6 C 5/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně právně zastoupená titul jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum 2) celé jméno žalované , narozená dne datum oba společně bytem adresa žalovaného a žalované o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu

I. Žaloba o nahrazení projevu vůle žalovaných 1) a 2) uzavřít s žalobkyní smlouvu o odvádění a čištění odpadních vod dále vymezeného obsahu v petitu žaloby podané žalobkyní u zdejšího soudu dne 3. 1. 2023, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 1. 2023, téhož dne doručenou podepsanému soudu (dále již„ soud“ nebo„ zdejší soud“ anebo„ soud prvního stupně“), domáhala vydání rozsudku, aby soud za žalované nahradil projev jejich vůle s uzavřením v žalobním petitu zformulované smlouvy o odvádění odpadních vod.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je na základě příslušného rozhodnutí správního orgánu oprávněna užívat vodní dílo – kanalizaci a čističku odpadních vod v areálu [anonymizována dvě slova] na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] které leží v k. ú. [obec]. Žalobkyně je dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ VodKan“), provozovatelkou předmětné kanalizace. Bytová jednotka [číslo] v bytovém domě [číslo] v [obec] na ul. [ulice] (s příslušeným podílem na společných částech předmětné budovy), je ve společném jmění žalovaných, a je napojena na uvedenou kanalizaci v příslušnosti hospodaření žalobkyně. Žalovaní jsou tedy odběrateli ve smyslu § 2 odst. 6 VodKan.

3. Žalovaní i přes opakované výzvy žalobkyně dlouhodobě odmítají s žalobkyní uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod a bez právního důvodu vypouštějí odpadní vody do kanalizace a tedy dopouštějí se neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace bez uzavřené písemné smlouvy, což je v rozporu s § 10 odst. 2 písm. a) VodKan.

4. Žalobkyně se již dvakrát neúspěšně domáhala v soudním řízení u zdejšího soudu nahrazení projevu vůle žalovaných uzavřít s žalobkyní smlouvu o odvádění odpadních vod. První žalobu žalobkyně podala dne 29. 3. 2016, přičemž věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka], kdy soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum] ve prospěch žaloby, avšak k odvolání žalovaných [název soudu] (dále již„ odvolací soud“) rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu změnil tak, že předmětnou žalobu zamítl z důvodu nesprávné formulace žalobního petitu. Druhou žalobu podala žalobkyně u soudu dne [datum]; věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka], přičemž soud prvním rozsudkem žalobu zamítl. K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení soud (v pořadí) druhým rozsudkem žalobu zamítl, přičemž k odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu potvrdil a odvolání žalovaných odmítl, a to vzhledem k tomu, že soud bez bližšího odůvodnění nepřipustil žalobkyní navrhovanou změnu žaloby.

5. Žalovaní v písemném vyjádření nesouhlasili s žalobní argumentací žalobkyně, neboť mají za to, že vlastníkem předmětné kanalizace je od roku [rok] [název], které při prodeji bytů v bytovém domě [adresa] na ul. [ulice] v [obec] určilo správcem kanalizace [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova]; pokud uvedený subjekt posléze zanikl, je věcí [název] tuto situaci řešit; žalobkyně však k podání této žaloby není legitimována.

