Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

6 C 3/2025

č. j. 6 C 3/2025-92

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSVY:2025:6.C.3.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Vyškově zamítl žalobu o náhradu škody ve výši 988 975,03 Kč s příslušenstvím, kterou žalobkyně uplatnila vůči advokátovi za údajné pochybení při sepisu smluv o převodu nemovitostí. Soud shledal důvodnou námitku promlčení, neboť žalobkyně se o škodě a osobě škůdce dozvěděla z rozsudku Nejvyššího soudu, přičemž tříletá subjektivní promlčecí lhůta podle § 620 odst. 1 o. z. marně uplynula. I kdyby právo nebylo promlčeno, žaloba by neobstála pro absenci protiprávního jednání a příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Žalobkyni byla uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A se sídlem Adresa žalobkyně A právně zastoupeného Jméno žalobkyně B, Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A právně zastoupený Jméno žalovaného B, Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 988 975,03 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka s 15 % p. a. úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného, Jméno žalovaného B, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou, kterou podala na elektronickou podatelnu podepsaného soudu (dále též „soud“) dne datum, domáhala vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s výše cit. příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody žalovaného coby advokáta dle dále uvedených skutkových tvrzení.

2. V roce 2014 projevil společník žalobkyně pan jméno FO zájem o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v katastrálním území adresa (dále též „nemovitost“), jejíž vlastnicí byla tehdy paní jméno FO Anonymizováno, později jméno FO (dále též „prodávající“). adresa restaurace převzal na základě inominátní dohody s prodávající dne datum a současně projevil zájem stát se vlastníkem nemovitosti. V průběhu projednávání této transakce se pan jméno FO obrátil na žalovaného (advokáta), aby zajistil právní služby spojené s touto transakcí; smlouva o poskytnutí právní služby byla ústní. Později „žalobkyně vstoupila do postavení Anonymizováno. jméno FO i ve vztahu k těm službám, jež žalovaný poskytoval původně jemu, když zejména v případě…smlouvy o smlouvě budoucí a smlouvy o úschově vstoupila žalobkyně do smluvní pozice Anonymizováno. jméno FO.“ 3. Žalobkyně se nyní po žalovaném domáhá náhrady škody spočívající ve vzniku dále popsané povinnosti žalobkyně doplatit kupní cenu a příslušenství a dalších (níže specifikovaných) položek.

4. Na počátku transakce byla smlouva o smlouvě budoucí (dále též „předběžná smlouva“) ze dne datum, dle které měla být kupní smlouva uzavřena nejpozději do datum, přičemž podmínkou uzavření této smlouvy bylo, že prodávající předloží „dokumenty, ze kterých se podává, že budova bez č. p./č.e. technické vybavení…je postavená a existuje v její současné podobě v souladu s platnými a účinnými právními předpisy.“ Téhož dne byla uzavřena také smlouva o úschově. 5. jméno FO dle ad 4 složil do advokátní úschovy k úhradě kupní ceny částku ve výši 3 mil. Kč. Podle žalobkyně „pochybení žalovaného se však kritickým stalo v momentu, kdy se smluvní strany transakce dohodly, že kupní smlouvu na nemovitosti přece jen uzavřou, vazbu na kolaudaci však odrazí v odkladu poslední splátky kupní ceny ve výši částka.“ 6. Kupní smlouva byla uzavřena dne datum a již ji jako kupující uzavírala žalobkyně. Téhož dne byl uzavřen dodatek č. hodnota ke smlouvě o úschově, v němž došlo kromě záměny osob v pozici povinného složitele (žalobkyně na místo pana jméno FO) ke změně podmínek vrácení kupní ceny prodávající, a to tak, že v částce částka byla výplata vázána na předložení specifikovaných listin. Žalobkyně nadále netrvala na tom, že kupní smlouva bude uzavřena až po předložení listin, ale aby si předložení listin zajistila, podmínila předložení listin výplatou kupní ceny. Prodávající tento dodatek č. hodnota podepsala a s touto podmínkou souhlasila.

