6 C 236/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A právně zastoupený Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Lidická 693/5a, 602 00 Brno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované právně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Hlinky 155/86, 603 00 Brno o určení vlastnictví k pozemku

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, tak, jak je vyznačen v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 11. 8. 2023, vypracovaném oprávněným zeměměřickým inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Určuje se že stavba sklepa, jež je předmětem stavebního řízení u , právnická osoba, ve Vyškově, stavebního úřadu, pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, nezasahuje do pozemku st. p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 58 034,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám , Jméno žalobce B, , advokáta se sídlem , adresa, .

IV. Každému z účastníků se vrací přeplatek na záloze na znalečném ve výši 427,50 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit doplatek na soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od doručení tohoto rozsudku, v kolcích na připojeném tiskopise nebo na účet soudu č. ú.: , č. účtu, , VS , var. symbol, . 1. [Žaloba] Žalobce se žalobou, podanou u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne 8. 9. 2022, domáhal původně určení, že je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území (dále též „k. ú.“) , adresa, (dále též „pozemek st. p. č. , hodnota, “), tak jak je vyznačen v označeném vytyčovacím náčrtu, který vypracovala obchodní korporace , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , a jak vyplývá ze zaměření štítové zdi provedeného stejnou obchodní korporací. Posléze žalobce navrhl změnu žaloby, jež byla připuštěna soudem tak, jak se nyní podává z výroků I. a II. tohoto rozsudku.

2. Žalobce v žalobě (stran skutkových tvrzení) mj. uvedl, že je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba – budova č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , část obce , adresa, , kdežto žalovaná je vlastnicí pozemku st. p. č. , hodnota, , který leží v k. ú. , adresa, (dále též „pozemek st. p. č. , hodnota, “), jehož součástí je stavba – budova č. p. , Anonymizováno, .

3. Dne 18. 9. 2019 podal žalobce u , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu (dále též „SÚ“) žádost o vydání dodatečného stavebního povolení stavby „sklep“ nacházející se pod pozemkem st. p. č. , hodnota, . V tomto stavebním řízení žalovaná uplatnila námitku, že: „podle fotodokumentace pořízené stavebním úřadem je stavba podsklepená částečně na mém pozemku st. , Anonymizováno, , zakreslená hranice v koordinační situaci neodpovídá skutečnosti, skutečný průběh hranice je jižněji, hranice tedy probíhá podsklepením a část pozemku podsklepení je v mém vlastnictví.“, právnická osoba, návaznosti na ad 3 SÚ přerušil předmětné stavební řízení a vyzval účastníky, aby svá tvrzení o průběhu hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, uplatnili před soudem v občanském, soudním řízení, což žalobce žalobou ad 1 učinil již podruhé (k tomu viz odůvodnění níže).

5. Žalobce pak v další části žaloby tvrdil skutečnosti, které podle jeho názoru svědčí o tom, že stavbou sklepa nezasáhl do vlastnického práva žalované tím, že by část sklepa byla realizována na pozemku st. p. č. , hodnota, .

