6 C 152/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno právně zastoupený Jméno žalobce , advokátkou se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A , r. č. Anonymizováno / Anonymizováno bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B , r. č. Anonymizováno / Anonymizováno bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozený dne Datum narození žalované C , r. č. Anonymizováno / Anonymizováno bytem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D , narozený dne Datum narození žalované D , r. č. Anonymizováno / Anonymizováno bytem Adresa žalované D 5. Jméno žalované E , narozená dne Datum narození žalované E , r. č. Anonymizováno / Anonymizováno bytem Adresa žalované E – Anonymizováno všichni právně zastoupeni Jméno dědice , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva k nemovité věci I. Určuje se, že vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který leží v katastrálním území , adresa, , je žalobce - Jihomoravský kraj, IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , s právem hospodaření se svěřeným majetkem pro , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, .II. Každý žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno žalobce, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobce se žalobou, podanou dne , datum, u podepsaného soudu (dále již „soud“), domáhal určení svého vlastnického práva k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který leží v katastrálním území (dále též „pozemek“) , adresa, , s právem hospodaření ve prospěch , právnická osoba, , se sídlem shora.

2. Podstatou tohoto určovací sporu je odstranění existujícího duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí k tomuto pozemku, a to ve prospěch žalobce, tj. aby žalobce byl v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník pozemku.

3. Žalobce v podané žalobě (ve stručnosti shrnuto) po skutkové stránce vylíčil, že s účinností od , datum, se stal vlastníkem věcí, s nimiž byla příslušná hospodařit tehdejší státní příspěvková organizace , podezřelý výraz, s , Anonymizováno, ve , jméno FO, , která se rovněž od uvedeného data podle zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách, stala příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. V době přechodu pozemku do vlastnictví žalobce vycházel žalobce z obsahu údajů plynoucích z listu vlastnictví (dále též „LV“) č. , hodnota, , kde ve vztahu k pozemku neprocházel duplicitní zápis vlastnického práva.

4. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje, které schválilo dne , datum, zřizovací listinu , právnická osoba, kraje (dále též „, právnická osoba, “), svěřilo do její správy mj. i předmětný pozemek. , právnická osoba, tak na pozemku vykonávala správu nemovitostí ve vlastnictví kraje, posléze právo hospodaření se svěřeným majetkem kraje.

5. Podle oznámení o opravě chyb v údajích v katastru nemovitostí ze dne , datum, , které vyhotovil , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále též „katastrální úřad“), byl doplněn v souboru popisných informací pozemek dosud evidovaný ve zjednodušené evidenci - parcely původ pozemkový katastr (PK) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v původním k. ú. , adresa, (dříve k. ú. , adresa, ) do katastru nemovitostí a nově byl označen jako pozemek katastru nemovitostí (KN) p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2 (na pozemku stojí stavba bez čp/če, obč. vyb., LV č. , hodnota, ) v k. ú. a obci , adresa, . Dále katastrální úřad založil nový LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , na který zapsal tento pozemek do duplicitního vlastnictví účastníků tohoto řízení.

6. Důvodem postupu katastrálního úřadu ad 5 bylo jeho zjištění v rámci digitalizace katastrální mapy, že mj. pozemek KN č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 - zastavěná plocha a nádvoří (na pozemku stojí stavba: bez čp/če, obč. vyb., na parcele p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV č. , hodnota, ) v k. ú. a obci , adresa, , je evidován na LV č. , hodnota, , kde je zapsáno vlastnické právo pro Jihomoravský kraj, hospodaření se svěřeným majetkem kraje - , právnická osoba, , a to k celku. Současně je vyjádřen mj. i pozemkem PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v původním k. ú. , adresa, (dříve k. ú. , adresa, ), který je evidován na LV č. , hodnota, v k. ú a obci , adresa, , kde je zapsán duplicitní zápis ve prospěch žalobců s jejich příslušnými spoluvlastnickými podíly, přičemž dalším duplicitními vlastníky je Česká republika - příslušnost hospodařit s majetkem státu - Úřad pro zastupování ve věcech majetkových a právo hospodařit s majetkem státu - , právnická osoba, „v likvidaci“ a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (1/1).