7. Žalovaný ovšem v dodatku č. hodnota smlouvy o úschově zopakoval obecnou formulaci o tom, že podmínkou pro výplatu doplatku kupní ceny ve výši částka je soulad existence stavby s platnými právními předpisy, přičemž vazba doplatku kupní ceny nebyla vůbec obsažena v textu kupní smlouvy, v níž bylo jen uvedeno, že kupní cena byla v celém rozsahu uhrazena složením do úschovy. Podle žalobkyně „toto pochybení se pak stalo rozhodujícím v následném soudním sporu, kdy soudy všech stupňů uzavřely, že pouze kupní smlouva určuje podmínky splatnosti kupní ceny, na základě dané kupní smlouvy přitom nelze konstruovat vazbu doplatku ceny na další podmínky.“ 8. Podle uzavřené kupní smlouvy shora došlo následně ke vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem ve prospěch žalobkyně a žalovaný v důsledku toho uvolnil ve prospěch prodávající kupní cenu vyjma částky částka. Prodávající však nepředložila listiny o kolaudaci nemovitosti ani po dobu dalšího jednoho roku, byla jí poskytnuta další lhůta až do srpna 2016, a poté žalovaný dle smlouvy o úschově vrátil částku částka žalobkyni. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že tímto postupem žalovaného byla utvrzena v přesvědčení, že finanční prostředky není povinna prodávající hradit.

9. Prodávající se následně u Obvodního soudu pro adresa (ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka) soudní cestou domáhala zaplacení doplatku kupní ceny ve výši částka s příslušenstvím po (nyní) žalobkyni. Prvoinstanční soud rozsudkem ze dne datum žalobě vyhověl, k odvolání (nyní) žalobkyně však Městský soud v Praze prvoinstanční rozsudek změnil a žalobu zamítl. K dovolání prodávající Nejvyšší soud rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že po vrácení částky částka prodávající nelze dále přihlížet k tomu, že prodávající složením prostředků do úschovy kupní cenu uhradila. Pasivně legitimovaným k doplatku proto není žalovaný, ale žalobkyně. Poté odvolací soud rozsudkem ze dne datum rozsudek soudu prvního stupně (vyjma části příslušenství za vymezené období) potvrdil, a následné dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud usnesením ze dne datum odmítl.

10. Žalobkyně ovšem neměla v okamžiku doručení (potvrzujícího) rozsudku odvolacího soudu dostatek finančních prostředků k úhradě doplatku kupní ceny, proto byla na její majetek nařízena exekuce, přičemž v období od datum do datum žalobkyně splnila prodávající předmětnou platební povinnost.

11. Z vyložených důvodů žalobkyně dovozuje, že jí vůči žalovanému vznikl nárok na náhradu škody, která celkem činí žalovanou částku a sestává se: 12. a) z jistiny ve výši částka (doplatek kupní ceny), kdy „škoda je v příčinné souvislosti s pochybením žalovaného spočívajícího v tom, že vazba doplatku kupní ceny na kolaudaci nebyla v kupní smlouvě zachycena vůbec a ve smlouvě o smlouvě budoucí a ve smlouvě o úschově jen vágní formulací o souladu s právními předpisy“; 13. b) úrok z prodlení ve výši částka, „který přirostl proto, že žalobkyně před soudem hájila názor, že nebyla povinna doplatek kupní ceny hradit, neboť vycházela z předpokladu, že žalovaný ji poskytl právní služby správně a že bude ve sporu úspěšný. Škoda je v příčinné souvislosti s pochybeními žalovaného uvedenými ad a) shora a dále s pochybením spočívajícím v tom, že žalovaný chybně vyplatil částku částka žalobkyni, neboť kdyby ji vyplatil prodávající, k soudnímu sporu by nedošlo“; 14. c) náklady soudního řízení ve výši částka, „zde platí vše uvedené v bodě b) shora“; 15. d) náklady oprávněné v exekuci ve výši částka, „zde platí vše uvedené v bodě b) shora. Žalobkyně si je vědoma, že v tomto případě je zde více příčin, neboť jednou z příčin byl i fakt, že ke dni právní moci rozsudku městského soudu neměla žalobkyně k dispozici finanční prostředky k úhradě přisouzené částky. Pochybení žalovaného jsou nicméně příčinou sine qua non i u tohoto následku, a dle názoru žalobkyně jde o příčinu převažující, mj. s ohledem na fakt, že prodávající zahájila exekuci obratem po právní moci rozsudku“; 16. e) náklady exekuce ve výši částka, „zde platí vše uvedené v bodě d) shora“; 17. f) náklady řízení o návrhu na předběžné opatření ve výši částka, „jehož pomocí prodávající blokovala nemovitosti v mezidobí od právní moci rozsudku do zahájení exekuce. Zde platí vše uvedené v bodě d) shora.“ 18. Žalobkyně dopisem ze dne datum uplatnila u žalovaného uvedený nárok na náhradu škody, avšak žalovaný nárok neuznal, pročež žalobkyni nezbylo než se tohoto nároku domáhat soudní cestou.

