6 C 307/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně právně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A právně zastoupený Jméno žalovaného B , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , hodnota, , p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , které leží v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno žalovaného B, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou, kterou podala u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne , datum, , domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemků p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , hodnota, , p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , které leží v katastrálním území , adresa, (dále též „pozemky“ nebo „nemovité věci“).

2. Žalobkyně v žalobě podrobně zrekapitulovala předchozí průběh a výsledek (již pravomocně skončeného) řízení vedeného u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž se rovněž domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemků. Žalobkyně dále v žalobě stran skutkových tvrzení vylíčila, že ohledně prodeje pozemků (jako prodávající) uzavřela s žalovaným (jako s kupujícím) nejprve kupní smlouvu dne , datum, se sjednanou kupní cenou ve výši 30 mil. Kč, poté s žalovaným ohledně téhož předmětu převodu uzavřela dne , datum, dodatek č. , hodnota, kupní smlouvy, kterým byla kupní cena navýšena o 24 mil. Kč, tedy byla sjednána kupní cena za převod pozemků ve výši 54 mil. Kč. A poté dne , datum, uzavřela s žalovaným dodatek č. , hodnota, téže kupní smlouvy, kterým byla upravena splatnost zbylých částí kupní ceny, a dne , datum, uzavřela s žalovaným třetí dodatek téže kupní smlouvy, kterým bylo dohodnuto další navýšení kupní ceny o 23 mil. Kč, takže po tomto uzavřeném dodatku kupní cena za převod pozemků byla sjednána na částku 77 mil. Kč, avšak za podmínky vybudování 84 přípojek do , datum, , kdy splatnost celkové kupní ceny byla sjednána do , datum, .

3. Žalobkyně dále v žalobě tvrdila, že žalovaný (ke dni podání žaloby) uhradil žalobkyni částku 54 mil. Kč, avšak zbývajících 23 mil. Kč již neuhradil s odůvodněním, že žalobkyně nesplnila svůj závazek vybudovat 84 přípojek na pozemcích do , datum, .

4. Podle žalobkyně v průběhu řízení vedeného u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , zejména pak z obsahu výpovědi žalovaného mj. „vyplynulo, že při uzavírání kupní smlouvy, zejména pak dodatku č. , hodnota, uvedl žalovaný žalobkyni v omyl v tom, že by byl schopen a ochoten zaplatit kupní cenu v částce, jak jí bylo požadováno, tj. , částka, , tedy že tuto ochotu žalovaný jen předstíral. Žalobkyně by k uzavření kupní smlouvy ovšem za ujednání nižší kupní ceny nepřistoupila. Tento důvod neplatnosti se vztahuje na kupní smlouvu jako celek, neboť z chování stran nepochybně vyplynulo, že ji jako celek měly za uzavřenou (perfektní) ve fázi dojednání posledního dodatku, kdy společně dospěli k tomu, že byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí.“5. Kromě toho žalobkyně v žalobě dále uvedla, že: „původní znění kupní smlouvy nebylo stranami považováno za vážně míněné“, neboť „strany s touto smlouvou nenakládaly jako s perfektní kupní smlouvou. O tomto mimo jiné svědčí skutečnost, že po uzavření kupní smlouvy nedošlo k jejímu předložení katastrálnímu úřadu za účelem převodu vlastnického práva k pozemkům na žalovanou. Tato smlouva tak zjevně sloužila pouze jako podklad pro úvěrující peněžní ústav, přičemž sjednaná kupní cena neodpovídala skutečné vůli stran. Žalovaný při výslechu uvedl, že původní kupní cena ve výši , částka, byla pro strany pouze orientační, přičemž kupní cena nižší než , částka, byla pro žalobkyni naprosto nepřijatelná.“ Tuto žalobní konstrukci žalobkyně dále rozvíjí i v této věci a za tím účelem cituje, co žalovaný v předchozím řízení uvedl či v rámci svého účastnického výslechu vypověděl.

6. Podle žalobkyně (poznámka: v textu nyní tučně zvýraznil soud) „kupní smlouva v různých svých verzích neplatně upravovala výši kupní ceny. Každá současně ujednaná výše kupní ceny měla samostatný dílem nedovolený účel, když výše kupní ceny ‚prostřední‘ byla dle nastíněného pravděpodobně kupní cenou vážně míněnou výhradně ze strany žalovaného jen částkou předstíranou, sloužící jen k vylákání souhlasu žalobkyně s uzavřením kupní smlouvy samotné, přitom žalobkyně takto ujednanou kupní cenu mínila vážně a bez takového ujednání by smlouvy neuzavřela. Žalobkyně namítla neplatnost smlouvy z důvodu omylu dne , datum, .“7. V závěru žaloby žalobkyně uplatnila další důvod neplatnosti kupní smlouvy, který dle ní spočívá „v tom, že kupní smlouva byla uzavřena s nevážně míněnou kupní cenou za účelem snížení základu daně z nabytí nemovité věci.“ Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, a v této souvislosti zdůraznila, že kupní smlouva o převodu nemovitostí je absolutně neplatná, pokud kupní cena uvedená ve smlouvě neodpovídá skutečné ceně sjednané mezi stranami. Podle žalobkyně tedy z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy tak žalovanému nesvědčí vlastnické právo k pozemkům, což je v rozporu s aktuálním stavem tak, jak je zapsán v katastru nemovitostí.