6. Žaloba byla žalované doručena dne 11. 10. 2022 s výzvou soudu (učiněnou formou usnesení ze dne 3. 10. 2022, č. j. , spisová značka, ), aby se žalovaná k žalobě vyjádřila ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení (tj. od 11. 10. 2022). Jelikož se žalobkyně v soudem stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřila, soud dne 7. 11. 2022 nařídil na den 7. 12. 2022 jednání ve věci samé; předvolání k tomuto jednání bylo žalované doručeno dne 9. 11. 2022.7. [Vyjádření žalované k žalobě a její právní obrana] Teprve dne 29. 11. 2022 bylo do elektronické podatelny podepsaného soudu doručeno vyjádření žalované (prostřednictvím jejího právního zástupce) k žalobě, datované ze dne 15. 11. 2022. V tomto vyjádření žalovaná nesouhlasí s průběhem hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Žalovaná namítá, že její dům č. p. , Anonymizováno, byl dle dostupných údajů postaven dříve, než dům žalobce č. p. , Anonymizováno, (dům žalované byl do pozemkové evidence zapsán již k 10. 5. 1867, kdežto dům žalobce byl do pozemkové evidence zapsán až podle svatební smlouvy ze dne 18. 7. 1867). V roce 1930 došlo k rekonstrukci domu č. p. 114 tak, že se zvýšila štítová zeď domu č. p. , Anonymizováno, a dům č. p. , Anonymizováno, je dnes vyšší, než dům č. p. , Anonymizováno, . , adresa, zeď mezi domy č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, tedy historicky patří k domu č. p. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované. Někdy v roce 2000 nebo 2001 žalobce opravoval fasádu svého domu č. p. , Anonymizováno, , po dohodě s vlastníky domu č. p. , Anonymizováno, svou fasádu překryl i štítovou zeď domu č. p. , Anonymizováno, . V roce 2008 pak žalobce podkopal zídku mezi pozemky. V roce 2018 postavil otec žalobce novou zídku, kdy při její stavbě nedošlo k zaměření hranice mezi pozemky a tato zídka nebyla postavena na stejném místě, jako původní rozhrada mezi pozemky. Současný spor o hranici mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, je přitom v podstatě vyústěním jednání žalobce, který bez patřičného povolení započal se stavbou sklepa pod domem č. p. , Anonymizováno, , a to na samotné hranici pozemků tak, že zcela obnažil základy domu č. p. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované pod dotčenou štítovou zdí jejího domu. Vytyčovací náčrt předložený žalobcem je však neúplný, když jsou v něm zaměřeny (a to ještě dle žalované nesprávně) pouze 2 body, a to v části zahrady, přičemž není zaměřen bod na společné hranici pozemků st. p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a pozemku st. p. č. , hodnota, , který rovněž leží v k. ú. , adresa, (dále též „pozemek st. p. č. , hodnota, “). Žalobce v žalobě neuvedl, že spor o určení vlastnického práva kvůli sporné hranici mezi pozemky již u zdejšího soudu probíhal pod sp. zn. , spisová značka, , a došlo v něm k pravomocnému zamítnutí žaloby. Žalovaná si v rámci dřívějšího rozhodnutí nechala zpracovat pasport domu č. p. , Anonymizováno, , ze kterého vyplývá, že k domu náleží také všechny obvodové zdi. Žalovaná se také obrátila na soudního znalce, u kterého má zadaný znalecký posudek z oboru stavebnictví, který by měl stanovit, ke kterému domu náleží štítová zeď mezi domy. Žalovaná navrhla, aby byl k důkazu o skutečném průběhu vlastnické hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, soudem vyžádám znalecký posudek z oboru geodézie a kartografie, jímž by bylo určeno, kudy vede hranice mezi uvedenými pozemky, pakliže jí lze zjistit a zachytit průběh této hranice v návrhu geometrického plánu.8. [Replika žalobce] Žalobce v replice na vyjádření žalované ad 7 uvedl, že tvrzení žalované jsou účelového charakteru vedené obstrukční snahou co nejdéle protahovat řízení o dodatečném udělení povolení stavby. Žalobce odkazuje na zaměření hranic , právnická osoba, ., z něhož je patrné, že hranice mezi předmětnými pozemky probíhá tak, jak byla historicky dána. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované, že fasády domů nekopírují hranici mezi oběma stavbami; když byla prováděna rekonstrukce domu č. p. , Anonymizováno, v roce 2000, došlo také k obnově omítky společností , právnická osoba, , a to v jejím původním historickém rozsahu, kdy fasáda od nepaměti kopírovala hranici mezi oběma pozemky, způsobem, který byl mezi majiteli obou domů nesporný. Tyto stavební práce byly provedeny s vědomím žalované, která historicky setrvalý stav do dnešního dne žádným způsobem nerozporovala. Zeď domu č. p. , Anonymizováno, (na kterou je napojena rozhrada), je nadto obohacena o okrašlující prvek (kvádrového tvaru), který byl a je zakončen na hranici pozemku, do něhož nebylo nikdy zasaženo. K tvrzené rozhradě dřevěného plotu a údajné výstavbě nové zídky mimo vyznačenou hranici žalobce uvedl, že v roce 2018 přistoupil k rekonstrukci společné rozhrady, která se nacházela v dezolátním stavu. Nová zeď přitom kopíruje historickou hranici mezi oběma domy se zalomením v jejím středu tak, že jedna část rozhrady je více na straně žalované a vzdálenější část rozhrady je více na straně žalobce. Žalovaná nikdy dříve žádným způsobem nenamítala, že by rozhrada stála zcela na jejím pozemku, ani žádným způsobem nenamítala průběh hranice v okamžiku, kdy žalobce prováděl její rekonstrukci zcela na vlastní náklady. Jako účelové se proto jeví následné rozporování hranic pozemků až v rámci řízení o dodatečném stavebním povolení ve snaze obstrukčním způsobem komplikovat vydání stavebního rozhodnutí. Žalobce také nesouhlasí s tvrzením žalované o jejím vlastnictví štítové zdi. Předně tato skutečnost, tedy stáří či napojení stavby č. p. , Anonymizováno, je zcela bez vztahu k projednávané věci. K osvědčení tvrzení o vlastnictví štítové zdi absentují důkazní prostředky. Při provádění stavby sklepa bylo zjištěno, že dům č. p. , Anonymizováno, ani dům č. p. , Anonymizováno, nemá základy, a je tedy přímo položen na terénu. Z tohoto důvodu tedy nemohlo dojít k žalovanou tvrzenému obnažení základů či jinému zásahu do domu č. p. , Anonymizováno, . Právě naopak, žalobce veden dobrou vírou a zájmem na zajištění bezpečnosti a stability obou nemovitostí přistoupil k vybudování betonové zídky vedoucí od venkovní části oplocení až do vnitřních prostor sklepa. Tato nová opěrná zeď kopíruje původní stěnu zasklepení, a to tak, že je předsazena před štítovou zdí, nikoliv pod ní, jak se mylně domnívá žalovaná. Dle plánovací dokumentace je zcela patrno, že je stěna sklepení projektována tak, aby nebyla přímo spojena se štítovou zdí, a tedy ani hranicí pozemku. Závěrem žalobce zdůraznil, že předmětný vytyčovací náčrt byl vyhotoven autorizovanou osobou, a to v souladu s pravidly činností zeměměřičských inženýrů.9. [Dílčí skutková zjištění] Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

10. Žalobce je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba, budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům v obci , adresa, , část obce , adresa, (zjištěno z informace o pozemku na č. l. 5).

