6 C 246/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , MBA sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem ulice číslo , PSČ obec o zaplacení částky 41 011 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 575,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 575,91 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 575,91 Kč od 16. 12. 2017 do 29. 12. 2017, a dále zaplacení částky 4 436 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 436 Kč od 16. 2. 2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 29 700,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], MBA, advokáta, [název] [advokátní] [kanceláře], advokátní kancelář, s. r. o., se sídlem [adresa].

IV. Žalobkyni se vrací zálohový přeplatek na znalečném ve výši 37 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu ve Vyškově po právní moci tohoto rozsudku.

1. Úvodem soud předesílá, že v souvislosti se změnou Rozvrhu práce zdejšího soudu byla tato právní věc s účinností od 1. 1. 2022 přidělena k projednání a rozhodnutí podepsanému samosoudci.

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 41 011 Kč se specifikovaným příslušenstvím při skutkovém tvrzení (ve stručnosti shrnuto z podané žaloby), že s žalovanou uzavřela dohodu, podle které uzavře s dodavatelem el. energie a zemního plynu – [právnická] [osoba] (dále též„ [právnická osoba]“ nebo„ dodavatel“) pro odběrné místo [adresa žalované], kde t. č. bydlela žalovaná se svým přítelem (a později manželem) [jméno] [příjmení], smlouvu o odběru těchto energií (protože žalovaná z osobních důvodů si nepřála mít smluvní vztah s uvedeným odběratelem), a žalovaná bude hradit vyúčtované částky (dle spotřeby el. energie a plynu) přímo uvedenému dodavateli.

3. Žalovaná však svou platební povinnost dle dohody s žalobkyní neplnila, v důsledku čehož musela žalobkyně (jako smluvní odběratel této el. energie a plynu pro uvedené odběrné místo) uhradit dodavateli všechny vzniklé dluhy. Žalobkyně tak celkem dodavateli uhradila částku 41 011 Kč, z toho částku 30 604 Kč (sestávající z dlužné částky 26 167,91 Kč a administrativního poplatku ve výši 4 436 Kč) složenkami, přičemž zbylá dlužná částka ve výši 10 408 Kč byla dodavatelem započtena s pohledávkou žalobkyně za dodavatelem z titulu žalobkyni vzniklého přeplatku za odebíranou el. energii na jiném odběrném místě (na adrese [adresa]).

4. Žalobkyně v žalobě dále vylíčila, že přestože žalovaná svůj dluh ke dni 31. 10. 2016 z titulu neuhrazení plateb za spotřeby el. energie a plynu na odběrném místě v [adresa], a to tehdy ve výši 28 929 Kč, písemně uznala a zavázala se dodavateli tento dluh ihned uhradit, nakonec tak neučinila.

5. Jelikož žalovaná i přes písemnou výzvu neuhradila žalobkyni dlužnou částku, žalobkyně nyní žalobou po žalované požaduje zaplacení právě částky 41 011 Kč s předmětným příslušenstvím.

6. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě nesouhlasila s podanou žalobou, neboť žalobkyni ničeho nedluží. Podle žalované veškeré výdaje byly žalobkyni uhrazeny. Dále žalovaná zpochybnila podpis na žalobkyní předloženém uznání závazku a závěrem navrhla zamítnutí žaloby.

7. V dalším vyjádření (na č. l. 91-92) žalovaná blíže popsala okolnosti, jež předcházely dodávce el. energie a plynu na odběrné místo v [adresa]. Žalovaná poznala žalobkyni prostřednictvím svého přítele, resp. později manžela, který je někdy koncem roku 2014 také seznámil. Žalobkyně se posléze žalované a jejímu manželovi nabídla, že jim při plánovaném stěhování do [obec] pomůže s vyřízením záležitostí týkajících se přepisu energií u dodavatele, což žalovaná se svým manželem přijali. Žalovaná s manželem (dále též„ manželé [příjmení]“) se s žalobkyní dohodli, že než dojde ke změně odběratele přímo na ně, budou žalobkyni vše hradit v hotovosti, jakmile jim přijde od dodavatele příslušná faktura. Tato ústní dohoda byla ze strany žalované a jejího manžela po celou dobu bez výjimky dodržována. Měsíční platby za odběr el. energie a plynu hradili manželé [příjmení] hotově, vždy na základě doručené faktury a včas, k rukám žalobkyně. Tento stav trval do roku 2016. I v tomto vyjádření žalovaná popřela pravost svého podpisu na dohodě o uznání dluhu na částku 28 929 Kč.

8. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované (na č. l. 101-102) naopak uvedla, že smlouvy o dodávkách el. energie a plynu byly uzavřeny na základě podnětu žalované. Žalobkyně rovněž popřela, že by obsahem dohody s žalovanou a jejím manželem mělo být, že zálohy budou manželé [příjmení] hradit v hotovosti, a to na základě předložené faktury od dodavatele. K takové dohodě nedošlo, což prokazuje i fakt, že žalobkyně nikdy od žalované či jejího manžela neobdržela z (žalovanou) tvrzeného důvodu nějakou platbu. Tento stav trval až do května 2016, kdy žalovaná bez vědomí žalobkyně ukončila smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu do odběrného místa a došlo k uzavření jiné smlouvy. Žalobkyně konečně popřela tvrzení žalované, že nemělo dojít k uzavření dohody o uznání dluhu na částku 28 929 Kč; za účelem prokázání tohoto tvrzení pak žalobkyně navrhla vypracování znaleckého posudku ohledně určení pravosti podpisu žalované na předmětné dohodě o uznání dluhu.

9. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil tyto skutečnosti: Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v rámci přátelské výpomoci se rozhodla na odběrné místo [adresa žalované], kde bydlela žalobkyně se svým manželem [jméno] [příjmení], zajistit dodávku el. energie a plynu s tím, že se s žalovanou a jejím manželem ústně dohodla na tom, že žalobkyně bude figurovat ve smluvním vztahu se [právnická osoba] stran dodávky el. energie a plynu na uvedené odběrné místo, přičemž žalovaná se svým manželem budou hradit přímo dodavateli platby dle prováděné fakturace, a to na označené účty ve prospěch uvedeného dodavatele. Žalovaná se svým manželem ovšem tuto dohodou nedodrželi a žalobkyně jako účastnice předmětných smluv o dodávkách el. energie a plynu musela dlužné částky dodavateli těchto energií uhradit, případně stran níže uvedené částky dodavatel provedl započtení s pohledávkou žalobkyně vůči dodavateli, jež vznikla v důsledku přeplatku el. energie na jiném odběrném místě, v němž rovněž žalobkyně figurovala jako odběratel energií (k tomu viz zjištění níže). Soud dále z výslechu žalobkyně zjistil, že poté, co žalobkyně sdělila žalované, že vznikl dluh z důvodu nezaplacení odebrané el. energie a plynu na odběrném místě, se žalovaná sama nabídla žalobkyni, že uzná tento dluh a ihned jej dodavateli uhradí, a aby měla žalobkyně právní jistotu, zaslala nejprve žalobkyni e-mailem návrh uznání tohoto dluhu a dohody o úhradě pohledávky, který si žalobkyně vytiskla a poté se dostavila dne 31. 10. 2016 za žalovanou do [obec], kde žalovaná uvedenou listinu označenou jako„ Uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky“ podepsala, stejně jako žalobkyně, a poté každá z těchto účastnic si ponechaly v dispozici po jednom výtisku této listiny.

10. Dále soud zjistil, že [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem v [obec], [ulice] [číslo popisné], smlouvu o nájmu domu [adresa] v [obec] sestávajícího z 3 + 1 s příslušenstvím (zjištěno z cit. nájemní smlouvy na č. l. 68-69 policejního spisu).

11. Dne 16. 6. 2015 žalobkyně uzavřela s [právnická] [osoba], se sídlem [adresa], smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny ze sítě nízkého napětí pro zákazníky kategorie D, a to pro odběrné místo [adresa žalované] (zjištěno z cit. smlouvy založené na č. l. 83 připojeného policejního spisu – [stát. instituce], Územního odboru [obec], Obvodního oddělení policie [obec], sp. zn. [spisová] [značka] (dále též„ policejní spis“)).

12. Dne 15. 6. 2015 žalobkyně uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o sdružených dodávkách plynu, a to rovněž pro odběrné místo [adresa žalované] (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 84 policejního spisu).

13. Na odběrném místě vznikl za odběr el. energie za období od 4. 6. 2015 do 2. 11. 2015 doplatek ve výši 7 332 Kč, splatný dne 21. 12. 2015 (zjištěno z faktury [právnická osoba] [číslo] ze dne 7. 12. 2015 na č. l. 6).

14. Na odběrném místě vznikl za odběr zemního plynu za období od 1. 10. 2015 do 12. 1. 2016 doplatek ve výši 10 129 Kč, splatný dne 2. 2. 2016 (zjištěno z faktury [právnická osoba] [číslo] ze dne 19. 1. 2016 na č. l. 12).

