6 C 267/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno , r. č. Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 právně zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem se sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený dne Anonymizováno , r. č. Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 2/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, , a jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku označeného ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru 1/5 (tj. 20 %) pro žalobkyni a 4/5 (tj. 80 %) pro žalovaného, a to po úhradě pohledávek společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , za účastníky, vyplývajících ze smlouvy o hypotečním úvěru č. , č. účtu, , zajištěným na pozemku zástavním právem smluvním dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, .

III. V rámci širšího vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku ad I. žalovaný zaplatí žalobkyni částku 303 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně je povinna uhradit dle sjednaných podmínek hypoteční úvěr dle smlouvy o hypoúvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, , kterou jako dlužník společně s žalovaným coby spoludlužníkem uzavřela dne , datum, s úvěrujícím věřitelem , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, .

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vedeného o zrušení a užší vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku ad

I.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení vedeného o širší vypořádání spoluvlastnictví k pozemku ad

I. částku 54 625,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou, podanou zdejšímu soudu (dále též „soud“) dne 28. 11. 2023, domáhala vydání rozsudku, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, , a jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům (dále již „pozemek“) s tím, že bude nařízen prodej pozemku ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku z dražby mezi účastníky v poměru jejich spoluvlastnických podílů (žalobkyně id. 1/5, žalovaný id 4/5) po úhradě pohledávek hypotečních pohledávek ve prospěch , právnická osoba, . (dále též „, Anonymizováno, .“) V rámci tzv. širšího vypořádání pak žalobkyně vůči žalovanému uplatnila nárok na zaplacení částky 303 000 Kč plynoucí z hypotečního úvěru, kde žalobkyně vystupuje jako hlavní dlužník, a z něhož měla být financována rekonstrukce rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dál též „RD“), který je součástí pozemku, v situaci, kdy uvedená částka byla stejným hypotečním věřitelem vyplacena na účet žalovaného. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného (naposledy prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 31. 7. 2023) k uzavření dohody ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku, včetně řešení pohledávky žalobkyně za žalovaným z titulu poskytnutého hypotečního úvěru, leč žalovaný byl i na poslední výzvu nečinný a neměl zájem věc s žalobkyní vyřešit mimosoudně.

2. Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla řádně doručena, nevyjádřil a po celé prvoinstanční řízení byl procesně nečinný.

3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

4. Účastníci jsou (do právní moci tohoto rozsudku) podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, , a jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne , datum, ; právní účinky zápisu nastaly k okamžiku , datum, v čase , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 7).

5. Pozemek je zatížen zástavním právem smluvním ve prospěch , Anonymizováno, ., a to až do výše 3 024 000 Kč, dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, ; právní účinky zápis nastaly k okamžiku , datum, v , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. 7).

6. Dne , datum, byla mezi úvěrující věřitelkou , Anonymizováno, ., žalobkyní (coby dlužnicí) a žalovaným (coby spoludlužníkem) uzavřena smlouva o „hypoúvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, “, dle které byl žalobkyni poskytnut úvěr v celkové výši 303 000 Kč pro financování bytových potřeb (zjištěno z cit. úvěrové smlouvy na č. l. 8 a násl.).

7. Dne , datum, byla mezi úvěrující věřitelkou , Anonymizováno, ., žalovaným (coby dlužníkem) a žalobkyní (coby spoludlužnicí) uzavřena smlouva o „hypoúvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, “, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 1 210 000 Kč pro financování bytových potřeb (zjištěno z cit. úvěrové smlouvy na č. l. 22 a násl.).

8. Žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) dopisem ze dne 31. 7. 2023 vyzvala žalovaného mj. k předložení úplného vyúčtování souvisejícího s poskytnutými hypotečními úvěry ad 6 a 7, a dále ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku. Pokud jde o hypoteční úvěry, žalobkyně ve výzvě žalovanému sdělila, že čerpané prostředky z těchto úvěrů byly poskytnuty , Anonymizováno, převodem na bankovní účet žalovaného, přičemž bylo sjednáno jejich účelové použití, a sice financování stavby RD na pozemku. Ve výzvě žalobkyně dál uvádí, že ačkoliv žalovaný předmětné prostředky obdržel, žalobkyni není známo, jak s těmito prostředky bylo naloženo, neboť jí do dnešního dne nebylo předloženo jakékoliv vyúčtování, které by jejich investování do nemovitosti prokazovalo. S ohledem na uvedené proto žalobkyně vyzvala žalovaného k předložení vyúčtování, ze kterého bude zřejmé, jakým způsobem bylo ze strany žalovaného naloženo s čerpanými částkami úvěrů dle uvedených hypotečních úvěrů; pokud se tak v sedmidenní lhůtě nestane, upozornila žalobkyně žalovaného, že v takovém případě se bude svých nároků domáhat soudní cestou. Dále touto výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k řešení otázky zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku, jehož součástí je RD, neboť žalobkyně nedále nemíní setrvávat s žalovaným v tomto spoluvlastnictví. Žalobkyně v této souvislosti vyzvala žalovaného k řešení otázky předmětných hypotečních úvěrů a v tomto směru k poskytnutí příslušné součinnosti, kdy žalobkyně žalovanému navrhla řešení záležitosti formou prodeje spoluvlastnického podílu žalobkyně žalovanému za kupní cenu ve výši 300 000 Kč (zjištěno z cit. výzvy na č. l. 36-37, která byla odeslána žalovanému poštou dne 2. 8. 2023, jak se podává z podací stvrzenky na č. l. 38).

9. Z e-mailu žalovaného zaslaného dne 11. 8. 2023 právnímu zástupci žalobkyně plyne, že žalovaný výzvu žalobkyně ad 8 obdržel a stran návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku reagoval takto: „Provedu započtení položek (má dáti/dal), i s položkami zákonného úroku z prodlení. Dluh je v první řadě paní , Anonymizováno, , tudíž se z něho musí vyplatit sama.“10. Na den 14. 2. 2023 bylo nařízeno jednání ve věci samé. K tomuto jednání byl žalovaný řádně obeslán. Jelikož se žalovaný k tomuto jednání nedostavil ani nezaslal omluvu z tohoto jednání s žádostí o odročení jednání, soud jednal v jeho nepřítomnosti.

11. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že účastníci byli původně partneři. Žalobkyně bydlela u rodičů žalovaného společně se svou dvouletou dcerou. Žalobkyně se s žalovaným rozhodla koupit RD a zrekonstruovat jej. RD účastníci koupili za hotovost, přičemž žalobkyně do kupní ceny vložila ze svých prostředků částku 300 000 Kč; proto tak získala spoluvlastnický podíl na pozemku s RD o velikosti id. 1/5. Poté si účastníci vzali na rekonstrukci RD dvě hypotéky. Žalobkyně nevěděla, jak žalovaný nakládá s prostředky poskytnutými z uvedených dvou hypotečních úvěrů. V roce 2021 se od žalovaného, s nímž stále žila u jeho rodičů, odstěhovala. Žalovaný poté vyměnil klíče v RD a žalobkyně do něj neměla přístup. Žalobkyně se opakovaně snažila se s žalovaným domluvit ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a vyřešení hypotečních úvěrů, avšak tyto její snahy byly pro negativní postoj žalovaného neúspěšné. Nakonec žalobkyně po žalovaném požadovala, aby jí vyvázal z těch úvěrů a vrátil jí částku 300 000 Kč, které v souvislosti s koupí pozemku s RD do této transakce vložila, avšak i v tomto případě nakonec k dohodě s žalovaným nedošlo. Žalovaný chtěl po žalobkyni, aby mu převedla bezúplatně do jeho vlastnictví svůj spoluvlastník podíl na pozemku. Nakonec žalovaný předběžně souhlasil s tím, že by mu žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl prodala za částku 300 000 Kč. Žalobkyně proto nechala vyhotovit příslušný koncept smlouvy, který zaslala žalovanému, jenž za pár hodin sdělil žalobkyni, že jí může zaplatit za převod jejího podílu pouze částku 250 000 Kč. Žalobkyně proto upravila koncept převodní smlouvy s nižší kupní cenou (250 000 Kč) za převod jejího spoluvlastnického podílu do vlastnictví žalovaného, koncept smlouvy odeslala žalovanému, který však i toto znění smlouvy nepodepsal. Žalovaný byl tehdy při jednání vůči žalobkyni vulgární a jednání s ním k ničemu nevedlo.