8. Žalobkyně v žalobě také vymezila svůj naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě s tím, že dle jejího názoru jde o jediný způsob, jak se může úspěšně domoci svého práva o změnu zápisu v katastru nemovitostí, kdy (v intencích této určovací žaloby) vydaný rozsudkem by vedl ke změně předmětného zápisu v katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně (jako vlastnice předmětných pozemků).

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítl uplatněnou žalobní argumentaci a navrhl zamítnutí žaloby. Žaloba je faktickým pokračováním již pravomocně skončeného soudního řízení, které probíhalo od roku 2020 do roku 2024 u soudu pod sp. zn. , spisová značka, . V uvedeném řízení se soud podrobně zabýval otázkou platnosti kupní smlouvy včetně jejích dodatků a dospěl k závěru, že smlouva je platná. Skutková tvrzení žalobkyně nelze právně kvalifikovat tak, že šlo o jednání v omylu o rozhodující skutečnosti, ale že měl žalovaný zmařit splnění odkládací podmínky uvedené v čl. I. dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy, a tím „zmařit“ navýšení kupní ceny z 54 mil. Kč na 77 mil. Kč. V čl. I. dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy byla totiž v návaznosti na toto navýšení sjednána povinnost žalobkyně zajistit do , datum, „kompletní zasíťování a vybudování příslušných komunikací včetně kolaudace, a to dle dosud vydaných územních rozhodnutí, případně stavebních povolení, popřípadě dle platného územního plánu v případě komunikace.“ Jestliže žalobkyně tuto povinnost nesplnila (a to ani nepopírá), tak kupní cena činí 54 mil. Kč, a nikoliv 77 mil. Kč. Celou kupní cenu ve výši 54 mil. Kč žalovaný ostatně žalobkyni také již uhradil.

10. Žalovaný ve vyjádření vyloučil, že by neměl jakoukoliv vůli na kupní smlouvu plnit, nebo že by ji měl dokonce v úmyslu zmařit. Naopak, žalobkyně na splnění své povinnosti zasíťovat pozemky neudělala vůbec nic. Žalovaný neměl důvod bránit žalobkyni pozemky zasíťovat. Otázka nesplnění odkládací podmínky, tj. povinnosti dotčené pozemky zasíťovat včetně zvýšení kupní ceny, byla právě předmětem předchozího soudního řízení. Žalobkyně se tedy aktuální žalobou domáhá téhož, co žalobou ze dne , datum, , pročež dle žalovaného je zde dána překážka věci rozhodnuté.

11. Překážka věci rozhodnuté je dle žalovaného dána i ve vztahu k argumentaci v bodě II. žaloby, kdy žalobkyně stejně jako v řízení sp. zn. , spisová značka, opakuje otázku neplatnosti kupní smlouvy z důvodu snížení daně z nemovité věci, přičemž soud v uvedeném řízení uvedl, že: „nebylo prokázáno, že by kupní cena byla rozdělena do 2, resp. 3 částí proto, aby žalovaný z nabytých nemovitých věcí odvedl nižší daň a tím se snažil obcházet daňové předpisy.“12. Ve vztahu k žalobkyní tvrzenému omylu a relativní neplatnosti právního jednání žalovaný uplatňuje námitku promlčení, neboť jak z dopisu žalobkyně nazvaném výzva k doplnění a upozornění na právo odstoupení od smlouvy ze dne , datum, , tak z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , tak i zejména ze samotné žaloby ze dne , datum, podle žalovaného vyplývá, že žalobkyně měla všechny podstatné informace, aby se mohla relativní neplatnosti dovolat. Z toho lze jednoznačně dovodit, že promlčecí doba k vznesení námitky neplatnosti skončila dne , datum, , případně nejpozději dne , datum, . Pokud byla žalovanému námitka neplatnosti doručena až v prosinci 2024, byl tento nárok již promlčen. Na tom nic nemění ani fakt, že žalobkyně omyl dokazuje odkazy na pozdější dokazování v řízení sp. zn. , spisová značka, , když pro počátek běhu promlčecí lhůty postačí, že žalobkyně měla již , datum, , respektive , datum, informace, ze kterých se mohla neplatnost vůči konkrétní osobě dovolat. Argumentace týkající se omylu je totiž jen variací tvrzení, které žalobkyně používala od počátku předchozího řízení, respektive ještě před jeho začátkem.

13. Podle žalovaného je navíc uvedená žaloba v této věci projevem zneužití práva ze strany žalobkyně, neboť jejím účelem není nalezení práva, ale účelová blokace pozemků zápisem v katastru nemovitostí ve snaze přimět žalovaného zaplatit vyšší kupní cenu a vytvořit podmínky proto, aby žalovaný „revidoval“ platnou a účinnou kupní smlouvu. Tzn., aby zaplatil vyšší cenu, tj. 77 mil. Kč. Žalovaný tuto opakovanou žalobu považuje dokonce za projev systematického vydírání žalovaného.

