6 C 131/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně právně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno bytem Adresa žalovaného A adresa pro doručování: Adresa žalovaného A právně zastoupený Jméno žalovaného B, Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se přikazuje do rovnodílného podílového spoluvlastnictví účastníků (tj. pro každého spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½) nemovitá věc, a to pozemek p. č. hodnota ležící v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno v obci adresa, rodinný dům.

II. Ze zaniklého společného jmění účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně: a) osobní automobil zn. Anonymizováno Anonymizováno, RZ SPZ, b) Anonymizováno jméno FO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno rodné přijmení datum, Anonymizováno Anonymizováno: Anonymizováno, c) zůstatek na účtu vedeného na jméno žalobkyně, číslo účtu: č. účtu, u právnická osoba., se sídlem adresa, IČ: IČO, c) zůstatek na účtu vedeného na jméno žalobkyně, číslo účtu: č. účtu, u právnická osoba., se sídlem adresa, IČ: IČO, d) zůstatek na penzijním spoření Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno u právnická osoba, se sídlem adresa, IČ: IČO, na jméno žalobkyně, číslo smlouvy: Anonymizováno, e) zůstatek na podílovém účtu úrazového připojištění u právnická osoba, se sídlem adresa, IČ: IČO, číslo smlouvy: Anonymizováno, na jméno Anonymizováno, f) polovina závazku vůči právnická osoba., se sídlem adresa č. p. Anonymizováno, adresa, IČ: IČO, z hypotečního úvěru, číslo smlouvy: Anonymizováno ve znění jejího dodatku ze dne datum.

III. Ze zaniklého společného jmění účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného: a) zůstatek na účtu vedeného na jméno žalovaného, číslo účtu: č. účtu, u právnická osoba., se sídlem adresa, č. p. Anonymizováno, adresa, IČ: IČO, b) zůstatek na penzijním spoření Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno u právnická osoba, se sídlem adresa, IČ: IČO, na jméno žalovaného, číslo smlouvy: Anonymizováno, c) pohledávka ve výši částka z titulu investice společného jmění manželů účastníků do rekonstrukce nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to stavby č. p. Anonymizováno v adresa, d) polovina závazku vůči právnická osoba., se sídlem adresa č. p. Anonymizováno, adresa, IČ: IČO, z hypotečního úvěru, číslo smlouvy: Anonymizováno ve znění jejího dodatku ze dne datum.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku ve výši částka, a to do osmi měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením. 1. [Žaloba] Žalobkyně podala dne datum u zdejšího soudu (dále již „soud“) žalobu o vypořádání společného jmění manželů účastníků (dále již „SJM“), které zaniklo dne datum v důsledku nabytí právní moci výroku rozsudku soudu o rozvodu manželství ze dne datum, č. j. spisová značka.

2. Žalobkyně do předmětu vypořádání SJM zařadila následující položky:

3. Nemovitou věc – pozemek p. č. hodnota ležící v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba v obci adresa, rodinný dům č. p. Anonymizováno (dále též „RD“), osobní automobil, fenu jméno FO, zůstatky účastníků na běžných účtech vedených na jejich jména u příslušných bank, dále na penzijním a úrazovém připojištění, níže uvedené věci či vnosy, jakož i společný závazek plynoucí z hypotečního úvěru. 4. [Vyjádření žalovaného k žalobě] Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě především nesouhlasil s žalobkyní uplatněnými vnosy (rozsah těchto námitek bude zřejmý z další části odůvodnění tohoto rozsudku) a původně navrhoval, aby hlavní (nejhodnotnější) položka SJM, tj. RD byl společně s dalšími položkami přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně. 5. [Dílčí skutková zjištění] Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

6. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum; k tomuto dni zaniklo SJM, které doposud nebylo vypořádáno. Za příčiny rozvratu manželství účastníků rozvodový považoval „skutečnost, že každý z manželů uznává jiné životní hodnoty, má rozdílné priority, rozdílné zájmy a způsob trávení volného času.“ (zjištěno z cit. rozsudku soudu na č. l. 7).

7. Podle stavu zápisu v katastru nemovitostí ke dni vydání (vyhlášení) tohoto rozsudku účastníci vlastní v SJM pozemek p. č. hodnota ležící v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba v obci adresa, rodinný dům č. p. Anonymizováno (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. Anonymizováno, a dále z veřejného náhledu do katastru nemovitostí). Cit pozemek s RD účastníci koupili na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum s prodávající jméno FO, bytem adresa, a to za kupní cenu ve výši částka; účastníci se stali vlastníky (v režimu SJM) cit. pozemku s RD ke dni datum (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 14-16).

8. Ze znaleckého posudku (dále též „ZP“) podaného (soudem ustanoveným) soudním znalcem tituly před jménem jméno FO (dále též „znalec“) ze dne datum, číslo položky č. účtu (na č. l. 280), soud zjistil, že aktuální obvyklá cena RD činí částka. Dále z výslechu uvedeného soudního znalce při jednání konaném před soudem dne datum (viz protokol o tomto jednání na č. l. 320 a násl.) soud zjistil, že obvyklá cena RD ke dni dokončení jeho rekonstrukce, tj. v r. 2010, činila cca Anonymizováno mil. Kč. Účastníci rovněž při jednání konaném před soudem dne datum shodně přisvědčili odbornému závěru znalce a učinili za nespornou skutečnost, že v roce 2010, po rekonstrukci, respektive po výstavbě RD činila jeho hodnota hodnota mil. Kč. Tuto obvyklou cenu RD k roku 2010 účastníci shodně uvedli k dotazu soudu pro účely případné valorizace vnosu při vypořádání jejich zaniklého SJM, pročež soud dle § 120 odst. 3 o. s. ř. tímto vzal tato shodná tvrzení účastníků za své skutkové zjištění, a to rovněž s přihlédnutím k výslechu znalce.

9. Žalobkyně před jednáním ad 8 uplatnila k podanému ZP několik (dále citovaných) námitek, k nimž se vyjádřil (rovněž níže citovaným způsobem) soudní znalec; jednalo se o následující námitky, které vyjma první námitky (a to jen ve vztahu k okolnosti, že neměla být vůbec uvedena v popisné části ZP) znalcem nebyly shledány důvodnými, přičemž soud se ztotožňuje se znalcem učiněnými dílčími odbornými závěry k těmto námitkám žalobkyně ve smyslu jejich určitosti, srozumitelnosti, přesvědčivosti a logičnosti:

