6 C 27/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl zastupujícím samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně fakticky bytem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částky 300 000 Kč <b>I. Návrh žalobkyně, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit ušlý zisk ve výši 150 000 Kč, finanční kompenzaci ve výši 100 000 Kč a finanční kompenzaci ve výši 50 000 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku ve výši 36 303,50 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni ušlý zisk za šest kalendářních měsíců v celkové výši 150 000 Kč (tj. 6 x 25 000 Kč), finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu žalobkyně jako podnikatelského subjektu ve výši 100 000 Kč a finanční kompenzaci žalované jako soukromé osoby ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které jí byl pronajat prostor určený k podnikání, ve kterém provozovala hospodu [název] [zařízení]. Provoz hospody musela žalovaná dne [datum] ukončit na základě výpovědi z nájmu s okamžitou platností, kterou považuje za neoprávněnou. Výpověď měla být odůvodněna údajným dluhem na nájemném, žalobkyně však popírá existenci dluhu. Ještě před doručením výpovědi byl zveřejněn na úřední desce žalované záměr pronajmout předmětnou hospodu. Žalobkyně uvedla, že se jí zástupci žalované pokusili předat okamžitou výpověď z nájmu již [datum], tuto odmítla převzít, až dne [datum] došlo k podepsání předávacího protokolu, k vyklizení nemovitosti avšak výpověď žalobkyni předána nebyla. Dále žalobkyně popsala komunikaci se zástupci žalované, nesrovnalosti při vyúčtování energií. Žalobkyně dále popsala svou nelehkou osobní a finanční situaci, kdy jako matka samoživitelka zůstala v důsledku nezákonné výpovědi z nájmu bez finančních prostředků. Žalobkyně má za to, že nebyly splněny podmínky pro uplatnění výpovědi, nedostala se do prodlení s úhradou nájemného, výpověď nebyla žalobkyni řádně doručena, žalobkyně tak postup žalované považuje za protiprávní, kdy v jeho důsledku byla žalobkyně poškozena na svých právech.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně zcela neuznává. Dle žalované se žalobkyně pravidelně dostávala do prodlení s úhradou nájemného, když ani jednu z plateb neuhradila řádně a včas. Žalobkyně se dostala s úhradou nájemného za měsíc říjen [rok] do prodlení delšího než 30 dnů a žalovaná od smlouvy odstoupila dle ustanovení čl. IV., odst. 5 smlouvy. Žalovaná se opakovaně pokoušela žalobkyni předat odstoupení od smlouvy, ta ho však odmítala převzít. Žalovaná připustila, že nájemné bylo od měsíce října sníženo na částku 4 000 Kč. Žalovaná namítala, že žalobkyně nedoložila výši jejího čistého zisku v době provozování hospody a že nemajetková újma není žádným způsobem opodstatněna ani vyčíslena, naopak to byla žalobkyně, která způsobem provozu podnikání poškodila své jméno. Žalovaná tak navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Na jednání dne 26. 4. 2021 provedl soud dokazování čtením listin, a to především smlouvou o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), dle které žalovaná přenechala žalobkyni prostor k podnikání, pozemek parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [název] [zařízení] a žalobkyně se zavázala platit žalované nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně splatné vždy do 5. dne příslušného měsíce a dále hradit náklady na služby s nájmem spojené. V čl. IV odst. 5 smlouvy se smluvní strany dohodly, že pokud bude nájemce v prodlení se splacením nájmu po dobu delší než 30 dnů, bude to považováno za podstatné porušení smlouvy a pronajímatel je oprávněn od smlouvy odstoupit, účinky odstoupení nastávají doručením písemného odstoupení nájemci. Dle čl. VI. odst. 3 smlouvy lze tuto smlouvu měnit a doplňovat pouze písemnou formou, změny smlouvy v jiné, než písemné formě se vylučují. Z výpisu z účtu žalobkyně 4/ [rok], přehledu plateb nájemného, přehled fakturace, příjmových dokladů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], dokladů o vkladu hotovosti [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], poštovní poukázky A den podání [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] vyplývá, jak žalobkyně hradila žalované nájemné a služby spojené s užíváním nájmu, když každý měsíc bylo nájemné hrazeno po splatnosti, nájemné za říjen (snížené dohodou smluvních stran na částku 4 000 Kč) bylo uhrazeno až [datum]. Ze záměru obce na pronájem hospody ze dne [datum], zápisu z jednání zastupitelstva ze dne [datum] a sdělení a výzvy nájemce k záměru obce pronajmout hospodu třetí osobě ze dne [datum], podacího lístku, soud zjistil, že žalovaná zveřejnila záměr pronajmout hospodu [název] [zařízení], s čímž žalobkyně nesouhlasila. Z okamžitého odstoupení od smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne [datum] pro podstatné porušení povinností ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] s ručně psanými poznámkami o odmítnutí převzetí, vyplývá, že se žalovaná pokoušela předat žalobkyni oznámení o tom, že žalovaná z důvodu prodlení žalobkyně s úhradou nájemného za měsíc říjen odstoupila od smlouvy a vyzývá ji k předání pronajatých prostor. Z předávacího protokolu ze dne [datum] vyplývá, že došlo k vrácení předmětu nájmu žalované a byly zapsány stavy měřidel, z faktury č. [číslo] soud zjistil, že následně byla žalobkyni vystavena faktura na vyúčtování energií.