14. Soud se předně zabýval (z úřední povinnosti a jistěže i s ohledem na argumentaci žalovaného) otázkou, zda rozsudek soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , představuje pro toto řízení překážku věci rozhodnuté, či nikoliv.

15. Z odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku ve věci sp. zn. , spisová značka, mj. plyne, že soud v uvedené věci podrobil kupní smlouvu ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím, posouzení z hlediska její platnosti, přičemž dospěl k následujícím (dílčím) závěrům, že:16. - z pohledu účastníky uzavíraných dodatků tato smlouva není stižena absolutní neplatností a je tedy platným právním jednáním,17. - nebylo prokázáno, že by kupní cena byla rozdělena do dvou, respektive tří částí proto, aby žalovaný z nabytých nemovitých věcí odvedl nižší daň a tím se snažil obcházet daňové předpisy,18. - nebylo prokázáno ani to, že by úmyslem uzavření kupní smlouvy bylo simulovat kupní cenu pro získání úvěru žalovaným ve smyslu tvrzení žalobkyně; podle závěru soudu byla kupní cena stanovena, byť s určitým časovým odstupem mezi podpisem kupní smlouvy a jejích dodatků, na konečných 54 mil. Kč, respektive při splnění podmínky na 77 mil. Kč,19. – nebylo shledáno, že by odstoupení žalobkyní od kupní smlouvy ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo oprávněné, a tedy po právu vedlo k odstoupení od této smlouvy; podle závěru soudu, jelikož žalobkyně nesplnila podmínku nutnou pro navýšení kupní ceny na 77 mil. Kč dle dodatků č. , hodnota, a 3 kupní smlouvy v dohodnutém termínu, vznikl jí nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 54 mil. Kč, přičemž tato kupní cena byla žalovaným žalobkyni zcela uhrazena,20. - soud rovněž neshledal, že by v daném případě se jednalo ze strany žalobkyně – jak namítal v řízení žalovaný – o zjevné zneužití práva, neboť podle soudu žalobkyni v uvedeném řízení šlo o to, aby nemovité věci získala zpět do svého vlastnictví, a nikoliv o to, aby podanou žalobou a vedeným řízení „šikanovala“ žalovaného.

21. V nyní posuzované věci žalobkyně skutkově spor vymezila tak, že: „Z průběhu řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , zejména pak z obsahu účastnické výpovědi žalovaného mimo jiné vyplynulo, že při uzavírání kupní smlouvy, zejména pak jejího dodatku č. , hodnota, uvedl žalovaný žalobkyni v omyl v tom, že by byl schopen a ochoten zaplatit kupní cenu v částce, jak jí bylo požadováno, tj. , částka, , tedy že tuto ochotu žalovaný jen předstíral. Žalobkyně by k uzavření kupní smlouvy ovšem za ujednání nižší kupní ceny nepřistoupila. Tento důvod neplatnosti se vztahuje na kupní smlouvu jako celek, neboť z chování stran nepochybně vyplynulo, že ji jako celek měly za uzavřenou (perfektní) ve fázi dojednání posledního dodatku, kdy společně dospěly k tomu, že byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí.“22. Soud konstatuje, že se touto argumentací soud ve věci sp. zn. , spisová značka, – jednání v omylu – nezabýval a ani zabývat nemohl, neboť uzavření smlouvy v omylu představuje relativně neplatné jednání, k němuž soud nemůže přihlížet z moci úřední, jako v případě neplatnosti absolutní. Tedy stran relativní neplatnosti smlouvy je věcí účastníka sporného řízení, zda a jak takovou okolnost ve sporném řízení bude tvrdit a prokazovat. Soud v tomto směru nemůže účastníka hmotně právně poučovat a vést jej k hmotněprávní úvaze, zda kromě žalobních tvrzení bude ještě tvrdit jiné hmotně právně významné skutkové tvrzení, které by mohlo vést k posouzení právního jednání jako relativně neplatného.

23. Otázka relativní neplatnosti právního jednání účastníků vztahující se k uzavření předmětné kupní smlouvy z důvodu tvrzeného omylu žalobkyně byla v této právní věci mezi účastníky sporná a v tomto směru soud proto na začátku jednání konaného dne , datum, sdělil účastníkům, že se v této věci bude touto tvrzenou okolností zabývat.