19. Žalovaný (prostřednictvím svého právního zástupce) ve vyjádření k žalobě ze dne datum (na č. l. 73 a násl.), doručeného na elektronickou podatelnu soudu dne datum, odmítl žalobkyní uplatněný nárok s tvrzenou žalobní konstrukcí. Ve vztahu k částce částka uplatnil námitku promlčení, přičemž k počátku běhu promlčecí doby na náhradu škody uvedl, že žalobkyně se dozvěděla o tom, kdo za údajnou škodu odpovídá v okamžiku, kdy prokazatelně získala informace o okolnostech vzniku škody, které jí měly napomoci učinit si dostatečně pravděpodobný úsudek o tom, která konkrétní osoba za údajnou škodu odpovídá. Rozhodující tedy je, kdy žalobkyně o skutkových okolnostech prokazatelně získala vědomost, nikoli to, zdali a kdy si na jejich základě utvořila právní závěr o odpovědnosti určité osoby. Žalobkyně těmito informacemi disponovala již na počátku jeho sporu s třetí osobou, tj. s paní jméno FO Anonymizováno, později jméno FO, který byl zahájen již v roce Anonymizováno.

20. Co se týče žalobkyní nárokované škody v rozsahu zbylých částek, zde podle žalovaného nelze dovodit jakoukoli jeho odpovědnost. Žalovaný totiž žalobkyni v předmětném soudním řízení nezastupoval, pročež za rozhodnutí žalobkyně vést toto soudní řízení nelze činit odpovědným žalovaného. Nelze rovněž akceptovat argumentaci žalobkyně ohledně nároku na úhradu nákladů exekuce. Pokud by totiž tzv. kolaudační podmínka byla splněna, žalobkyně by byla povinna doplatek kupní ceny uhradit. Kupní cena byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy do advokátní úschovy (a z té byla vyplacena žalobkyni již v roce Anonymizováno). Žalobkyně tedy finančními prostředky k doplacení kupní ceny disponovala. Pakliže se navíc o doplatek kupní ceny vedl soudní spor, žalobkyně si musela být po celou dobu vedení tohoto sporu vědoma rizika, že pokud neuspěje, bude povinna doplatek kupní ceny (a s tím související peněžité závazky) uhradit.

21. Minimálně od seznámení se žalobkyně s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým byla věc vrácena zpět odvolacímu soudu, si žalobkyně musela být vědoma v podstatě jistoty tohoto neúspěchu.

22. Pokud jde o náklady řízení o návrhu na předběžné opatření ve výši částka, tyto taktéž nevznikly v příčinné souvislosti s jakýmkoliv pochybením žalovaného, když řízení o návrhu na předběžné opatření bylo iniciováno třetí stranou v důsledku jednání žalobkyně, což vyplývá ze spisového materiálu.

23. Z těchto vše důvodů proto žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

24. Žalobkyně ve své replice ze dne datum (na č. l. 79-80) vyslovila nesouhlas s právní argumentací žalovaného. Zdůraznila, že její majetek se snížil v důsledku plateb provedených počínaje datum; tehdy došlo ke škodu na jejím majetku. Kromě toho nelze automaticky považovat okamžik vzniku dluhu za moment, kdy se žalobkyně dozvěděla, že vznik dluhu je škodou a kdo za ni odpovídá. Dle konečného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum byl doplatek kupní ceny splatný dne datum. Judikatura spojuje vznik relevantní vědomosti poškozeného o škodě a škůdci nejen s momentem, kdy se seznámí se všemi skutkovými okolnostmi, ale i s okamžikem, kdy nabyde jisté míry právní jistoty. S ohledem na zásadu iura novit curia je pak poškozený povinen považovat pravomocný soudní rozsudek za správný. Do té doby je otázkou, do jaké míry byla jeho soudní obrana ohledně tvrzeného dluhu zjevně bezúspěšná. Přístup, který prosazuje žalovaný, by měl dalekosáhlé důsledky. V podstatě každý, kdo by obdržel požadavek na úhradu tvrzeného dluhu, jenž by vznikl v důsledku jednání třetí osoby, by musel preventivně žalovat takovou třetí osobu, aniž by ještě vůbec věděl, zda něco bude muset platit. Podle žalobkyně byl to právě žalovaný, kdo žalobkyni utvrdil v postoji, dle kterého povinnost doplatit kupní cenu nemá, a to tím, že prostředky z úschovy žalobkyni vrátil. Jinými slovy, pokud žalovaný prostředky z úschovy vrátil žalobkyni, fakticky ji sdělil, že sám nepovažuje podmínky pro doplatek kupní ceny za splněné a že smlouvy nadále vykládá tak, že prodávající by na doplatek kupní ceny měla nárok jen tehdy, pokud by nemovitosti zkolaudovala pro provoz restaurace. Žalobkyně nadále důvěřovala v právní služby žalovaného; proto žalobě paní jméno FO oponovala. Pokud jde o rozsudek Nejvyššího soudu, v něm vyslovený závazný právní názor stavěl najisto jen jednu ze dvou shora uvedených námitek. Nadále zde bylo podané odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, v němž žalobkyně trvala na názoru, že ze smluvní dokumentace vyplývá vazba doplatku kupní ceny na kolaudaci nemovitostí. K tomu se ovšem Nejvyšší soud nevyjadřoval, ani nemohl, protože první dovolání bylo podáno paní jméno FO jen kvůli názoru na případnou povinnost schovatele. Teprve doručením rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum nabyla žalobkyně dostatečnou právní jistotu, že dluží paní jméno FO, a že důvody dluhu leží v nesprávně sepsaných smlouvách žalovaným a v neoprávněném nakládání s úschovou. Podle žalobkyně nejdříve od datum tak mohla počínat běžet promlčecí doba. Kromě toho žalobkyně se domnívá, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Prvním důvodem je již zmíněná skutečnost, že to byl právě žalovaný, který žalobkyni utvrdil v tom, že dluh nevznikl. Druhým důvodem je průběh mimosoudních jednání, kdy žalobkyně s ohledem na příbuzenské vztahy ovládajícího společníka pana jméno FO s žalovaným se snažila využití maximální prostor k mimosoudnímu vyřešení věci. Žalovaný se však odmlčel, nepředložil ani stanovisko pojišťovny k předmětné záležitosti, takže nelze ani vyloučit, že jeho odmlčení souviselo s jeho kalkulací posléze uplatnit námitku promlčení. Právě takové chování žalovaného sjednocená judikatura považuje za důvod, proč námitka promlčení nepožívá právní ochrany pro rozpor s dobrými mravy.

25. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

26. Dne datum uzavřela paní jméno FO Anonymizováno, bytem adresa, adresa, jako budoucí prodávající s panem jméno FO, bytem adresa, jako s budoucím kupujícím předběžnou smlouvu, dle které se budoucí prodávající zavázala, že pokud budou splněny podmínky stanovené v této předběžné smlouvě, pak smluvní strany uzavřou kupní smlouvu ohledně převodu v této smlouvě označených nemovitých věcí za kupní cenu Anonymizováno mil. Kč. V této předběžné smlouvě bylo rovněž stranami sjednáno, že: „nejpozději do datum budoucí prodávající předloží budoucímu kupujícímu dokumenty, ze kterých se podává, že budova bez č.p./č.ev. technické vybavení uvedená v čl. I. odst. 1 této smlouvy je postavená a existuje v její současné podobě v souladu s platnými a účinnými právními předpisy.“ 27. Účastníci ad 26 dne datum uzavřeli rovněž smlouvu o úschově kupní ceny a způsobu zaplacení kupní ceny, která byla následně – již za účasti žalobkyně - dodatky modifikována, z toho dodatkem č. hodnota, uzavřeným dne datum, tak, že byla dohodnuta následující podmínka pro vyplacení doplatku kupní ceny: „Poté, co budou oprávněnou složitelkou č. hodnota předloženy příjemci úschovy dokumenty, ze kterých se podává, že budova bez č.p./č.e. technické vybavení, uvedená v čl. I. odst. 1) této smlouvy je postavená a existuje v její současné podobě v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, je povinen příjemce úschovy vyplatit oprávněné složitelce čl. 1, paní jméno FO Anonymizováno do tří pracovních dnů formou bezhotovostního převodu na účet číslo: …částku ve výši částka…“ 28. Dne 22 7. 2015 byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávající paní jméno FO Anonymizováno a nynější žalobkyní jako kupující, dle které prodávající touto smlouvou prodala žalobkyni pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (jehož součástí byla budova č.p./č.ev., tech. vybavení, stojící na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno), ležící v katastrálním území adresa, a to za kupní cenu ve výši Anonymizováno mil. Kč. V této smlouvě bylo dále uvedeno, že: „Celá kupní cena za nemovité věci uvedené v čl. I. této smlouvy ve výši částka…byla již před podpisem této smlouvy uhrazena kupujícím z vlastních zdrojů bezhotovostním převodem do advokátní úschovy na bankovní účet příjemce úschovy tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno…“, a že: „Ohledně úschovy peněžních prostředků a způsobu zaplacení kupní ceny byla uzavřena samostatná úschovní smlouva a kupní cena bude dle dohody smluvních stran z úschovy vyplacena prodávající způsobem uvedeným v předmětné dohodě o svěření finančních prostředků.“ (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 23 verte – 24).