15. Na odběrném místě vznikl za odběr zemního plynu za období od 13. 1. 2016 do 6. 4. 2016 doplatek ve výši 9 105 Kč, splatný dne 2. 5. 2016 (zjištěno z faktury [právnická osoba] [číslo] ze dne 18. 4. 2016 na č. l. 10).

16. Na odběrném místě vznikl za odběr el. energie za období od 3. 11. 2015 do 31. 5. 2016 doplatek ve výši 4 876 Kč, splatný dne 29. 6. 2016 (zjištěno z faktury [právnická osoba] [číslo] ze dne 15. 6. 2016 na č. l. 8).

17. Z dopisu [právnická osoba] –„ poskytnutí informací“ ze dne 10. 2. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] faktury za odebranou energii na odběrném místě od 4. 6. 2015 (vznik smluvního vztahu) do 31. 5. 2016 (zánik smluvního vztahu) zasílal na korespondenční adresu [obec a číslo] a že neevidoval vrácené nedoručené faktury (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 56-58 policejního spisu), z čehož soud dále uzavírá, že žalovaná musela mít přehled o fakturovaných částkách za odběr el. energie a plynu na odběrném místě, kde bydlela se svým manželem.

18. Společnost [právnická osoba] sdělila dopisem ze dne 30. 11. 2016 žalobkyni, že vzniklou pohledávku (tehdy ve výši 23 110 Kč), tj. dluh tehdy vzniklý za odběr energií na odběrném místě, byl předán [název] [vymáhací ] [společnosti] k vymáhání, a že uvedená společnost se telefonicky kontaktovala s žalovanou a dohodli se na úplném zaplacení dluhu k 31. 10. 2016, avšak ke dni tohoto dopisu [právnická osoba] úhradu této platby neeviduje. Žalobkyně byla upozorněna, že pokud nebude pohledávka uhrazena, bude přistoupeno k soudnímu řešení této záležitosti (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 29 policejního spisu).

19. Dopisem ze dne 30. 1. 2019 [právnická osoba] informoval žalobkyni o tom, že její přeplatek ve výši 10 408 Kč, který vznikl po vyúčtování energií za období od 17. 4. 2015 do 6. 4. 2016 na odběrném místě [adresa], byl„ použit“, tj. započten k úhradě dlužných pohledávek vzniklých za odběr energií na odběrném místě [adresa žalované] (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 28).

20. Žalobkyně byla dopisem [vymáhací] [společnost], se sídlem [adresa], ze dne 2. 1. 2017, zastupující věřitele [právnická osoba], vyzvána, aby uhradila dlužné částky vzniklé [právnická osoba] za odběry energií na odběrném místě, a to v celkové částce (čítající též úroky z prodlení a administrativní poplatky) 30 603,91 Kč, z toho„ základní dluh vč. úroků z prodlení 26 167,91 Kč“ a„ administrativní poplatek 4 436 Kč“, vše bankovním převodem na dva označené účty, z toho částku 26 167,91 Kč na účet č. [bankovní účet] a částku 4 436 Kč na účet č. [bankovní účet], nejpozději do 9. 1. 2017, jinak bude věc„ doporučena k soudnímu řízení a následně bude věřitelem přistoupeno k exekuci“ (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 19).

21. Na základě shora uvedené písemné výzvy žalobkyně uhradila dne 10. 1. 2017 [právnická osoba] částku 26 168 Kč a téhož dne [vymáhací] [společnost], jež vymáhala po žalobkyni úhradu dlužné částky, částku 4 436 Kč za administrativní poplatky vzniklé s vymáháním uvedené pohledávky (zjištěno z poštovních poukázek na č. l. 15).

22. Po uhrazení předmětného dluhu [právnická osoba] se žalobkyně obrátila na policejní orgán a podala u něj trestní oznámení, v němž uvedla okolnosti setkání s [jméno] [příjmení] a s jeho tehdejší přítelkyní, později manželkou – nyní žalovanou, popsala okolnosti uzavření smlouvy o odběru energií a plynu na odběrném místě, poukázala na ústní ujednání o tom, že žalovaní budou přímo dodavateli energií hradit úhradu za spotřebu energií dle faktur doručovaných na odběrné místo, jakož i na okolnosti následného jednání s žalovanou poté, co žalobkyně byla vyzvána k úhradě vzniklého dluhu za odebrané energie na odběrném místě, zejména, že tento dluh dodavateli za odebranou el. energii a plyn uhradila a že jí žalovaná„ podepsala dlužný úpis“ (zjištěno z cit. úředního záznamu ze dne 11. 1. 2017 na č. l. 4-5 policejního spisu).