24. Dále žalobkyně v této věci v žalobě tvrdila, že: „původní znění kupní smlouvy nebylo stranami považováno za vážně míněné. Strany s touto smlouvou nenakládaly jako s perfektní kupní smlouvou. O tomto mimo jiné svědčí skutečnost, že po uzavření kupní smlouvy nedošlo k jejímu předložení katastrálnímu úřadu za účelem převodu vlastnického práva na žalovanou. Tato smlouva tak zjevně sloužila pouze jako podklad pro úvěrující peněžní ústav, přičemž sjednaná kupní cena neodpovídala skutečné vůli stran. Žalovaný při výslechu uvedl, že původní kupní cena ve výši , částka, byla pro strany pouze orientační, přičemž kupní cena nižší než , částka, byla pro žalobkyni naprosto nepřijatelná.“25. Žalobkyně tedy na podkladě tohoto tvrzení vymezila skutek, při jehož prokázání by bylo nutné dospět k závěru o simulování právního jednání. Ovšem touto otázkou se soud v řízení vedeném a již pravomocně skončeném pod sp. zn. , spisová značka, zabýval, a v tomto směru tedy soud v nynější právní věci je vázán již pravomocným rozsudkem ve věci sp. zn. , spisová značka, dle § 159a odst. 4 o. s. ř. a nemůže opětovně, byť jinak formulovaná žalobní tvrzení, revidovat, neboť takový postup se příčí zásadě, že nelze se opětovně zabývat argumenty a posuzovat okolnosti, kterými se zabýval rozhodující soud v již pravomocně skončené právní věci.

26. Konečně žalobkyně v této právní věci dovozovala absolutní neplatnost předmětné kupní smlouvy při tvrzení, že: „kupní smlouva byla uzavřena s nevážně míněnou kupní cenou za účelem snížení daně z nabytí nemovité věci, i tento důvod zakládá neplatnost smlouvy. Kupní smlouva o převodu nemovitosti je absolutně neplatná, pokud kupní cena uvedená ve smlouvě neodpovídá ceně sjednané mezi stranami (k tomu srov. , spisová značka, ). Soud je povinen k tomuto důvodu neplatnosti přihlédnout kdykoliv.“27. K posledně tvrzenému důvodu neplatnosti soud konstatuje, že v předchozí věci sp. zn. , spisová značka, se soud otázkou kupní ceny ve světle dodatků kupní smlouvy již pečlivě zabýval a dospěl k závěru, že ani z tohoto důvodu není kupní smlouva stižena neplatností.

28. Jelikož nebyla shledána ve smyslu shora vyloženého překážka věci rozhodnuté (ve vztahu k řízení u soudu pod sp. zn. , spisová značka, ), soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobkyně na jí požadovaném určení vlastnického práva k pozemkům ve smyslu § 80 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni takový naléhavý právní zájem svědčí, neboť v žalobě tvrdí, že stav zápisu v katastru nemovitostí (svědčící o vlastnickém právu žalovaného k pozemkům) neodpovídá stavu právnímu (právní realitě) pro důvody tvrzené žalobkyní v její žalobě, a že tedy za tím účelem navrhuje vydání rozhodnutí, které její vlastnické právo k pozemkům bude deklarovat. Z obecného hlediska rozsudek deklarující vlastnického právo žalobce k nemovitým věcem, které dle stavu zápisu v katastru nemovitostí jsou (jako „katastrální“) zapsány ve vlastnictví žalovaného účastníka, představuje veřejnou vkladovou listinu, dle které příslušný katastrální úřad (při splnění dalších podmínek ve smyslu katastrálních předpisů) provede zápis ve formě vkladu do katastru nemovitostí, a to ve prospěch žalobce. Z toho tedy plyne, že žaloba na určení vlastnického práva žalobce k nemovitým věcem je způsobilá odstranit tvrzené panující nejisté právní postavení žalobce, a v tomto směru tedy žalobci na takovéto žalobě (při uvedených žalobních tvrzeních a prokázané existenci tvrzeného katastrálního stavu) svědčí dle § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem, což se týká i nynějšího případu žalobkyně.

29. S ohledem na ad 29 proto soud mohl přikročit k meritornímu posouzení žaloby.

30. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

31. Žalobkyně v řízení vedeném soudem pod sp. zn. , spisová značka, (při jednání konaném dne , datum, – viz protokol o tomto jednání na č. l. 112 a násl.) při účastnickém výslechu mj. uvedla, že předmětnou smlouvu a její tři dodatky „nijak zvlášť nestudovala, bylo to za účasti syna a , Anonymizováno, (roz. nyní žalovaného).“, když všechny tyto záležitosti vyřizoval v zastoupení žalobkyně její syn , jméno FO, .

32. V řízení před soudem ve věci sp. zn. , spisová značka, byla k důkazu provedena také „Výzva k plnění a upozornění na právo odstoupení od smlouvy“ (na č. l. 10 uvedeného spisu), v níž právní zástupce žalobkyně mj. vyzývá žalovaného „k poskytnutí přiměřené jistoty ke splnění Vaší povinnosti zaplatit kupní cenu, když se zdá být zjevné, že kupní smlouvu porušíte podstatným způsobem, když do dne , datum, nebudete schopen zajistit doplacení kupní ceny, neboť nemáte k tomu zajištěno financování33. Soud v této věci vyšel předně z (pravomocného) rozsudku sp. zn. , spisová značka, , že kupní smlouva, kterou účastníci uzavřeli, a to ve znění jejich dodatků, je platným právním jednáním, a že jelikož žalobkyně nesplnila podmínku nutnou pro navýšení kupní ceny na 77 mil. Kč dle dodatků č. , hodnota, a 3 kupní smlouvy v dohodnutém termínu, vznikl jí nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 54 mil. Kč; kupní cena ve výši 54 mil. Kč byla žalovaným žalobkyni zcela uhrazena, přičemž se tak stalo do , datum, .