29. Mezi účastníky již v řízení před Obvodním soudem pro adresa sp. zn. spisová značka nebylo sporu o tom, že jelikož prodávající nesplnila podmínky plynoucí z advokátní úschovy, byla kupující Anonymizováno právnická osoba. vrácena z advokátní úschovy částka ve výši částka.

30. Prodávající paní jméno FO podala dne datum u Obvodního soudu pro adresa proti žalované Jméno žalobkyně A., se sídlem shora, žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to při skutkovém tvrzení, že s žalovanou uzavřela dne datum kupní smlouvu, dle které splnila své závazky z této smlouvy, když do vlastnictví žalované převedla předmětné pozemky, čímž jí vznikl nárok na uhrazení kupní ceny ve výši Anonymizováno mil. Kč dle kupní smlouvy. Žalovaná však svůj závazek uhradit kupní cenu žalobkyni splnila pouze částečně, neboť žalobkyni ke dni podání žaloby neuhradila část kupní ceny ve výši částka [zjištěno z cit. žaloby na č. l. 1 - 4 z připojeného spisu Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka (dále již „připojený spis“)].

31. O žalobě ad 30 rozhodl Obvodní soud pro adresa rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, tak, že uložil žalované Jméno žalobkyně A. povinnost zaplatit žalobkyni (paní jméno FO) částku ve výši částka s 8,05 % p. a. úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. K dovolání žalobkyně (prodávající) Nejvyšší soud rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud v odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku mj. vyložil, že: „Jestliže svěřenecká smlouva pozbyla účinnosti uplynutím času a výplatou ‚zbytku‘ svěřené částky povinné složitelce (žalované), nemůže mít tato okolnost vliv na smluvní ujednání o dohodnuté kupní ceně; nadále je totiž kupující povinna zaplatit prodávající kupní cenu podle čl. II. odst. 1 kupní ceny. Nelze totiž pominout, že kupní cena (její část) se nedostala do sféry dispozice žalobkyně.“ Dále Nejvyšší soud ve svém rozsudku vyložil, že: „Pozbylo-li účinnosti ujednání smlouvy (svěřenecké) o podmínkách výplaty sjednané kupní ceny, nastává stejná situace, jako kdyby k dohodě o okamžiku splatnosti a způsobu úhrady kupní ceny nedošlo, tzn. že kupní cena či její část se stávající splatnými na základě výzvy věřitele.“ Právnímu zástupci (Jméno žalobkyně B) žalované (Jméno žalobkyně A.) byl rozsudek Nejvyššího soudu doručen dne datum (zjištěno z cit. rozsudku Nejvyššího soudu, který je součástí připojeného spisu, a dále z potvrzení o dodání a doručení cit. rozsudku do datové schránky na č. l. 143 verte téhož spisu).

32. V dalším odvolacím řízení pak Městský soud v Praze rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně (z částky částka) za dobu od datum do zaplacení potvrdil, ohledně příslušenství za dobu od datum do datum prvoinstanční rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá, a ohledně příslušenství za dobu od datum do datum prvoinstanční rozsudek zrušil, řízení zastavil a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů. Odvolací soud tak ve svém rozsudku plně respektoval právní názor Nejvyššího soudu. Stran splatnosti částky částka uzavřel, že: „taková výzva věřitele (roz. prodávající) byla řádně tvrzena a prokázána v posuzované věci pouze jedna, a to předžalobní upomínkou z datum s podacím lístkem z téhož data, kdy tato byla odeslána na adresu sídla žalovaného s požadavkem plnění do 7 dnů….Odvolací soud proto od této jediné řádně doložené výzvy odvinul počátek prodlení od datum, od které potvrdil úrok z prodlení jinak soudem I. stupně podle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § nařízení vlády č. 351/2016 Sb. správně přiznaný… Přičemž po dobu, kdy byla účinná svěřenecká smlouva, tak prodlení tam být nemohlo.“ 33. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