11. Žalovaná je vlastnicí pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba, budova, rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , část obce , adresa, (zjištěno z informace o pozemku na č. l. 6).12. , právnická osoba, , adresa, , Stavební úřad, usnesením ze dne 6. 8. 2020, č. j. MV , č. účtu, , přerušil řízení o dodatečné povolení stavby na základě žádosti ve věci „Sklep , adresa, na pozemku st. p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , kterou podal“ žalobce, a to z důvodu že v řízení účastnice řízení, nyní žalované, podala námitky zpochybňující vlastnické právo k pozemku v místě stavby, kdy mezi žadatelem (nyní žalobcem) a účastnicí řízení (nyní žalovanou) nedošlo o průběhu hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, k dohodě (zjištěno z cit. správního rozhodnutí na č. l. 8). Téhož dne SÚ pak pod stejným číslem jednacím vyzval (nyní v procesním postavení vystupujících účastníků) žalobce a žalovanou, „aby se obrátili na soud, aby svá tvrzení o průběhu hranice mezi pozemky st. p. (č.) , Anonymizováno, a st. p. (č.) , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a tím i vlastnictví pozemků v místě stavby uplatnili před soudem v občanskoprávním řízení, nebo v případě dohody, aby předložili doklad o oboustranném odsouhlasení průběhu sporné hranice s datem pozdějším než výše uvedené námitky.“ (zjištěno z cit. výzvy SÚ na č. l. 9).

13. Dopisem ze dne 21. 9. 2020 žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) vyzval žalovanou k mimosoudnímu vyřešení záležitosti, pro kterou bylo stavební řízení SÚ přerušeno (zjištěno z cit. výzvy na č. l. 10).

14. Z připojeného spisu soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce prvně podal žalobu proti žalované u zdejšího soudu již dne 20. 5. 2021, kterou se domáhal určení, že je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, tak, jak je vyznačeno ve vytyčovacím náčrtu vypracovaného , právnická osoba, ., se sídlem shora. Soud poté rozsudkem ze dne 19. 7. 2022, č. j. , spisová značka, , uvedenou žalobu zamítl. Z odůvodnění písemného vyhotovení uvedeného rozsudku pak plyne, že soud k zamítnutí žaloby přistoupil z toho důvodu, že i přes soudem realizované poučení žalobce o tom, že: „původní vytyčovací návrh není dostatečný pro zápis do katastru nemovitostí, soud však neposkytl žalobci další lhůtu k příp. vypracování dalšího náčrtu, neboť tato lhůta a náčrt byl doložen ve lhůtě poskytnut při předchozím jednání a sám žalobce uzavřel prostřednictvím svého právního zástupce, že považoval doplnění náčrtu za dostačující. Právní zástupce nereagoval ani na dotaz soudu, zda v souladu s tímto poučením nebude přednesen procesní návrh, který by měl vliv na další průběh tohoto řízení. Soud nemohl žalobce poučit, že je třeba změnit petit žaloby, když tento je pouze v dispozici samotného žalobce a nemohl tudíž žalobce poučit, že je třeba s předložením nového vytyčovacího náčrtu spojit i příslušný návrh na změnu žaloby. V takovém případě by soud mohl opětovně poučit žalobce ve smyslu § 118a o. s. ř., že ani tato listina není dostatečná pro rozhodnutí ve věci, považoval-li sám žalobce tuto listinu toliko za doplnění listiny předchozí, aniž by tato listina našla svůj odraz v petitu žaloby, o kterém je oprávněn a povinen soud rozhodnout. Pak již nebylo na místě další poučení, které i tak bylo žalobci poskytnuto, opakovaně a soud proto při zjišťování skutkového stavu musel vycházet z petitu žaloby, přičemž za takového stavu, pokud není taková listina způsobilá zápisu do katastru nemovitostí…“15. Dopisem ze dne 31. 8. 2022 žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce) opětovně – jako dopisem ad 13 – vyzval žalovanou k mimosoudnímu vyřešení předmětné záležitosti (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 16).

16. Soud usnesením ze dne 5. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , ustanovil , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem Geodézie , Anonymizováno, , , adresa, , znalcem z oboru geodézie a kartografie (dále již „znalec“). Soud uložil znalci, aby vypracoval geometrický plán ohledně určení průběhu vlastnické hranice pozemku st. p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce, jehož součástí je stavba – budova č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , část obce , adresa, , a to ve vztahu k sousednímu pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba – budova č. p. , Anonymizováno, , a dále, aby ve vazbě na tento geometrický plán zjistil, zda žalobce stávající stavbou sklepa pod jeho domem č. p. , Anonymizováno, , zasáhl do vlastnické hranice žalované u pozemku st. p. č. , hodnota, , a případně i do základů či pod základy domu č. p. , Anonymizováno, stojícího na tomto pozemku, či nikoliv.