12. Žalobkyně soudu sdělila, že reálné rozdělení pozemku s RD nepřichází v úvahu, pozemek není reálně dělitelný ve smyslu, že by bylo možné užívat samostatně takto dvě oddělené části. Žalobkyně nemá zájem o přikázání pozemku do jejího vlastnictví.

13. Vzhledem ke koncentraci řízení, s přihlédnutím k důkaznímu stavu panujícímu do skončení jednání konaného dne 14. 2. 2024, soud vychází mj. ze zjištění, že žalovaný neprojevil zájem o přikázání pozemku do jeho vlastnictví ani soudu neprokázal, že je solventní a je schopen žalobkyni vypořádat její spoluvlastnický podíl v souvislosti s rozhodnutím soudu o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku a jeho přikázání žalovanému.

14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci jsou spoluvlastníky pozemku s RD, a to žalobkyně s podílem o velikosti id. 1/5 a žalovaný s podílem o velikosti id. 4/5. Účastníci uzavřeli se , Anonymizováno, dvě hypoteční smlouvy. První hypoteční smlouvu na úvěr ve výši 303 000 Kč s úvěrující věřitelkou uzavřela coby dlužník žalobkyně a žalovaný jako spoludlužník. Poskytnuté finanční prostředky měly být využity na rekonstrukci RD a byly převedeny na účet žalovaného. Žalobkyně neměla přístup k účtu žalobce, který jí neposkytoval žádné informace ohledně toho, zda a příp. v jaké výši byly jím čerpány a konkrétně za které práce či stavební materiál finanční prostředky z tohoto poskytnutého hypotečního úvěru. Druhý hypoteční úvěr uzavřela téže , Anonymizováno, s žalovaným coby s dlužníkem a s žalobkyní coby se spoludlužnicí, jednalo se o úvěr na částku 1 210 000 Kč, který byl , Anonymizováno, převeden na účet žalovaného. I z těchto prostředků měla být prováděna rekonstrukce RD, avšak žalovaný žalobkyni po dobu, kdy účastníci byli partneři, nesdělil v tomto ohledu žádné informace, takže žalobkyně neví, zda vůbec, a pokud ano, pak v jaké výši žalovaný čerpal finanční prostředky z tohoto hypotečního úvěru na rekonstrukci RD. Pozemek s RD není reálně dělitelný. Žalovaný o pozemek nemá zájem a v řízení ani nebylo prokázáno, že by byl solventní vyplatit žalobkyni stran vypořádání jejího spoluvlastnického podílu, pakliže by v řízení výslovně projevil vůli stát se výlučným vlastníkem pozemku, příslušnou finanční částku.

15. Žaloba je důvodná.

16. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) stanoví způsoby vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu a jejich závazné pořadí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci (§ 1144 o. z.). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu (§ 1147 věta první o. z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků, nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků, který by měl o společnou věc zájem, finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , spisová značka, ), nařídí soud prodej společné věci, a to ve veřejné dražbě (§ 1147 věta druhá o. z.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. , spisová značka, ).

18. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. , spisová značka, , vyložil, že jestliže věc nelze rozdělit bez nákladných (v poměru k hodnotě dělené věci) stavebních úprav, avšak jeden ze spoluvlastníků vyjádří ochotu, že sám tyto náklady ponese, věc je třeba (zpravidla, v zásadě) rozdělit s tím, že o výlučné povinnosti tohoto spoluvlastníka provést v určité lhůtě na vlastní náklady rozdělení soud rozhodne ve výroku rozsudku (jde o součást výroku o způsobu dělení věci); v takovém případě druhá strana nemá povinnost podílet se na nákladech na dělení věci.

19. V posuzované věci se účastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, žalovaný byl v tomto řízení zcela procesně nečinný, a proto soudu nezbylo než na základě podané žalobě rozhodnout v tomto soudním řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku.

20. V daném případě je nesporné, že reálné rozdělení pozemku s RD nepřichází v úvahu, a proto bylo nutné zabývat se dalšími způsoby vypořádání.

21. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Z aktuálních procesních postojů účastníků (soud poznamenává, že dosavadní nečinnost žalovaného v řízení je rovněž svého druhu jeho procesním postojem) v tomto řízení ke dni vydání tohoto rozsudku vyplynulo, že žádný z nich nemá zájem, aby nemovitosti byly přikázány do jejich výlučného vlastnictví.

23. Za dané situace je proto objektivně splněna podmínka pro vypořádání spoluvlastnictví prodejem předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě podle § 1147 věty druhé o. z.

24. Soud proto neměl za daného skutkového stavu jinou možnost než přistoupit k prodeji pozemku s RD ve veřejné dražbě, přičemž v tomto případě neshledal podmínky k tomu, aby současně rozhodl, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

25. V rámci materiální vykonatelnosti tohoto rozhodnutí bylo rovněž do rozsudečného výroku ad II. pojato, v jakém rozsahu bude výtěžek z veřejné dražby rozdělen mezi účastníky, a to podle jejich stávajících podílů, s přihlédnutím k tomu, že z výtěžku z prodeje bude předně uhrazena hypoteční pohledávka , Anonymizováno, která je zajištěna předmětným zástavním právem. Prodej ve veřejné dražbě pak může být realizován jak prostřednictvím dražby dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, tak i postupem předvídaným v § 348 odst. 1 až o. s. ř., který stanoví, že ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitých věcí (odst. 1), dále že spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci (odst. 2), a že nepodaří-li se společnou movitou věc nebo nemovitou věc prodat, zastaví soud výkon rozhodnutí (odst. 3).

26. K otázce ad 25 soud pro úplnost uvádí, že otázkou výkladu pojmu veřejná dražba uvedeného v § 1147 o. z. se zabýval Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 7. 10. 2020, sp. zn. , spisová značka, ; v tomto rozhodnutí dovolací soud mj. vyložil, že vzhledem k tomu, že občanský zákoník v ustanovení §§ 1359 odst. 1 a 1113 rozlišuje veřejnou dražbu podle zákona přímo ve svém textu od dražeb prováděných podle jiných právních předpisů, při doslovném výkladu ustanovení § 1147 o. z. by bylo možné vyložit, že občanský zákoník při prodeji ve veřejné dražbě při prodeji nemovité věci po zrušení spoluvlastnictví měl na mysli jen dražbu podle zákona. Protože však zákonodárce ponechal v účinnosti ustanovení § 348 o. s. ř., je zřejmé, že i podle tohoto ustanovení ve spojení s ustanoveními § 69 ex. ř. lze dospět k závěru, že i po účinnosti občanského zákoníku lze provést uvedenou dražbu i soudem či soudním exekutorem.

27. Z ad 26 dále plyne, že rozsudkem o zrušení spoluvlastnictví ke společné věci a o nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. , spisová značka, ). Při využití této varianty zrušení spoluvlastnictví tak spoluvlastnictví zaniká až prodejem věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. , spisová značka, , jehož závěry jsou v daném případě přiměřeně uplatnitelné i v poměrech dosavadní právní úpravy).