34. Účastníci ad 26 dne datum uzavřeli smlouvu o úschově kupní ceny a způsobu zaplacení kupní ceny, která byla následně – již za účasti žalobkyně - dodatky modifikována, z toho dodatkem č. hodnota, uzavřeným dne datum, tak, že byla dohodnuta následující podmínka pro vyplacení doplatku kupní ceny: „Poté, co budou oprávněnou složitelkou č. hodnota předloženy příjemci úschovy dokumenty, ze kterých se podává, že budova bez č.p./č.e. technické vybavení, uvedená v čl. I. odst. 1) této smlouvy je postavená a existuje v její současné podobě v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, je povinen příjemce úschovy vyplatit oprávněné složitelce čl. 1, paní jméno FO Anonymizováno do tří pracovních dnů formou bezhotovostního převodu na účet číslo: …částku ve výši částka…“ Dne Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávající paní jméno FO Anonymizováno a nynější žalobkyní jako kupující, dle které prodávající touto smlouvou prodala žalobkyni pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (jehož součástí byla budova č.p./č.ev., tech. vybavení, stojící na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno), ležící v katastrálním území adresa, a to za kupní cenu ve výši Anonymizováno mil. Kč. V této smlouvě bylo dále uvedeno, že: „Celá kupní cena za nemovité věci uvedené v čl. I. této smlouvy ve výši částka…byla již před podpisem této smlouvy uhrazena kupujícím z vlastních zdrojů bezhotovostním převodem do advokátní úschovy na bankovní účet příjemce úschovy tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno…“, a že: „Ohledně úschovy peněžních prostředků a způsobu zaplacení kupní ceny byla uzavřena samostatná úschovní smlouva a kupní cena bude dle dohody smluvních stran z úschovy vyplacena prodávající způsobem uvedeným v předmětné dohodě o svěření finančních prostředků.“ Mezi účastníky již v řízení před Obvodním soudem pro adresa sp. zn. spisová značka nebylo sporu o tom, že jelikož prodávající nesplnila podmínky plynoucí z advokátní úschovy, byla kupující Jméno žalobkyně A. vrácena z advokátní úschovy částka ve výši částka. Prodávající paní jméno FO podala dne datum proti žalované Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno., se sídlem shora, žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to při skutkovém tvrzení, že s žalovanou uzavřela dne datum kupní smlouvu, dle které splnila své závazky z této smlouvy, když do vlastnictví žalované převedla předmětné pozemky, čímž jí vznikl nárok na uhrazení kupní ceny ve výši Anonymizováno mil. Kč dle kupní smlouvy. Žalovaná však svůj závazek uhradit kupní cenu žalobkyni splnila pouze částečně, neboť žalobkyni ke dni podání žaloby neuhradila část kupní ceny ve výši částka. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka byla prodávající žalovaná částka částka se shora uvedeným příslušenstvím vůči nyní žalobkyni (v uvedeném řízení vystupujícím v procesním postavení žalované) pravomocně přisouzena. Prvoinstanční soud, respektive odvolací soud byl přitom vázán závazným právním názorem Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dle kterého pozbylo-li účinnosti ujednání smlouvy (svěřenecké) o podmínkách výplaty sjednané kupní ceny, nastává stejná situace, jako kdyby k dohodě o okamžiku splatnosti a způsobu úhrady kupní ceny nedošlo, tzn., že kupní cena či její část se stávají splatnými na základě výzvy věřitele. Odvolací soud pak ve svém (z toho stran příslušenství jen zčásti) potvrzujícím rozsudku (soudu prvního stupně, který žalobě prodávající o zaplacení částky částka s příslušenstvím vyhověl) uzavřel, že Jméno žalobkyně A. (kupující) byla v prodlení s úhradou zbytku kupní ceny ve výši částka od datum. Pro toto rozhodnutí je rovněž významná okolnost, že shora cit. rozsudek Nejvyššího soudu byl (v této věci vystupující) žalobkyni doručen dne datum.

35. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

36. Podle § 609 odst. 1 věty první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

37. Podle § 610 odst. 1 věty první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

38. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

39. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

40. Podle § 620 odst. 1 věty první o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty i práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

41. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyložil a odůvodnil právní názor, že pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 620 odst. 1 o. z. je rozhodnou okolností vědomost o vzniku škody a o totožnosti odpovědné osoby. Dosavadní judikatura je přiměřeně použitelná k výkladu toho, kdy se poškozený o relevantních skutečnostech skutečně dozvěděl. Lze tak i nadále vycházet z toho, že poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích), a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon spojuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby, nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu, zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Soubor C 4273, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

42. V posuzované věci okolností rozhodnou pro počátek běhu promlčecí doby představuje rozsudek Nejvyššího soudu ad 32, který mj. obsahuje zavazující právní názor a pro žalobkyni zásadně významnou informaci, že pokud svěřenecká smlouva již pozbyla účinnosti, pak je třeba plnit „jako kdyby k dohodě o okamžiku splatnosti a způsobu úhrady kupní ceny nedošlo, tzn. že kupní cena či její část se stávající splatnými na základě výzvy věřitele.“ 43. Žalobkyni se tedy dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku Nejvyššího soudu ad 31 dostala ta podstatná informace, že prodávající vznikl, respektive bezprostředně po jí učiněné výzvě k plnění žalobkyní vznikne nárok na zaplacení zbytku kupní ceny, přičemž splatnost tohoto doplatku (neuhrazené části zbytku kupní ceny) nastane na základě výzvy věřitele. Žalobkyně tudíž nemohla mít objektivně žádné pochybnosti o své potencionální (tj. ještě ve fázi před výzvou věřitele k plnění) povinnosti uhradit doplatek kupní ceny tehdy žalující (prodávající).