23. Ze sdělení [název obce] soud zjistil, že žalovaná v obci [obec] neměla trvalý pobyt, bydlela však v domě [adresa] v této obci; kdy se žalovaná z tohoto místa odstěhovala a kam, není známo, ale v obci již více jak 2 roky nebydlí (zjištěno z cit. dopisu ze dne 29. 8. 2019 na č. l. 46).

24. Žalobkyně v řízení prokazovala rovněž své tvrzení o tom, že žalovaná dne 31. 10. 2016 uznala svůj závazek vůči žalobkyni (tehdy) ohledně zaplacení částky 28 929 Kč a dohodla se o úhradě pohledávky, když vlastní text listiny označené„ Uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky“, který podle tvrzení žalobkyně obsahuje vlastnoruční podpis žalované, je následující: <i>„ Dlužník tímto uznává co do výše i důvodu svůj závazek vedený na jméno věřitele u [právnická] [osoba], který se týká odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ve výši 28.929 Kč.</i> <i>Důvodem je používání odběrného místa dlužníkem. K výše uvedené částce se váží i případné náklady s tímto závazkem spojené.</i> <i>Věřitel a dlužník se dohodli na následující formě úhrady:</i> <i>Jednorázově do dne 31. 10. 2016. Částka, popřípadě její aktuální zůstatek, budou uhrazeny [právnická] [osoba] Dlužník doloží věřiteli doklad o bezdlužnosti na adrese místa odběru energií, tedy [ulice a číslo], [PSČ] [obec].</i> <i>V [obec], dne 31. 10. 2016</i> <i>Dlužník: podpis Věřitel: podpis“</i> K tomu žalobkyně předložila dvě kopie fotografických náhledů na monitor PC žalobkyně zachycující zobrazený text části shora cit. uznání závazku a dohody o úhradě pohledávky (na č. l. 105) a dále text e-mailu (na č. l. 106) ve kterém žalovaná sděluje žalobkyni:„ Ahoj [jméno žalobkyně], posílám v příloze. Prosím o kontrolu údajů. Děkuju. [jméno žalované]“, přičemž přílohou má být dle této kopie fotografie dokument obsahující zmíněný text uznání závazku a dohody o úhradě pohledávky, z čehož lze usuzovat, že žalovaná tímto způsobem zaslala žalobkyni k odsouhlasení zmíněný text uznání závazku a dohody o úhradě pohledávky.

25. Faktem však zůstává, že sama tato posledně zmíněná okolnost ještě neprokazuje, že žalovaná tento text uznání závazku a zmíněné dohody o úhradě pohledávky podepsala, když navíc žalovaná podpis na této listině, který dle žalobkyně měl být vlastnoručním podpisem žalované, zpochybnila.

26. Soud proto (ještě před změnou v obsazení soudu před předmětnou změnu rozvrhu práce u zdejšího soudu) sice přistoupil k ustanovení znalce za účelem posouzení pravosti podpisu žalované na shora již opakovaně zmíněné listině o uznání závazku a dohodě o úhradě pohledávky ze dne 31. 10. 2016, avšak ani prostřednictvím takto ustanoveného znalce se nepodařilo explicitně prokázat, že na této listině posuzovaný podpis je pravým podpisem žalované.

27. Jak totiž vyplynulo ze znaleckého posudku soudní znalkyně [celé jméno znalkyně] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (na č. l. 124-142), v daném případě,„ nelze rozhodnout, zda je sporný podpis…nacházející se na listině ‚Uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky‘ z 31. 10. 2016 pravým (úmyslně či neúmyslně modifikovaným) podpisem žalované [celé jméno žalované] zda ho vyhotovila jiná osoba bez důslednější snahy podpis jmenované napodobit.“ Nicméně znalkyně ve svém posudku (na str. 15, tj. na č. l. 138) současně uvedla, že v daném případě„ v úvahu tedy přichází buď neobvykle modifikovaný pravý podpis, nebo padělek bez snahy pravý podpis důsledněji napodobit.“, přičemž„ mezi těmito alternativami ale nález nedovolí rozhodnout – žádné z navzájem rozporných znaků nedominují natolik, aby jednu z uvedených možností favorizovaly.“ 28. Vzhledem k tomu, že žalovaná zcela popřela, že by ve věci uznání závazku a předmětné dohody jednala s žalobkyní, přičemž z výše uvedeného e-mailu žalované je zřejmé, že takový text návrhu uznání a předmětné dohody v předmětném období zaslala žalobkyni, která současně ve své účastnické výpovědi mj. uvedla, že žalovaná text uznání a dohody podepsala, pak – též s přihlédnutím ke znalkyní nastíněným dvěma variantám ohledně jejího nejednoznačného závěru, zda předmětný podpis na posuzované listině je pravým podpisem žalované nebo padělkem bez snahy pravý podpis důsledněji napodobit (což do jisté míry – hypoteticky nahlíženo z pohledu padělatele podpisu – nedává smyslu, neboť povětšinou u autorů padělků – jak je soudu z úřední činnosti známo – převažuje snaha o co„ nejdokonalejší“ napodobení podpisu předmětné osoby, při kterém pochopitelně dochází k defektům, které jsou povětšinou znalci z oboru písmoznalectví schopni detekovat), soud činí dílčí skutkový závěr, že žalobkyní tvrzená okolnost, že žalovaná listinu obsahující předmětné uznání závazku a dohody o úhradě pohledávky podepsala, shora popsaným způsobem byla prokázána.