28. Právní stav, který nastane po právní moci rozsudku o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě, ovšem nebrání spoluvlastníkům, pakliže bude mezi nimi dosaženo smluvní shody, na revidování tohoto způsobu vypořádání např. v tom smyslu, že se dohodnou např. tím způsobem, že jeden z nich se stane výlučným vlastníkem předmětného nemovitého majetku (původně se nacházejícího v režimu spoluvlastnictví) oproti své povinnosti vyplatit druhému spoluvlastníkovi jeho vypořádací podíl. Anebo ve společné shodě mimo dražbu zrealizují prodej předmětné nemovité věci a z prodeje si rozdělí předmětný výtěžek, ovšem v případě zatížení nemovitosti zástavním právem vždy jen v součinnosti (se souhlasem) zástavního věřitele. Pokud k takové dohodě mezi účastníky nedojde, pak bude platit právní stav dle ad 27 z toho plynoucími možnými důsledky.

29. Podle § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

30. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně coby dlužník uzavřela se , Anonymizováno, shora označenou smlouvu o hypotečním úvěru, na základě které byly žalobkyni, a to na účet žalovaného, poskytnuty finanční prostředky ve výši 303 000 Kč za účelem rekonstrukce RD na pozemku. Žalovaný byl oprávněn na základě dohody s žalobkyní z těchto finančních prostředků hradit náklady spojené s rekonstrukcí RD. Žalovaný však žalobkyni neposkytoval potřebnou informační součinnost, žalobkyně neví, zda a pokud ano, pak v jakém rozsahu, respektive do jaké výše načerpané finanční prostředky z tohoto hypotečního úvěru byly žalovaným skutečně vynaloženy na rekonstrukční práce. V každém případě žalobkyně ze svých finančních prostředků získaných z uvedeného zdroje poskytla žalovanému na rekonstrukci RD částku 303 000 Kč, kterou je nyní třeba – v souvislosti se zrušeným a vypořádaným podílovým spoluvlastnictvím účastníkům – zohlednit a promítnout do tohoto rozhodnutí v rámci tzv. širšího vypořádání účastníků.

31. Důsledkem situace a skutkového zjištění ad 30 je tedy meritorní výrok III., kterým byla žalovanému v rámci širšího vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku s RD uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 303 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, což je podle názoru dostatečná doba k tomu, aby si žalovaný zajistil finanční prostředky ke splnění této platební povinnosti vůči žalobkyni.

32. V rámci výroku III. bylo současně rozhodnuto, že žalobkyně je povinna uhradit dle sjednaných podmínek hypoteční úvěr dle smlouvy o hypoúvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, , kterou jako dlužník společně s žalovaným coby spoludlužníkem uzavřela dne 20. 6. 2017 s úvěrujícím věřitelem , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, .

33. K výroku IV. o náhradě nákladů řízení soud uvádí, že standardním výrokem v řízení o zrušení a (užší) vypořádání podílového spoluvlastnictví bývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy soudní praxe v tomto směru respektuje nálezovou judikaturu Ústavního soudu, který ve svých rozhodnutích opakovaně vyložil, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval; proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, nebo ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22). Soud proto respektoval ustálenou judikaturu a výrokem IV. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a (užší) vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku I.

34. Jiná procesní situace však nastala ve vztahu k nákladům řízení o širší vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku. Důvody jsou následující.