17. Znalec dne 11. 8. 2023 pod číslem položky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyhotovil znalecký posudek (dále též „ZP“), jehož součástí je rovněž vyhotovený geometrický plán ze dne 27. 7. 2023 pod čís. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , číslo položky seznamu úředně oprávněných zeměměřických inženýrů 346/1995, který byl znalcem coby úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne 11. 8. 2023 ověřen pod číslem položky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, dne 7.8. 2023 pod , Anonymizováno, – , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, s očíslováním parcel v tomto geometrickém plánu (dále též „GP“) vyslovil souhlas. Z tohoto ZP soud zjistil následující:

18. Účastníci tohoto řízení byli znalcem pozváni na místní šetření a geodetické měření, které proběhlo dne 20. 4. 2023 na předmětných pozemcích; jednání se zúčastnila také žalovaná. Znalec seznámil účastníky se znaleckým zadáním, vysvětlil jim svůj postup při místním šetření a geodetickém zaměření, znalci byl účastníky umožněn vstup do předmětných prostor domu a účastníci měli možnost přednést svůj názor znalci na průběh vlastnické hranice a jeho zdůvodnění. Žalovaná umožnila znalci, aby využil sondy do zdí, které byly vyhotoveny pro posudek , tituly před jménem, , jméno FO, v oboru stavebnictví.

19. Mezi budovou žalobce č. p. , Anonymizováno, a budovou žalované č. p. , Anonymizováno, v úrovni prvního nadzemního podlaží jsou dvě štítové zdi. Zeď příslušná k č. p. , Anonymizováno, je 0,30 m tlustá.

20. Sondy do zdiva budovy č. p. , Anonymizováno, prokázaly, že mezi budovami č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, jsou dvě štítové zdi, kdy každá je přizděná jen k jedné budově.

21. Průběh hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, je znalcem znázorněn v GP na č. l. 83.

22. Z porovnání polohy zjištěného průběhu hranice a zaměřené polohy sklepa vyplývá, že stavba sklepa žalobce (zeď ze ztraceného bednění) ani odbourání původní zdi nijak nezasahuje do pozemku žalované st. p. č. , hodnota, . Zaměřený líc zdiva (na č. l. 84) je na pozemku žalobce st. p. č. , hodnota, .23. [Závěr o skutkovém stavu] Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

24. Žalobce se na základě žádosti ze dne 4. 8. 2020 domáhá ve stavebním řízení před SÚ dodatečného povolení stavby sklepa na pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . SÚ stavební řízení přerušil z důvodu že mezi žalobcem a žalovaném uvedeném stavebním řízení nedošlo k dohodě o průběhu hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, , neboť žalovaná v předmětném stavebním řízení uplatnila námitku, že žalobce stavbou sklepa zčásti zasáhl do jejího pozemku st. p. č. , hodnota, . SÚ poté vyzval uvedené účastníky, aby v případě, že mezi nedojde k odsouhlasení průběhu sporné hranice se obrátili na soud a aby svá tvrzení o průběhu hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, uplatnili v soudním řízení. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce stavbou předmětného sklepa nezasáhl do pozemku st. p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované, což prokazuje ve vazbě na učiněná měření znalce i jím zpracované grafické znázornění výsledku zaměření na str. 8 ZP (jinak na č. l. 84 spisu), jakož i geometrický plán vyznačující průběh hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, .

25. Žaloba je důvodná.26. [Právní posouzení věci] Soud předně konstatuje, že žalobce v daném případě nezatěžuje povinnost prokázat existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. V tomto směru lze pro stručnost odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. , spisová značka, , v němž byl formulován právní názor (ještě v poměrech předchozí úpravy stavebního práva), že žaloba na určení důvodnosti námitek vznesených ve stavebním řízení, podaná u soudu na základě postupu stavebního úřadu podle § 137 odst. 2 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., není určovací žalobou, kterou by bylo možno podřadit pod § 80 písm. c) o. s. ř., ale je žalobou jinou v § 80 o. s. ř. neuvedenou. Jde o žalobu na určení právní skutečnosti, u níž není potřeba prokazovat naléhavý právní zájem, protože byla učiněna v důsledku odkázání žalobce příslušným státním orgánem na základě zákonného zmocnění (k uvedeným závěrům se Nejvyšší soud přihlásil následně např. v rozsudku ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. , spisová značka, . Nejvyšší soud pak v rozsudku ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , spisová značka, , mj. vyložil, že i v poměrech zákona č. 183/2006 Sb. jsou uvedené závěry použitelné potud, že postupuje-li stavební úřad podle výše uvedených ustanovení stavebního zákona a správního řádu a účastník stavebního řízení podá na základě takového postupu u soudu žalobu týkající se námitek uplatněných ve stavebním řízení, nejedná se o určovací žalobu ve smyslu § 80 [dříve podle písm. c)] o. s. ř., ale o žalobu jinou, v § 80 o. s. ř. neuvedenou, u níž není potřeba prokazovat naléhavý právní zájem.