10. Námitka žalobkyně: „Nesprávné tvrzení o existenci studny (str. 6 posudku): Znalec uvádí, že příslušenství nemovité věci tvoří studna situovaná ve dvorní části. Žádná studna však na pozemku není a…nebyla. Uvedení této informace je věcně nesprávné, což může mít vliv na konečné ocenění nemovité věci. Vlastní zdroj vody obecně zvyšuje cenu nemovité věci.“ 11. Vyjádření znalce k námitce žalobkyně ad 10: „Na pozemku se žádná vlastní studna nenachází. Omlouvám se za mylné nesprávné uvedení v popisné části na straně 6 znaleckého posudku, které vzniklo přepisem. Souhlasím, že vlastní zdroj vody obecně zvyšuje cenu nemovité věci. Uvedená studna je ve znaleckém posudku uvedena mylně jen v této popisné části a ve výpočtové ani v porovnávací části znaleckého posudku není studna nijak uvažována. Uvedený nesprávný textový popis nemá vliv na celkové hodnoty.“ 12. Námitka žalobkyně: „Nesprávné hodnocení dopravní obslužnosti (str. 6 a 8 posudku): Znalec v posudku uvádí, že rodinný dům má dobrou dopravní dostupnost prostřednictvím autobusu. S tím žalobkyně nesouhlasí. Jediná autobusová zastávka, která se nachází ve vzdálenosti do 1 km (do 10 minut chůze) od rodinného domu, slouží výhradně pro školu a polikliniku a jsou omezené pouze na území adresa a nejbližších obcí. Spoje tak nejsou vhodné pro každodenní dopravu do větších měst, zejm. adresa. Autobusová či vlaková zastávka, ze které jezdí spoje do adresa, je vzdálena více než 1,2 kilometru (více než 20 minut chůze) od rodinného domu. Nelze tedy hovořit o dobré dostupnosti prostřednictvím MHD či obecně o dobré dopravní dostupnosti rodinného domu. Údaj o dopravní dostupnosti uvedený ve znaleckém posudku je zavádějící a neodpovídá skutečnosti.“ 13. Vyjádření znalce k námitce žalobkyně ad 12: „Chápu, že žalobkyně může mít jiný názor na dopravní dostupnost posuzovaného domu veřejnou dopravou, když hlavní autobusové a vlakové nádraží je ve vzdálenosti cca 1,2 km a 1,8 km. Dále v této věci uvádím tyto nesporné skutečnosti: - nejbližší autobusová zastávka adresa, poliklinika, je od posuzovaného domu v docházkové vzdálenosti cca 215 m, - z této zastávky je veřejnou autobusovou dopravou dostupné minimálně autobusové nebo vlakové nádraží ve adresa-mi autobusovými linkami číslo hodnota adresa, žel. stanice – adresa (16x/den v pracovní dny), 632 adresa, aut. st. – adresa, aut. st. (4x/den v pracovní dny), 620 adresa, poliklinika – adresa hor. žel. st. se zastávkami adresa, aut. nádr. a adresa rozcestí k vlak. nádr. (7x/den v pracovní dny), 631 adresa aut. nádr. – adresa, pohostinství (8x/den v pracovní dny). Na základě těchto skutečností si opětovně dovolím zcela jednoznačně správně tvrdit, že dopravní dostupnost je dobrá. Dalo by se říci či doplnit s přestupem, což by pokrývalo i žalobkyní zmíněné každodenní dojíždění do větších měst. Neuvádím, že je dopravní dostupnost výborná, ani že jde o MHD přímo v centru obce a rovněž tak ani neuvádím, že je dopravní dostupnost špatná. Chápu, že z pohledu žalobkyně nemusí být dopravní dostupnost domu ideální a hodnocení mohou být různorodější dle konkrétních potřeb konkrétních lidí. Zcela rozhodně však nelze konstatovat, že dostupnost posuzovaného domu veřejnou dopravou je dobrá, a to jak z pohledu vzdálenosti zastávky veřejné dopravy od posuzovaného domu, tak i z hlediska četnosti spojů.“ 14. Námitka žalobkyně: „Zavádějící či nesprávní údaje o zastavěné a užitné ploše (str. 10 posudku): U rodinného domu je v posudku jako zastavěná a užitná plocha započtena i tzv. terasa. Ve skutečnosti se však nejedná o plnohodnotnou terasu, ale pouze o částečně pochozí střechu. Tvrzená terasa by byla bez zastřešení, pochozí střecha není konstrukčně ani funkčně určena k plnohodnotnému užívání jako terasa. Tato plocha nebyla v minulosti nikdy započítávána do plochy domu. Její započtení do užitné plochy rodinného domu výrazně zkresluje celkovou výměru a tedy i výslednou hodnotu nemovité věci. Uvedené pochybení považuji za velmi závažné.“ 15. Vyjádření znalce k námitce žalobkyně ad 14: Uvádím definici terasy: Terasa je venkovní plocha (většinou u domu, bytu nebo restaurace), která slouží k odpočinku, posezení nebo společenským aktivitám. Obvykle je zpevněná (např. dřevem, betonem, kamenem nebo dlaždicemi) a může být umístěna: - přímo u domu (na úrovni terénu, - na střeše (střešní terasa), - nebo ve vyvýšené poloze, např. jako balkonová terasa. Terasa může být otevřená (nezastřešená), krytá (zastřešená) nebo částečně krytá (např. pergolou nebo markýzou). Často se na ní nachází zahradní nábytek, květiny, gril a podobně. Shrnutí: Terasa = venkovní obytný prostor určená k relaxaci nebo setkávání. Nerozumím a nevím co žalobkyně myslí termínem tvrzená terasa. Asi myslí zpevněnou k užívání jako terasa. Když je střecha pojízdná či pochozí, pak je zcela nepochybně uživatelná také jako terasa. Předmětný prostor je jako terasa i užíván (viz foto v době prohlídky domu), kdy je zde zcela v souladu s uvedenou definicí na tomto místě umístěna sedací souprava, stolek, židle, květiny, truhlíky apod. Plocha terasy v úrovni 2. NP se zcela běžně do užitné plochy rodinného domu dle metodiky ČBA započítává z 50 %, což bylo provedeno, Naopak se nezapočítávají plochy terasy v úrovni 1. NP, což ale není náš případ. Jen na doplnění uvádím, že část terasy, která je aktuálně užívaná jako ozdobná terasa…může být s nízkými náklady kdykoliv účelově změněna na jiný účel užití této plochy terasy. Započtení plochy terasy do užitné plochy rodinného domu je provedeno v souladu s metodikou ČBA. Nesouhlasím s tvrzením žalobkyně, že jde o závažné pochybení. Naopak jsem názoru, že při stanovení užitné plochy domu nejde vůbec o žádné pochybení.“ 16. Námitka žalobkyně: „Nepřesný popis použitých materiálů (str. 11) posudku: Znalec ve svém posudku uvádí, že soklový obklad na vnějším plášti budovy je z kamenného materiálu. Ve skutečnosti se však jedná o keramický obklad, což je materiál s odlišnou cenovou i technickou charakteristikou, což může ovlivnit výslednou hodnotu nemovité věci.“ 17. Vyjádření znalce k námitce žalobkyně ad 16: „Uvedený kamenný soklový obklad je ve znaleckém posudku hodnocen jako standardní provedení a bylo by tomu i kdyby byl uveden keramický obklad soklu. Fyzicky jde tedy o keramický obklad s imitací kamene. Jde o marginálii, která nemá vliv na hodnoty uvedené ve znaleckém posudku.“ 18. Znalec při jednání konaném před soudem dne datum odpověděl i na doplňující otázky žalobkyně, která poté k ZP, výslechu znalce a jeho odpověděním neměla nakonec žádné výhrady.

19. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že požaduje přikázání RD do svého výlučného vlastnictví. V současné době její příjem ze závislé činnosti dosahuje cca přes částka měsíčně, přičemž s ohledem na nezbytné výdaje, jakož i specifické potřeby svých Anonymizováno, zejména Anonymizováno jméno FO, není schopna si z tohoto svého příjmu nějaké peníze spořit. Nezjišťovala a má za to, že není ani schopna si zajistit peněžní prostředky např. z poskytnutého úvěru na příp. vypořádání podílu žalovaného v rámci vypořádání SJM soudem.

20. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že Anonymizováno Anonymizováno (podnikání) provozoval již před uzavřením manželství s žalobkyní. Nemá zájem o přikázání RD do svého výlučného vlastnictví a ani by neměl k tomu finanční prostředky na vypořádání podílu žalobkyně. Má zájem, aby děti účastníků do doby než dostudují mohly bydlet v RD. V současné době ani nemá zájem v RD bydlet a tento stav by dočasně ponechal tak, jak je. Nyní bydlí v pronajatém bytě nedaleko RD žalobkyně a svých Anonymizováno. Žalovaný se Anonymizováno vídá, nezletilý adresa žalovaného často navštěvuje v jeho bytě, jezdí spolu na ryby. Se Anonymizováno Anonymizováno jméno FO byl žalovaný nedávno v Rudicích na kamenech (mají společný zájem o mineralogii), stýká se s ním méně, neboť Anonymizováno jméno FO má přítelkyni ve adresa, s níž tráví hodně času. Přesto jej i Anonymizováno jméno FO občas navštěvuje v jeho bytě, a naopak žalovaný nepravidelně navštěvuje Anonymizováno v RD, předtím vždy nejprve zazvoní, aby případně žalobkyni nerušil, i když má klíče od RD. Je toho názoru, že pokud Anonymizováno studují, měli by bydlet v RD a měl by být zachován pro ně stávající stav.

21. Do SJM dále náleží:

22. Osobní automobil zn. Anonymizováno Anonymizováno RZ SPZ, který je v dispozici žalobkyně a jehož aktuální obvyklá cena dle shodného tvrzení účastníků, která soud vzal za své skutkové zjištění, činí částka. 23. jméno FO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, narozená rodné přijmení datum, číslo Anonymizováno: Anonymizováno, která je v péči žalobkyně a jejíž aktuální obvyklá cena dle shodného tvrzení účastníků, které soud vzal za své skutkové zjištění, činí částka.

24. Zůstatek na běžném účtu u právnická osoba., číslo účtu: č. účtu, na jméno žalobkyně, který činil ke dni zániku SJM částku ve výši částka (zjištěno ze sdělení cit. banky na č. l. 120).

25. Zůstatek na běžném účtu u právnická osoba., číslo účtu: č. účtu, na jméno žalobkyně, který činil ke dni zániku SJM částku ve výši částka (zjištěno ze sdělení cit. banky na č. l. 121).

26. Zůstatek penzijního spoření žalobkyně u ČSOB Penzijní společnosti, a. s., se sídlem shora, a to na Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, číslo smlouvy: Anonymizováno, který činil ke dni zániku SJM částku ve výši částka (zjištěno ze sdělení cit. penzijní společnosti na č. l. 128).

27. Zůstatek na podílovém účtu úrazového připojištění žalobkyně u společnosti právnická osoba, se sídlem shora, číslo smlouvy: Anonymizováno, který činil ke dni zániku SJM částku ve výši částka (zjištěno ze sdělení cit. společnosti na č. l. 118).

28. Zůstatek na běžném účtu u právnická osoba., se sídlem shora, číslo účtu: č. účtu, na jméno žalovaného, který činil dni zániku SJM částku ve výši částka.

29. Zůstatek penzijního spoření žalovaného u ČSOB Penzijní společnosti, a. s., se sídlem shora, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, číslo smlouvy: Anonymizováno, který ke dni zániku SJM činil částku ve výši částka (zjištěno ze sděleni cit. penzijní společnosti na č. l. 126).

30. Ke dni zániku SJM účastníky zatěžoval závazek plynoucí z hypotečního úvěru u právnická osoba., číslo smlouvy: Anonymizováno, kdy dluh z úvěru (poskytnutý účastníkům ve výši částka na koupi a rekonstrukci RD) činil (zjištěno z cit. smlouvy o úvěru na č. l. 17, jejího dodatku na č. l. 28 a ze sdělení cit. banky na č. l. 124) na jistině částku ve výši částka a částka na vyměřených úrocích. Dále bylo soudem z cit. sdělení banky zjištěno, že od datum do datum byly na hypoteční úvěr hrazeny anuitní splátky ve výši částka z běžného účtu č. č. účtu, jehož majitelem je žalovaný, a od datum ke dni cit. sdělení banky byly na hypoteční úvěr hrazeny anuitní splátky ve výši částka rovněž z cit. účtu.