6. Soud především žalovaným připomíná, že obdobný spor proběhl u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], jenž byl posléze potvrzen rozsudkem [název soudu]. V uvedeném předchozím soudním řízení soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], mj. uzavřel, že:„ Žalobkyně je provozovatelkou kanalizace ve shora již uvedené lokalitě a žalovaní jsou z titulu vlastníků označené bytové jednotky a se spoluvlastnickou participací na uvedeném domě [adresa] v [obec] spoluvlastníky přípojek vedoucích k předmětné kanalizaci, přičemž žalobkyní je odpadní voda, kterou žalovaní vyprodukují, odváděna do kanalizace, jejíž provozovatelkou je žalobkyně.“ 7. Uvedená otázka napojení přípojky na kanalizaci byla tedy v předchozím řízení vyřešena a žalovaní by měli tyto okolnosti reflektovat a s žalobkyní předmětnou smlouvu uzavřít. Kromě toho soud připomíná, že u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] probíhá řízení na základě žaloby téže žalobkyně proti týmž žalovaným, a to o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, při žalobním tvrzení, že:„ žalobkyně jako provozovatelka kanalizace je ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích povinna uzavřít s odběratelem písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod. Žalobkyně takovou smlouvu uzavřela se všemi vlastníky bytových jednotek v bytovém domě [adresa] v [obec], vyjma žalovaných. Žalovaní dlouhodobě odmítají s žalobkyní smlouvu o odvádění odpadních vod uzavřít. Žalovaní tak bez právního důvodu vypouštějí odpadní vody do kanalizace a dopouštějí se tak přestupku neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní. Žalovaní jako odběratelé za tuto ‚službu‘ žalobkyni jako provozovatelce ničeho na stočném nehradí, žalovaní nejsou osobami, na které by se povinnost hradit (vodné) a stočné dle zákona o vodovodech a kanalizacích nevztahovala.“ 8. Soud s přihlédnutím k § 13 o. z. konstatuje, že mezi stejnými účastníky ohledně žaloby o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu za žalovaného týkající se odvádění odpadních vod ze stejné bytové jednotky, avšak při odlišných cenových ujednáních v navrhované smlouvě, proběhlo u zdejšího soudu řízení pod sp. zn. [spisová značka], z nějž soud pro účely této nyní projednávané věci rekapituluje následující:

9. Soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaných 1) a 2) uzavřít s žalobkyní smlouvu o odvádění odpadních vod dále vymezeného obsahu v petitu žaloby podané žalobkyní u zdejšího soudu dne [datum], při skutkovém tvrzení, shodném jako v nyní projednávané věci, tj. že bytová jednotka [číslo] v bytovém domě [adresa] v obci a k. ú. [obec], s podílem na společných částech uvedené budovy o velikosti [číslo], která je ve společném jmění žalovaných, je napojena na kanalizaci, jejíž provozovatelkou je žalobkyně, žalovaní z této bytové jednotky do kanalizace vypouštějí odpadní vody, aniž by tak činili na základě uzavřené smlouvy, když k uzavření takové smlouvy byli žalobkyní opakovaně marně vyzváni; žalovaní setrvale odmítají takovou smlouvu s žalobkyní uzavřít.

10. Soud svůj žalobu zamítající rozsudek založil na následujících skutkových a právních závěrech:

11. Žalobkyně je provozovatelkou kanalizace v předmětné lokalitě a žalovaní jsou z titulu vlastníků označené bytové jednotky a se spoluvlastnickou participací na uvedeném domě [adresa] v [obec] spoluvlastníky přípojek vedoucích k předmětné kanalizaci, přičemž žalobkyní je odpadní voda, kterou žalovaní vyprodukují, odváděna do kanalizace, jejíž provozovatelkou je žalobkyně.

12. Podle platné právní úpravy nevyplývá povinnost odběratelů uzavřít s provozovatelem kanalizace písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod podle zákona o vodovodech a kanalizacích. Tento svůj závěr soud opřel o konstatovanou judikaturu Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu. Soud mj. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1769/2016, připomenul, že osobě, která je připojena na kanalizaci (je tedy odběratelem), ale nemá uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod, vzniká podle § 36 zákona o vodovodech a kanalizacích nárok na uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod podle § 8 odst. 6 téhož zákona. Jedná se toliko o nárok odběratele, nikoliv o jeho povinnost. Dokud ovšem není uvedená smlouva uzavřena, nemá odběratel v zásadě právo do kanalizace vypouštět odpadní vody, neboť by se ve shodě s § 10 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích jednalo o neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace. Provozovatel kanalizace pak není povinen případné neoprávněné odvádění odpadních vod trpět, nýbrž může využít zákonných prostředků, včetně práva přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod podle § 9 odst. 6 písm. f) cit. zákona.