34. Pozemky jsou stále ve výlučném, vlastnictví žalovaného, což je ostatně mezi účastníky nesporné (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 13-14, též s přihlédnutím k vyjádření žalovaného).

35. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, , doručeným téhož dne žalovanému elektronicky do jeho datové schránky, uplatnila námitku právního jednání s tím, že namítá neplatnost kupní smlouvy, kterou s žalovaným uzavřela dne , datum, , a to „z důvodu omylu, který byl z Vaší strany vyvolán ohledně sjednané výše kupní ceny. V dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy jste totiž sjednal kupní cenu ve výši , částka, , ačkoliv jste již v okamžiku uzavření tohoto dodatku neměl vážný úmysl takový závazek splnit. Smyslem Vašeho jednání bylo výhradně přesvědčit mou klientu (roz. Žalobkyni), zastoupenou synem , jméno FO, , aby smlouvu uzavřela. Pokud by si má klientka byla vědoma Vašeho skutečného úmyslu, nikdy aby k uzavření této smlouvy nepřistoupila. Na základě výše uvedeného Vás tímto vyzývám k dobrovolnému vydání předmětu koupě…“ (zjištěno z cit. dopisu, který je založen v přílohové obálce spisu, jakož i z výslechu žalovaného, který potvrdil přijetí tohoto dopisu, jenž současně obsahoval i plnou moc, kterou žalobkyně udělila svému právnímu zástupci mj. k učinění tohoto právního jednání).

36. Důvod odstoupení od kupní smlouvy ad 35 ovšem v zásadě vytěsňuje sama žalobkyně již v žalobě v prvně vedeném řízení u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , když k důvodu, proč došlo postupně k uzavírání dodatků, tehdy uvedla (nyní v textu tučně zvýraznil soud): „Žalobkyně dodává, že uzavírání dodatků a navyšování kupní ceny jednotlivými dodatky vycházelo z toho, že žalovaný neměl dostatek peněz k zajištění výstavby rodinných domů na předmětu koupě, tudíž dílčí výstavbu měla zajistit žalobkyně, a v ceně tomu odpovídají byla taktéž navyšována kupní cena. Žalobkyně tímto postupem zamýšlela přiblížit se okamžiku zaplacení celé kupní ceny, aby žalovaný mohl dříve dosáhnout výstavby a následného prodeje nových rodinných domů.“ Žalobkyně však nesplnění podmínky obsažené v posledním dodatku kupní smlouvy spojovala s tím, že jí žalovaný neposkytl ke splnění sjednané podmínky (tj. v termínu do , datum, kompletní zasíťování a vybudování příslušných komunikací včetně kolaudace na pozemcích dle dosud vydaných územních rozhodnutí, případně stavebních povolení, popřípadě dle platného územního plánu v případě komunikací) předmětnou součinnost, kdežto žalovaný v uvedeném řízení zase oponoval, že z jeho strany k žádnému smluvnímu porušení povinnosti nedošlo.

37. S ohledem na ad 36 lze proto souhlasit s argumentací žalovaného v této právní věci, že: „žalobkyně měla všechny podstatné informace, aby se mohla relativní neplatnosti dovolat.“38. Z výslechu žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné zakládat úvahy o tom, že žalovaný přistoupil k uzavření předmětné kupní smlouvy ve znění jejích dodatků s úmyslem, že na zaplacení kupní ceny nemá zajištěny finanční prostředky a že by žalobkyni prostřednictvím jejího syna, který žalobkyni tehdy fakticky zastupoval (žalobkyně i dle svého vyjádření v předchozím řízení výslovně uvedla, že vše v zásadě kolem prodeje pozemků vyřizoval její syn , jméno FO, a ona pouze kupní smlouvu a předmětné dodatky podepsala, aniž by se v nich nějak blíže orientovala), chtěl uvést v omyl ohledně okolnosti, že je a bude insolventní a nebude schopen dodatky navýšenou kupní cenu při splnění podmínky žalobkyní uhradit. Naopak, z výslechu žalovaného vyplynulo, že počítal pro případ splnění podmínky obsažené v dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy s úhradou kupní ceny žalobkyni v celkové výši 77 mil., a to s ohledem na svůj podnikatelský záměr, dle kterého by v případě ono zasíťování pozemků a vybudování komunikací žalobkyní došlo k podstatnému navýšení hodnoty těchto nemovitých věcí a realizace jeho developerského projektu na výstavu 84 rodinných domů by se výrazným způsobem posunula a v dané fázi by mu umožnila získat předmětné zálohy od jednotlivých investorů, z nichž by část takto získaných finančních prostředků směřoval k úhradě kupní ceny žalobkyni, pakliže ta byla splnila podmínku dle dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy. Protože ze strany žalobkyně k zasíťování předmětných pozemků a vybudování příslušných komunikací nedošlo, nevyvstala pro žalobce ani povinnost zaplatit žalobkyni pro takový případ sjednanou kupní cenu ve výši 77 mil. Kč.

39. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

40. Žalobkyně v řízení vedeném soudem pod sp. zn. , spisová značka, při účastnickém výslechu mj. uvedla, že předmětnou smlouvu a její tři dodatky „nijak zvlášť nestudovala, bylo to za účasti syna a , Anonymizováno, (roz. nyní žalovaného).“, když všechny tyto záležitosti vyřizoval v zastoupení žalobkyně její syn , jméno FO, . V uvedeném soudním řízení bylo rovněž zjištěno, že kupní cena mezi účastníky ohledně pozemků činila 54 mil., neboť žalobkyně dle dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy nesplnila v něm sjednanou podmínku, a proto žalovanému nevznikla povinnost zaplatit žalobkyni kupní cenu za pozemky ve výši 77 mil. Kč. Soud v předcházejícím řízení rovněž vyšel ze zjištění, že žalovaný uhradil žalobkyni kupní cenu ve výši 54 mil. Kč do , datum, a splnil tak mezi účastníky sjednanou smluvní povinnost. Žalobou dotčené pozemky jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) dopisem ze dne , datum, , který byl téhož dne elektronicky doručen žalovanému, odstoupila od předmětné kupní smlouvy „z důvodu omylu, který byl z Vaší strany vyvolán ohledně sjednané výše kupní ceny. V dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy jste totiž sjednal kupní cenu ve výši , částka, , ačkoliv jste již v okamžiku uzavření tohoto dodatku neměl vážný úmysl takový závazek splnit. Smyslem Vašeho jednání bylo výhradně přesvědčit mou klientu (roz. žalobkyni), zastoupenou synem , jméno FO, , aby smlouvu uzavřela. Pokud by si má klientka byla vědoma Vašeho skutečného úmyslu, nikdy by k uzavření této smlouvy nepřistoupila. Na základě výše uvedeného Vás tímto vyzývám k dobrovolnému vydání předmětu koupě…“ Tento důvod odstoupení od kupní smlouvy ovšem v zásadě vytěsňuje sama žalobkyně již v žalobě v prvně vedeném řízení u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , když k důvodu, proč došlo postupně k uzavírání dodatků kupní smlouvy, tehdy uvedla: „Žalobkyně dodává, že uzavírání dodatků a navyšování kupní ceny jednotlivými dodatky vycházelo z toho, že žalovaný neměl dostatek peněz k zajištění výstavby rodinných domů na předmětu koupě, tudíž dílčí výstavbu měla zajistit žalobkyně, a v ceně tomu odpovídají byla taktéž navyšována kupní cena. Žalobkyně tímto postupem zamýšlela přiblížit se okamžiku zaplacení celé kupní ceny, aby žalovaný mohl dříve dosáhnout výstavby a následného prodeje nových rodinných domů.“ Soud z provedeného dokazování, též s přihlédnutím k výslechu žalovaného, nezjistil, že by žalovaný přistupoval k uzavření kupní smlouvy a předmětných dodatků s žalobkyní s úmyslem, že žalobkyni není ochoten zaplatit kupní cenu dle uzavřeného dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy ve výši 77 mil. Kč, i kdyby žalobkyně splnila pro vznik a vyplacení této výše kupní ceny sjednanou podmínku, že: „zajistí do data , datum, kompletní zasíťování a vybudování příslušných komunikací včetně kolaudace výše uvedených pozemků a také vybudování příslušných komunikací včetně kolaudace, a to dle dosud vydaných územních rozhodnutí, případně stavebních povolení, popřípadě dle platného územního pláni v případě pozemních komunikací. Rozsah přípojek bude ale oproti dokumentaci navýšen na počet 84, pro předpokládanou následnou výstavbu 84 rodinných domů.“ Z výslechu žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné zakládat úvahy o tom, že žalovaný přistoupil k uzavření předmětné kupní smlouvy ve znění jejích dodatků s úmyslem, že na zaplacení kupní ceny nemá zajištěny finanční prostředky a že by žalobkyni prostřednictvím jejího syna, který žalobkyni před vlastním uzavřením kupní smlouvy a jejích dodatků fakticky zastupoval, chtěl uvést v omyl ohledně okolnosti, že vlastně je insolventní a není schopen jí uhradit kupní cenu ve výši 77 mil. pro případ, že by žalobkyně splnila podmínku sjednanou v dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy.

41. Žaloba není důvodná.

42. Předně soud pro stručnost odkazuje na ad 15 až 20 týkající se rozsahu pravomocně již posouzených otázek v předcházejícím řízení u soudu pod sp. zn. , spisová značka, .

43. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

44. Podle § 609 věty první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

45. Podle § 610 věty první odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

46. Podle § 611 věty první o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.

47. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

48. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

49. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že právo odstoupit od smlouvy je právem majetkové povahy, které se promlčuje v obecné promlčecí době, přičemž počátek běhu této doby je dán okamžikem, kdy věřitel mohl právo na odstoupení od smlouvy uplatnit poprvé (srov. např. žalovaným zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z judikatury Nejvyššího soudu přitom současně vyplývá, že počátek běhu promlčecí doby práva odstoupit od smlouvy se posuzuje samostatně vždy ve vztahu ke konkrétnímu odstoupení od smlouvy (a v něm vymezeným důvodům (srov. Např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

50. Žalobkyně sice skutkově s jiným základem již v žalobě, dle které bylo zahájeno řízení u soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , vymezila odstoupení od smlouvy ze dne , datum, s odkazem na § 2002 odst. 2 o. z., který stanoví, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Toto odstoupení od smlouvy je však třeba interpretovat s ohledem na § 2002 odst. 1 o. z., dle kterého poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavírání věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

51. Již odstoupení od kupní smlouvy dne , datum, žalobkyně odůvodnila neochotou žalovaného zaplatit kupní cenu (roz. ve výši 77 mil. Kč) a zmařit splnění podmínky ke zvýšení kupní ceny, pročež tedy ze subjektivního hlediska již tehdy žalobkyně byla přesvědčena o neochotě žalovaného při splnění podmínky dle dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy kupní cenu ve výši 77 mil. Kč žalobkyni uhradit. Pak tedy minimálně již , datum, žalobkyně disponovala ze subjektivního hlediska informacemi o okolnostech, jež měly (dle subjektivního vnímání žalobkyně) nasvědčovat o insolventnosti žalovaného a jeho záměru uvést žalobkyni v omyl, aby uzavřela s ním i dodatek č. , hodnota, navyšující za splnění shora cit. podmínky kupní cenu za pozemky na částku ve výši 77 mil. Kč, ačkoliv žalovaný ve skutečnosti (dle subjektivního přesvědčení žalobkyně) takový úmysl neměl.

52. Z ad 51 pak tedy plyne, že tříletá subjektivní promlčení lhůta, jež započala minimálně dnem , datum, , v daném případě (pro žalobkyni) marně uplynula dnem , datum, . Jestliže žalobkyně dne , datum, odstoupila od předmětné kupní smlouvy uzavřené s žalovaným, a to při uplatnění skutkových okolností, které (byť s jinou formulací) uplatnila v předchozím odstoupení od kupní smlouvy ze dne , datum, a v následně podané žalobě (ve věci sp. zn. , spisová značka, ), zjevně tak učinila opožděně, a pokud za této hmotněprávní situace žalovaný uplatnil námitku promlčení tohoto práva žalobkyně, učinil tak důvodně, respektive po právu, v důsledku čehož se již nelze z meritorního hlediska otázkou předmětného (žalobkyní učiněného) odstoupení od smlouvy zabývat.

53. Zcela nad rozsah odůvodnění nezbytného k zamítnutí této žaloby však soud (na adresu žalobkyně) zdůrazňuje, že i kdyby její odstoupení od smlouvy ze dne , datum, nebylo dotčeno námitkou promlčení ze strany žalovaného, stejně by nemohlo vyvolat žalobkyní sledovaný hmotněprávní důsledek. Bylo by tomu tak již z toho důvodu, že sama žalobkyně ve své žalobě v řízení sp. zn. , spisová značka, výslovně uvedla, že: „uzavírání dodatků a navyšování kupní ceny jednotlivými dodatky vycházelo z toho, že žalovaný neměl dostatek peněz k zajištění výstavby rodinných domů na předmětu koupě, tudíž dílčí výstavbu (roz. sítě a komunikace) měla zajistit žalobkyně, a v ceně tomu odpovídající byla taktéž navyšována kupní cena.“ Tvrdila-li již tehdy žalobkyně, že jí bylo známo, že bez zahájení realizace výstavby rodinných , právnická osoba, tím nepochybně spjatého přijímání příslušných záloh od investorů – budoucích vlastníků rodinných domů) žalovaný na tento projekt neměl dostatečné finanční prostředky, tak za této situace přece nemohla být žalobkyně žalovaným uvedena v omyl způsobem, jak skutkově vymezila v odstoupení od kupní smlouvy ze dne , datum, . Žalobkyně i v předmětnou dobu byla podnikatelka, tedy osoba, u níž se presumuje vyšší právní povědomí, invence, flexibilita rozhodování při zvažování různých možných situací, s nimiž podnikatelé musejí počítat (ve smyslu jak zabránit fatálnímu podnikatelskému neúspěchu), takže jí musela být známá i notorieta, že povětšinou menší developeři pro realizaci dílčích projektů (např. právě v oblasti staveb na bydlení) počítají (zohledňují) i kumulované finanční prostředky z vybraných záloh jednotlivých investorů (budoucích vlastníků rodinných domů).