31. Do vypořádání SJM byl žalobkyní zahrnut rovněž závazek (uzavřený pouze žalovaným) plynoucí z tvrzeného úvěru u právnická osoba spořitelny, a. s., číslo úvěru: Anonymizováno, avšak z opravného sdělení právnická osoba. na č. l. 132 soud zjistil, že tento úvěr byl již žalovaným splacen k datum. K tomu soud dále uvádí, že při jednání konaném dne datum soud protokoloval: „S ohledem na uvedenou spořitelnou sdělenou skutečnost, že tento úvěr byl již splacen, a to dne datum, se soud dotazuje žalobkyně, zda trvá na vypořádání této položky nebo ohledně této položky bere žalobu zpět.“ K tomu PZ žalobkyně při jednání mj. uvedla: „Nejsem schopna na to úplně reagovat. Mám za to, že tam původně byl meziúvěr, který se potom změnil na úvěr.“ 32. Ve vztahu k ad 31 soud dále uvádí, že usnesením ze dne datum (na č. l. 168 verte) stanovil účastníkům lhůtu 1 měsíce k dotvrzení skutečností a k navržení důkazů ohledně předmětu vypořádání SJM, když poté dojde ke koncentraci řízení, o které byli účastníci na jednání dne datum soudem poučeni (viz citované poučení na č. l. 168 verte). Uvedená lhůta jednoho měsíce v daném případě skončila dnem datum (v pátek), přičemž žalobkyně (prostřednictvím své právní zástupkyně) ve svém podání doručeném soudu dne datum (na č. l. 176), tj. v zachované lhůtě do koncentrace řízení, k položce ad 31 již ničeho netvrdila ani žádné důkazy k této položce neoznačila, takže je třeba učinit závěr ad 31, a to s ohledem na k důkazu provedené opravné sdělení cit. stavební spořitelny.

33. Žalobkyně v řízení rovněž uplatnila dále specifikované vnosy, respektive investice, z nichž soud na základě provedeného dokazování, s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, považuje za prokázané následující vnosy ať již žalobkyně do SJM nebo investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného (poznámka soudu: vnos do SJM je pouze to, co je použito ve prospěch SJM, přičemž investicí je to, co je užito z prostředků SJM ve prospěch výlučného majetku toho kterého manžela; z tohoto důvodu proto soud v odůvodnění tohoto rozsudku odlišuje pojem vnosu od pojmu investice).

34. Z výpisu ze sporožirového účtu žalobkyně u právnická osoba., číslo účtu: č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně dne datum bezúplatně převedla ze svých výlučných peněžních prostředků částku částka na účet č. účtu společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČ: IČO, a to jako provizi za zprostředkování koupě RD. Potvrzení cit. banky o vedení účtu na č. l. 159 pak prokazuje (a soud tedy z tohoto důkazu zjistil), že účet číslo: č. účtu byl účtem cit. realitní společnosti. adresa adresa, který poukazoval na ujednání v předmětné kupní smlouvě ohledně (pouze) úhrady ve výši částka cit. zprostředkovatelské společnosti. Soud z kupní smlouvy (o nabytí RD do SJM účastníků) ze dne datum, uzavřené mezi prodávající jméno FO, bytem adresa, a účastníky coby kupujícími, za účasti vedlejšího účastníka smlouvy tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, zjistil, že cit. smlouvou se vedlejší účastník zavázal po splnění podmínek pro výplatu části kupní ceny prodávající vyplatit část kupní ceny ve výši částka zprostředkovateli této kupní smlouvy – společnosti adresa právnická osoba. se sídlem shora. Jelikož částka částka zjevně nemohla činit výši zprostředkovatelské provize (protože neodpovídala standardní výši zprostředkovatelské provize za realizaci podobných realitních obchodů v tehdejším období), lze v kontextu těchto okolností přisvědčit žalobkyni, že na úhradu zprostředkovatelské provize byla povinna uhradit zmíněné realitní společnosti částku částka, kteroužto částku prokazatelně této společnosti také uhradila. I když tedy žalobkyně do koncentrace řízení již nedohledala předmětnou zprostředkovatelskou smlouvu, soud s přihlédnutím k provedenému dokazování a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, k této položce žalobkyní tvrzeného vnosu uzavírá, že žalobkyně uhradila ze svých peněžních prostředků zmíněné realitní společnosti částku částka, která tak představuje dílčí vnos žalobkyně na pořízení RD.

35. Investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného – rekonstrukce rodinného domu v adresa ve výši částka; soud z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 10 zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem mj. pozemku st. p. č. hodnota, který leží v katastrálním území adresa, a jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno v cit. obci, bydlení. Žalobkyně žalobou mj. uplatnila pro vypořádání tvrzený vnos, respektive investici ze SJM do rekonstrukce uvedeného rodinného domu v adresa ve výši částka, a to částka za vyvložkování komína, za pořízení nového kotle, a dále částka za novou pergolu se zastřešením. Žalovaný v řízení investici v této výši popíral; uvedl, že se nejednalo o rekonstrukci RD v adresa, nýbrž v roce 2010 bylo v uvedeném domě provedeno pouze vyvložkování komína za cca částka, nová pergola se zastřešením byla zhotovena svépomocí, přičemž tyto opravy byly nezbytné proto, aby jeho rodina mohla tyto nemovitosti užívat k rodinné rekreaci a žalovaný ke svému podnikání, takže tyto položky nelze zahrnout do položky k vypořádání jako investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného. Žalovaný pak při jednání před soudem konaném dne datum (viz protokol o tomto jednání na č. l. 167) uvedl, že kotel je ještě funkční, na pergole se provádělo zastřešení, pergolu stavěl sám, rozporuje tvrzený vnos co do částky částka a naopak uznává tento vnos co do částky částka. Jelikož do koncentrace řízení žalobkyně neprokázala, že by i v rozsahu částka došlo k investování z prostředků SJM do uvedeného nemovitého majetku ve výlučném vlastnictví žalovaného, a žalovaný z tohoto titulu uznal vnos pouze co do částky částka, soud ohledně této položky uzavírá dílčí skutkové zjištění, že z žalobkyní tvrzeného důvodu se jednalo o investici ze SJM do předmětného majetku žalovaného, který je třeba v tomto řízení vypořádat pouze ve výši částka, a to jako pohledávku SJM za žalovaným.

36. Žalobkyně v řízení prokázala, že disponovala svými výlučnými peněžnímu prostředky v celkové výši částka. Žalobkyně na základě smlouvy o převodu členského podílu ve stavebním bytovém družstvu právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa inkasovala od nabyvatelů jméno FO a jméno FO, tehdy společně bytem adresa, částku ve výši částka (zjištěno z předběžné smlouvy na č. l. 37, dále z dohody o převodu členství na č. l. 41 a z dohody na č. l. 44). Z výpisu ze sporožirového účtu žalobkyně č. č. účtu u právnická osoba. na č. l. 161 pak soud zjistil, že dne datum byla na tento účet žalobkyně převedena z účtu jméno FO, spolunabyvatelky uvedeného družstevního podílu spojené s nájmem předmětného bytu shora částka ve výši částka coby první část sjednané ceny za uvedený převod družstevního podílu. Z výpisu z téhož sporožirového účtu žalobkyně na č. l. 140 soud vzal za prokázané, že dne datum byla na uvedený účet žalobkyně převedena - z účtu jméno FO, jednoho z nabyvatelů družstevního podílu shora - částka ve výši částka, čímž došlo k úhradě (k úplnému vypořádání) sjednané ceny za převod družstevního podílu ve výši částka; žalobkyně tak v předmětnou dobu disponovala svými peněžními prostředky v celkové výši částka, které – jak bylo zjištěno dokazováním (k tomu odůvodnění níže) - vložila do rekonstrukce RD.

37. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že celkový vnos žalobkyně do rekonstrukce RD činil celkem částku ve výši částka, přičemž z dále žalobkyní zrealizovaných plateb (vesměs úhrad faktur zhotovitelům přísl. prací při rekonstrukci RD) je zřejmé, že byly uhrazeny částky v celkové výši částka, z čehož tedy plyne, že v přesahující části již nemohlo jít o peníze ve výlučném vlastnictví žalobkyně.

38. Poněvadž rekonstrukce, respektive v podstatě nová výstavba RD (neboť původní dům byl demolován a zbyly po něm pouze základy, které byly využity pro stavbu nového RD) proběhla k roku 2010, nelze již s přesností zjistit, u kterého žalobkyní tvrzeného vnosu rozdíl mezi částkou částka, představující žalobkyní v řízení tvrzený celkový vnos do rekonstrukce RD, a v řízení prokázanou částkou ve výši částka, jíž žalobkyně před uzavřením manželství a rekonstrukcí RD disponovala, tj. částka ve výši částka, reálně nebyla do rekonstrukce věci v SJM z výlučných prostředků žalobkyně vnesena. Z tohoto důvodu proto soud postupoval tak, že byť žalobkyně v řízení prokázala, že došlo k úhradě faktur z uvedeného titulu v celkové výši (roz. dle žalobkyní předložených listinných důkazů) částka, soud pro účely vypořádání SJM v konečném důsledku zohlednil vnos žalobkyně do rekonstrukce RD ve výši částka. Společně s úhradou zprostředkovatelské provize ve výši částka tak žalobkyně do nemovité věci v SJM – RD, respektive včetně pořízení RD vnesla ze svých peněžních prostředků celkem částku ve výši částka.

39. Soud předně vychází ze zjištění, že účastníci jako objednatelé uzavřeli dne datum s obchodní společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČ: IČO dále již „právnická osoba“) smlouvu o dílo č. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno, jejímž předmětem byla dodávka stavebních a montážních prací na stavbě RD dle projektové dokumentace a položkového rozpočtu, se sjednaným termínem zahájení prací srpen 2009 a ukončení prací do datum (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 45 a násl.). Tento smluvní vztah byl posléze mezi účastníky smlouvy změněn ve smyslu prodloužení termínu dokončení RD a ceny díla, jak vyplynulo z vyjádření účastníků v řízení a založeného (na č. l. 51 a násl.) konceptu cit. smlouvy (žalobkyně nepředložila soudu originál či kopii dodatku cit. smlouvy, nicméně mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v uvedeném směru byl původní závazek uvedeným způsobem korigován; tato okolnost neměla ovšem žádný vliv na věcné rozhodnutí v této věci).