44. Jestliže však žalobkyně tento doplatek kupní ceny prodávající i přes výzvu prodávající k plnění neuhradila, pak tato situace v žádném ohledu nemohla naplnit (být přičitatelná ve vztahu k žalovanému) vznik škodné události, jak ji žalobkyně konstruuje ve své žalobě.

45. Mínila-li by žalobkyně si zajistit pro případ nesplnění shora již specifikované podmínky obsažené ve svěřenecké smlouvě ze strany prodávající příslušné smluvní ujednání, nic jí nebránilo požadovat např. sjednání smluvní pokuty právě ve výši poslední splátky kupní ceny. Jestliže ovšem kupní smlouva žádné ujednání, které by po právu umožňovalo žalobkyni ponechat si částku částka, respektive tuto částku prodávající nezaplatit, neobsahovala, pak při pozbytí účinnosti ujednání svěřenecké smlouvy o podmínkách výplaty sjednané kupní ceny, kdy vrácením posledně uvedené částky žalobkyni byla tato svěřenecká smlouva konzumována, bylo přece předvídatelné, že v takovém případě je třeba postupovat dle kupní smlouvy (protože ujednání dle svěřenecké smlouvy se již „vyprázdnila“, čehož faktem byla i ta okolnost, že žalovaný vrátil žalobkyni zpět částku ve výši částka, neboť prodávající jméno FO nesplnila ve svěřenecké smlouvě sjednanou podmínky pro vyplacení tohoto doplatku kupní ceny), která ovšem žádné ujednání tohoto typu neobsahovala, pročež tedy z toho plynula povinnost žalobkyně tento doplatek prodávající na základě její výzvy k úhradě doplatit.

46. Z vyložených důvodů proto podle názoru soudu nebyly vůbec splněny zákonem stanovené náležitosti pro vznik škody žalovaného, tj. že by se žalovaný dopustil protiprávního jednání, a že by mezi tímto protiprávním jednáním a vzniklou škodou žalobci byla vskutku příčinná souvislost.

47. O zcela jinou situaci by se jednalo, pakliže by v rámci zadání žalobkyně – roz. požadavku žalobkyně coby klientky žalovaného - pro poskytnutí právní služby žalovaným mělo dojít k realizaci příslušného smluvního zajištění situace pro případ, pokud by ze strany prodávající paní jméno FO nebyla splněna podmínka pro řádné (v souladu s právními předpisy) Anonymizováno předmětné Anonymizováno (vydání předmětného kolaudačního rozhodnutí) a pro takový případ měla vůči prodávající nastat sankce spočívající v povinnosti zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, jež by měla být započitatelná s dosud žalobkyní neuhrazeným doplatkem kupní ceny prodávající, a žalovaný by pro takový případ žalobkyni ujistil (poskytnutou právní službou garantoval), že smlouva takové zajištění bude obsahovat, respektive obsahuje, ač by tomu tak nebylo. Navíc smlouva o poskytnutí právní služby žalovaným žalobkyni dle shodného tvrzení účastníků byla uzavřena jen v ústní formě, přičemž nebylo v tomto řízení ani prokázáno, že by žalobkyně kladla požadavek pro žalovaného, aby ten odborným způsobem smluvně zakomponoval jí tvrzený požadavek, aby předmětný doplatek kupní ceny byl vázán na předložení pravomocného kolaudačního rozhodnutí umožňujícího dle právních předpisů provozování Anonymizováno zařízení v předmětném objektu, který byl součástí předmětného nemovitého majetku, který žalobkyně koupila.

48. V tomto případě ovšem žalovaný po právu a důvodně uplatnil námitku promlčení, neboť jestliže rozhodné okolnosti o vzniku škody měly být žalobkyni známy minimálně z doručeného písemného vyhotovení rozsudku Nejvyššího soudu dne datum, pak obecná tříletá subjektivní promlčení lhůta v tomto případě (marně) uplynula dnem datum. Pokud žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu až dne datum, pak je třeba konstatovat, že její právo (vůbec) se po žalovaném domáhat nároku z titulu tvrzené náhrady škody bylo již promlčeno, kdy žalovaný v tomto řízení řádně uplatnil námitku promlčení a soud k ní ve světle shora zjištěných skutečností přihlédl a shledal ji zcela důvodnou.

