalované, že z důvodu opakovaného porušování smluvních ujednání prohlašuje úvěr na částku 49 597,62 Kč za splatný ke dni 2. 5. 2018 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

13. Z formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru poskytovaném ve formě možnosti přečerpání a za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se odkládá platba nebo mění způsob splácení a dohody o splátkách ze dne 30. 10. 2018 vyplývá, že žalovaná písemně prohlásila, že uznává dluh vůči žalobkyni na základě smlouvy [číslo] ze dne 27. 12. 2017 ve výši 35 000 Kč a zavazuje se ho zaplatit v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč s tím, že nebyly ujednány žádné úroky ani úroky z prodlení. Pouze v čl. III odst. 1 se strany dohody, že v případě prodlení žalované s úhradou jakýchkoli tří splátek stává se zbývající část dluhu splatnou, a to 5. dnem po dni splatnosti třetí dlužné splátky a žalovaná je v takovém případě povinna ke dni splatnosti zaplatit i zákonné úroky z prodlení. Dle čl. III. odst. 3 dohody o splátkách, stane-li se celý dluh nebo jeho část splatný, je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v zákonné výši ode dne nabytí účinnosti této dohody do zaplacení jednotlivých splátek, respektive zbývající části dluhu.

14. Z oznámení o právním zastoupení, výzvy k úhradě dluhu ze dne 2. 4. 2020, včetně seznamu odeslané pošty, vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.

15. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na jejím běžném účtu finanční prostředky až do výše 50 000 Kč a žalovaná se zavázala zajistit minimální kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu a hradit úrok ve výši 21,99 % ročně. Žalovaná čerpala prostředky z povoleného limitu, avšak tyto řádně nesplácela, jelikož neměla dostatečný minimální kreditní příjem, došlo ke snížení povoleného limitu a následně z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek ke zrušení poskytování produktu [anonymizováno] a jeho převedení na úvěrový účet, když dlužná částka činila 49 597,62 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, když uhradila pouze částku 20 597 Kč, došlo k zesplatnění úvěru, přičemž žalovaná prohlásila, že dluh vůči žalobkyni uznává a zavázala se ho splácet, avšak dlužnou částku zaplatila pouze částečně.

16. Dle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

17. Dle ustanovení § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

18. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

20. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

21. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Mezi bankou a žalovanou byla uzavřena samotná smlouva o běžném účtu, ve které se banka zavázala pro žalovanou zřídit běžný účet č. [bankovní účet]. Následně mezi smluvními stranami bylo uzavřeno prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 562 občanského zákoníku ujednání, dle kterého byl sjednán tzv. [anonymizováno]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku až do 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splácet, žalovaná pak byla povinna zajistit na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků, a to minimálně 50 % povoleného limitu měsíčně. Dle ustanovení § 2665 občanského zákoníku se na kontokorentí úvěr použijí ustanovení o úvěru. [příjmení] tak žalované poskytla úvěr až do výše 50 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna průběžně čerpat a měsíčně splácet. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru postupovala v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, když řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná však porušila své povinnosti, ke kterým se zavázala, když nezajistila svůj minimální měsíční příjem, v důsledku čehož došlo ke snížení povoleného limitu a následně jeho překročení, banka proto zcela v souladu s ustanovením čl. 24 základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru a čl. 33 všeobecných produktových podmínek, debetní zůstatek převedla na nově založený úvěrový účet, ukončila čerpání kontokorentního úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná však dlužnou částku úvěru uhradila pouze částečně. Žalovaná následně dlužnou částku svým písemným prohlášením co do částky 35 000 Kč písemně uznala, soud má proto dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaná tak je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000,62 Kč, jež odpovídá dlužné částce po odečtení poskytnutých úhrad ze strany žalované (tj 49 597,62 Kč 20 597,00 Kč 4 000 Kč). Žalovaná měla dle dohody o splátkách a uznání dluhu hradit dlužnou částku v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, kdy první splátka byla splatnou ke dni 20. 11. 2018 a následně vždy do 20. dne v měsíci, žalovaná se však dle výpisu z úvěrového účtu dostala do prodlení s prvními třemi splátkami, které vůbec neuhradila. V souladu s čl. III. odst. 1 dohody o splátkách tak došlo k zesplatnění pohledávky žalobkyně k 26. 1. 2019 a žalovaná je rovněž povinna uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, na který by žalobkyně měla nárok již od nabytí účinnosti dohody o splátkách (tj. ve výši 9,75 % ročně) až do zaplacení. Jelikož žalobkyně požaduje úrok z prodlení v částce nižší (kapitalizovaný pouze za dobu od 31. 10. 2019 do 28. 3. 2019) soud takto požadované zákonné úroky z prodlení žalobkyni přiznal.

23. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 2 140 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 6 420 Kč. Dále advokátovi náleží režijní paušál ve výši 900 Kč (3x300 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 7 320 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21 %, a kdy se jedná o částku 1 537,20 Kč, pak soud přiznal žalobkyni i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 001 Kč náhradu nákladů řízení ve výši 9 858,20 Kč.

24. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.