40. Soud dále zjistil, že právnická osoba vyúčtovalo účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum (na č. l. 141) částku ve výši částka jako zálohu na zámečnické výrobky – schody a zábradlí, a dále, že žalobkyně tuto fakturu na základě příkazu k úhradě ze svého sporožirového účtu u právnická osoba. (na č. l. 141 verte) dne datum uhradila, respektive dala uvedené bance příkaz k úhradě. Žalovaný v řízení namítal, že samotné příkazy neprokazují úhradu té které částky, nicméně současně připustil, že ze strany žádného dodavatele toho kterého (dílčího) díla v rámci rekonstrukce RD nedošlo k situaci, že by účastníci nebo některý z nich byl vyzván dodavatelem k úhradě dlužné a již vyfakturované částky za dodané dílo, z čehož tedy pro soud plyne zjištění, že uvedené příkazy lze považovat za relevantní zdroj (důkaz) k tvrzení žalobkyně o jí provedených úhradách jednotlivých vyfakturovaných částek.

41. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že jméno FO – truhlářství, se sídlem adresa (dále již „jméno FO – truhlářství“), vyúčtoval účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka jako zálohovou fakturu na výrobu a montáž oken (zjištěno z faktury na č. l. 143), a dále, že žalobkyně tuto fakturu na základě příkazu k úhradě ze svého sporožirového účtu u právnická osoba. (na č. l. 143 verte) uhradila, respektive dala uvedené bance příkaz k úhradě této částky, a soud vychází ze zjištění, že tato částka byla žalobkyní uhrazena.

42. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovalo účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka, a to za stavební úpravy RD (zjištěno z cit. faktury na č. l. 145), a dále, že žalobkyně tuto částku uvedenému zhotoviteli díla uhradila na základě příkazu k úhradě této částky ze sporožirového účtu u cit. banky ze dne datum (zjištěno z cit. příkazu k úhradě na č. l. 145 verte).

43. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že jméno FO – truhlářství vyúčtoval účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka za výrobu a montáž prvků z dodacího listu č. hodnota do RD, a dále, že žalobkyně tuto fakturu na základě příkazu k úhradě ze svého sporožirového účtu u právnická osoba. (na č. l. 146 verte) uhradila, respektive dala uvedené bance příkaz k úhradě této částky, a soud vychází ze zjištění, že tato částka byla žalobkyní uhrazena.

44. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovalo účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka za stavební úpravy RD (zjištěno z cit. faktury na č. l. 147), a dále, že žalobkyně tuto částku uvedenému zhotoviteli díla uhradila na základě příkazu k úhradě této částky ze sporožirového účtu u cit. banky ze dne datum (zjištěno z cit. příkazu k úhradě na č. l. 147 verte).

45. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovalo účastníkům zálohovou fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka za stavební úpravy RD (zjištěno z cit. faktury na č. l. 148 verte), a dále, že žalobkyně tuto částku uvedenému zhotoviteli díla uhradila na základě příkazu k úhradě této částky ze sporožirového účtu u cit. banky ze dne datum (zjištěno z cit. příkazu k úhradě na č. l. 149).

46. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovalo účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka za stavební úpravy RD (zjištěno z cit. faktury na č. l. 150), a dále, že žalobkyně tuto fakturu uhradila – vyjma částky ve výši částka – ve dvou platbách. První platbu žalobkyně uhradila na účet uvedeného zhotovitele dne datum ve výši částka, jak soud zjistil z převodu ze sporožirového účtu žalobkyně (zjištěno z výpisu výpis ze sporožirového účtu žalobkyně na č. l. 144). Druhou platbu ve výši částka žalobkyně uhradila opět na účet uvedeného zhotovitele, což soud zjistil z příkazu k úhradě ze sporožirového účtu ze dne datum na č. l. 150 verte.

47. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovalo účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka za stavební úpravy RD (zjištěno z cit. faktury na č. l. 151), a dále, že žalobkyně tuto částku uvedenému zhotoviteli díla uhradila na základě příkazu k úhradě této částky ze sporožirového účtu u cit. banky ze dne datum (zjištěno z cit. příkazu k úhradě na č. l. 151 verte).

48. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. Soud zjistil, že jméno FO – truhlářství vyúčtoval účastníkům fakturou č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka za výrobu a montáž prvků z dodacího listu č. hodnota do RD (zjištěno z cit. faktury na č. l. 139), a dále, že žalobkyně tuto fakturu dne datum uhradila cit. zhotoviteli ze svého sporožirového účtu u právnická osoba. (zjištěno z výpisu z cit. účtu na č. l. 144 verte).

49. Vnos žalobkyně do RD ve výši částka. K této platbě sice nebyla předložena žalobkyní faktura [soud při jednání konaném dne datum (viz protokol o tomto jednání na č. l. 240 verte) nesprávně protokoloval, že úhrada této částky byla realizována dle faktury č. hodnota, ačkoliv – a soud v této části položky nyní reviduje – dílčí úhrady dle cit. faktury jsou uvedeny v ad 29 zcela jinými úhradami, nicméně faktem je a soud v této části činí dílčí skutkové zjištění, že žalobkyně ze svého sporožirového účtu shora uhradila (bezhotovostně převedla) dne datum na účet právnická osoba částku ve výši částka, přičemž s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, s ohledem na předchozí realizované platby tomuto zhotoviteli, nelze než učinit závěr, že i částka částka byla uhrazena z výlučných peněžních prostředků žalobkyně v rámci rekonstrukce RD, a proto i tento dílčí vnos žalobkyně do SJM soud považuje za prokázaný.

50. Žalobkyně do koncentrace řízení uplatnila další (níže specifikované) investice (nyní) ze SJM do majetku žalovaného, které soud neshledal důvodnými; pro přehlednost tyto žalobkyní nedůvodně uplatněné investice jsou vyloženy v této části odůvodnění rozsudku.

51. Žalobkyní nedůvodně uplatněná investice ze SJM do „ordinace žalovaného ve adresa“ ve výši částka měsíčně, hrazených do rozvodu manželství účastníků (inkaso a pojištění v ordinaci ve adresa, internet a pevná telefonní linka), po dobu trvání SJM.

52. K ad 51 soud při jednání konaném dne datum (srov. protokol o tomto jednání na č. l. 167 verte) poučil žalobkyni, že náhrada za prostředky investované ze SJM do majetku manžela přichází v úvahu jen tehdy, jsou-li takové prostředky použity do určité věci, nikoliv na běžnou spotřebu, jako např. na nákup potravin, na úhradu dovolené apod. K tomu soud dále dodává, že pokud jde o náklady na podnikatelskou činnost, tyto nelze tímto způsobem zohledňovat, neboť v případě vypořádání SJM u podnikajícího manžela lze vycházet z aktuální obvyklé hodnoty jeho obchodního závodu. Nicméně v posuzovaném případě nelze zohledňovat jako dílčí vnosy částky, které žalovaný v rámci své podnikatelské činnosti hradil např. za provoz své veterinární ordinace, neboť tyto platby se realizovaly v rámci jeho podnikatelské činnosti, přičemž ve vztahu k SJM a jeho vypořádání by se takové platby mohly promítnout jen při vypořádání zjištěné hodnoty obchodního závodu žalovaného coby souboru jeho jmění a závazků, k čemuž ovšem v tomto případě nedošlo. Z těchto důvodů proto soud tuto žalobkyní uplatněnou investici do majetku žalovaného neuznal (po právu uznat ani nemohl) jako položku k vypořádání SJM.

53. Žalobkyní nedůvodně uplatněná investice ze SJM ve výši částka měsíčně za „inkaso za dům ve výlučném vlastnictví bývalého manžela adresa, internet, 02 pevná linka“ po dobu trvání SJM.

54. K ad 53 soud při jednání konaném dne datum informoval účastníky, respektive zvláště pak žalobkyni (srov. protokol o tomto jednání na č. l. 241), že náhrada za prostředky investované ze SJM do majetku manžela přichází v úvahu jen tehdy, jsou-li takové prostředky použity do určité věci, nikoliv na běžnou spotřebu, jako např. potraviny, úhrady dovolené apod. Jinak k této položce platí závěry soudu obdobně, jako u ad 52. Navíc v RD adresa žalovaný se svou rodinou bydlel jako v rekreačním objektu, takže i v tomto kontextu je třeba nahlížet na náklady, které byly rodinou žalovaného vynakládány na s tím spojené platby za předmětné poskytované služby. Rekreační využívání uvedeného objektu bylo přitom realizováno i žalobkyní, s jejím souhlasem, takže nelze z vyloženého důvodu zohlednit žalobkyní tvrzenou investici ze SJM do výlučného majetku žalovaného.

55. Soud dále neuznal žalobkyní uplatněnou investici ze SJM do výlučného majetku žalovaného – ordinace na adresa, a to ve výši částka, z toho částka na rekonstrukci, částka za parkovací místo a částka za dodělávky interiéru, výmalbu, podlahy.

56. Žalobkyní tvrzená investice ad 55 v řízení nebyla prokázána. Předně z informace o pozemku na č. l. 162 soud zjistil, že stavba č. p. Anonymizováno (na adresa, je součástí pozemku p. č. hodnota, který leží v katastrálním území adresa, a je v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jméno FO Zobače (bratra žalovaného – jak bylo zjištěno z vyjádření žalovaného), bytem adresa. Žalovaný se v řízení rovněž vyjádřil k tomu, že užívání uvedeného rodinného domu mají s bratrem rozdělené tak, že bratr žalovaného bydlí nahoře uvedeného domu, kdežto žalovaný provozuje veterinární ordinaci v přízemí této stavby. Žalobkyně v podání na č. l. 138 označila k uplatněné položce krycí list rozpočtu, v němž nejsou uvedeny strany příp. závazku, pouze je zde poznámka „rozšíření veterinární ordinace – tituly před jménem jméno FO…cena za objekt celkem částka“ ; tato listina tedy sama o sobě neprokazuje tvrzení žalobkyně k této jí uplatněné položce k vypořádání. Rovněž ani z dále žalobkyní předložené listiny – oznámení o zahájení spojeného územního a stavebního řízení (vyhlášeného formou veřejné vyhlášky) Městským úřadem ve adresa, odborem stavebního a územně plánovacího úřadu, pochopitelně nevyplývá žádný podklad pro tvrzení žalobkyně. Žalobkyně do koncentrace řízení neprokázala svá tvrzení k této položce, nehledě na okolnost, že zcela ve svém žalobním tvrzení pomíjí, že uvedená nemovitá věc je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra, a pokud by měly nějaké finanční prostředky, které však žalobkyně do koncentrace řízení neprokázala, být investovány z prostředků SJM do uvedené rekonstrukce stavby, pak by bylo třeba také odlišit, v jakém rozsahu se jednalo o prostředky investované v rámci uvedeného spoluvlastnictví, neboť v řízení vyšlo najevo, že se nejednalo pouze o rekonstrukci části domu, v níž je situována veterinární ordinace žalovaného, nýbrž i o prostory obývané bratrem žalovaného, tedy že se jednalo o rekonstrukci týkající celé nemovité věci ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra.

57. V návaznosti na ad 56 je však třeba současně uvést, že v případě podnikání manžela se prostředky, které takto podnikající manžel příp. investuje do hmotného (nemovitého) majetku určeného k podnikání, se mohou projevit v rámci zjištěné aktuální obvyklé ceny jeho obchodního závodu. Ve smyslu § 502 o. z. obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží jeho potřebě. Žalovaný přitom provozoval veterinární praxi (podnikal) ještě před uzavřením manželství a z pojistné smlouvy o škodovém pojištění podnikání Anonymizováno ze dne datum (na č. l. 56 a násl.) soud zjistil, že budova č. p. 55 na adresa byla společně s movitými věcmi (konkrétně movité věci vlastní a zásoby) spadajícími do pojištěné činnosti: „ordinace zvěrolékař“ pojištěna Generali Pojišťovnou, a. s., se sídlem adresa, IČ: IČO, kdy tuto smlouvu s cit. pojišťovnou uzavřel žalovaný jako veterinář lékař provozující veterinární ordinaci na uvedené adrese. Přitom již předchozí judikatura (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) zaujímala právní názor, že podnik (nyní obchodní závod) náležející do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela se k datum, kdy zákon č. 91/1998 Sb. nabyl účinnosti, předmětem společného jmění manželů nestal. Jestliže podnik vzniklý za trvání bezpodílového spoluvlastnictví nebyl jeho součástí, nestal se ani součástí společného jmění manželů, a tak předmětem vypořádání SJM nemohou být ani jednotlivé složky podniku coby hromadné věci právě proto, že jsou součástí výlučného majetku podnikatele. Výnosy z podnikatelské činnosti součást společného jmění manželů tvoří. Podnikající manžel je proto povinen nahradit do bezpodílového spoluvlastnictví (společného jmění manželů) částku, která se rovná kladnému (pozitivnímu) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku zákonného majetkového společenství, což zpravidla představuje cenu podniku s přihlédnutím k výlučným finančním prostředkům vynaloženým na pořízení podniku.

58. Z vyloženého proto plyne, že případné investice, které podnikající manžel učinil za trvání manželství do určité položky svého jmění (např. rekonstrukce nemovité věci), se v případném sporu o vypořádání (rozvodem manželů jejich zaniklého) SJM mohou projevit toliko způsobem řešeným judikaturou dle ad 57, nikoliv způsobem, který žalobkyně předkládá v podané žalobě, nehledě na okolnost, že taková tvrzení do koncentrace řízení ani prokázána nebyla.

59. Soud proto uzavírá, že žalobkyní uplatněný vnos ve výši částka neshledal za položku způsobilou k vypořádání SJM.

60. Žalobkyní uplatněná investice spočívající v hrazení splátek ve výši částka do ledna 2024, respektive ve výši částka měsíčně od února 2022 na hypoteční úvěr ad 30 v celkové výši (ke dni podání žaloby) částka. Soud k této položce uvádí následující: Ze sdělení právnická osoba., ze dne datum (na č. l. 124) soud zjistil, že od datum do datum byly na uvedený hypoteční úvěr hrazeny anuitní splátky ve výši částka z běžného účtu č. č. účtu, jehož majitelem je žalovaný. Dále soud z tohoto sdělení banky zjistil, že od datum ke dni uvedeného sdělení byly opět žalovaným hrazeny anuitní splátky ve výši částka z cit. bankovního účtu.

61. Z ad 60 tedy plyne, že jak do doby zániku SJM, tak i po jeho zániku byly anuitní splátky na hypoteční úvěr ad 30 spláceny výhradně žalovaným, takže uvedená položka tvrzená žalobkyní v řízení prokázána (jako položka nezbytná k vypořádání SJM) nebyla. 62. [Závěr o skutkovém stavu] Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Celková hodnota aktiv zaniklého SJM činí částku ve výši částka. Vnos žalobkyně do SJM činil částka, z toho částka formou úhrady provize za zprostředkování RD v SJM a částka do rekonstrukce RD. Původní RD, který účastníci koupili na základě kupní smlouvy ze dne datum a stali se jeho vlastníky v režimu SJM ke dni datum (právní účinky vkladu dle cit. kupní smlouvy), byl vyjma jeho základů demolován a na původních základech byl v roce 2010 vybudován nový RD, jehož obvyklá cena v roce 2010 činila 3 mil. Kč. Za účelem valorizace vnosu žalobkyně ve výši 1,7 mil. Kč bylo pak zjištěno, že procentuální nárůst obvyklé ceny RD od roku 2010 do současné doby (2025) činí Anonymizováno,Anonymizováno %, takže 135,17 % z částky 1,7 mil. Kč představuje (valorizovanou částku a tedy vnos žalobkyně) ve výši částka, k níž je třeba ještě připočítat další vnos žalobkyně (viz odůvodnění shora) ve výši částka, který již valorizaci (z povahy věci) nepodléhá, takže výsledný (z převážné části valorizovaný) vnos žalobkyně činí částku částka. Čisté jmění SJM (za účelem zjištění základního vypořádacího podílu účastníků) činí (částka – částka =) částka, tedy základní vypořádací podíl na účastníka pak činí (částka : 2 =) částka. Vypořádací podíl žalobkyně činí (základní vypořádací podíl: částka + vnosy žalobkyně do SJM: částka =) částka. Vypořádací podíl žalovaného činí částka. Žalobkyně v současné době bydlí v RD se svými nezaopatřenými studujícími syny (děti účastníků) – jméno FO Zobačem (16 let) a jméno FO Zobačem (19 let), dosahuje z pracovní činnosti příjem (mzdu) ve výši cca částka, která prakticky pokrývá nezbytné náklady její rodiny; žalobkyně tak nemá žádné finanční prostředky na příp. vypořádání podílu ze SJM žalovaného. Žalovaný neusiluje o přikázání RD do svého výlučného vlastnictví, za daného stavu preferuje vypořádání RD jeho přikázáním do podílového spoluvlastnictví účastníků s tím, že po dobu, kdy synové budou nezaopatřeni (tedy nebudou schopni si prostředky k pokrytí svých životních nákladů zajistit vlastním přičiněním, zejména vlastní prací), chce respektovat (pro případ, že by RD byl ve spoluvlastnictví účastníků) stávající stav, tj, že v RD bude bydlet se syny žalobkyně a situace se bude řešit až za několik let, minimálně až po skončení vysokoškolského studia již zletilého syna jméno FO. SJM zatěžuje společný dluh účastníků u právnická osoba., kdy dluh ke dni zániku SJM činil na jistě částku ve výši částka a na úrocích částku ve výši částka. Hypoteční splátky na uvedený dluh uvedené bance splácí pravidelně žalovaný, přičemž žalobkyně v rámci dohody účastníků v předcházejícím opatrovnickém řízení, jež předcházelo rozvodu jejich manželství, hradí následně žalovanému částky odpovídající hypotečním měsíčním splátkám. 63. [Právní posouzení věci] Soud věc po právní stránce posoudil následovně.

64. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

65. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

66. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

67. Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

68. Ohledně osobního automobilu, feny a zůstatků se účastníci shodli na vypořádání a tyto položky jim byly soudem přikázány do jejich výlučného vlastnictví, jak se podává z výrokové znělky tohoto rozsudku.

69. Problémovou oblastí byly vnosy žalobkyně do SJM, jakož i investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného, s nimiž žalovaný nesouhlasil.

70. Stran vnosů žalobkyně soud vychází ze shora vyložených dílčích skutkových zjištění, respektive závěru o skutkovém stavu, dle kterého celková výše vnosů žalobkyně do SJM (konkrétně do rekonstrukce RD) činila částka (z toho částka jako vnos za zprostředkovatelskou provizi předmětné realitní společnosti za zprostředkování koupě RD a částka jako vnos do rekonstrukce RD dle jednotlivých žalobkyní prokázaných plnění zhotovitelům jednotlivých prací v RD).

71. Soud neshledal za relevantní požadavek žalovaného, aby ke každému žalobkyní tvrzenému vnosu byl zjišťován důkaz ohledně připsání té které dílčí částky na příslušný bankovní účet daného zhotovitele, když dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že tyto platby žalobkyní byly realizovány, respektive byl k nim dán u banky příkaz a za celé období žádný ze zhotovitelů participujících na rekonstrukci RD – jak ostatně ani sám žalovaný v řízení netvrdil – neuplatnil vůči žalobkyni, respektive účastníkům coby objednatelům dílčí nárok (pohledávku) z titulu dosud neuhrazené platby za provedené dílo nebo jeho část. Lze proto s pravděpodobností rovnající se jistotě učinit závěr, že žalobkyně co do částky částka prokázala úhrady za vyfakturované práce na RD, jež hradila ze svých výlučných finančních prostředků.