29. Nutno však současně uvést, že i bez této znalecké verifikace leželo důkazní břemeno na žalované, pakliže tvrdila, že předmětem ústní dohody s žalobkyní ohledně zřízení odběrného místa pro odběr el. energie a plynu, bylo, že bude se svým manželem hradit žalobkyni dle fakturace předmětné částky za odebranou el. energii a plyn, a že v tomto směru její závazky jsou vůči žalobkyni vyrovnány. V této procesní situaci měla proto žalovaná k prokazování svého tvrzení o jejím tvrzeném solučním chování navrhnout důkazy (zjevně doklady o provedených platbách žalobkyni), což neučinila, takže její tvrzení prokázáno nebylo, resp. bylo zcela vyvráceno shora uvedenými důkazy.

30. Nevěrohodnost žalované pramení ostatně i z podání jejího vysvětlení u policejního orgánu dne 28. 6. 2017, kdy policejnímu orgánu mj. uvedla, že:„ My (roz. žalovaná se svým manželem) jsme se domluvili tak, že energie budou adresované [jméno žalobkyně] do [obec] a platby energií jsme měli platit my rovnou daným společnostem na jejich účet, který nám poskytla a to z manželova účtu…To všechno velmi dobře fungovalo a nebyl žádný problém. Dlouho jsme nic nepozorovali, ale někdy po prázdninách 2016 [jméno žalobkyně] přišla s tím, že je tam něco přes 20.000 Kč, pak nám řekla, že je to 25.000 Kč a nakonec přišla s částkou přes 32.000 Kč jsme začali vysvětlovat, že to není možné, protože jsme platili zálohy a že prostě není možné, aby 32.000 Kč bylo na doplatku za energie….“ (zjištěno z policejního spisu na č. l. 48), kdežto v tomto řízení argumentovala zcela jinak (již popsaným způsobem).

31. K okolnostem nastěhování do rodinného domu na adrese odběrného místa a k odběru el. energie a plynu ve vazbě na dohodu s žalobkyní se před policejním orgánem vyjádřil také manžel žalované [jméno] [příjmení]. Uvedl mj., že zhruba v lednu 2015 se společně se svou tehdy ještě přítelkyní [jméno] [příjmení] (později [celé jméno žalované] – žalovanou) nastěhoval na základě (shora již uvedené) nájemní smlouvy do rodinného domu v [adresa]. Dne 20. 2. 2016 [jméno] [příjmení] uzavřel manželství s žalovanou. Dále jmenovaný před policejním orgánem vypověděl, že žalobkyni zná dlouhodobě, přičemž veškeré záležitosti kolem odběru elektřiny a plynu na odběrném místě zajišťovala jeho manželka –„ Vím, že manželka něco s [jméno žalobkyně] (roz. žalobkyní) ohledně energií řešila, ale co přesně to nevím…Naposled jsme se viděli roku 2016, vím, že s manželkou řešili (roz. žalobkyně s žalovanou) nějaké platby ohledně energií a částek, které tam neseděli. Od té doby jsme o sobě neslyšeli.“ Soud z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], manželem žalované, si pro účely této právní věci učinil skutkové zjištění, že i manželem žalované bylo podepřeno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná i za jmenovaného jednala s žalobkyní ohledně řešení odběru el. energie a plynu na odběrném místě (zjištěno z cit. úředního záznamu na č. l. 39-42 policejního spisu).

32. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 12. 12. 2017, který byl adresován žalované na adresu odběrného místa a odeslán prostřednictvím pošty dne 13. 12. 2017, pročež lze předpokládat, že dne 14. 12. 2017 byl žalované doručen, resp. žalovaná se mohla s jeho obsahem seznámit, vyzvala žalovanou – při vyložení stručných skutkových okolností týkajících se odběru el. energie a plynu na odběrném místě a vzniklého dluhu za neuhrazené faktury za odběr energií na tomto odběrném místě – k úhradě celkové částky 47 416 Kč (čítající též administrativní poplatek za dosavadní vymáhání pohledávky po žalobkyni a odměnu advokáta žalobkyně) nejpozději do 29. 12. 2017, jinak bude proti žalované podána příslušná žaloba (zjištěno z cit. předžalobní výzvy na č. l. 17).

33. Z výsledku vyhledávání v centrální evidenci exekucí ke dni [datum] vyplývá, že žalovaná procházela jako povinná ve více jak dvaceti exekucích, a to buď zprvu pod příjmením„ [příjmení]“ nebo později pod příjmením„ [celé jméno žalované]“ (zjištěno z cit. výsledku vyhledávání na č. l. 197-198 policejního spisu).

34. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s [právnická osoba] předmětné smlouvy o odběru el. energie a plynu na odběrném místě pro rodinný dům [adresa] v [obec], který si pronajal její známý [jméno] [příjmení] se svou přítelkyní, poději manželkou [celé jméno žalované] – žalovanou. Žalobkyně s žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřela ústní dohodu, podle které žalobkyně zajistila pro odběrné místo dodávku el. elektřiny a plynu tím, že uzavřela předmětné smlouvy s dodavatelem el. energie a plynu o dodávce energií do odběrného místa, a žalovaní se zavázali, že budou hradit vyfakturované částky za odběr el. energie a plynu přímo na účet [právnická osoba], kdy jednotlivé faktury [právnická osoba] byly doručovány právě na adresu odběrného místa, tj. dostávaly se do dispoziční sféry žalované a jejího manžela. Žalovaní však tyto úhrady neprováděli řádně, v důsledku čehož vznikl za odběry el. energie a plynu na odběrném místě dluh v celkové výši 36 575,91 Kč, který byl uhrazen následovně: částku ve výši 26 167,91 Kč uhradila žalobkyně poštovní poukázkou na účet [právnická osoba] a částka ve výši 10 408 Kč byla uhrazena tím způsobem, že [právnická osoba] provedl zápočet v této výši své pohledávky s pohledávkou v téže výši žalobkyně, kterou měla za [právnická osoba] v důsledku vzniklého přeplatku na energiích na jiném odběrném místě. Kromě toho žalobkyně ještě uhradila vymáhající společnosti, jednající za [právnická osoba] částku 4 436 Kč, jež měla představovat údajné administrativní náklady, leč je zjevné, že k úhradě této částky vymáhající společnosti nesvědčil žádný právní důvod, a pokud tedy žalobkyně přesto takovou úhradu provedla, nelze ji spojovat jako sekundární platbu spojenou s úhradou dluhu za energie. Žalobkyně opakovaně žádala žalovanou o zaplacení dlužné částky, kterou za ní a jejího manžela uhradila [právnická osoba], a to s odkazem na mezi nimi uzavřenou ústní smlouvu, podle které tyto platby měli hradit žalovaná se svým manželem. Žalovaná písemně dne 31. 10. 2016 uznala co do důvodu i výše 28 929 Kč svůj závazek vůči žalobkyni, jež představoval dluh za odběr el. energie a plynu do odběrného místa a zavázala se žalobkyni, že tento dluh dodavateli ihned uhradí, což nesplnila. Předžalobní písemnou výzvu k úhradě dlužné částky žalobkyně zaslala prostřednictvím svého advokáta žalované dopisem ze dne 12. 12. 2017, který s pravděpodobností rovnající se jistotě byl žalované doručen (dostal se do její dispoziční sféry) dne 14. 12. 2017.

35. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba co do částky 36 575,91 Kč s příslušenstvím je důvodná.

36. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

37. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

38. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

39. Podle § 713 odst. 3 o. z. z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

40. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

41. Podle § 10 odst. 1 o. z. nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

42. Podle § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

43. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

44. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

45. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

46. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

47. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

48. Podle § 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

49. V daném případě bylo dokazováním spolehlivě prokázáno, že žalobkyně s žalovanou a původně jejím přítelem [jméno] [příjmení], s nímž později uzavřela manželství, uzavřela v ústní formě inominátní smlouvu, podle které se zavázala, že pro odběrné místo uzavře s dodavatelem el. energie a plynu [právnická osoba] předmětné smlouvy a zajistí tak žalované a [jméno] [příjmení] možnost faktického odběru el. energie a plynu do odběrného místa, zatímco žalovaná se s [jméno] [příjmení] žalobkyni zavázali, že za fakturované částky spotřebované el. energie a plynu na tomto odběrném místě budou platit příslušné platby přímo dodavateli – [právnická osoba], kdy příslušné faktury byly [právnická osoba] zasílány přímo na adresu odběrného místa a žalovaná s [jméno] [příjmení] tak měli po předmětnou dobu odběru el. energie a plynu přehled o prováděném periodickém účtování spotřeby za (jimi) odebranou el. energii a plynu na tomto odběrném místě.