13. K odvolání žalobkyně [název soudu] (dále již„ odvolací soud“) shora označený rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. Odvolací soud v bodě 15. odůvodnění písemného vyhotovení svého rozsudku uvedl, že jednotliví odběratelé mají právo na uzavření odběratelské smlouvy. Nejedná se o jejich povinnost, nicméně účinnost odběratelské smlouvy je podmínkou oprávněného odběru a vypouštění.

15. Oproti uvedenému odůvodnění v bodě 15. však odvolací soud v navazujícím bodě 16. odůvodnění svého rozhodnutí zase uvádí, že:„ Je tedy logické, že v situaci, kdy žalovaní coby odběratelé jsou připojeni na kanalizaci provozovanou žalobcem, vypouštějí odpadní vody do kanalizace a dlouhodobě odmítají ze zástupných důvodů uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod je namístě, aby soudním rozhodnutím byl nahrazen jejich projev vůle ve smyslu § 161 odst. 3 o. s. ř.“ 16. Dále odvolací soud v bodě 17. svého rozsudku uvedl, že:„ soud I. stupně bez bližšího odůvodnění nepřipustil žalobcem navrhovanou změnu žaloby (viz č. l. 273 spisu), za tohoto procesního stavu věci odvolacími soudu nezbylo, než za použití ustanovení § 219 o. s. ř. napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správná potvrdit. Jinými slovy a stručně řečeno, procesní postup soudu I. stupně nebylo možno v rámci tohoto odvolacího řízení zhojit.“ 17. Soud konstatuje, že pro protichůdné závěry odvolacího soudu je třeba pouze z odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu reflektovat pouze to, že rozsudek prvního stupně byl jako věcně správné rozhodnutí odvolací soudem potvrzen, a to včetně závěru, že žalobkyně je provozovatelkou předmětné kanalizace.

18. Pakliže by totiž měl odvolací soud za to, že důvody, pro které soud prvního stupně žalobu na nahrazení projevu vůle zamítl, tj. pro důvody konstantně zaujímané v praxi mj. Nejvyššího soudu, nelze akceptovat, pak pochopitelně by z povahy věci bylo nezbytné přistoupit k vydání kasačního rozhodnutí, nezávisle na tom, zda soud prvního stupně návrh na změnu žaloby usnesením nepřipustil. Je tomu tak z toho důvodu, že by v takovém nazírání odvolacího soudu jako věcně správný nemohl obstát soudem prvního stupně zaujatý právní názor (skrze něj soud patrně nepřipustil předmětnou změnu žaloby), že vlastník bytové jednotky, který bezesmluvně vypouští odpadní vody do kanalizace provozovatele, není přesto – protože mu to zákon explicitně neukládá – povinen s provozovatelem kanalizace předmětnou smlouvu uzavřít, a v důsledku toho pak nelze ani v soudní řízení se takové povinnosti, respektive prohlášení projevu vůle za vlastníka bytu domoci. To ovšem neznamená, že právní řád pro takové případy neobsahuje příslušnou regulaci ve formě vzniku nároku provozovatele kanalizace na vydání bezdůvodného obohacení po vlastníku bytové jednotky, respektive nároku provozovatele kanalizace vůči bezesmluvnímu odběrateli (tj. odběrateli, který bez smluvního vztahu s provozovatelem kanalizace vypouští své odpadní vody do kanalizace) na náhradu ztráty vzniklé tímto jednáním„ odběratele“, jež současně může zakládat znaky předmětného přestupku, případně právního důvodu provozovatele kanalizace domáhat se přerušení či zaslepení faktického odvodu odpadních vod od předmětného„ odběratele“ do předmětné kanalizace.