72. Pokud jde o další žalobkyní tvrzené vnosy, respektive investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného, které soudem nebyly zohledněny při vypořádání SJM, v tomto směru soud odkazuje na shora již učiněné závěry v rámci svých dílčích skutkových zjištěních, respektive závěru o skutkovém stavu věci.

73. Nejvýznamnější majetkovou hodnotou zaniklého SJM účastníků je RD, jehož aktuální obvyklá cena činí částka. Zatímco žalobkyně po celé řízení trvala na přikázání RD do jejího výlučného vlastnictví, žalovaný navrhoval jeho přikázání do rovnodílného podílového spoluvlastnictví účastníků.

74. V situaci, kdy žádný z účastníků nemá k dispozici příslušné finanční prostředky k vypořádání podílu druhého z nich, pakliže by druhý z nich se stal výlučným vlastníkem nemovitého majetku, a mezi účastníky panuje shoda na tom, že reálné rozdělení RD možné není, je tím vyloučena možnost přikázání těchto nemovitostí do výlučného vlastnictví některému z účastníků.

75. Soud – s přihlédnutím i k judikatuře Nejvyššího soudu zaujímající právní názor, že přikázat věc ze SJM do podílového spoluvlastnictví lze jen výjimečně, a to na podkladě okolností konkrétního případu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) - dospěl po pečlivé úvaze k závěru, že řešením dané situace a vhodným způsobem vypořádání v této právní věci je přikázání nemovitých věcí do rovnodílného podílového spoluvlastníků účastníků. Důvodem je zejména ta podstatná okolnost, že v předmětném rodinné domě bydlí žalobkyně a dva synové účastníků, již zletilý, avšak dosud nezaopatřený, studující Jméno žalovaného A, narozený rodné přijmení datum, a dosud nezletilý a rovněž studující jméno FO, narozený rodné přijmení datum, kterým je třeba zachovat stávající bytové podmínky, a to i s ohledem na zdravotní komplikace syna jméno FO, který trpí vrozenou vývojovou poruchou autistického spektra, jež se projevuje specifickými obtížemi v sociální interakci a komunikaci.

76. Žalobkyně, která usiluje o přikázání RD do svého výlučného vlastnictví, mj. i při výslechu při jednání konaném dne datum vypověděla a soud z jejího výslechu tedy zjistil, že nedisponuje a ani není v jejích možnostech disponovat s částkou odpovídající vypořádání podílu žalovaného, pakliže by RD byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví. Současně žalobkyně nemá žádnou jinou možnost zajištění jiného vhodného bydlení pro sebe a právnická osoba účastníků. Na druhé straně žalovaný je pro případ přikázání věci do podílového spoluvlastnictví účastníků připraven respektovat stávající faktický stav tak, aby jejich synové měli zajištěnou možnost bydlení v RD a jejich bytová situace se nijak nezměnila a nebyla tedy důvodem pro ně negativně vnímaných změn, a to minimálně do doby, než budou schopni se samostatně živit vlastní prací, tj. v případě nezl. jméno FO pravděpodobně složením maturity za dva roky, neboť dle účastníků nehodlá již dále pokračovat ve studiu na vysoké škole, respektive do ukončení vysokoškolského studia staršího syna účastníků – jméno FO, který byl v letošním roce přijat na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, a to na pětileté studium, in eventum (pakliže by vysokoškolské studium neukončil) do doby získání jeho schopnosti zajišťovat si prostředky vlastní prací ať již z titulu výkonu v závislé (zaměstnanecké) či podnikatelské činnosti.

77. Soud pochopitelně v této souvislosti zohlednil i budoucí možnost především žalovaného usilovat o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně by v současné době zcela jistě k takovému kroku již jen s ohledem na zájmy svých synů nepřistoupila, nehledě na podstatnou okolnost, že ani nedisponuje příslušnými finančními prostředky, jež by v takovém případě mohla použít pro vypořádání spoluvlastnického podílu žalovaného. V případě žalovaného soud má za to, že by ani žalovaný s vysokou pravděpodobností k takto razantnímu kroku s ohledem na bytovou potřebu svých synů a specifické potřeby syna jméno FO nepřistoupil. A pokud by snad přesto přistoupil, občanský zákoník v tomto směru obsahuje určité ochranné mechanismy, které při splnění specifických podmínek do jisté míry ztěžují (dočasně zabraňují) možnost zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to např. právě s ohledem na zájem nezaopatřených dětí, tj. dětí, které jsou stále v přípravě na své budoucí povolání, to vše s přihlédnutím k jejich aktuálnímu zdraví a jejich příp. specifických potřeb.

78. Současně je však nutno konstatovat, že takový stav by pochopitelně nebyl statický, nýbrž by zcela nepochybně doznal, respektive doznat by mohl, respektive musel obratu v případě relevantní změny podmínek, např. při dosažení schopnosti dětí účastníků se již samostatně živit, a to ve vazbě na dosažení jejich vzdělání, zletilosti u syna jméno FO atd. Koneckonců žalovaný je otcem těchto dětí a proto by mělo být i v jeho primárním zájmu (a soud s ohledem na vystupování žalovaného v řízení nepochybuje o tom, že tomu tak i je) zachovat pro své syny uspokojivé bytové potřeby, nikoliv jim v pouhé vidině zpeněžení nemovitého majetku jejich bytovou potřebu destruovat a ponechat řešení jejich bytové potřeby na jejich matce - žalobkyni. Soud takový možný důsledek odmítá vytvořit a proto je přesvědčen o tom, že v situaci, kdy pouze žalobkyně projevuje zájem o přikázání RD do jejího výlučného vlastnictví, avšak není solventní pro vypořádání podílu žalovanému, který rovněž v obraceném gardu by také neměl peněžní prostředky na vyplacení podílu žalobkyně, pakliže by projevil zájem o přikázání RD do svého výlučného vlastnictví, o což ale zájem nemá, a současně účastníci mají rodičovskou odpovědnost ke svým dvěma stále nezaopatřeným dětem, je zcela odůvodněné, aby vypořádávaný nemovitý majetek byl přikázán do jejich rovnodílného podílového spoluvlastnictví s tím, že budoucí příznivé životní poměry pak umožní účastníkům toto jejich podílové spoluvlastnictví případně zrušit a vypořádat.

79. Z jiného úhlu ještě posuzováno: pakliže by soud založil svou úvahu na nezbytnosti prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě, nemohlo by se objektivně žalobkyni dostat takového výtěžku, z nějž by mohla pro své děti, které má v péči, zajistit alespoň uspokojivé bydlení; např. cena dvoupokojového bytu ve adresa se v současné době pohybuje kolem 4,5 mil. Kč a více. I tento argument tedy vedl soud k závěru, že v dané věci je třeba SJM ohledně nemovitých věcí vypořádat přikázáním nemovitostí do podílového spoluvlastnictví účastníků.

80. K případné pochybnosti žalobkyně o takovém řešení (přikázání nemovitého majetku do podílového spoluvlastnictví účastníků), že by v takovém případě musela platit žalovanému za nadužívání nemovitého majetku, možno v tento okamžik sdělit, že – jak bude dále odůvodněno – žalovaný je povinen žalobkyni z titulu vypořádání SJM zaplatit částku ve výši částka, která se tak může mezi účastníky stát prostředkem pro uzavření dohody ohledně vypořádání za příp. nadužívání nemovitých věcí, případně možné dohody stran pozdější výplaty této částky ve vazbě na závazek žalovaného, že ten zase po určitou dobu bude respektovat stávající stav výhradního užívání RD žalobkyní právnická osoba účastníků. Je ovšem třeba uvést, že nadužívání RD nelze přičítat ve vztahu k nezaopatřeným dětem účastníků, kde zase vůči žalovanému plynou zákonné konsekvence z titulu povinností rodiče, nýbrž výhradně ve zbytkovém poměru žalobkyní užívaných prostor RD, což už v tuto chvíli naznačuje (s ohledem na velikost RD), že příp. poměr takového nadužívání žalobkyní by byl nepochybně minimální.

81. Dá se tedy uzavřít, že předmětná otázka a její v úvahu přicházející (možné) řešení může být vcelku dostatečným podkladem k dosažení určitého dočasného „neměnného“ stavu do doby, než děti účastníků nabudu schopnosti samostatně se živit, anebo do doby, než účastníci ve světle aktuálních poměrů a okolností dospějí ke shodnému řešení, které jejich oboustranné požadavky (po případných korekcích z obou stran), jistěže primárně s ohledem na zájmy jejich dětí, uspokojí.

82. Z tohoto důvodu proto soud výrokem I. nemovité věci přikázal do rovnodílného podílového spoluvlastnictví účastníků.

83. Výrokem III. soud dále rozhodl, že se každému z účastníků přikazuje polovina závazku vůči právnická osoba., se sídlem, IČ: IČO, z hypotečního úvěru, číslo smlouvy: Anonymizováno ve znění jejího dodatku ze dne datum.

84. Ke způsobu vypořádání společného závazku účastníků (hypotečního úvěru) soud respektoval judikaturu Nejvyššího soudu prezentovanou např. rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikovaným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 23/2022, dle které má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu.