50. Je sice pravdou, že žalobkyně uzavřela předmětné smlouvy o dodávce el. energie a plynu s dodavatelem a primárně tak byla povinna hradit platby za odebrané energie, nicméně žádné ustanovení občanského zákoníku ani jiného právního předpisu neznemožňovalo uzavřít předmětnou inominátní smlouvu, která však – nutno zdůraznit – byla platná a účinná pochopitelně toliko ve vztahu mezi jejími účastníky, nikoliv i vůči dodavateli.

51. Jestliže však nastala situace, jež byla dokazováním prokázána, že žalovaná s [jméno] [příjmení], resp. se svým manželem si neplnila povinnost hradit řádně a včas fakturované částky za spotřebovanou el. energii a plynu dodavateli, v důsledku čehož [právnická osoba] se s úhradou dlužných částek obrátil na žalobkyni, která shora popsaným způsobem [právnická osoba] celkem zaplatila (ať již přímou platbou anebo popsaným započtením učiněným ze strany [právnická osoba]) celkem částku 36 575,91 Kč, je nasnadě, že v tomto rozsahu se žalovaná se svým manželem na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili.

52. Přitom sama okolnost, že žalobkyně zažalovala o zaplacení předmětné částky pouze žalovanou, nikoliv též jejího manžela, neměla vliv na naplnění podmínek pro vydání bezdůvodného obohacení v částce 36 575,91 Kč žalobkyni, jelikož ve smyslu § 713 odst. 3 o. z. z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně, přičemž pro období, kdy žalovaná s [jméno] [příjmení] ještě nebyli manželé, se zase ve vztahu k žalobkyni uplatnil režim ve smyslu § 1872 odst. 1 o. z., podle kterého je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

53. Na základě této právní kvalifikace proto soud uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobkyni částku 36 575,91 se shora specifikovaným ročním úrokem z prodlení z této částky, jdoucím od 30. 12. 2017, jelikož žalobkyně v předžalobní výzvě ze dne 12. 12. 2017 (na č. l. 17), odeslané poštou dne 13. 12. 2017 (podací lístek na č. l. 18), která s pravděpodobností rovnající se jistotě byla žalované doručena, resp. dostala se do její dispoziční sféry (ve čtvrtek) dne 14. 12. 2017, stanovila žalované termín k úhradě dlužné částky nejpozději do 29. 12. 2017, pročež (teprve) dnem 30. 12. 2017 se žalovaná, jež na svůj dluh a dluh svého manžela ničeho žalobkyni nezaplatila, ocitla v postavení dlužníka v prodlení.

54. Naopak nebylo možné přisvědčit žalobě ohledně zaplacení částky 4 436 Kč, kterou žalobkyně v souvislosti s vymáháním dlužné částky za odběr el. energie a plynu na odběrném místě (26 167,91 Kč) uhradila vymáhající společnosti, která tak činila v zastoupení dodavatele. Částka 4 436 Kč totiž představuje nijak neodůvodněný tzv. administrativní poplatek, jenž si uvedená vymáhající firma podle názoru soudu bez právního důvodu nárokovala („ účtovala“) vůči žalobkyni; pokud žalobkyně tuto částku této vymáhající firmě přesto uhradila, není zde žádného právního podkladu k tomu, aby k úhradě této částky byla s ohledem na uzavřenou ústní smlouvu shora uvedeného obsahu nyní zavázána vůči žalobkyni žalovaná.

55. Žaloba byla proto co do této částky s požadovaným příslušenstvím zamítnuta, stejně jako„ zbytkový“ žalobní požadavek žalobkyně ohledně nedůvodně požadovaného přisouzení příslušenství z částky 26 167,91 Kč za shora vymezené období, kdy dluh žalované nebyl ještě splatný.