27. Z obsahu výzvy SÚ ve vazbě na usnesení o přerušení stavebního řízení je rovněž zřejmé, že pro stavební řízení je též relevantní určení, zda stavba dosud žalobcem realizovaného sklepa zasahuje, či nikoliv, do pozemku st. p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. Z tohoto důvodu proto soud při posledním soudním jednání připustil změnu žaloby tak, jak se podává z výroků I. a II. tohoto rozsudku.

28. Soud dále konstatuje, že rozsudkem soudu ad 14 nedošlo k meritornímu rozsouzení téže věci, neboť uvedený uvedeným rozsudkem došlo k zamítnutí žaloby výhradně z (v rozsudku podrobně vyloženého) procesního důvodu, aniž by soud měl vůbec možnost se zabývat věcí samou.

29. Jelikož vlastnická hranice mezi dotčenými pozemky st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, byla znalecky objektivně zjistitelná, nejednalo se zde ani o spor o (konstitutivní) určení průběhu hranice ve vlastním slova smyslu, nýbrž – s přihlédnutím též k judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. , spisová značka, ) - toliko o zvláštní případ žaloby na určení vlastnického práva, kdy soud za užití pravidel dokazování zkoumá, kudy vede hranice.

30. V daném případě však výsledek geometrického plánu nevyzněl v označení nového pozemku p. č., k němuž by se upínalo určení vlastnictví k nově označené pozemkové parcele, kterýžto výsledek by se měl promítnout (na základě vkladu podle veřejné vkladové listiny) do stavu zápisů v katastru nemovitostí, nýbrž výsledkem bylo grafické znázornění průběhu hranice mezi pozemky (zejména) st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, , kterýžto výsledek (výrok I.) ve spojitosti s výrokem II. (stran určení, že stavbou sklepa žalobce nezasáhl do pozemku st. p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce) představuje vyřešení žalovanou v onom stavebním řízení vznesených občanskoprávních námitek a pro SÚ představuje právně relevantní materiální základ pro meritorní rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby předmětného sklepa.

31. Jak již bylo shora vyloženo, v daném případě se nejednalo o soudní spor z hlediska posouzení příp. aplikace § 1028 o. z. stanovící, že jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

32. Soud stran výroku I. postupoval s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu (podrobně připomenutou v rámci signalizace právního náhledu soudu na věc při jednání konaném dne 7. 12. 2022), dle které v případě pochybností o průběhu vlastnické hranice mezi pozemky, kterou lze objektivně zjistit, lze takový spor řešit žalobou o určení vlastnického práva s žalobním petitem, který bude obsahovat nejen vlastnický poměr účastníka řízení k jednotlivému pozemku, ale i označení geometrické plánu, jež bude přílohou soudního rozhodnutí (viz shora již cit. rozhodnutí dovolacího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Soud tedy v tomto směru plně respektoval k tomu se upínající judikaturu Nejvyššího soudu.

33. Uvedená soudní deklarace věcně právního vztahu žalobce k jeho pozemku st. p. č. , hodnota, ve vazbě na vyhotovený GP tak představuje právně relevantní podklad nikoliv pro zjednání nápravy mezi stavem právním a katastrálním (stavem zápisů v katastru nemovitostí), tj. ve vztahu ke katastru nemovitostí, nýbrž ve vztahu k předmětnému stavebnímu řízení, kdy SÚ požaduje vyřešit ve stavebním řízení žalovanou vznesenou občanskoprávní námitku průběhu vlastnické hranice mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a st. p. č. , hodnota, , aby bylo možné ve stavebním řízení meritorně rozhodnout o žádosti žalobce usilujícího o dodatečné povolení stavby předmětného sklepa, který žalobce podle zjištění soudu realizuje zcela v mezích svého vlastnictví k pozemku st. p. č. , hodnota, .

34. V tomto řízení bylo dále zjištěno, že žalobce stavbou předmětného sklepa nezasahuje, tedy ani z nepatrné části, do pozemku st. p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované.

35. Soud tedy na základě zjištěného skutkového stavu nedospěl k závěru, že by bylo nezbytné žalobu zamítnout z důvodu, že žalobce stavbou předmětného sklepa neprávem zasahuje do vlastnického práva žalované ve vztahu k jejímu vlastnictví pozemku st. p. č. , hodnota, (§ 1042 o. z.).

36. Výrok II. o tom, že žalobce stavbou předmětného sklepa nezasahuje do pozemku st. p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované, má rovněž právní relevanci toliko ve vztahu k předmětnému stavebnímu řízení o dodatečném povolení stavby sklepa, kdy se tímto výrokem SÚ dostává materiálního podkladu, na jehož základě může ve spojitosti s dalšími zákonem vyžadovanými podklady rozhodnout o žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby předmětného sklepa. Jinými slovy řečeno, zatímco bez ve vztahu, respektive existence předmětného stavebního řízení, přerušení stavebního řízení a výzvy SÚ by žalobce tímto výrokem uplatňoval toliko svůj žalobní požadavek na určení právní skutečnosti, nikoliv předmětného právního vztahu, zcela jiný rozměr se tomuto žalobnímu požadavku dostává právě s ohledem na již shora zmíněné okolnosti a procesní postup SÚ v daném stavebním řízení. To byl také důvod, proč soud – s přihlédnutím též k nálezové judikatuře Ústavního soudu (viz následující bod), jež apeluje na účinné poskytnutí soudní ochrany prosté právních formalismů – i žalobnímu požadavku koncentrovaného do rozsudečného výroku II. vyhověl.