85. Poněvadž soud v tomto případě neshledal žádné výjimečné okolnosti, pro které by se měl odklonit od výše uvedeného způsobu vypořádání společného dluhu účastníků, rozhodl v poměrech této věci, že se každému účastníkovi přikazuje polovina závazku vůči společnosti právnická osoba. ze shora již specifikované úvěrové smlouvy. Přikázání dluhu výlučně žalobkyni ve vazbě na přikázání RD rovněž do jejího výlučného vlastnictví by totiž založilo pro žalobkyni nereálně uhraditelný dluh vůči žalovanému (k tomu viz odůvodnění tohoto rozsudku níže), a proto i z posledně uvedeného důvodu přikázání předmětného závazku žalobkyni nepřichází v úvahu, neboť by důsledek takového rozhodnutí přivodil pro žalobkyni těžko řešitelnou situaci, která by tak posléze reálně mohla být vyřešena pouze prodejem RD ve veřejné dražbě, což by prakticky vedlo ke ztrátě bydlení dětí účastníků a jednalo by se o zásadně nepřijatelný důsledek takového postupu, jelikož takové rozhodnutí by přivodilo zejména pro žalobkyni právnická osoba účastníků značně problémovou životní situaci.

86. Z pohledu výsledku je tedy nepřijatelná i varianta přikázání RD do výlučného vlastnictví žalobkyně za přikázání společného závazku vůči právnická osoba. oběma účastníkům, neboť podle dále vyloženého výpočtu by v takovém případě byla žalobkyně povinna zaplatit žalovanému na vypořádání jeho podílu ze SJM částku ve výši částka, kterou nedisponuje ani (dle jejího vyjádření při jednání konaném dne datum) disponovat (např. s ohledem na možnost poskytnutí úvěru od banky) nemůže.

87. Za dané situace proto jediný reálný způsob vypořádání SJM je ten, že RD coby nejvýznamnější položka SJM bude přikázán do rovnodílného podílového spoluvlastnictví účastníků.

88. S přihlédnutím k výše uvedenému proto soud při vypořádání SJM účastníků postupoval následovně:

89. Nejprve bylo nezbytné zjistit výši celkového majetku (hodnot, věcí, respektive aktiv) tvořících součást zaniklé masy SJM.

90. Aktiva SJM v daném případě představují (vyjádřeno v aktuální obvyklé ceně): nemovitá věc (RD) ve výši částka, OA zn. Anonymizováno ve výši částka, fena jméno FO ve výši částka, zůstatky na účtech žalobkyně: právnická osoba., číslo účtu: č. účtu) ve výši částka, právnická osoba, číslo účtu: č. účtu ve výši částka, Penzijní spoření u ČSOB penzijní společnosti, a. s., číslo smlouvy: Anonymizováno ve výši částka, úrazové připojištění u společnosti právnická osoba, číslo smlouvy: Anonymizováno, ve výši částka, zůstatky na účtech žalovaného: právnická osoba., číslo účtu: č. účtu, ve výši částka, penzijní připojištění u ČSOB penzijní společnosti, a. s., číslo smlouvy: Anonymizováno ve výši částka, a pohledávka SJM za žalovaným z titulu investic do výlučného majetku žalovaného (RD adresa) ve výši částka, tj. celkem ve výši částka.

91. Od částky částka je pak zapotřebí odečíst z převážné části valorizované vnosy žalobkyně v celkové výši částka, ke kteréžto částce soud dospěl následovně:

92. V řízení bylo zjištěno (viz shora učiněná skutková zjištění), že žalobkyně ze svých výlučných peněžních prostředků vnesla do SJM částku v celkové výši částka, z toho částka formou úhrady zprostředkovatelské provize za zprostředkování koupě RD shora již uvedené realitní společnosti, kdy tato částka se (z povahy věci) nevalorizuje, a dále ve výši částka, které byly vneseny do úhrad za stavební a jiné práce spojené s rekonstrukcí, respektive výstavbou nového RD.

93. Jestliže soud zjistil, že obvyklá cena RD k datu jeho výstavby v roce 2010 činila 3 mil. Kč a jeho aktuální obvyklá cena činí částka, pak od roku 2010 do roku 2025 došlo procentuálnímu nárůstu ceny o 135,17 %. Právě o 135,17 % je pak nutno valorizovat vnos žalobkyně ve výši 1,7 mil. Kč jdoucí do rekonstrukce RD, což představuje (valorizovanou) částku ve výši částka, k níž je třeba ještě připočítat nevalorizovaný vnos žalobkyně ve výši částka, což celkem činí částku Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno coby (z převážné části valorizované) vnosy žalobkyně do SJM – RD.

94. Nyní je potřeba vypočítat tzv. čisté SJM, tedy od zjištěné celkové hodnoty SJM ve výši částka odečíst vnosy (v tomto případě pouze žalobkyně, neboť žalovaný v řízení žádný vnos neuplatnil) ve výši částka. Výše tzv. čistého SJM tedy činí (částka – částka =) částku ve výši částka.

95. Výpočet základního podílu účastníků pak činí částku ve výši (částka : 2 =) částka.

96. Podíl žalobkyně s jejími vnosy činí (základní podíl: částka + vnosy: částka =) částku ve výši částka.

97. Nyní soud prezentuje výpočet pro případ, kdyby žalobkyni měl být RD přikázán do jejího vlastnictví, a to pro zdůraznění nereálnosti této varianty s ohledem na neschopnost žalobkyně vypořádat z dále uvedeného výpočtu podíl žalovaného.

98. V případě varianty přikázání RD do výlučného vlastnictví žalobkyně by žalobkyně získala celkem majetek v hodnotě částka (tj. RD – částka, OA – částka, fenu jméno FO – částka, zůstatek na jejím běžném účtu u právnická osoba., číslo účtu: č. účtu ve výši částka, zůstatek na jejím běžném účtu u právnická osoba., číslo účtu č. účtu ve výši částka, zůstatek na jejím penzijním spoření u ČSOB penzijní společnosti, a. s. ve výši částka a zůstatek na jejím úrazovém připojištění ve výši částka). Od částky částka, tj. hodnoty majetku, který by v takovém případě získala žalobkyně, by pak bylo nutno odečíst její podíl na SJM, který činí částka, takže výsledná částka ve výši (částka – částka =) částka by představovala částku, kterou by žalobkyně byla povinna zaplatit žalovanému na vypořádání jeho podílu.

99. Správnost výpočtu ad 98 lze dále demonstrovat z pohledu žalovaného, kterému by (tj. v případě varianty přikázání RD do výlučného vlastnictví žalobkyně) byl přikázán majetek v celkové výši částka (tj. součet částek: zůstatek žalovaného na jeho účtu u právnická osoba, číslo účtu: č. účtu ve výši částka, zůstatek na jeho penzijním spoření u ČSOB penzijní společnosti, a. s. ve výši částka a pohledávka SJM za žalovaným ve výši částka představující vnos do výlučného majetku žalovaného, což v daném případě znamená pouze matematické propočtení této položky, neboť u této pohledávky dochází k jejímu splynutí v důsledku totožné osoby věřitele a dlužníka).

100. Jestliže by tedy žalovanému měl být přikázán majetek v celkové hodnotě (obvyklé ceně) ve výši částka, přičemž jeho podíl pro vypořádání SJM činí částka, pak to znamená, že v takovém případě by mu vznikl vůči žalobkyni nárok a vypořádání jeho podílu ze SJM ve výši (částka – částka =) částka, což je identická částka, která vyšla při výpočtu ad 98 coby povinnost žalobkyně zaplatit na vypořádání podílu ze SJM žalovanému stejnou částku.

101. Protože žalobkyně nemá v současné době finanční prostředky na vypořádání podílu ze SJM žalovaného pro případ, že by RD byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví, tj. částku částka, je podle názoru soudu výše uvedenou demonstrací výpočtu této varianty prokázána její nereálnost.

102. Soud proto po pečlivé úvaze, s přihlédnutím ke skutkovým zjištění a všemu, co v řízení vyšlo najevo, s důrazem na zájmy dětí účastníků, jak byly již shora vyloženy, dospěl k závěru, že v daném případě je třeba hlavní (stěžejní) položku SJM účastníků, tj. RD, přikázat do rovnodílného podílového spoluvlastnictví účastníků.

103. V případě žalobkyně se tedy rozhodnutím shora dostalo následujících hodnot majetku – Anonymizováno. Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno jméno FO – částka, zůstatek na jejím běžném účtu u právnická osoba., číslo účtu: č. účtu ve výši částka, zůstatek na jejím běžném účtu u právnická osoba., číslo účtu č. účtu ve výši částka, zůstatek na jejím penzijním spoření u ČSOB penzijní společnosti, a. s. ve výši částka a zůstatek na jejím úrazovém připojištění ve výši částka, tedy celkem majetek ve výši částka.

104. Jestliže podíl žalobkyně na SJM činí částka a žalobkyni bude přikázán majetek (z toho u RD do podílového spoluvlastnictví o velikosti podílu id. ½) ve výši částka, pak vzniká žalobkyni vůči žalovanému nárok na vypořádání podílu ze SJM ve výši (částka – částka =) částka.

105. Žalovanému dle výroku shora byl zase přikázán majetek v celkové výši částka, tj. id. ½ RD ve výši částka a dále zůstatek žalovaného na jeho účtu u právnická osoba, číslo účtu: č. účtu ve výši částka, zůstatek na jeho penzijním spoření u ČSOB penzijní společnosti, a. s. ve výši částka a pohledávka SJM za žalovaným ve výši částka představující vnos do výlučného majetku žalovaného.

106. Jestliže podíl žalovaného na SJM činí částka, přičemž se mu z vypořádání SJM dostává majetek v celkové hodnotě částka, pak je povinen žalobkyni na vypořádání jejího podílu ze SJM zaplatit částku ve výši (částka – částka =) částka, což je částka, která v opačném gardu souhlasí s částkou ad 104 u žalobkyně vůči žalovanému.