49. I kdyby však takové promlčení práva nepřicházelo v úvahu, pak by soud stejně z důvodů shora vyložených musel tuto žalobu zamítnout pro absenci splnění podmínek pro vznik náhrady škody žalovaným vůči žalobci.

50. Soud přitom neshledal, že by jednání žalovaného vůči žalobkyni dosáhlo takového rozměru, který by zakládal kolizi s dobrými mravy, pročež by z tohoto důvodu bylo třeba považovat žalovaným uplatněnou námitku promlčení práva žalobkyně domáhat se vůči žalovanému náhrady škody za jednání příčící se dobrým mravům.

51. Z obsahu spisu (včetně připojeného soudního spisu Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka) neplyne, že by žalovaný v předmětnou dobu explicitně ujišťoval žalobkyni o správnosti svého postupu v tom směru, že i přes vrácení částky částka žalobkyni nevznikla a při nepředložení předmětných listin (či snad kolaudačního rozhodnutí) ani jí nevznikne povinnost prodávající paní jméno FO zaplatit doplatek kupní ceny. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný poté, co paní jméno FO tuto ve svěřenecké smlouvě stanovenou povinnost nesplnila v intencích cit. smlouvy, logicky a předvídatelně přistoupil k vrácení této částky žalobkyni. Případné rozdílné právní názory na tuto vzniklou situace ve smyslu „jak dál pokračovat“ napevno vyřešil Nejvyšší soud ve shora již zreferovaném kasačním rozhodnutí, které jakémukoliv interpretovi textu odůvodnění písemného vyhotovení uvedeného rozsudku objektivně nedávalo jiný výklad než ten, který Nejvyšší soud explicitně, zcela jednoznačně, srozumitelně a určitě vyjádřil, totiž, že pozbylo-li účinnosti předmětné ujednání dle svěřenecké smlouvy o podmínkách výplaty sjednané kupní ceny, nastává stejná situace, jako kdyby k dohodě o okamžiku splatnosti a způsobu úhrady kupní ceny nedošlo, tzn. že kupní cena či její část se stávají splatnými na základě výzvy věřitele.

52. Konečně zmiňuje-li žalobkyně, že žalovaný tím, že nereagoval na předchozí výzvy žalobkyně ohledně mimosoudního řešení dané situace, mohl jednat účelově a kalkulovat přitom ve vztahu k jím možná sledované námitce promlčení práva žalobkyně, pak jde o konstrukci spekulativní, nepodloženou, která ať již sama o sobě či ve spojení s námitkou ad 50 nemohla vést k závěru, že žalovaným uplatněná námitka promlčení práva žalobkyně na náhradu škody se příčí dobrým mravům, a proto k ní nelze přihlédnout.

53. Z vyložených důvodů proto soud podanou žalobu zamítl.

54. Žalovaný měl v tomto sporu plný procesní úspěch, a proto je mu žalobkyně povinna v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (jež stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) nahradit náklady řízení, které činí celkem částka a sestávající se z následujících položek.

55. Odměna advokáta žalovaného dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za celkem hodnota úkonů právní služby, kdy odměna za jeden (hlavní) úkon právní služby byla vypočtena dle § 8 odst. 1 ve vztahu k § 7 odst. 7 AT z tarifní hodnoty ve výši částka, a činí částka, a to 1. převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. sepis vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3 nahlédnutí do spisu dne datum v čase od 8:06 hod. do 8:47 hod. [podle nálezové judikatury Ústavního soudu nahlížení do spisu může být považováno za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 AT, neboť svou povahou se kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) AT; k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 3000/11, nebo ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 4012/18; v daném případě s ohledem na skutkovou a právní složitost věci soud shledal tento úkon učiněný advokátem žalovaného za důvodný a tedy výdaj za účelně vynaložený] podle § 11 odst. 3 AT ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. f) AT, 4. účast při jednání před soudem, které se konalo dne datum v čase od 9:00 hod. do 11:11 hod., za což právnímu zástupci žalovaného náleží odměna dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a to za každé dvě započaté hodiny (tj. 2 x částka), a 5. účast právního zástupce žalovaného při jednání před soudem konaném dne datum dle § 11 odst. 2 písm. f) AT, při kterém došlo pouze k vyhlášení tohoto rozsudku, v tomto případě jde o odměnu v rozsahu jedné poloviny hlavního úkonu právní služby, tj. ve výši (částka : 2 =) částka; celkem tedy žalovanému za účast jeho právního zástupce v tomto sporu náleží odměna (5 x částka + 1 x částka) ve výši částka.

56. Dále právnímu zástupci žalovaného náleží náhrada za 5 režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši částka.

57. Částka odpovídající 21 % DPH (z částky částka) za ad 55 a 56 činí částka.

58. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.