37. Ústavní soud ve své nálezové judikatuře zdůrazňuje, že soudy mají při rozhodování sporů nalézat právo a v soudní praxi neustále reflektovat ideu spravedlnosti (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Ústavní soud též ve své rozhodovací činnosti opakovaně zdůraznil, že je nutné respektovat v prvé řadě normy obsažené v aktech ústavního pořádku a z nich vyvěrající základní principy právní, v nichž své místo docela samozřejmě zaujímají i obecné ideje spravedlnosti, dobré mravy v širším slova smyslu. Ukáže-li se ve světle okolností konkrétního případu, že lpění na doslovné aplikaci určitého ustanovení by ve skutečnosti vedlo k nevratnému poškození práv jedné strany, zejména pak na úkor strany druhé, je třeba od něj upustit a postupovat tak, aby k takové újmě nedošlo. Kterékoli ustanovení právního předpisu je totiž způsobilé přivodit újmu, je-li použito způsobem, který nešetří jeho podstaty a smyslu, popř. způsobem, který vede k popření subjektivních práv jako takových, možnosti jejich řádného výkonu a uplatňování (srov. např. nález ze dne 20. 6. 2013 sp. zn. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Ústavní soud považuje také za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být – jako v dané věci – značně komplikované a netypické. To však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité (srov. např. nálezy ústavního soudu ze dne 4. prosince 2008 sp. zn. I, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nebo ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Nálezovou judikaturou jsou přitom soudy dle čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky vázány.

38. Jinými slovy řečeno, uvedený rozsudek představuje pro žalobce materiální podklad pro předmětné stavební řízení, kdy pro SÚ bude právně významné, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, s průběhem vlastnické hranice (nejde zde však o konstituování vlastnické hranice, nýbrž o její deklarování) dle vyhotoveného geometrického plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. , právnická osoba, , že žalobce dosud realizovanou stavbou sklepa nijak nezasáhl do vlastnické hranice st. p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované.

39. Z těchto všech důvodů proto soud podané žalobě zcela vyhověl.40. [Proč soud neprováděl další dokazování] Jak již bylo soudem rozhodnuto a posléze odůvodněno při posledním soudním jednání, další dokazování, zejména žalovanou navrženými dalšími důkazy, prováděno nebylo.

41. Soud předně zdůrazňuje, že pokud jde o vyjádření žalované ke znaleckému soudu, to bylo učiněno po soudem již uplatněné lhůtě (žalované tato lhůta uplynula dnem 9. 10. 2023, přičemž žalovaná podala vyjádření k ZP až 30. 11. 2023, tedy necelé dva dny před konáním nařízeného soudního jednání dne 1. 11. 2023), a podle názoru soudu má zjevně obstrukční charakter (žalovaná ani její právní zástupce do 9. 10. 2023 ani poté nesignalizovala soudu, že pro nějaký významný důvod učiní vyjádření k ZP později, pročež soud vycházel do 30. 10. 2023 z procesní situace, že žalovaná proti ZP nemá žádných námitek), Anonymizováno42. [Vypořádání se s námitkami žalované] Navíc žalovaná polemizuje s odbornými závěry znalce, v situaci, kdy se účastnila dne 20. 4. 2023 místního šetření a geodetického měření znalcem na místě samém, na kterém mohla a měla přednést své výhrady, svůj názor na průběh vlastnické hranice a požadovat, aby na tyto námitky znalec reagoval, což žalovaná neučinila.

43. Podle ZP žalovaná umožnila znalci využít sondy do zdí, které byly vyhotoveny pro posudek , tituly před jménem, , jméno FO, v oboru stavebnictví, který je však ve vztahu k zaměření učiněným znalcem bezcenným potud, že , právnická osoba, jednak nemá znalecké oprávnění v oboru stejném jako znalec, a navíc jeho posudek neobsahoval doložku ve smyslu § 127a o. s. ř., takže v jeho posudku učiněné závěry nemohly být ani využitelné pro nyní zjišťované poměry v tomto řízení, nezávisle na tom, že znalec využil (se souhlasem žalované) pro svá měření již , právnická osoba, provedených sond, kterážto měření pak promítl ve spojitosti s dalším odborným zhodnocením zjištěných skutkových okolnosti do vypracovaného ZP a GP. Znalec v ZP mj. uvádí, že ze sond je zřejmé, že mezi budovou žalobce č. p. , Anonymizováno, a budovou žalované č. p. , Anonymizováno, v úrovní prvního nadzemního podlaží jsou dvě štítové zdi, z toho zeď příslušná k domu č. p. , Anonymizováno, je 0,30 m tlustá.