7. Při porovnávání mapy bývalého pozemkového katastru s digitální mapu bylo katastrálním úřadem zjištěno, že pozemek PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v původním k. ú. , adresa, , je již obsažen v části pozemku KN p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k ú. a obci , adresa, , tzn., že stejná část zemského povrchu je označena jako část pozemku KN p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a stále je vedena jako PK p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v původním k. ú. , adresa, . Zjištěný stav posoudil katastrální úřad jako chybný údaj katastru, a proto v souladu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona tento stav z úřední povinnosti opravil. Z důvodu zapsání neměřického záznamu č. , hodnota, došlo u pozemku KN p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ke změně výměry z původních , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 na nově evidovaných , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 a PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v původním k. ú. , adresa, byla zrušena.

8. Žalobce byl v době nabytí pozemku, tj. ke dni , datum, , a po celou dobu až do roku 2018, kdy příslušný katastrální úřad oznámil opravu chyb v údajích v katastru nemovitostí, v dobré víře, že mu pozemek patří; s pozemkem proto také nakládal a vykonával všechny atributy vlastnického práva, na rozdíl od žalovaných, případně jejich právních předchůdců. Žalobce měl pozemek v držbě od , datum, až do konce října 2018, tedy po dobu delší než 10 let, čímž vlastnické právo k němu vydržel.

9. Žalobce rovněž v žalobě odůvodnil svůj naléhavý právní zájem na této určovací žalobě (dosažení souladu právního stavu se stavem v katastru nemovitostí).

10. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě (na č. l. 136 a násl.) odmítli uplatněnou žalobní argumentaci a navrhli, aby soud tuto žalobu zamítl. Jejich zásadní námitkou je, že žalobce převzal nemovitý majetek, jehož předmětem byl pozemek, k němuž se vztahoval zápis duplicitního vlastnictví zapsaný na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Okolnost, že žalobce vycházel z jiného listu vlastnictví, kde tato duplicita zapsána nebyla, je zde bezpředmětná. Objektivně totiž žalobci musela být existence duplicitního zápisu vlastnického práva k dotčenému pozemku od počátku zřejmá. Nemůže současně obstát tvrzení žalobce o jeho dobré víře při držbě pozemku, nebyl-li o právních vadách informován předávající organizací, neboť tuto skutečnost nelze klást k tíži žalovaných, nýbrž k tíži právního předchůdce žalobce. Stát, tj. Česká republika, přitom nemohl nevědět, že jeho vlastnické právo k pozemku je zapsáno i na LV č. , hodnota, , a to již od r. 1997, respektive této nevědomosti se nemůže nyní dovolávat, a to tím spíše, že je v jeho kompetenci vedení evidence katastru nemovitostí.

11. V návaznosti na ad 10 žalovaní dále argumentovali, že nelze přisvědčit názoru žalobce, že vlastnické právo k pozemku vydržel, neboť jej měl v období od , datum, do konce října 2018 v držbě, tedy dobu delší než 10 let. Podle žalovaných na tento případ nelze použít právní úpravu vydržení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále též „obč. zák.“), ale je naopak nutné držbu posuzovat podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též „o. z.“), který neumožňuje, aby nepoctivý držitel vydržel vlastnické právo. Žalobce přitom nutno považovat za nepoctivého držitele, neboť z veřejného seznamu (evidence katastru nemovitostí) mohl a měl zjistit, jakož i vědět, že k pozemku bylo od počátku evidováno duplicitní vlastnické právo, a že tedy není jeho výlučným vlastníkem.

12. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

13. Podle stavu zápisů v katastru nemovitostí je žalobou v této věci k dotčenému pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který leží v k. ú. , adresa, , , jméno FO, , zapsáno duplicitní vlastnictví jak pro žalobce (s právem hospodaření se svěřeným majetkem kraje pro , právnická osoba, .) tak pro žalované coby spoluvlastníky s velikostí jejich spoluvlastnických podílů, a to pro žalovaného 1) id. 5/, Anonymizováno, , , Anonymizováno, žalovaného 2) id. 5/24, pro žalovaného 3) id. 5/24, pro žalovaného 4) id. 1/18 a pro žalovanou 5) id 1/9 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. , hodnota, na č. l. 12-13, což je ostatně mezi účastníky nesporné).

14. Dne , datum, tehdejší , podezřelý výraz, s , Anonymizováno, ve , jméno FO, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , s odkazem na § 1 zákona č. 290/2002 Sb. předala nabyvateli - Jihomoravskému kraji se sídlem shora, a to s účinností od , datum, , mj. nemovitý majetek, jehož předmětem byl též pozemek p. č. 3365/4 v k. ú. , adresa, (zjištěno z protokolu o předání a převzetí majetku státu na č. l. 14-16).

15. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, ke dni , datum, vyplývalo, že výlučným vlastníkem pozemku p. č. 3365/4 v k. ú. , adresa, je Česká republika, a že právo hospodaření s tímto majetkem státu náleží , podezřelý výraz, s , Anonymizováno, , adresa, (zjištěno z cit. výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 17-18).16. , právnická osoba, . byla zřízena zřizovací listinou vydanou Jihomoravským krajem ze dne , datum, , kdy součástí správy nemovité majetku byl i pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (zjištěno z cit. zřizovací listiny na č. l. 21-28).

17. S ohledem na ad 15 byl posléze v katastru nemovitostí, na LV č. , hodnota, , a to zcela jistě ke dni , datum, , jako výlučný vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, zapsán žalobce s tím, že správa k tomu pozemku náleží , právnická osoba, . (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 19-20).

18. Duplicitní vlastnictví bylo ve vztahu k , právnická osoba, . , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , a „ČR - Obec , adresa, “ evidováno ve vztahu (mj.) k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV č. , hodnota, , na který v rámci své obrany proti žalobě poukazují žalovaní (zjištěno z cit. výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 96-98, jakož i z dalšího výpisu na č. l. 99-100).

19. Dopisem ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , oznámil katastrální úřad dotčeným evidovaným vlastníkům pozemku, že v souboru popisných informací doplnil dosud evidovaný pozemek ve zjednodušené evidence - parcela původem pozemkový katastr č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, původní k. ú. , adresa, do katastru a nově jej označil jako pozemek parcelní číslo katastru nemovitostí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 758 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří (na pozemku stojí stavba: bez čp/če, obč. vybavenost, LV č. , hodnota, ). Dále katastrální úřad oznámil, že vyznačil duplicitní zápis vlastnictví, kdy na nově založený list vlastnictví č. , hodnota, zapsal pozemek p. č. KN 3365/37 o výměře 758 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří (na pozemku stojí stavba: bez čp/če, obč. vybavenost, LV 1524), v duplicitním zápisu vlastnictví ve prospěch nyní žalobce (s právem hospodaření se svěřeným majetkem kraje ve prospěch , právnická osoba, .) a žalovaných. Dále katastrální úřad vyznačil pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podle neměřického záznamu č. , hodnota, .20. , právnická osoba, oznámení ad 19 odůvodnil tím, že při správě katastru nemovitostí v rámci digitalizace katastrální mapy zjistil, že mj. pozemek p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří (na pozemku stojí stavba bez čp/če, obč. vybavenost, na parcele , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, ) v k. ú. , adresa, je evidován na LV č. , hodnota, , kde je zapsáno vlastnické právo ve prospěch Jihomoravského kraje s právem hospodaření se svěřeným majetkem ve prospěch , právnická osoba, . Dále katastrální úřad vyšel ze zjištění, že uvedený pozemek je současně vyjádřen mj. i pozemkem ve zjednodušené evidenci PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, původní k. ú. , adresa, , který je evidován na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , kde je zapsán duplicitní zápis vlastnictví mj. ve prospěch podílových spoluvlastníků - nyní žalovaných. Při porovnání zobrazení mapy bývalého pozemkového katastru s digitální katastrální mapou bylo katastrálním úřadem zjištěno, že pozemek , Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pův. k. ú. , adresa, je obsažen v části pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tzn. že stejná část zemského povrchu je označena jako část pozemku , Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pův. k. ú. , adresa, a zároveň jako část pozemku p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na základě tohoto zjištění katastrální úřad vyhotovil neměřický záznam č. , hodnota, pro doplnění pozemků ZE-PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pův. k. ú. , adresa, do katastru nemovitostí, a nově označený pozemek p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl zapsán v duplicitním zápisu vlastnictví ve prospěch předmětných spoluvlastníků, a to v souladu s obsahem nabývacích listin na nově založený list vlastnictví č. , hodnota, . Z důvodu zapsání neměřického záznamu č. , hodnota, , který sloužil k upřesnění duplicitního zápisu na LV č. , hodnota, , došlo u pozemku p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dosud evidovaném na LV č. , hodnota, , ke změně výměry z původních 3832 m2 na nově evidovaných 3074 m2 (doplněním pozemku , Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pův. k. ú. , adresa, ). V důsledku nově vytvořeného pozemku p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byla stavba bez čp/če, obč. vybavenost, vyznačena na parcelách č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (stavba je součásti pozemku), č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV č. , hodnota, ) a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV č. , hodnota, ). Takto zjištěný stav posoudil katastrální úřad jako chybný údaj, a proto ve smyslu katastrálního zákona tento stav z úřední povinnosti opravil, a současně na tento stav upozornil katastrální duplicitní vlastníky (zjištěno z cit. oznámení katastrálního úřadu na č. l. 101-104).

21. Mj. i na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , dříve pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byla na základě stavebního povolení bývalého , právnická osoba, , odboru výstavby a územního plánování ze dne , datum, , č. j. Výst. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , realizována přestavba bývalého skladu tehdejšího OÚNZ , adresa, na pavilon s 240 lůžky v areálu zdejší , podezřelý výraz, , přičemž na tuto stavbu bylo posléze vydáno kolaudační rozhodnutí týmž úřadem dne , datum, , č. j. Výst. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , in concreto ve věci: „přestavba a rekonstrukce bývalého skladu ZZ na pavilon 240 lůžek v areálu OÚNZ , adresa, - rehabilitace, LDN, odd. gynekologické, novorozenecké, šestinedělí, operační sály, šatny, sklady, výměníková stanice, rozvodna NN, kotelna.“ (zjištěno z cit. stavebního povolení na č. l. 117, z kolaudačního rozhodnutí na č. l. 118, z ortofotomapy na č. l. 158 a na č. l. 160, včetně neměřického záznamu na č. l. 106 s kopií katastrální mapy na č. l. 107 a s výkazem dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí ve vztahu k oznámení katastrálního úřadu o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí na č. l. 101-105).

22. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , IBAN, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , soud zjistil, že na pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dle PK v k. ú. , adresa, byl sice uplatněn restituční nárok, ale pozemek nebyl rozhodnutím tehdejšího Okresního pozemkového úřadu ve , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , oprávněným osobám vydán (zjištěno z cit. sdělení na č. l. 111).

23. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobou dotčený pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byl v říjnu 2018 nově označen Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to v souvislosti se zjištěním katastrálního úřadu při porovnávání zobrazení mapy bývalého pozemkového katastru s digitální katastrální mapou, kdy pozemek ZE - PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v původně vedeném katastrálním území , adresa, byl obsažen jako část pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ; panoval tedy do té doby stav, kdy stejná část zemského povrchu byla označena jako část pozemku ZE-PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, původní k. ú. , adresa, , a zároveň jako část pozemku p. č. KN č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Vlastnictví a držbu pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, realizoval žalobce a odvíjel od zákonného přechodu nemovitého majetku podle zákona č. 290/2002 Sb. od , datum, , aniž by mohl z listu vlastnictví, na kterém byl evidován tento pozemek, zjistit, že k této identické části zemského povrchu s ohledem na uvedené dvě evidenční linie plyne duplicitní vlastnictví, které zaregistroval až katastrální úřad a oznámil mj. žalobci v roce 2018. Teprve v roce 2018 byla tato duplicita vlastnictví řešena (z pohledu výhradně evidenčního v katastru nemovitostí) katastrálním úřadem formou oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí, kdy k nově označenému pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, bylo zapsáno duplicitní vlastnictví účastníků, a to v době - kdy z dále uvedených důvodů - žalobce po právu již nabyl originárním způsobem (vydržením) své výlučné vlastnické právo k tomuto pozemku.

24. Žaloba je důvodná.

25. Předně soud konstatuje, že žalobci dle § 80 o. s. ř. svědčí naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, neboť jejím smyslem a účelem je odstranění předmětného duplicitního vlastnictví tak, aby po právní moci tohoto rozsudku, jenž by představoval veřejnou vkladovou listinu, došlo katastrálním úřadem k výmazu žalovaných z katastru nemovitostí jako spoluvlastníků žalobou dotčeného pozemku, a od tohoto zápisu v katastru nemovitostí by byl jako výlučný vlastník zapsán žalobce s právem hospodaření k tomuto pozemku ve prospěch , právnická osoba, .

26. Zákon č. 290/2002 Sb. obsahoval v ustanoveních § 1 a 2 následující právní reglementaci:27. § 1 odst. 1: Dnem , datum, přecházejí z vlastnictví České republiky (dále jen "stát") do vlastnictví krajů věci, se kterými k 31. prosinci 2002 (dále jen "rozhodný den") byly příslušné hospodařit1) organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž funkci zřizovatele vykonávaly k rozhodnému dni okresní úřady (dále jen "zřizovatel"), pokud tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.28. § 1 odst. 2: Na jednotlivé kraje dnem , datum, zároveň přecházejí29. a) práva státu a jiné majetkové hodnoty, se kterými k rozhodnému dni byly příslušné hospodařit organizační složky státu uvedené v odstavci 1,30. b) závazky státu, u nichž organizační složky státu uvedené v odstavci 1 k rozhodnému dni zabezpečovaly úkoly podle zvláštního právního předpisu,2)31. c) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů,3) ve kterých za stát jednaly k rozhodnému dni organizační složky státu uvedené v odstavci 1.32. § 1 odst. 3: Na jednotlivé kraje dnem , datum, zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byly k rozhodnému dni příslušné hospodařit státní příspěvkové organizace uvedené v odstavci 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.33. § 1 odst. 4: Nabývajícím krajem je kraj, na jehož území4) mají organizační složky státu a státní příspěvkové organizace uvedené v odstavci 1 k rozhodnému dni své sídlo.34. § 2 odst. 1: Dnem , datum, se stávají organizační složky státu uvedené v § 1 organizačními složkami kraje. Do , datum, je kraj povinen přizpůsobit jejich dosavadní zřizovací listiny náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu.5)35. § 2 odst. 2: Dnem , datum, se stávají státní příspěvkové organizace uvedené v § 1 příspěvkovými organizacemi kraje. Příspěvkové organizace kraje zůstávají nositeli závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do , datum, je kraj povinen přizpůsobit jejich dosavadní zřizovací listiny náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu6) a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.

36. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále též „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

37. Jelikož - jak dále bude uvedeno - k vydržení vlastnického práva žalobce k pozemku došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je třeba podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. podmínky vydržení v posuzované věci posuzovat podle obč. zák. z r. 1964.

38. Podle § 129 odst. 1 o. z. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle odstavce 2 cit. par. držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

39. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

40. Podle § 132 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále již „obč. zák.“) vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

41. Podle § 134 odst. 1 o. z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odstavce 2 cit. par. takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Podle odstavce 3 cit. par. do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle odstavce 4 cit. par. pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

42. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.).

43. Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi – prvek subjektivní) a faktické ovládání věci – panství nad věcí (corpus possessionis – prvek objektivní). Faktickým ovládáním se nerozumí jen fyzické ovládání věci. Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí. Proto je držitelem pozemku i ten, kdo na něj fakticky dlouhou dobu nevstoupil, pokud se držby nechopí někdo jiný, a také ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv. detentora). Je však nezbytné, aby detentor věc fyzicky ovládal pro držitele a jeho jménem (například jako jeho nájemce). Důkazní břemeno, že tomu tak bylo, leží na tom, kdo tvrdí, že ten, kdo věc fyzicky ovládal, byl jeho detentorem. Držby věci se lze uchopit též její tradicí. Držitel se nemusí chopit držby věci sám, ale může jít o její nabytí zástupcem; není ani nutné fyzické převzetí věci držitelem. Držba tak může přejít prohlášením (učiněným výslovně i konkludentně) o tom, že osoba, která převádí věc, kterou jako vlastník drží, ji bude nadále držet pro nabyvatele jako její detentor z jiného právního důvodu (constitutum possessorium). V tomto případě nedojde ke změně ve fyzickém ovládání věci, její držba však přejde na nabyvatele [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 949 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, , právnická osoba, . Beck – dále jen „Soubor“)].

44. Je-li někdo zapsán ve veřejných knihách jako vlastník pozemku, nicméně pozemek fakticky (byť např. prostřednictvím detentora, který může být nájemcem či jiným uživatelem, odvozujícím své právo od knihovního vlastníka) neovládá, má tzv. knihovní držbu. Knihovní držba není skutečnou držbou a nepožívá ochrany [viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne , datum, , sp. zn. Rv I 75/31 (uveřejněné pod č. , hodnota, 629/1932 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ve věcech občanských, svazek XIV, ročník 1932, str. 515)]. Držba předpokládá skutečné, faktické ovládání věci (corpus possessionis) – [viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 1 328 v Souboru), či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupný na www.nsoud.cz), dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněné pod č. C 12 696 v Souboru), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupné na www.nsoud.cz)].

45. Zda jde v konkrétní věci podle obecných názorů a zkušeností o faktické ovládání věci, a je tak naplněn stav označovaný jako corpus possessionis, záleží vždy na úvaze soudu rozhodujícího v nalézacím řízení, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit jen v případě, že by byla zjevně nepřiměřená [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupné na www.nsoud.cz)].46. , adresa, víra je psychický stav držitele, kdy se takový držitel domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. , adresa, víra, že držiteli věc nebo právo náleží, se hodnotí objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je tak třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří [k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 1176 v Souboru)]. Držitel není „vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 50/04 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2001, č. , hodnota, , str. 152)].

47. Oprávněná držba se zakládá na omylu držitele, který se domnívá, že je vlastníkem držené věci nebo subjektem vykonávaného práva. Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Je třeba zdůraznit, že jde o opatrnost normální, obvyklou, posuzovanou z objektivního hlediska. Omyl držitele musí být omluvitelný. Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesahuje rámec běžného, obvyklého posuzování věcí, není omluvitelný. Držitel, který drží věc na základě takového omylu, může být sice v dobré víře, avšak nikoliv „se zřetelem ke všem okolnostem“, a proto nemůže být držitelem oprávněným. Omluvitelným omylem může být výjimečně i omyl právní [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 1481 v Souboru)].48. , adresa, víra držitele „se zřetelem ke všem okolnostem“ se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (publikovaný v časopise Právní rozhledy, 1997, č. , hodnota, , str. 587)]. Oprávněná držba se ovšem nemusí nutně opírat o existující právní důvod; postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus). Jde tedy o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 1067 v Souboru), či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupný na www.nsoud.cz)].49. , adresa, víra musí být dána po celou vydržecí dobu. , adresa, víra zaniká ve chvíli, kdy se držitel od kohokoli či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 1966 v Souboru), nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 5472 v Souboru)]. Není přitom rozhodné, zda vlastník, případně jiná osoba informující držitele o skutečném vlastnictví svá tvrzení doloží. Postačí, že jeho ingerence je způsobilá vyvolat u držitele pochybnosti o oprávněnosti držby [viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. C 4243 v Souboru)]. K těmto závěrům se Nejvyšší soud následně přihlásil v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněném pod č. C 15 046 v Souboru).

50. V posuzované věci lze u žalobce spojovat počátek jeho oprávněné držby k pozemku s okamžikem, kdy se stal katastrálním vlastníkem tohoto pozemku podle zákona č. 290/2002 Sb. ve vazbě na zřizovací listinu , právnická osoba, ., jejímž prostřednictvím byla tato oprávněná držba vykonávána bez přerušení až do roku 2018, kdy katastrální úřad v rámci digitalizace katastrální mapy zjistil shora již popsanou duplicitu vlastnictví k témuž pozemku.

51. Soud zcela přisvědčuje té části právní argumentace žalobce, který např. ve své replice ze dne , datum, k vyjádření žalovaných k žalobě (na č. l. 150-151) uvádí, že: „od data , datum, lze dovozovat počátek vydržecí doby, která skončila , datum, . Od , datum, začal žalobce pozemek skutečně, fakticky ovládat. Samotný zákon č. 290/2002 Sb. byl nabývacím titulem, o který žalobce opírá své vlastnické právo k předmětnému pozemku. Stav zápisů v katastru nemovitostí, konkrétně LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , neobsahoval žádné pochybnosti o vlastnickém právu státu k předmětnému pozemku. Žalobce neměl důvod zkoumat jiné listy vlastnictví, a to ani na začátku běhu vydržecí doby, ani v průběhu vydržecí doby.“52. Z dokazování vyplynulo, že žalobce od , datum, , kdy na základě předání a převzetí shora cit. zákonem získal do držby předmětný pozemek, byl až do oznámení chyby katastrálním úřadem stran údajů v katastru nemovitostí v dobré víře, že jde o pozemek v jeho vlastnictví. I když tedy nelze dohledat právní titul nabytí k pozemku, respektive k jeho části v původně vedeném katastru s jiným označením parcelního čísla u tehdejšího československého státu, nic to nemění na nastanuvší právním stavu, že žalobce oprávněnou držbou k tomuto pozemku od , datum, do , datum, originárním způsobem vydržel vlastnické právo k tomuto pozemku, když po celou tuto dobu právní předchůdci žalovaných či poté žalovaní neuplatňovali své právo k tomuto pozemku a byli tak v podstatě jeho katastrálními vlastníky s knihovní držbou.

53. V tzv. rozhodném období na tomto pozemku byl postaven objekt, který ke konci 80. let minulého století byl zásadním způsobem rekonstruován (přebudován a rozšířen) o celou řadu nových , podezřelý výraz, oddělení. Po celou tuto dobu se k pozemku nikdo z původních jeho vlastníků nyní právních nástupců na straně žalované nehlásil, neuplatňoval k němu své vlastnické právo.

54. Podle názoru soudu ovšem není třeba verifikovat poměry k pozemku jdoucí před , datum, , pakliže žalobci k němu svědčí na základě zákona č. 290/2002 nabývací titul, kdy od , datum, kontinuálně až do roku 2018 žalobce prostřednictvím , právnická osoba, . vykonával k němu oprávněnou držbu, v jejímž důsledku došlo k vydržení vlastnického práva k tomuto pozemku žalobcem. Žalobce byl přitom ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem předmětného pozemku. Je také současně správný názor žalobce (vyložený v jeho replice na č. l. 150-151), že: „Podstatné pro oprávněnou držbu je i skutečnost, že v konkrétním případě byly splněny podmínky uvedené v ust. § 1 zákona č. 290/2002 Sb. pro přechod majetku České republiky do vlastnictví Jihomoravského kraje, včetně konkrétního pozemku…Žalobce se tak ujal držby pozemku v přesvědčení, že ho nabyl do vlastnictví podle zákona č. 290/2002 Sb., v žádném případě se žalobce nezmocnil držby pozemku ‚lstí, podvodem či násilím‘“.

55. Nelze přitom přisvědčit argumentaci žalovaných, že žalobci musela být existence duplicitního zápisu vlastnického práva k dotčenému pozemku od počátku zřejmá. Ostatně již v roce 2018 z úřední činnosti vzešlá aktivita katastrálního úřadu, která nakonec dospěla k oznámení dotčeným účastníkům o existenci duplicitního zápisu k nově vytvořenému (a nyní žalobou dotčenému) pozemku p. č. 3365/37 v k. ú. , adresa, , v podstatě „prokazuje“, že tato okolnost duplicitního vedení evidence téhož zemského povrchu v podobě rozdílných parcel v PK a KÚ, žalobci známa být nemohla. Ze všech podkladových listin, které pak byly spojovány se zákonným přechodem nemovitého majetku na žalobce s právem hospodaření ve prospěch , právnická osoba, ., se nepodává odkaz na žádný list vlastnictví, v němž by taková duplicita vlastnictví procházela. Přitom Jihomoravský kraj nelze ztotožňovat se státem, který dle nesprávného názoru žalovaných mohl a měl vědět, že taková evidenční vlastnická duplicita existuje.

56. Žalobci tudíž nelze k jeho tíži připisovat případnou nečinnost ve věci náležité verifikace vlastnických vztahů k předmětnému pozemku, pakliže z listu vlastnictví, na kterém byl v době přechodu nemovitého majetku ze státu na žalobce uveden též pozemek p. č. 3365/4 v k. ú. , adresa, , z nějž pak v roce 2018 katastrální úřad odvozoval též existenci nyní žalobou dotčeného pozemku, žádná duplicita vlastnictví nevyplývala.

57. K další námitce žalovaných (v jejich vyjádření na č. l. 138), že žalobce byl v postavení nepoctivého držitele, nutno uvést, že otázku vydržení žalobcova práva k pozemku - jak již shora bylo uvedeno - bylo nezbytné posuzovat podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., nikoliv podle nynějšího civilního kodexu (zákona č. 89/2012 Sb.). Proto tvrdí-li žalovaní, že žalobce mohl z veřejného seznamu, tj. evidence katastru nemovitostí, zjistit a vědět, že k předmětnému pozemku bylo od počátku evidováno duplicitní vlastnické právo, a že tedy žalobce není výlučným vlastníkem tohoto pozemku, přehlížejí základní fakt, a to, že pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byl vytvořen až v důsledku ingerence katastrálního úřadu v roce 2018, při zjištění nesouladu mezi evidencí pozemků ZE-PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pův. k. ú. , adresa, a pozemku p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy teprve v důsledku zapsání neměřického záznamu došlo teprve k vyznačení duplicity na nově vytvořeném pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Z toho současně plyne, že žalobce jako veřejnoprávní korporace, kterou je třeba odlišovat od státu, o těchto skutečnostech vědět nemohl, neboť ty vyplynuly až z prováděných úkonů katastrálního úřadu, jenž chybné údaje zjistil při porovnávání zobrazení mapy bývalého PK s digitální katastrální mapou, a to již v době, kdy žalobce v důsledku shora popsaného vydržení originárním způsobem nabyl vlastnické právo k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

58. Za této situace proto soud podané určovací žalobě vyhověl, tedy určil, že vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je žalobce s právem hospodaření ve prospěch , právnická osoba, ., což je odůvodněno předmětnou zřizovací listinou uvedené , podezřelý výraz, , jíž byl vymezen do správy i nemovitý majetek, jehož součástí je také pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

59. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný a má tudíž vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení.

60. Jelikož pro takový případ žalovaní (prostřednictvím svého právního zástupce) v závěrečném návrhu při jednání konaném před soudem dne , datum, požádali, aby soud aplikoval postup dle § 150 o. s. ř., tj. mimořádně nepřiznal žalobci vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, bylo povinností soudu se nejprve s touto aplikační námitkou žalovaných vypořádat.

61. Podle názoru soudu v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro mimořádné nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci. Předně žalovaní nijak neprokázali, že by se takovou úhradou měli ocitnout v nějaké tíživé sociální či finanční (majetkové) situaci, respektive, že by již pro jejich špatné majetkové poměry se soud takovou aplikační úvahou měl zabývat.

62. Pokud žalovaní poukazovali na kontext této věci ve vazbě na okolnost, že ve vztahu k původním pozemkům nemohli uplatnit své právo podle restitučních předpisů, kdy k jejich zabrání fakticky došlo pravděpodobně před obdobím, na které se restituční předpisy vztahují, pak ani tuto okolnost nelze považovat za hodnou pro mimořádnou aplikaci § 150 o. s. ř. (nepřiznání žalobci náhrady nákladů řízení). Dominuje zde totiž okolnost, že před zahájením sporu v této věci žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně relevantně vyzval žalované ke zjednání nápravy formou uzavření souhlasného prohlášení, a to s vyloženým skutkovým popisem okolností, který byl obsažen v připojeném konceptu souhlasného prohlášení. Žalovaní tak mohli a měli předpokládat, že pokud nepřistoupí k uzavření předmětného prohlášení, bude panovat mezi žalobcem a jimi spor, který bude nutné řešit jedině soudní cestou.

63. Za této procesní situace proto soud dospěl k závěru, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro mimořádnou aplikaci § 150 o. s. ř., v jejímž důsledku by úspěšnému žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči procesně neúspěšným žalovaným.

64. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

65. Žalobce má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , která se sestává z následujících položek:

66. Odměna právního zástupce (advokáta) žalobce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za celkem , hodnota, úkonů právní služby po , částka, [vypočteno z tarifní hodnoty ve výši , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a) AT], a to za úkony: 1. převzetí a příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3. účast právní zástupkyně žalobce při jednání konaném před soudem dne , datum, v čase od 9:00 hod. do 10:31 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 4. replika ze dne , datum, k vyjádření žalovaných (na č. l. 150) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 5. účast právní zástupkyně žalobce na jednání konaném dne , datum, v čase od 9:00 hod. do 9:48 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. odměna celkem ve výši , částka, .

67. Náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT - 5 x , částka, , tj. celkem , částka, .

68. Cestovné spočívající v použití osobního automobilu [zn. TOYOTA AVEWNSIS, RZ , SPZ, , při prům. spotřebě 8,4 l BA/100 km] právní zástupkyní žalobce k dvěma soudním jednáním ad 66, při celkovém počtu ujetých kilometrů (, adresa, , sídlo právní zástupkyně žalobce - , adresa, , soud - jedna cesta tam a zpět: 44 km) 88 km činí podle výpočtové aplikace Justtarif částku ve výši , částka, , když náhradu za ztrátu času právní zástupkyně neúčtovala.

69. Částka odpovídající 21 % za položky ad 66 až 68 (tj. 21 % z , částka, ) činí , částka, .

70. Výrokem II. soudu proto rozhodl, že každý žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, : 5 =) , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.