6 C 136/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o určení vlastnictví osobního vozidla

I. Určuje se, že vlastníkem osobního vozidla [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], rok výroby [rok], je s účinností od 18. 11. 2022 žalovaný [osobní údaje žalovaného], bytem [adresa žalovaného].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2023 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že vlastníkem osobního vozidla [značka automobilu], [anonymizována tři slova], VIN: [anonymizováno], rok výroby [rok] (dále v textu jen„ vozidlo“), je žalovaný, a to ode dne podpisu kupní smlouvy. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 18. 11. 2022 uzavřela s žalovaným kupní smlouvu ohledně shora uvedeného vozidla, a dle dohody v této kupní smlouvě dále udělila žalovanému plnou moc k přepisu tohoto vozidla v registru vozidel na žalovaného. K tomuto přepisu však nedošlo a žalobkyně je nyní povinna řešit přestupky, které žalovaný činí s vozidlem, které dosud nepřepsal. Žalobkyně se obrátila na [stát. instituce], odbor dopravy, s žádostí o změnu vlastníka silničního motorového vozidla. [stát. instituce] však řízení ve věci podané žádosti zastavil, jelikož žalobkyně neodstranila vady žádosti – nedoložila listiny, které však již nemá k dispozici. Za dané situace proto žalobkyni nezbylo než se žalobou domoci požadované deklarace vlastnictví žalovaného k předmětnému vozidlu, neboť prostřednictvím této určovací žaloby lze ohledně předmětného vozidla dosáhnout souladu mezi právním stavem a stavem v registru vozidel.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu písemně nevyjádřil a v řízení zůstal procesně pasivní.

3. Se souhlasem účastníků soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), to vše v procesní situaci, kdy lze (i podle judikatury Nejvyššího soudu – srov. např. rozsudek uvedeného soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 29 Cdo 543/2008) meritorně rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, s přihlédnutím k tomu, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Z kupní smlouvy ze dne 18. 11. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (na č. l. 2 spisu) soud zjistil, že účastníci řízení mezi sebou dne 18. 11. 2022 uzavřeli kupní smlouvu, na základě které žalobkyně prodala žalovanému shora uvedené vozidlo za kupní cenu ve výši [částka]. Účastníci v kupní smlouvě rovněž konstatovali, že:„ prodávající (roz. žalobkyně) předává kupujícímu (roz. žalovanému): osvědčení o registraci vozidla Část II. (velký technický průkaz), osvědčení o registraci vozidla Část I. (malý technický průkaz), 2 x klíče od vozidla“, a dále si v článku VI. ujednali, že:„ Nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad, k čemuž mu tímto prodávající uděluje plnou moc.“.

6. Dále soud zjistil, že [stát. instituce], odbor dopravy usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zastavil řízení zahájené na základě žádosti žalobkyně ve věci zápisu změny vlastníka shora uvedeného vozidla, a to z důvodu, že žalobkyně ve správním orgánem stanovené lhůtě neodstranila podstatné vady žádosti, které bránily pokračování v řízení, neboť – jak plyne z odůvodnění tohoto správního rozhodnutí – žalobkyně k výzvě správního orgánu nepředložila pro přepis vozidla stanovené listiny. Správní orgán ve svém rozhodnutí současně poučil žalobkyni o tom, že lze podat žalobu na určení vlastnictví vozidla (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 5).

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

8. Na základě kupní smlouvy ze dne 18. 11. 2022 žalobkyně prodala žalovanému [značka automobilu], [anonymizována tři slova], VIN: [anonymizováno], a dle článku VI. této kupní smlouvy žalovanému udělila plnou moc k přepisu tohoto vozidla v registru vozidel na žalovaného. Žalovaný však k tomuto přepisu vozidla nepřistoupil, ani neposkytl žalobkyni součinnost v předmětném správním řízení, které bylo zahájeno k žádosti žalobkyně a které bylo posléze příslušným správním orgánem zastaveno z důvodu, že žalobkyně správnímu orgánu nepředložila požadované listiny, které měl (měl mít po uzavření předmětné kupní smlouvy) v dispozici žalovaný.

9. Žaloba je důvodná.

10. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

12. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

13. Předně je třeba uvést, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se totiž podává, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, neboť bez tohoto určení nelze eventuálně dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 3 Cdon 1338/96, nebo sp. zn. 32 Odo 10/2006).

14. Podle § 8a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka (odst. 1). Pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně (odst. 2). O podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jeho předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu (odst. 3).

15. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že se žalovaný ve smyslu § 1099 o. z. stal vlastníkem předmětného vozidla již okamžikem podpisu kupní smlouvy (tj. dne 18. 11. 2022), neboť ve smlouvě nebylo ujednáno nic jiného. V daném případě současně nelze odhlížet od skutečnosti, že žalobkyně v dalším případném správním řízení objektivně nemůže doložit veškeré doklady vyžadované zákonem č. 56/2001 Sb., neboť ty má či v době po uzavření kupní smlouvy měl ve své dispozici žalovaný.

16. Požadované určení je tedy jediným způsobem, kterým se žalobkyně může mj. zprostit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s předmětným vozidlem, které již nevlastní, či povinnosti platit příspěvky do garančního fondu v případě neuzavření povinného ručení k takovému vozidlu. Jde rovněž o jediný způsob, jímž se žalobkyně může domáhat změny údajů v registru vozidel.

17. Ze všech vyložených důvodů bylo proto podané žalobě zcela vyhověno (výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, proti žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Ta spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (návrh ve věci samé) dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.