44. S přihlédnutím k obsahu ZP a výše osvětlené procesní situaci nebyl shledán důvod pro odročení jednání za účelem výslechu znalce. Jednak žalovaná se v soudem stanovené lhůtě k ZP nevyjádřila ani netlumočila soudu svůj požadavek na výslech znalce, takže soud při svém dalším postupu vycházel z této procesní situace, která panovala ještě dva dny před druhým nařízeným soudním jednání. Jak již byl shora zmíněno, žalovaná (prostřednictvím svého právního zástupce) zaslala elektronicky své vyjádření k ZP až 30. 10. 2023 v 9:54 hod., přičemž samosoudce se s tímto podáním žalované seznámil až dne 31. 10. 2023). Je zcela evidentní, že právní zástupce žalované úmyslně zaslal toto vyjádření žalované soudu opožděně, patrně s předpokladem, že s ohledem na jeho obsah soud přistoupí k odročení jednání za účelem výslechu znalce. Soud má ovšem za to, že toto evidentně obstrukční chování žalované nemohlo být důvodem pro odročení soudního jednání, neboť žalované se dostalo dostatečného časového prostoru k vyjádření se k ZP. Jinak řečeno, pokud soudem žalované stanovená lhůtě marně uplynula a žalovaná ve zjevné snaze činit procesní obstrukce v této právní věci podala vyjádření k ZP pouhé dva dny před nařízeným soudním jednání, pak nebyl – též s přihlédnutím k obsahu jejich námitek – důvod jednání odročovat za účelem výslechu znalce.

45. Poukazovala-li žalovaná na nezbytnost zajištění fotografie ze správního spisu SÚ, pak je třeba k tomuto důkaznímu návrhu uvést, že taková případná fotografie ze správního spisu nemůže hodnotou svých informací konkurovat výsledkům na místě samém znalcem učiněných příslušných měření a jím učiněných závěrů ze sond do zdí v posuzovaných částech předmětného domu č. p. , Anonymizováno, .

46. Pokud jde o další argument žalované týkající se „roxoru“, žalovaná mohla a také měla tuto svou námitku uplatnit při místním šetření v rámci komplexu všech skutečností, které s ohledem na poučení ze strany znalce před místním šetření znalci mohla a měla sdělit a osvětlit svůj pohled na danou věc, nad rozsah toho, co předtím uvedla v tomto soudním řízení. Soud vychází z toho, že odborné závěry znalce vycházejí z jím zjištěných dat, učiněných výsledků měření a provedeného místního šetření, též s přihlédnutím k posudku , právnická osoba, , tyto informace znalce jsou validní, vycházejí z několika informačních zdrojů, přičemž za relevantní je třeba považovat též dílčí závěry učiněné znalcem z předmětných sod do zdí a z toho plynoucího šetření, měření a následného vyhodnocení takto získaných dat.

47. Argumentovala-li žalovaná (prostřednictvím svého právního zástupce) v závěrečném návrhu tím, že: „ZP je vnitřně rozporný. Když poukážu na fotografii na straně č. , hodnota, ZP jako přílohu, zde je vynesena ta vlastnická hranice dřevěným metrem, je patrné, že ta hranice zasahuje až do té bílé fasády na domě, kde potom když porovnáme s fotografií v závěru ZP na straně č. , hodnota, , kde je ten severozápadní roh sklepa a severovýchodní roh sklepa, tak tyto zasahují přímo pod tu hranici zdi. Je zde rozpor, pokud ta hranice probíhá podle ZP, na který odkazuje pan znalec až po té fasádě, která je až za zdí, která je mezi pozemky, tak potom nemůže být určeno, že stavba sklepa nezasahuje pod pozemek ve vlastnictví žalované.“, pak přehlíží, že fotografie a dřevěným metrem provedené naznačení předmětného předělu na obvodové zdivo domu č. p. , Anonymizováno, je součástí přílohy k ZP, a to z posudku , právnická osoba, . Znalec na str. 6 zcela jasně uvádí svůj postup, kdy sondy do zdiva domu č. p. , Anonymizováno, prokázaly, že mezi budovami č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, jsou dvě štítové zdi, přičemž zeď příslušná k č. p. , Anonymizováno, je tlustá 0,30 m. Dále znalec v ZP uvádí, že rozhraní mezi těmito budovami zaměřil jako hranici mezi budovami a současně mezi pozemky st. p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, a zpracoval geometrický plán pro určení průběhu této hranice soudem. Tyto výsledky měření pak znalci umožnily přistoupit ke grafickému znázornění výsledku zaměření na str. 8 ZP, z něhož je patrné, že ztracené bednění sklepa je zcela na pozemku st. p. č. , hodnota, ve výlučném vlastnictví žalobce, a tedy že stavba sklepa žalobce (zeď ze ztraceného bednění) ani po odbourání původní zdi nijak nezasahuje do pozemku žalované st. p. č. , hodnota, , neboť zaměřený líc zdiva je na pozemku žalobce st. p. č. , hodnota, . Sama okolnost, že žalovaná coby laik nesouhlasí s těmito závěry znalce v ZP, pak závěry znalce nemůže nijak zpochybnit.

48. Soud zdůrazňuje, že v tomto případě dle žalobních tvrzení nejde o zjednání souladu mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí, nýbrž žalobce se domáhá podkladu v soudní deklaraci o tom, že stávající stav průběhu vlastnických hranic je souladný se stavem právním (katastrálním), respektive, že žalobce je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, tak, jak je vyznačen ve znalcem vyhotoveném GP, a dále, že žalobcem realizovanou výstavbou sklepa nebyla dotčena vlastnická hranice pozemku st. p. č. , hodnota, , který je ve vlastnictví žalované.49. [Náhrada nákladů řízení] Žalobce měl v tomto sporu plný procesní úspěch, a proto je žalovaná povinna mu nahradit v plném rozsahu náklady řízení, které činí celkem 58 034,50 Kč a sestávají se z následujícího položek.

50. Odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za celkem , hodnota, úkonů právní služby [vypočteno dle § 7 bodu č. , hodnota, AT z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. b) AT ve výši 50 000) po 3 100 Kč, tj. za 1. převzetí a přípravu právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3. za sepis repliky (na č. l. 49-50) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 4. za účast advokáta žalobce při jednání před soudem konaném dne 7. 12. 2022 v čase od 9:00 hod. do 10:40 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 5. a 6. (tj. dva úkony právní služby) za účast právního zástupce žalobce při místním šetření v rozsahu 3 hod. dle § 11 odst. 11 písm. g) ve vztahu k odst. 3 AT, 7. za písemné podání ze dne 27. 9. 2023 (vyjádření ke znaleckému posudku a návrh na rozšíření, respektive změnu žaloby, kterou soud posléze vyhlášeným usnesením na jednání konaném dne 1. 11. 2023 připustil) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 8. za účast advokáta žalobce při jednání před soudem konaném dne 1. 11. 2023 v čase od 9:00 hod. do 9:55 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, celkem tedy odměna (8 x 3 100 Kč) ve výši 24 800 Kč. Soud naopak neshledal za účelně vynaložený výdaj žalobcem účtovaný úkon za sepis předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2022 (na č. l. 16), neboť v dané věci předmětem řízení nebylo splnění předmětné povinnosti žalovanou, nýbrž dvě určovací žaloby.

51. Náhrada za 8 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem (5 x 300 Kč) 2 400 Kč.

52. Částka odpovídající 21 % DPH (z částky 27 200 Kč) za ad 50 a 51 ve výši 5 712 Kč.

53. Za úhradu vytyčovacího náčrtu vypracovaného , právnická osoba, . ve výši 6 050 Kč, dle kterého žalobce formuloval svůj žalobní návrh, který až po vyhotovení znaleckého posudku a geometrického plánu v tomto řízení následně procesně korigoval.

54. Za úhradu zálohy na znalečném ve výši 12 072,50 Kč – viz usnesení soudu ze dne 5. 1. 2023, č. j. , spisová značka, a záznam o složení zálohy na znalečném žalobcem na č. l. 65).

55. Za žalobcem zaplacené soudní poplatky v celkové výši 7 000 Kč (v procesní situaci, kdy je výrokem V. žalobci ukládána povinnost zaplatit doplatek na soudním poplatku z důvodu připuštění změny žaloby při posledním jednání konaném dne 1. 11. 2023 – viz též odůvodnění ad 58, bylo třeba tuto okolnost promítnout rovněž jako účelně vynaložený výdaj žalobce vůči žalované, neboť o této povinnosti a z toho plynoucího výdaje z procesního hlediska nelze rozhodovat po vydání rozhodnutí ve věci samé – srov. § 151 odst. 1 o. s. ř.).

56. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce.57. [Vrácení přeplatku na záloze na znalečném] Výrokem IV. bylo rozhodnuto o vrácení přeplatku na záloze na znalečném, a to každému účastníkovi ve výši 427,50 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tento výrok soud odůvodňuje s tím, že oba účastníci na základě usnesení soudu ze dne 5. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , uhradili zálohu na znalečné ve výši 12 500 Kč. Jelikož usnesením soudu ze dne 4. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , bylo znalci přiznáno znalečné ve výši 24 145 Kč, pak je zřejmé, že na znalečném došlo u žalobce a žalované k přeplatku ve výši (přiznané znalečné ve výši 24 145 Kč : 2 = 12 072,50 Kč; každý z účastníků zálohově na znalečném zaplatil částku 12 500; 12 500 – 12 072,50 Kč =) 427,50 Kč.58. [Doplatek soudního poplatku v souvislosti s rozšířením žaloby] Vzhledem k tomu, že při jednání konaném dne 1. 11. 2023 došlo k rozšíření žaloby (viz nyní výrok II. tohoto rozsudku), vznikla tím žalobci povinnost doplatit na soudním poplatku dle Položky 4 bodu 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, částku 2 000 Kč (viz výrok V. tohoto rozsudku).