19. Proto dospěl-li odvolací soud v uvedeném rozsudku k závěru, že je namístě, aby soudním rozhodnutím byl nahrazen projev vůle žalovaných uzavřít s žalobkyní předmětnou smlouvu, bylo podle názoru soudu jeho povinností též vytěsnit stávající právní argumentaci mj. Nejvyššího soudu a srozumitelně podat závěr o tom, na základě jaké právně kvalifikační úvahy lze i při absenci takové povinnosti ve stávající právní úpravě povinnost vlastníku bytu, respektive bytové jednotky uzavřít s provozovatelem kanalizace předmětnou smlouvu nakonec uložit, respektive soudním rozhodnutím za něj projev vůle takto nahradit. Soudu taková právně kvalifikační úvaha známa není a takovou právně kvalifikační úvahu odvolací soud ve svém potvrzujícím rozsudku nijak nevyložil ani nevytěsnil soudem předložené právní závěry plynoucí z citované judikatury zejména Nejvyššího soudu.

20. Soud přejímá závěr o skutkovém stavu z předchozího řízení ve skutkově obdobné věci sp. zn. [spisová značka] mezi stejnými účastníky v tom směru, že žalobkyně je provozovatelkou předmětné kanalizace ve shora již uvedené lokalitě a žalovaní jsou z titulu vlastníků označené bytové jednotky a se spoluvlastnickou participací na uvedeném domě [adresa] v [obec] spoluvlastníky přípojek vedoucích k předmětné kanalizaci, přičemž žalobkyní je odpadní voda, kterou žalovaní vyprodukují, odváděna do kanalizace, jejíž provozovatelkou je žalobkyně.

21. Podle § 8 odst. 6 VodKan vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

22. Podle § 36 odst. 1 VodKan pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst.

6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.

23. Podle § 9 odst. 6 písm. f) VodKan je provozovatel oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod.

24. Podle § 10 odst. 2 VodKan neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní, b) v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo c) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.

25. Podle § 10 odst. 3 VodKan odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace", pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

26. Podle 32 odst. 2 písm. h) VodKan fyzická osoba se dopustí přestupku tak, že (mj.) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6 VodKan.

27. Soud rovněž plně přejímá v předchozím rozsudku soudu vyloženou judikaturu, z níž se – s přihlédnutím ke stávající právní úpravě vztahující se k předmětné materii – podává, že vlastník, respektive provozovatel kanalizace se nemůže po právu domoci po odběrateli (tj. v daném případě po žalovaných) nahrazení projevu vůle uzavřít s žalobkyní předmětnou smlouvu o odvádění a čištění odpadních vod.

28. Z relevantní judikatury k dané materii soud připomíná:

29. V rozsudku ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1109/2018, Nejvyšší soud vyložil, že nastane-li situace, že vlastník kanalizace poruší povinnost uzavřít dohodu podle § 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, vzniká oprávněné straně právo domáhat se soudního rozhodnutí o určení obsahu takové smlouvy.

30. V rozsudku ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2748/2018, Nejvyšší soud zcela jasně zdůraznil, že v případě, kdy je osoba připojena na vodovod nebo na kanalizaci (je tedy odběratelem – srov. § 2 odst. 6 VodKan), ale nemá uzavřenou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod. Jedná se pouze o nárok odběratele, nikoliv o jeho povinnost.

31. Nejvyšší soud v posledně cit. rozhodnutí vycházel z předchozího svého rozsudku ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1769/2016, v němž byly ještě podrobněji vyloženy shora vyložené souvislosti plynoucí ze zákona o vodovodech a kanalizacích v posuzované oblasti. Tak Nejvyšší soud zcela jasně v tomto rozsudku uvedl, že osobě, která je připojena na kanalizaci (je tedy odběratelem), ale nemá uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod, vzniká podle § 36 VodKan nárok na uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod podle § 8 odst. 6 VodKan. Jedná se toliko o nárok odběratele, nikoliv o jeho povinnost. Dokud ovšem není uvedená smlouva uzavřena, nemá odběratel v zásadě právo do kanalizace vypouštět odpadní vody, neboť by se ve shodě s § 10 odst. 2 VodKan jednalo o neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace. Provozovatel kanalizace pak není povinen případné neoprávněné odvádění odpadních vod trpět, nýbrž může využít zákonných prostředků ochrany, včetně práva přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod podle § 9 odst. 6 písm. f) VodKan.

32. Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 1. 3. 2018, č. j. 70 Co 35/2018-148 (reference o tomto rozhodnutí je obsažena v usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2020, sp. zn. I. ÚS 378/20), v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že odběratel může odmítnout uzavřít smlouvu s vlastníkem či provozovatelem vodovodu a kanalizace a zajistit si odběr vody např. z vlastní studny a odvádění odpadních vod vlastní jímkou. Zde soud plně akceptuje právní názor soudu vyslovený v jeho předchozím rozsudku (v oné věci sp. zn. [anonymizováno] ), že pokud by za všech okolností měl odběratel povinnost takovou smlouvu s vlastníkem, popřípadě s provozovatelem vodovodu či kanalizace uzavřít, zjevně by se jednalo o neodůvodněný ústavněprávní zásah, neboť v takovém případě by odběratel byl de facto vyloučen používat vodu z vlastního zdroje (např. právě z jeho studny) či odvádět odpadní vody do jímky, z níž by na své náklady prováděl odstraňování odpadní vody, jakkoliv technicky by jím užívaný objekt byl napojen na vodovod či na kanalizaci. Konečně nelze ani vyloučit situaci, kdy objekt sice bude napojen na vodovod a kanalizaci, avšak z rozhodnutí vlastníka objektu nebude voda do jeho objektu odebírána, stejně jako ani odpadní vody z tohoto objektu nebudou vypouštěny do kanalizace, neboť objekt fakticky nebude vlastníkem ani nikým jiným využíván. Právě i tyto posledně uvedené varianty jsou zohledněny toliko v právu odběratele na uzavření smlouvy s vlastníkem či provozovatelem vodovodu nebo kanalizace, nikoliv v jeho povinnosti, která je zákonem vodovodech a kanalizacích ukládá toliko subjektu, který vlastní, popřípadě provozuje vodovod či kanalizaci. Důsledky, jež nastanou v situaci, kdy odběratel neuzavře předmětnou smlouvu o dodávce vody či odvádění odpadních vod a přesto odebírá vodu či vypouští odpadní vody do kanalizace vlastníka kanalizace či jeho provozovatele, popsal okresní soud již v odůvodnění svého prvního rozsudku ve věci vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [anonymizováno] .

33. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2013, č. j. 5 As 4/2012-26, z ustanovení § 8 odst. 6 VodKan nevyplývá povinnost odběratelů uzavřít s provozovatelem písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod. Vlastník či provozovatel kanalizace totiž nemůže smlouvu uzavřít jednostranně bez souhlasu odběratele, avšak na druhou stranu není ani v takovém případě oprávněn odvádět odpadní vody do kanalizace. Stejný názor se pak podává i ze shora již vyložené judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1769/2016, ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2748/2018, nebo ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1109/2018).

34. Ve smyslu VodKan smlouvu o odvádění odpadních vod je povinen vlastník (provozovatel) uzavřít s každým odběratelem, který o její uzavření projeví zájem.

35. Uvedený zákon ovšem výslovně nestanoví povinnost odběrateli takovou smlouvu s vlastníkem (provozovatelem) uzavřít; je to pouze jeho právo, avšak současně také platí, že v takovém případě nesmí (aby se nejednalo o protiprávní jednání) do uvedené soustavy odpadní vody vypouštět, a stane-li se tak, pak za splnění zákonem stanovených náležitostí dochází ke spáchání předmětného přestupku ve smyslu § 32 odst. 2 písm. h) 2 VodKan, za což může být uložena pokuta až 10 000 Kč (§ 32 odst. 7 VodKan). Současně je odběratel povinen nahradit provozovateli jemu vzniklé ztráty plynoucí z důvodu neoprávněného vypouštění odpadních vod. V neposlední řadě může vlastník či provozovatel kanalizace přistoupit k přerušení nebo omezení při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod.