56. Žalobkyně měla vůči žalované procesní úspěch co do částky 36 575,91 Kč s příslušenstvím, což ve vztahu k zažalované částce činí 89,2 %, kdežto co do částky 4 436 Kč s příslušenstvím žalobkyně úspěšná nebyla (v této části byla žaloba zamítnuta), což představuje dílčí procesní úspěch žalované v rozsahu 10,8 %; v konečném důsledku tak žalobkyně v tomto sporu byla úspěšná v rozsahu (89,2 % - 10,8 % =) 78,4 %, což je třeba promítnout do jí přisouzených nákladů řízení vůči žalované, a to ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř, jež stanoví, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

57. Žalobkyni přisouzené náklady řízení sestávající: a) z odměny advokáta žalobkyně za 6 úkonů právní služby po 2 780 Kč (dle § 7 bod č. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to za 1. převzetí a přípravu zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy, 3. sepis žaloby, 4. sepis písemného vyjádření ze dne 30. 6. 2020 na č. l. 101-102, 5. a 6. účast advokáta žalobkyně při jednání konaného u zdejšího soudu dne 1. 7. 2020 a dále dne 17. 1. 2022; advokátem žalobkyně požadovaný úkon za sepis vyjádření ze dne 13. 7. 2020 na č. l. 104 soud neshledal výdajem účelně vynaloženým, neboť soud při jednání dne 1. 7. 2020 v rámci poučovací povinnosti s odkazem na § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.„ konstatoval, že je třeba, aby obě strany doplnily svá tvrzení ve vztahu k uzavření ústní smlouvy, co bylo jejím obsahem, kde byla uzavřena…“ a k těmto tvrzením označily důkazy, pročež poté přímo žalobkyně svá dosavadní skutková tvrzení doplnila a v této procesní situaci nic nebránilo advokátovi žalobkyně – při tomto soudním jednání – dále skutková tvrzení precizovat a označit k nim příslušné důkazy či listinné důkazy k těmto tvrzením ihned předložit (neboť je měl či mohl mít před jednáním k dispozici); učinil-li tak advokát žalobkyně až následně, písemně, nelze s tímto úkonem spojovat účelně vynaložený náklad žalobkyně, resp. jejího advokáta), a dále z 6 režijních paušálů po 300 Kč (dle § 13 odst. advokátního tarifu), tj. celkem 18 680 Kč; při rozhodování o odměně advokáta žalobkyně soud přihlédl i k judikatuře Nejvyššího soudu, podle které obecně platí, že odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkon jiného účastníka. Soud však nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zmocněnce od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Za účelné lze považovat toliko takové úkony advokáta, které byly potřebné (nezbytné) k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014, nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, nebo ze dne 22. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3057/15, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1748/2015 nebo ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016; cit. rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou přístupna na https://nsoud.cz, a nálezy Ústavního soudu na https://nalus.usoud.cz; b) z cestovného advokáta žalobkyně při použití osobního automobilu zn. [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), palivo nafta motorová, [registrační značka] advokáta žalobkyně ke dvěma cestám ke zdejšímu soudu k nařízeným jednáním (dne 1. 7. 2020 a dne 17. 1. 2022), při prům. spotřebě 9,4 l /100 km, při prům. ceně pohonných hmot 36,10 Kč l motorové nafty (§ 4 písm. c/ vyhl. č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, při vzdálenosti ze sídla advokáta ke zdejšímu soudu 40 km za jednu cestu (celkem 80 km), při sazbě základní náhrady za používání motorových vozidel dle § 1 písm. b) cit. vyhl. ve výši 4, 70/1 km jízdy, v celkové výši 647 Kč, c) z náhrady za promeškaný čas advokáta žalobkyně za 4 půlhodiny dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu po 100 Kč, celkem tedy 400 Kč, d) z 21 % DPH z ad a) až c), tj. z částky 19 727 Kč, ve výši 4 142,70 Kč, e) za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 051 Kč, a f) za zaplacenou zálohu na znalečné ve výši 11 963 Kč (žalobkyně celkem zaplatila zálohu na znalečné ve výši 12 000 Kč, avšak soud usnesením ze dne 5. 2. 2021, č. j. 6 C 246/2019-143, přiznal soudní znalkyni znalečné ve výši 11 963; z tohoto důvodu o přeplatku žalobkyně na znalečném (12 000 Kč – 11 963 Kč =) ve výši 37 Kč soud rozhodl výrokem IV.

58. Při plném procesním úspěchu by tak žalobkyni (součtem položek ad a/ až f/) náležely náklady řízení v celkové výši 37 883,70 Kč. Jelikož však žalobkyně – jak již shora bylo uvedeno – byla v této věci úspěšná v rozsahu 78,4 %, má nárok toliko na redukované náklady, tj. na 78,4 % z částky 37 883,70 Kč, což činí částku 29 700,80 Kč, která představuje celkovou výši žalobkyni přisouzených nákladů řízení (výrok III.).