107. Podle názoru soudu vypořádání SJM, kdy RD byl přikázán do podílového spoluvlastnictví účastníků, představuje nejoptimálnější variantu pro účastníky a jejich dětí, poněvadž žalovaný má možnost případně v důsledku dispozice se svým majetkem ve svém výlučném vlastnictví získat prostředky na vyplacení podílu žalované. Z tohoto důvodu soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku (z titulu vypořádání SJM) ve výši částka do 8 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, když ohledně této lhůty byl veden následující úvahou. V zásadě lze dva měsíce (s jistou časovou rezervou) zohlednit pro žalobce jako dostatečnou lhůtu k jednání s příp. s bankou ohledně získání úvěru ve vazbě na zajištění této pohledávky majetkem v jeho výlučném či podílovém spoluvlastnictví. Dále soud zohlednil navazující lhůtu šesti měsíců pro vlastní realizaci příp. zástavního práva k zajištění příp. pohledávky žalovaného z bankovního úvěru. Případně uvedená lhůta 8 měsíců může být účastníky využita pro uzavření nového závazku ohledně uspořádání jejich poměrů ve vazbě na primární zajištění bytové potřeby jejich dětí (k tomu viz odůvodnění výše).

108. Současně soud – pro závažnost věci opakovaně zdůrazňuje - vychází z úvahy, že žalovaný by neměl být primárně motivován podílové spoluvlastnictví účastníků k RD zrušit a vypořádat, a to s ohledem na aktuální nezbytnou potřebu jeho synů (dosud nezaopatřených dětí účastníků). Soud z výslechu účastníků dospěl k závěru, že oba účastníci vykonávají řádně své rodičovské povinnosti a že i žalovaný má opravdový zájem na zajištění existenčních potřeb svých synů a zcela jistě by nepřipustil situaci, v níž by se jeho synové nacházeli v nestandardní, pro ně v tíživé životní situaci, jež by mohla být v krátké době po právní moci tohoto rozsudku vyvolána případně zahájeným sporem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k RD.

109. Rovněž v této situaci by ani žalobkyně neměla být motivována k podání žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť by neměla prostředky na vypořádání podílu žalovaného a navíc by došlo k narušení bytové potřeby dětí účastníků.

110. Uvedená situace je z povahy věci dočasná (reálně platná pro několik následujících let), a to s ohledem na jednak nabytí schopnosti nyní ještě nezletilého syna jméno FO Zobače, staršího syna účastníků, si zajistit příjem vlastním přičiněním, zejména vlastní prací (buďto v závislé činnosti nebo při podnikání) poté, co dokončí své studium na střední škole, pakliže nenastoupí ke studiu na vysokou školu, což účastníci (jeho rodiče) s ohledem na jeho studijní schopnosti v zásadě vylučují, zatímco druhý syn účastníků, již zletilý Jméno žalovaného A, byl v letošním roce přijat k pětiletému studiu Na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně – Ústav chemie, obor chemie, takže lze předpokládat, že po dobu studia, tedy pravděpodobně po dobu následujících pěti let, by účastníci měli mít společný zájem na zachování bytové potřeby pro jejich děti, a po případném nástupu syna jméno FO do zaměstnání, i do doby dokončení (absolvování) vysokoškolského studia u syna jméno FO, pakliže ten bude po tu dobu studovat a v mezidobí studium příp. studium neukončí. Lze tedy s ohledem na tyto okolnosti důvodně na podkladě dokazování a všeho, co v řízení vyšlo najevo, předjímat, že minimálně po dobu pěti let by účastníci měli mít silnou motivaci nezahajovat příp. řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k RD, a na straně druhé po tuto dobu by i situace právnická osoba účastníků měla být minimálně z hlediska zajištění jejich bytových potřeb stabilizovaná.

111. Popisované okolnosti současně dávají účastníků nepochybně určitý reálný prostor pro řešení dané situace i ve vztahu k povinnosti žalovaného vypořádat podíl žalobkyně ze SJM, a to kupř. v závislosti na smluvním ujednání ohledně možnosti výlučného užívání RD žalobkyní právnická osoba účastníků po vymezené období, s případným odkladem zcela nebo zčásti peněžitého vypořádání žalobkyně žalovaným tak, aby řešení dané situace pokud možno z pohledu účastníků vyznívalo symetricky a zohledňovalo shora popsaný primární stimul účastníků zachovat dosavadní bytové podmínky pro jejich děti.

112. V intencích těchto okolností a za užití této optiky proto soud přistoupil k vydání tohoto rozsudku v přesvědčení, že tímto způsobem vypořádání je zachováno spravedlivé posouzení zjištěného stavu a vskutku reálných možností účastníků při vypořádání jejich SJM, byť zejména z pohledu žalobkyně nejde o optimální řešení dané situace a jejích představ, které jsou tímto způsobem významně korigovány realitou a objektivními možnostmi řešení dané situace.

113. Ke skutkové a právní argumentaci žalovaného, učiněné v rámci závěrečného návrhu právní zástupkyně žalovaného (prostřednictvím podání ze dne datum, které bylo doručeno na elektronickou podatelnu soudu dne datum), soud (ve vztahu k těm argumentům, které soud neshledal důvodnými) uvádí následující.

114. K otázce úhrady zprostředkovatelské provize ve výši částka žalobkyní: Žalovaný v závěrečném návrhu na č. l. částka mj. namítá, že: „…žalobkyně sice předložila soudu výpis z jejího sporožirového účtu č. ú. č. účtu, v němž je uvedena odchozí platba – částka částka na č. ú. č. účtu, avšak tato platba proběhla bez jakéhokoliv komentáře již dne datum, tudíž 23 dní před vystavením předložené faktury. Z takto vystavené faktury nevyplývá, že by se mělo jednat o úhradu provize spojenou s koupí RD účastníků řízení.“ 115. K ad 114 soud uvádí, že předmětná faktura (neboť byla předložena již po koncentraci řízení) nebyla předmětem dokazování a soud z ní tedy ani nečinil žádné skutkové zjištění. Podstatné však je, že žalobkyně částku částka na účet realitní společnosti, která realitní prodej zprostředkovala, skutečně uhradila, přičemž shora učiněná zjištění z cit. důkazů (kupní smlouva – nabývací titul, výpis z bankovního účtu žalobkyně včetně jejího tvrzení k této položce) zcela jednoznačně vedou k závěru o tom, že se jednalo o úhradu zprostředkovatelské provize z prostředků žalobkyně. Soud proto tuto argumentaci žalovaného neshledal důvodnou.

116. K otázce (dle žalovaného) neprokázání jednotlivých (žalobkyní tvrzených) položek – vnosů do SJM (rekonstrukce RD) z inkasované částky 1,7 mil. za prodej družstevního podílu žalobkyně (s nímž bylo spojeno právo nájmu užívat předmětný družstevní byt). K tomu soud zcela odkazuje na své závěry shora již učiněné ohledně vyhodnocení jednotlivých důkazů. Podstatné je, že v rozsahu 1,7 mil. Kč bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně hradila stavební a další práce na RD a že ani žalovaný v řízení netvrdil a neprokazoval, že by některá z vystavených faktu tím kterým zhotovitelem nebyla uhrazena; pak tedy ve spojitosti se shora učiněnými zjištěními je třeba konstatovat, že žalobkyně v řízení prokázala, že v rozsahu 1,7 mil. Kč, které inkasovala za předmětný převod družstevního podílu v bytovém družstvu Anonymizováno ve adresa, učinila vnos do společné věci v SJM při rekonstrukci RD. Jinými slovy řečeno, žalobkyně v řízení spolehlivě prokázala, že částku ve výši 1,7 mil. Kč, které měla ve svém výlučném vlastnictví, vnesla do rekonstrukce RD.

117. K otázce, že nelze vycházet ze sdělení znalce ohledně ceny základové desky původního RD, který vyjma právě základů byl demolován. K tomu soud uvádí, že podstatné je, že ve vazbě na odborný závěr znalce účastníci se shodli na obvyklé ceně RD k datu jeho dokončení ve výši Anonymizováno mil. Kč. Soud se účastníků při jednání konaném dne datum dotazoval zcela jasně v návaznosti na nezbytnost posouzení valorizace vnosu žalobkyně, jinak by dotazování soudu na účastníky v tomto směru nemělo žádný smysl. Účastníci shodně pro tento účel se shodli na ceně Anonymizováno mil. Kč tehdejší obvyklé ceny RD, s níž pro účely valorizace vnosu soud také vycházel.

118. Výrokem VII. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků, a to v důsledku respektování stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, které zaujalo následující právní závěry: 119. „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

120. Právní závěry ve stanovisku obsažené se vztahují rovněž na řízení o vypořádání společného jmění manželů.“ 121. Ve smyslu cit. stanoviska pléna Ústavního soudu přitom soud neshledal v daném případě žádné zvláštní důvody, pro které by se mohl od cit. stanoviska odchýlit a uložit některému z účastníků povinnost hradit protistraně náklady řízení. Nelze tudíž přisvědčit žalobkyni, která se tohoto postupu domáhala. Žalovaný v tomto řízení v souladu s platnou právní úpravou uplatňoval svou právní obranu, skutkově a právně argumentoval, a z jeho podání a vystupování nebylo možné učinit závěr o příp. zneužívání práva či uplatněném obstrukčním jednání atp. Na straně žalobkyně zde nebyly žádné výjimečné či zvláštní důvody, pro které by se soud měl zabývat otázkou přiznání náhrady nákladů právě žalobkyni. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení zcela v intencích aplikačního závěru plynoucí z vyloženého stanoviska pléna Ústavního soudu.

122. Konečně výrokem VIII. soud rozhodl o tom, že o náhradě nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť v době vydání tohoto rozsudku dosud není zřejmé, v jaké výši státu vzniknou náklady řízení, neboť rozhodnutí o přiznání znalečného znalci za sepis vyjádření k námitkám žalobkyně k ZP a za jeho účast při výslechu při jednání před soudem konaném dne datum, dosud nenabylo právní moci, a tudíž nemohlo ještě ani dojít k vyplacení znalečného znalci; jakmile se tak stane, bude známa výše nákladů řízení státu a tím bude již dán podklad pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu vůči účastníkům řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.