4. Soud dospěl na základě předložených listinných důkazů ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní ujednání, ve kterém se žalovaná zavázala předat žalobkyni prostor, aby ho užívala k provozování hospody a žalobkyně se zavázala platit žalované měsíčně nájemné ve výši 7 000 Kč. Z listinných důkazů ale i ze samotného vyjádření žalobkyně v přehledu plateb nájemného bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila nájemné za měsíc říjen [rok] až dne [datum]. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalované pak vyplývá, že minimálně dne [datum] se žalovaná pokusila předat žalobkyni odstoupení od smlouvy (žalobkyně tento dokument označila v žalobě jako výpověď smlouvy), kdy žalovaná odmítla tento dokument převzít. Dne [datum] pak došlo k vyklizení předmětu nájmu a jeho předání zpět žalované.

5. Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Dle ustanovení § 2302 občanského zákoníku, ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen "prostor sloužící podnikání"). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

7. Dle ustanovení § 2001 občanského zákoníku, od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

8. Dle ustanovení § 570 občanského zákoníku, právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

9. Dle ustanovení § 2913 občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

10. Pro posouzení otázky, zda žalobkyni náleží požadovaný ušlý zisk a náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu, bylo nutné vyřešit jako otázku předběžnou, zda k ukončení smlouvy došlo v souladu se zákonem a smluvními ujednáními, či nikoli. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání dle ustanovení § 2302 občanského zákoníku, pro které se podpůrně použijí obecná ustanovení o nájmu. Obecně smlouvy o nájmu zanikají mimo jiné výpovědí smlouvy jedné ze smluvních stran. Smluvní strany si však dle ustanovení § 2001 občanského zákoníku mohou sjednat při uzavření jakékoli smlouvy právo od smlouvy odstoupit. Dle názoru soudu zákonná ustanovení o výpovědi nájmu nebrání tomu, aby si smluvní strany dohodly možnost od smlouvy odstoupit pro neplacení nájemného (shodně například rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 233/2016 ze dne 24. 7. 2008, který je dle soudu použitelný i za současné právní úpravy). Odstoupení od smlouvy je tak na rozdíl od výpovědi určitou smluvně sjednanou sankcí za podstatné porušení smlouvy. Dle platně sjednaného smluvního ujednání mohla žalovaná od smlouvy odstoupit v případě, že se žalobkyně dostane do prodlení s placením nájemného po dobu delším než 30 dnů. Nájemné za měsíc říjen bylo splatné ke dni [datum], tento den připadal na sobotu, a proto mělo být nájemné v souladu s ustanovením § 607 občanského zákoníku uhrazeno nejpozději dne [datum], žalobkyně však nájemné za měsíc říjen zaplatila až dne [datum], tedy o více, než 30 dnů později. Pokud žalobkyně tvrdila, že ústně bylo mezi smluvními stranami dohodnuto, že bude nájemné hradit mezi 15. – 25. dnem v měsíci, toto své tvrzení ničím nedoložila a navíc dle smlouvy měly být veškeré změny smlouvy učiněny písemně. Žalovaná tedy postupovala v souladu se smluvním ujednáním, když od smlouvy s důvodu prodlení žalobkyně po dobu delší než 30 dnů odstoupila. Toto odstoupení žalovaná učinila nejpozději dne [datum], kdy sama žalobkyně připustila, že se jí žalovaná v tento den snažila předat dokument o ukončení nájemního vztahu, avšak žalobkyně jej odmítla převzít. K tomu soud dodává, že odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, k ukončení závazku tak dochází pouhým jednostranným jednáním, kdy není třeba jakéhokoli souhlasu ze strany druhé smluvní strany (žalobkyně), postačí, když je druhé smlouvě pouze doručeno. Žalobkyně sama v žalobě potvrdila, že odstoupení od smlouvy odmítla převzít, tím vědomě zmařila dojití takového jednostranného právního jednání, dle ustanovení § 570 občanského zákoníku tak platí fikce, že bylo odstoupení řádně doručeno. Žalobkyně se nemůže odmítnutím převzetí účinně bránit doručení právního jednání, odstoupení od smlouvy se prokazatelně dostalo do sféry žalobkyně dne [datum] (pravděpodobně však již dříve při předchozím pokusu o jeho doručení) a tímto okamžikem závazkový vztah z nájemní smlouvy zanikl. Tvrzení žalobkyně, že nebyly dodrženy zákonné podmínky pro uplatnění výpovědi smlouvy, nebyla dodržena výpovědní lhůta, nebyla informována o možnosti podat proti výpovědi námitky a podobně, jsou tak bezpředmětné, neboť smluvní vztah nezanikl z důvodu výpovědi, ale z důvodu odstoupení od smlouvy, které si smluvní strany při uzavření smlouvy sjednaly. Žalobkyně tak zaměňuje dva zcela odlišné způsoby zániku nájemní smlouvy, a sice odstoupení od smlouvy a výpověď. Žalovaná při odstoupení od smlouvy pouze vykonávala své právo, které si s žalobkyní ve smlouvě ujednala. Na straně žalované tedy nedošlo porušení zákona ani smluvní povinnosti, a proto žalovaná není povinna nahradit žalobkyni škodu ani nemajetkovou újmu. Soud tedy z důvodu toho, že žalovaná pouze vykonávala své smluvní oprávnění a žádnou škodu takto žalobkyni nezpůsobila, rozhodl tak, že žalobu zamítl.

11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalovaná a přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 9 500 Kč. Zástupci žalované náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, písemné podání a účast na jednání soudu, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 28 500 Kč. Dále zástupci žalované náleží režijní paušál ve výši 900 Kč (3x300 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a výzvu k plnění a dále náhrada za čas promeškaný na cestě ve výši 200 Kč (2 započaté půlhodiny). Doposud tedy činí odměna zástupce žalované částku 29 600 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 6 216 Kč. Dále zástupci žalované náleží cestovné za cestu [obec] Vyškov a zpět ve výši 487,50 Kč Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 36 303,50 Kč.

12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.