54. Měla-li žalobkyni v uvedené fázi jakékoliv pochybnosti, nic jí nebránilo si předmětné informace ověřit, případně požadovat od žalovaného jejich prokázání, a to (zejména) včetně jeho solventnosti ve smyslu, aby mohla posoudit, nakolik, respektive zda vůbec je sledovaný projekt žalovaným realizovatelný. Pokud žalobkyně nakonec s žalovaným našla smluvní konsensus, jenž byl vyjádřen v uzavřeném dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy s navýšením kupní ceny na 77 mil. Kč za shora již opakovaně citované podmínky, kterou měla splnit žalobkyně, pak je zřejmé, že žalobkyně měla poměrně dostatečnou dobu (ve smyslu doby od uzavření kupní smlouvy do uzavření jejího dodatku č. , hodnota, ) ke zvážení všech okolností, které souvisely s prodejem pozemků a zamýšleným záměrem, na němž se de facto prostřednictvím nastavené podmínky v dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy měla ve vymezeném rámci (spolu)podílet, čímž by se její sledované výdaje ke splnění této podmínky měly pozitivně dorazit v podstatnějším navýšení kupní ceny, a to až na částku 77 mil. Kč.

55. V tomto skutkovém kontextu ovšem soud neshledal, respektive neměl na základě provedeného dokazování, a to s přihlédnutím ke skutkovému a právnímu základu pravomocně skončené věci sp. zn. , spisová značka, , žádný skutkový podklad k tomu, aby mohl – nebýt žalovaným uplatněné námitky promlčení žalobkyní uplatněného práva na odstoupení od kupní smlouvy - rozvinout úvahy o tom, že žalovaný žalobkyni uvedl v omyl při uzavírání dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy z důvodu, které byly předmětem odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy dne , datum, .

56. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobu jako zjevně nedůvodnou zamítl.

57. Žalovaný měl v tomto sporu plný procesní úspěch, a proto je mu žalobkyně povinna v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (jež stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) nahradit náklady řízení, které činí celkem , částka, a sestávající se z následujících položek.

58. Odměna advokáta žalovaného dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za celkem , hodnota, úkony právní služby, kdy odměna za jeden úkon právní služby byla vypočtena dle § 8 odst. 1 ve vztahu k § 7 odst. 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 54 mil., která představuje kupní cenu sjednanou účastníky a zjištěnou v pravomocně skončeném řízení sp. zn. , spisová značka, .

59. Oproti posledně uvedené právní věci, v níž soud vycházel při rozhodování o náhradě nákladů řízení z tarifní hodnoty ve výši , částka, dle § 9 odst. 4 písm. b) AT s odůvodněním na cit. judikaturu Nejvyššího soudu, dle které za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je třeba aplikovat speciální ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) AT, soud v této věci ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky byl povinen vycházet z nálezové judikatury Ústavního soudu, která dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu v uvedené oblasti revidovala.

60. Výčet dosavadní nálezové judikatury k otázce tarifní hodnoty ve sporu o určení vlastnického práva k nemovité věci se podává např. z aktuálního usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2370/223. Kromě toho je třeba zohlednit i nálezy Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3905/19, ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 277/24 nebo ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 572/24.

61. Z této nálezové judikatury (ve stručnosti shrnuto) plyne, že ověřitelným údajem o ceně nemovité věci je i údaj plynoucí z kupní smlouvy, v níž byla sjednána kupní cena za prodej nemovité věci; v takovém případě je třeba vycházet z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT.

62. V posuzované věci tedy dle § 8 odst. 1 AT, respektive dle § 7 odst. 7 AT odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty (představované předmětnou kupní cenou) ve výši 54 mil. Kč činí , částka, .

63. Právní zástupce (advokát) žalovaného v řízení učinil (vycházeje z obsahu spisu) 3 (účelně vynaložené) úkony právní služby, a to 1. převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. sepis vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účast při jednání před soudem, které se konalo dne , datum, v čase od 9:00 hod. do 11:47 hod., za což právnímu zástupci žalované náleží odměna dle § 11 odst. 1 písm. g) AT za každé dvě započaté hodiny, tj. 2 x , částka, ; celkem tedy žalovanému za účast jeho právního zástupce v tomto sporu náleží odměna (4 x , částka, ) ve výši , částka, .

64. Dále právnímu zástupci žalovaného náleží náhrada za čtyři režijní paušály po , částka, dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši , částka, .

65. Do náhrady nákladů řízení žalovaného náleží rovněž cestovné jeho advokáta k soudním jednání konanému dne , datum, , a to z jeho sídla v Brně k soudu (, adresa, ) a zpět, tj. celkem , hodnota, km, osobním automobilem zn. VW Passat, RZ 2 BH 7071, při prům. spotřebě 4,63 l NM/100 km, vypočteno dle aplikace Justtarif, celkem , hodnota, , , částka66. Náhrada za ztrátu času dle ad 65 činí za 4 půlhodiny po , částka, dle § 14 odst. 3 AT, tj. celkem , částka, .

67. Částka odpovídající 21 % DPH (z částky , částka, ) za ad 63 až 66 činí , částka, .

68. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce.