6 C 196/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A se sídlem Adresa žalobce A právně zastoupený anonymizováno , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované právně zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou se sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 52 889,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 43 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 43 710 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení další částky ve výši 9 179,10 Kč, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 52 889,10 Kč za období od 26. 12. 2020 do 18. 9. 2023, a o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 9 179,10 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 138,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , anonymizováno, , advokáta se sídlem , adresa, .

IV. Svědkovi , jméno FO, , narozenému dne , datum, , bytem , adresa, , se přiznává svědečné, a to náhrada ušlé mzdy za 1 den ve výši 1 540,40 Kč (hrubého), která mu bude (po zákonných srážkách sociálního a zdravotního pojištění) vyplacena z účtu Okresního soudu ve Vyškově na účet svědka: , č. účtu, , a to do 30 dnů ode dne právní moci (tohoto výroku) rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice na účet Okresního soudu ve Vyškově částku 723,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice na účet Okresního soudu ve Vyškově částku 816,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, podanou zdejšímu soudu (dále již „soud“) dne 18. 9. 2023, domáhal po žalované zaplacení částky 52 889,10 Kč s příslušenstvím z následujících důvodů.

2. Žalobce provedl pro žalovanou dílo – přípravné práce před realizací projektu „, anonymizováno, “. Konkrétně se jednalo o vyklízecí a přípravné práce, přistavení kontejneru, geodetické zaměření, hydrogeologický průzkum, architektonickou studii a inženýrskou činnost. Účastníci se dohodli na předmětu a ceně díla, o čemž svědčí zjišťovací protokol č. 1, kterým žalovaná potvrdila převzetí prací za vzájemně dohodnutou cenu. Na základě této skutečnosti žalobce vystavil k tíži žalované fakturu č. , hodnota, na částku 52 889,10 Kč splatnou dne 25. 12. 2020. Jelikož žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobci uvedenou částku nezaplatila, žalobce se zaplacení této částky domáhá soudní cestou.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě (sepsaném jejím tehdejším právním zástupcem) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci s tím, že v dané věci není pasivně věcně legitimována, a již z tohoto důvodu by proto žaloba měla být zamítnuta. Žalovaná nikdy nejednala s žalobcem o žádné smlouvě o dílo a zhotovení díla si tak u žalobce neobjednala. Žalované je známo, že s žalobkyní ohledně smlouvy o dílo jednal pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , bytem , adresa, , což podle žalované prokazuje i předmětná e-mailová korespondence, kterou žalovaná ke svému vyjádření připojila. Podle žalované byl to právě pan , jméno FO, , který učinil v e-mailu ze dne 25. 8. 2020 objednávku stavebních prací a následně komunikoval s žalobcem ohledně ukončení prací na základě smlouvy o dílo, a řešil s žalobcem také zjišťovací protokol. Následně došlo k tomu, že pan , jméno FO, žalované sdělil, že protokol i faktura mají být vystaveny na její jméno, jelikož pan , jméno FO, finančními prostředky pro úhradu ceny za dílo zřejmě nedisponoval. Po vystavení protokolu pan , jméno FO, pouze předložil celou záležitost žalované jako již vyřízenou věc a požadoval po ní podpis protokolu. Celá záležitost byla žalované předestřena tak, že pan , jméno FO, její nemovitost budoucími stavebními pracemi výrazně zhodnotí a k tomu potřebuje pouze její podpis. Žalovaná, v té době v partnerském vztahu s panem , jméno FO, , kdy mu zcela důvěřovala, předložený protokol podepsala. V této souvislosti ovšem žalovaná uvádí, že do podpisu protokolu byla vmanipulována a natlačena panem , jméno FO, . Kromě toho žalovaná má pochybnosti o rozsahu sjednaných a předaných prací, kdy např. z e-mailové korespondence ze dne 25. 8. 2020 mezi panem , jméno FO, a žalobcem plyne, že pan , jméno FO, objednal práce zde uvedené, v nichž ale není zmínka o „inženýrské činnosti“, která byla v protokolu vyčíslena na částku 3 750 Kč. Žalovaná dále zpochybňuje žalobcem vyúčtované vyklízecí práce, neboť skutečný stav nemovitostí svědčí o opaku. Žalovaná má pochybnosti o rozsahu skutečně provedených prací žalobcem. Žalovaná dále zpochybňuje výši celkové ceny díla, neboť v protokolu se uvádí, že: „cena celkem za stavbu bez DPH činí 43 710 Kč“. Přitom z protokolu vyplývá, že tato cena by měla být rovněž i cenou konečnou, když nikde v protokolu není uvedena celková částka včetně DPH. Kdyby žalovaná skutečně byla stranou smlouvy, nacházela by se v pozici spotřebitele a slabší strany. Ohledně žalobcem nedůvodně navyšované ceny o DPH pak žalovaná argumentuje též usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 23 Cdo 162/2021, v němž byl mj. vyložen právní názor, že žádný právní předpis neopravňuje prodávajícího „navýšit“ dohodnutou kupní cenu o DPH, a dále, že jestliže smlouva stanoví konečnou cenu, nelze přenášet odpovědnost za odvedení DPH státu na kupujícího. Podle žalované stejná argumentace je uplatnitelná i na smlouvu o dílo.

4. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

5. Z vyjádření žalované k žalobě soud vzal za zjištěné skutkové tvrzení žalované o tom, že v předmětnou dobu byl pan , jméno FO, , gen. shora, partnerem žalované a „pomáhal žalované se správou nemovitostí.“6. Z výslechu svědka , jméno FO, , jakož i z jeho e-mailové korespondence (na č. l. 21 a násl.), soud zjistil, že svědek pro žalovanou zajišťoval přípravu na uvažovanou výstavbu několika objektů na zahradě v , Anonymizováno, (žalovaná při výslechu uvedla, že se jednalo o pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , ovšem z veřejného náhledu do katastru nemovitostí je zřejmé, že tyto pozemky v katastru zapsány nejsou, pouze pozemek p. č. , hodnota, v témže katastrálním území, jehož vlastnicí je žalovaná), a v tomto směru byl v jednání s žalobcem, u kterého v zastoupení žalované objednal provedení díla – práce, které jsou shora specifikovány v žalobě. Podle svědka žalovaná na tomto pozemku uvažovala zrealizovat meditační centrum a postavit 2 až 4 dřevostavby.

7. V návaznosti na ad 6 poté žalovaná dne 30. 11. 2020 podepsala se zástupcem žalobce tzv. zjišťovací protokol č. 1 o provedených pracích, který prokazuje, že žalobce pro žalovanou provedl dílo, které předal žalované a žalovaná toto dílo si od žalobce převzala. Předmětem zhotoveného a žalované předaného díla byly následující položky: 1. vyklízecí a přípravné práce za částku 4 960 Kč, 2. kontejner (přistavení, odvoz, likvidace obsahu) za částku 3 500 Kč, 3. geodetické zaměření za částku 12 500 Kč, hydrogeologický průzkum vrtů za částku 14 000 Kč, 5. architektonická studie za částku 5 000 Kč, a 6. inženýrská činnost za částku 3 750 Kč, celkem tedy cena díla ve výši 43 710 Kč. Ze zjišťovacího protokolu plyne a soud má za zjištěné, že žalobce i žalovaná shodně prohlásili (a svými podpisy toto prohlášení stvrdili), že: „objem prací uvedený v tomto protokolu odpovídá zjištěné skutečnosti.“ Stran ceny díla bylo v tomto protokolu dále uvedeno, že: „současně tímto zhotovitel (roz. žalobce) předává a objednatel (roz. žalovaná) přejímá práce a dodávky dílčího plnění uvedené na tomto protokolu ke dni 30. 11. 2020, a to bez závad a za ceny uvedené v tomto protokole.“8. Soud dále z provedeného dokazování zjistil, že účastníci se na navýšení ceny díla ad 7 o DPH nedohodli.

9. Žalobce dopisem ze dne 5. 9. 2023 (na č. l. 6) vyzval žalovanou k zaplacení částky ve výši 52 889,10 Kč, tj. k uhrazení ceny díla ad 7 včetně DPH, a to nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy, na označený bankovní účet žalobce. Tato výzva byla formou datové zprávy doručena elektronicky do datové schránky žalované dne 9. 9. 2023, která se v 9:23:55 hod. do této své datové schránky přihlásila a objektivně se tak mohla seznámit (přečíst si) text uvedeného dopisu mající charakter předžalobní výzvy (kopie datové schránky je na č. l. 7).

10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná prostřednictvím svého tehdejšího partnera pana , jméno FO, , gen. shora, si u žalobce objednala provedení díla na svém pozemku (pravděpodobně na p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ). Jednalo se o vyklízecí a přípravné práce, přistavení kontejneru a jeho následný odvoz s likvidací jeho obsahu, geodetické zaměření, hydrogeologický průzkum, architektonická studie a inženýrská činnost. Dne 30. 11. 2020 bylo dílo žalobcem předvedeno a žalovanou převzato, o čemž byl oběma účastníky sepsán, respektive podepsán tzv. zjišťovací protokol, v němž bylo současně výslovně uvedeno, že celková cena díla činí částku ve výši 43 710 Kč. Do převzetí díla práce s žalobcem koordinoval a potřebné záležitosti za žalovanou v jejím zastoupení činil pan , jméno FO, , který zčásti zasílal ohledně této věci na vědomí žalované e-mailovou korespondenci, kterou vedl se zástupcem žalobce.

11. Soud poté dospěl k závěru, že žaloba je do co částky 43 710 Kč s požadovaným příslušenstvím – úrokem z prodlení z této částky od 19. 9. 2023 do zaplacení důvodná; ve zbytku žaloba důvodná není a musela být zamítnuta.

12. Právní posouzení zjištěného skutku je následující:

13. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

14. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

15. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

16. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předveden jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

17. V posuzované věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení prací uvedených v ad 10 žalobcem (dodavatelem) pro žalovanou (objednatele). Soud neuvěřil žalované, že smlouvu o dílo s žalobcem neuzavřela a že zjišťovací protokol ze dne 30. 11. 2020 podepsala v důsledku manipulace ze strany jejího tehdejšího partnera a jeho nátlaku. I kdyby však k žalovanou tvrzenému nátlaku došlo, respektive i kdyby snad žalovaná byla k takovému právnímu jednání přinucena hrozbou tělesného nebo duševního násilí, nejednalo by se ve smyslu § 587 odst. 1 o. z. o absolutní neplatnost takto případně učiněného právního jednání, nýbrž by šlo o právní jednání relativně neplatné, jehož neplatnost by žalovaná musela právně relevantním způsobem (posléze) namítnout, což žalovaná neučinila, respektive takovou okolnost žalovaná v řízení ani netvrdila. Proto je již v důsledku uvedeného zbytečné se tímto tvrzením žalované dále zabývat, neboť tato (v rámci obrany žalované) učiněná tvrzení jsou pro právní posouzení zjištěného skutkového závěru zcela bezcenná.

18. Podepsala-li žalovaná společně se zástupcem žalobce zjišťovací protokol s tím, že v něm byl uveden předmět provedeného díla, jeho cena, jakož i okolnost, že žalobce dílo žalované předal a žalovaná dílo převzala bez výhrad, pak účastníci postupovali zcela příkladně, neboť všechny právně rozhodné okolnosti týkající se díla učinili nespornými. K obraně žalované nutno jen dodat, že sama žalovaná při jednání před soudem uvedla, že dlouhodobě podniká v předmětu činnosti finančního poradenství, takže lze u ní presumovat vyšší míru právního vědomí a předvídatelnosti týkající se právního jednání a smluvních kontraktů (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2021, sp. zn. 24 Cdo 411/2021).

19. Neboť dílo shora si žalovaná dne 30. 11. 2020 převzala, respektive neboť dílo bylo provedeno, vzniklo žalobci právo na zaplacení ceny tohoto díla.

20. Pokud jde o cenu díla, zjišťovací protokol výslovně uvádí, že cena díla činí částku 43 710 Kč, a na straně druhé neobsahuje žádné ujednání, z něhož by bylo možné dovozovat, že součástí ceny díla je i částka odpovídající DPH, kterou má žalobce zaplatit státu. V tomto směru soud plně přisvědčuje obraně, jak ji žalovaná uvedla již ve svém vyjádření k žalobě, a to včetně jejího odkazu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 23 Cdo 162/2021, který v odůvodnění cit. rozhodnutí zaujal následující právní názor.21. „Námitka dovolatelek, že otázka navýšení ceny díla (kupní ceny) o daň z přidané hodnoty, jež byla Nejvyšším soudem posouzena v jeho rozsudku ze dne 7. 8. 2012, sp. zn. 32 Cdo 1059/2011, má být dovolacím soudem posouzena jinak, přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu platí, že pro rozsah povinnosti kupujícího zaplatit prodávajícímu kupní cenu dohodnutou ve smlouvě není vůbec rozhodné, zda dohodnutá kupní cena zahrnuje či nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Podle § 448 odst. 1 obch. zák. má prodávající právo na zaplacení pouze dohodnuté kupní ceny, a to bez ohledu na to, zda zahrnuje či nezahrnuje daň z přidané hodnoty, když žádný právní předpis neopravňuje prodávajícího „navýšit“ dohodnutou kupní cenu o daň z přidané hodnoty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 626/2010). Jak vyplývá i z dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 3. 4. 2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002, rozsudek ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. 32 Odo 270/2004, rozsudek ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4345/2008, či usnesení ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3573/2007), je třeba důsledně odlišovat dva vztahy: vztah mezi státem a plátcem daně z přidané hodnoty v rovině veřejného práva a vztah mezi účastníky smlouvy v rovině soukromého práva. Zatímco z hlediska veřejného práva (ukládajícího povinnost plátci daně odvést státu v zákonem stanovených případech daň z přidané hodnoty) je podstatné, zda předmětné plnění podléhá dani z přidané hodnoty a kdo je jejím plátcem, z hlediska soukromého práva je podstatné pouze to, zda mezi účastníky smlouvy byla kupní cena sjednána jako cena konečná, či zda ze smlouvy plyne, že kupující je povinen hradit ke sjednané ceně navíc ještě další částky. Jestliže smlouva neobsahuje závazek kupujícího zaplatit ke kupní ceně i daň z přidané hodnoty, resp. jestliže smlouva stanoví konečnou cenu, nelze přenášet odpovědnost za odvedení daňe z přidané hodnoty státu na kupujícího. Od této své rozhodovací praxe nemá dovolací soud důvod se jakkoliv odchylovat, přičemž dovolání nepřináší pro takovou judikaturní odchylku ani jakékoliv přiléhavější argumenty. Pro úplnost Nejvyšší soud pak podotýká, že od uvedené rozhodovací praxe se neodchýlil ani odvolací soud, jestliže v projednávané věci považoval za stěžejní zjištění, zda mezi účastnicemi vznikl závazek žalobkyně zaplatit vedle ceny díla také daň z přidané hodnoty.“22. Lze rovněž přisvědčit argumentu žalované i potud, že rozhodnutí dovolacího soudu ad 21 je přiměřeně uplatnitelné i pro poměry smlouvy o dílo.

23. Z vyloženého plyne, že jestliže mezi účastníky nebylo ujednáno, že součástí ceny díla bude také DPH, pak je třeba vycházet z obsahu zjišťovacího protokolu a v něm tehdy účastníky nesporně konstatované (sjednané) ceny díla ve výši 43 710 Kč, k níž se v žádné další části textu cit. protokolu nevztahuje žádné ujednání, žádná formulace, z níž by bylo možno dovozovat, že k této částce je žalobce oprávněn při fakturaci (vyúčtování) připočítat ještě částku odpovídající příslušné výši DPH.

24. S ohledem na ad 23 proto soud žalobci přiznal jistinu ve výši 43 710 Kč coby žalovanou dlužnou částku za neuhrazenou cenu díla žalobci.

25. V návaznosti na shora uvedené právní závěry bylo nutno žalobu ohledně jistiny ve výši 9 179,10 Kč, představující DPH, zamítnout.

26. Pokud jde o žalobou uplatněné příslušenství – úrok z prodlení ze žalované částky, soud vycházel z následujícího právního posouzení.

27. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

29. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (tj. v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. V posuzovaném případě žalobce stanovil datum splatnosti dluhu žalované ve výši 52 889,10 Kč na 25. 12. 2020, a poté dopisem – předžalobní výzvou ze dne 5. 9. 2023 – tuto lhůtu k plnění dluhu žalované ještě prodloužil do 7 dnů ode dne doručení této výzvy žalované, a to na označený bankovní účet.