35. V rozsudku ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud – poté, co konstatoval, že i po nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je dosavadní judikatura k této otázce i nadále použitelná – k širšímu vypořádání spoluvlastnictví (§ 1148 odst. 1 o. z.) uvedl: „Účastníkům nic nebrání, aby v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uplatnili i vzájemné nároky, vyplývající ze širšího vypořádání; také jim nic nebrání, aby u soudu uplatnili jiné vzájemné nároky. Z procesního hlediska půjde o objektivní kumulaci návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a návrhu na širší vypořádání; práva takto uplatněná mají samostatný skutkový základ (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Rozhodnutí o těchto různých nárocích v obsahově jednom výroku by komplikovalo procesní situaci v případě, že opravný prostředek by byl podán jen ohledně jednoho z nich. Nejvyšší soud uvedl v rozsudku ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. , spisová značka, , že výrok rozsudku, jímž soud v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhoduje o investicích, není z hlediska právní moci závislý na výrocích o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a naopak“.

36. Nejvyšší soud pak v návaznosti na ad 35 v usnesení ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. , spisová značka, uzavřel, že pokud některý z účastníků řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 a násl. o. z.) řádně uplatní nárok na tzv. širší vypořádání (§ 1148 odst. 1 o. z.), nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jediným výrokem a provést započtení proti budoucímu nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu. Uvedené pravidlo obdobně platí i pro rozhodování o náhradě nákladů řízení, vedeného o zrušení a „užší“ vypořádání a současně o širší vypořádání spoluvlastnictví; protože jde o náklady vynaložené na účelné uplatňování nebo bránění práva a současně v řízení jde o dvě relativně samostatná práva (objektivní kumulace nároků), která mohou mít samostatný právní osud, je třeba o náhradě nákladů řízení rozhodnout zvlášť jak ve vztahu k samotnému řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tak i ve vztahu k tzv. širšímu vypořádání spoluvlastnictví. Tato nutnost by se jasně ukázala v případě, že by o každém z těchto nároků bylo rozhodnuto v samostatném řízení; pak by vůbec nepřicházelo do úvahy kompenzovat částečný úspěch ohledně jednoho nároku částečným neúspěchem při uplatnění druhého, kumulovaného nároku, a naopak. Liší se i tarifní hodnota obou kumulovaných sporů.

37. Stran širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků byla žalobkyně s žalobou o zaplacení částky 303 000 Kč zcela úspěšná, a proto (s přihlédnutím k výše uvedené judikatuře Nejvyššího soudu) je žalovaný povinen (viz výrok V.) žalobkyni dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit náklady řízení ve výši 54 625,60 Kč, které tvoří následující položky:

38. Odměna advokáta žalobkyně podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za 4 úkony právní služby po 9 540 Kč (vypočteno z tarifní hodnoty 303 000 Kč), tj. za 1. převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. za sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3. předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 4. za účast právní zástupkyně žalobkyně při jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. odměna celkem (4 x 9 540 Kč =) 38 160 Kč. Pokud právní zástupce žalobkyně požadoval odměnu advokáta z tarifní hodnoty ve výši 1 800 000 Kč, což má představovat kupní cenu dle kupní smlouvy ze dne 16. 2. 2017, kterou právní zástupce žalobkyně elektronicky doručil po skončení jednání konaného dne 14. 2. 2024, jež bylo odročeno pouze za účelem vyhlášení rozsudku, nelze z této listiny vycházet již z toho důvodu, že tato listina nebyla (a nyní být již nemůže) předmětem dokazování při uvedeném soudním jednání. Jinak řečeno, bylo-li předchozí jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku, nepřichází již v úvahu provádět jakékoli další dokazování, neboť by takový důkaz soud učinil nepřípustně in camera. Navíc tento důkaz se vztahuje k žalobkyni požadovaným nákladům řízení v užším slova smyslu, kde soud s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi zaujímá názor, že v daném typu řízení nelze jinak, než o nákladech řízení rozhodnout tak, že žádný z účastníků na tyto náklady nemá právo.

39. Náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT – 4 x po 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč.

40. Náhrada za 21 % DPH dle ad 38 a 39 ve výši (21 % z částky 39 360 Kč=) 8 265,60 Kč.

41. Cestovné právní zástupce žalobkyně nepožaduje.

42. Soudní poplatek ve výši 7 000 Kč.

43. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen přisouzenou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.