36. Podle názoru soudu v situaci, kdy jeden z vlastníků bytových jednotek bytového domu odmítne s vlastníkem či provozovatelem kanalizace uzavřít předmětnou smlouvu o odváděních odpadních vod, může se vlastník či provozovatel kanalizace v součinnosti (v dohodě) se společenstvím vlastníků jednotek domáhat zaslepení výpustě svislého domovního potrubí pro odvádění odpadních vod, neboť toto domovní potrubí včetně výpustě náleží mezi společné části domu (k tomu srov. § 6 písm. a/ nař. vl. č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým vlastnictvím).

37. Z vyloženého lze vyvodit, že žalovaní (v situaci, kdy odpadní vody vypouštějí do kanalizace provozované žalobkyní) zjevně bezdůvodně odmítli s žalobkyní uzavřít předmětnou smlouvu o odvádění odpadních vod a je tudíž podezření, že na úseku VodKan jednají protiprávně, neboť z dokazování plyne, že bez právního důvodu (uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod s žalobkyní) odvádějí odpadní vody do kanalizace spravované žalobkyní, což vykazuje podezření (soud v této věci není oprávněn posuzovat, zda byly naplněny znaky přestupu ve smyslu VodKan) ze spáchání přestupku žalovanými.

38. Za výše uvedené situace tedy žalovaní musejí být srozuměni také s tím, že žalobkyně může po nich uplatňovat náhradu za vzniklé ztráty ve smyslu § 10 odst. 3 VodKan, a že je zde podezření, že svým protiprávním jednání mohli naplnit důvody pro spáchání přestupku ve smyslu VodKan 39. I když tedy soud žalobu v této věci z vyložených důvodů zamítl, situace na straně žalovaných je nadále neudržitelná, když žalovaní nesprávně mají za to, že mohou bez příslušné písemné smlouvy uzavřené s žalobkyní odvádět odpadní vody a irelevantně odkazovat na dříve uzavřenou smlouvu s jiným subjektem. <b>40. Je třeba zohlednit i tu právně významnou okolnost, že odvolací soud ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se ztotožnil se závěrem soudu, že žalobkyně je provozovatelkou předmětné kanalizace. Ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. je tedy třeba i tento závěr soudů respektovat, respektive z něj při rozhodování věcí skutkově a právně obdobných vycházet.</b> 41. Žalovaní by proto měli reflektovat výše připomenutou právní úpravu, judikaturu Nejvyššího správního soudu, respektive především Nejvyššího soudu a přistoupit bez dalšího k uzavření písemné smlouvy s žalobkyní. Neučiní-li tak, je zde podezření z jejich přestupkového jednání podle VodKan, a současně musejí být srozuměni i s tím, že podle VodKan musejí v takovém případě hradit příslušnému provozovateli náhrady za vzniklé ztráty podle § 10 odst. 3 VodKan. Lze očekávat, že v konečném důsledku tedy jejich platební povinnosti vůči žalobkyni mohou být výrazně vyšší, než pokud by s žalobkyní uzavřeli předmětnou smlouvu, pakliže chtějí i nadále odpadní vody do předmětné kanalizace vypouštět, když jejich právní argumentace učiněná v rámci procesní obrany je nepatřičná a zcela nesprávná.

42. Ostatně jak vyplývá z ISAS soudu (informačního systému pro okresní soudy) a tato informace byla již zmíněna shora, žalobkyně proti žalovaným dne [datum] podala žalobu o zaplacení částky 26 308 Kč s příslušenstvím představující žalobkyní tvrzené bezdůvodné obohacení žalovaných za jimi bezesmluvní vypouštění odpadních vod do předmětné kanalizace. V této žalobě žalobkyně uplatňuje dílčí nároky z titulu bezdůvodného obohacení za období od roku 2016 do roku 2021, vycházeje z ceny obvyklé v místě a čase dle ceny stočného účtovaného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]

43. Z vyložených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

44. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v tomto řízení neměla procesní úspěch a žalovaní zase žádné (účelně vynaložené) náklady neuplatnili, soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak se podává z výroku II. tohoto rozsudku.