32. Z doručenky datové zprávy na č. l. 7 plyne, že předžalobní výzva ad 31 byla žalované doručena dne 9. 9. 2023, a jelikož žalobcem žalované prodloužená sedmidenní lhůta k plnění dluhu připadla na sobotu dne 16. 9. 2023, bylo posledním dnem této sedmidenní lhůty dle § 607 o. z. (stanovící, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující) pondělí dne 18. 9. 2023. Do pondělí dne 18. 9. 2023 tedy žalovaná mohla řádně plnit dluh žalobci, což však neučinila.

33. S ohledem na ad 32 se žalovaná dnem 19. 9. 2023 ocitla v postavení dlužníka v prodlení, a to s částkou – jak shora dospěl soud – ve výši 43 710 Kč; od tohoto dne vznikl žalobci vůči žalované nárok na příslušenství – úrok z prodlení z částky 43 710 Kč. Z tohoto důvodu proto soud s přihlédnutím k výše cit. právní úpravě přiznal žalobci vůči žalované právo na úrok z prodlení z dlužné částky (ovšem pouze jen) ve výši 43 710 Kč, a (pouze jen) ve výši 8,25 % p. a. z cit. částky, neboť v tomto směru byl soud vázán žalobním petitem a nemohl žalobci přiznat úrok vyšší (k předmětnému datu zákonný úrok z prodlení), ani nemohl žalobci prostřednictvím procesního poučení signalizovat, aby ohledně výše úroku z prodlení změnil žalobní petit, neboť by se již jednalo o nepřípustné hmotněprávní poučení účastníka, což je ve sporném civilním řízení zapovězeno.

34. S přihlédnutím k výše uvedenému tak bylo nutné žalobu o zaplacení další částky ve výši 9 179,10 Kč, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 52 889,10 Kč za období od 26. 12. 2020 do 18. 9. 2023, a o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 9 179,10 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, zamítnout, jak se podává z výroku II. tohoto rozsudku.

35. Pro posouzení míry procesního úspěchu žalobce bylo nebytné též zohlednit okolnost částečného zamítnutí žaloby ohledně částky 9 179,10 Kč a dále požadovaného příslušenství (úroku z prodlení z dlužné částky) za shora vymezené období. Aby soud docílil přesného stanovení míry procesního úspěchu žalobce, bylo nezbytné k žalobci přisouzené jistině připočítat přisouzené kapitalizované příslušenství ke dni vydání tohoto rozsudku, a současně zohlednit dílčí úspěch žalované ohledně částečného zamítnutí žaloby v rozsahu žalobcem nedůvodně požadované částky 9 179,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. jednak z částky 52 889,10 Kč za období od 26. 12. 2020 do 18. 9. 2023 (viz ad 33), a dále úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 9 179,10 Kč za období od 19. 9. 2023 do 8. 4. 2024.

36. V případě žalobce tedy bylo nezbytné z hlediska posouzení míry jeho procesního úspěchu zohlednit, že žalobce byl úspěšný stran jistiny co do její výše 43 710 Kč, a dále stran příslušenství – úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z cit. částky za kapitalizované období od 19. 9. 2023 do (vyhlášení rozsudku v této věci dne) 8. 4. 2024, což činí částku 2 005,57 Kč; součet těchto částek tak činí hodnotu ve výši 45 715,57 Kč představující úspěch žalobce.

37. V případě žalované soud stran posouzení míry jejího dílčího úspěchu v tomto řízení zohlednil, že ohledně jistiny – částky ve výši 9 179,10 Kč byla žaloba zamítnuta, zamítnut byl rovněž požadavek žalobce na přisouzení příslušenství – úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 52 889,10 Kč za (pro poměry posouzení míry úspěchu, respektive neúspěchu toho kterého účastníka z hlediska rozhodnutí o náhradě nákladů řízení) kapitalizované období od 26. 12. 2020 do 18. 9. 2023, což činí částku ve výši 11 918,52 Kč. A konečně byl také zamítnut požadavek žalobce na přisouzení příslušenství – úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 9 179,10 Kč za kapitalizované období od 19. 9. 2023 do 8. 4. 2024, což činí částku ve výši 421,16 Kč; součet částek (9 179,10 Kč + 11 918,52 Kč + 421,16 Kč =) činí částku ve výši 21 518,78 Kč, jež představuje míru dílčího úspěchu žalované v tomto sporu.

38. Z ad 36 a 37 tedy plyne, že v poměru zjištěných hodnot (po kapitalizaci příslušenství z předmětných pohledávek) byl žalobce úspěšný v rozsahu 53 %, kdežto žalovaná byla úspěšná v rozsahu 47 %, což znamená, že při poměření těchto výsledků žalobce byl v konečném důsledku úspěšný pouze v rozsahu 6 %, pročež právě v rozsahu pouhých 6 % mu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. (stanovící, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo) náleží vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení.

39. Náklady řízení (v rozsahu 6 %) žalobce činí celkem částku ve výši 1 138,40 Kč a sestávají se z následujících položek.

40. Odměna advokáta vypočítaná z tarifní hodnoty ve výši 52 889,10 Kč dle dále uvedených ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právní služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za celkem 3 úkony právní služby (dle § 8 ve vztahu k § 7 bodu 5 AT) po 3 220 Kč a 1 úkon právní služby v poloviční sazbě, tj. ve výši 1 610 Kč [1. převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. (úkon právní služby v poloviční sazbě ve výši 1 610 Kč) předžalobní výzva ze dne 5. 9. 2023 (na č. l. 6) dle § 11 odst. 1 písm. h) AT, 3. sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 4. účast právního zástupce žalobce při jednání před soudem konaném dne 27. 3. 2024 v čase od 9:00 hod. do 10:35 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) AT – viz protokol o tomto jednání na č. l. 39 a násl.], tj. odměna celkem (3 x 3 220 Kč + 1 610 Kč =) 11 270 Kč.

41. Náhrada hotových výdajů – za 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 200 Kč.

42. Cestovné (za pohonné hmoty a opotřebení) za použití osobního automobilu zn. , Anonymizováno, RZ , SPZ, (dále již „OA“) právním zástupcem žalobce k soudnímu jednání ad 40, při průměrné spotřebě paliva OA 5,8 l/NM, při počtu najetých kilometrů (, adresa, a zpět) 80 km – cestovné ve výši (přiznáno ve výši účtované právním zástupcem žalobce) 624 Kč (dle aplikace Justtarif cestovné vypočtené dle uvedených údajů činí 627,56 Kč).

43. Náhrada dle ad 42 za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT dle ad c) (4 půlhodiny po 100 Kč) v celkové výši 400 Kč.

44. Částka odpovídající 21 % DPH z ad 40 až 43 (tj. 21 % z částky 13 494 Kč) ve výši 2 833,74 Kč.

45. Zaplacený soudní poplatek ve výši 2 645 Kč.

46. Součet položek ad 40 až 45 činí celkem částku 18 972,74 Kč, přičemž 6 % z této částky dle ad 39 činí částku ve výši (po zaokrouhlení) 1 138,40 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci, a to dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.

47. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

48. V tomto řízení soud vyslechl svědka , jméno FO, , gen. shora, který dle § 139 odst. 1 o. s. ř. uplatnil právo na náhradu ušlé mzdy. Svědek soudu předložil potvrzení svého zaměstnavatele – , Anonymizováno, ., se sídlem , adresa, , z něhož soud zjistil, že průměrný hrubý hodinový výdělek svědka činí 192,55 Kč. S přihlédnutím k tomu, že svědek byl soudem předvolán k výslechu na 10.00 hod., byla svědkovi přiznána výrokem shora náhrada ušlé mzdy za 1 den v celkové výši 1 540,40 Kč (hrubého), která mu bude (po zákonných srážkách sociálního a zdravotního pojištění) vyplacena z účtu Okresního soudu ve Vyškově na svědkem označený jeho bankovní účet.

49. Částka ad 48 ve výši 1 540,40 Kč pak představuje náklad státu, který jsou účastníci dle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle poměru svého procesního (ne)úspěchu nahradit státu. Žalobce byl neúspěšný ve sporu v rozsahu 47 %, což (z částky 1 540,40 Kč) představuje částku 723,99 Kč, kterou je povinen zaplatit státu, jak uvedeno ve výroku shora. Naopak neúspěch žalované je představován 53 %, což (z částky 1 540,40 Kč) představuje částku 816,41 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit státu, jak je rovněž uvedeno ve výroku shora.