6 C 58/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 596 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 596 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 016 Kč od 21. 4. 2013 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 16. 7. 2013 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 8. 8. 2013 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 9. 8. 2013 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 27. 8. 2013 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 11. 10. 2013 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 8 596 Kč s příslušenstvím představující jízdné v celkové výši 96 Kč a přirážku ve výši 8 500 Kč za to, že žalovaný v celkem šesti případech (dne 5. 4. 2013, 30. 6. 2013, 23. 7. 2013, 24. 7. 2013, 11. 8. 2013 a 25. 9. 2013) uskutečnil jízdy bez platných jízdních dokladů v dopravních prostředcích žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas.

4. Dle ustanovení § 558 občanského zákoníku, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

5. Dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Ze zápisu o zjištění osobních údajů cestujícího [číslo] ze dne 5. 4. 2013 a dohody s cestujícím č. I [číslo] ze dne 5. 4. 2013 vyplývá, že se žalovaný dne 5. 4. 2013 ve voze tramvajové linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem, byl proto seznámen s povinností zaplatit jízdné ve výši 16 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, a žalovaný svým podpisem tuto pohledávku uznal. Z dohody s cestujícím č. I [číslo] ze dne 30. 6. 2013 vyplývá, že se žalovaný dne 30. 6. 2013 ve voze tramvajové linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem, žalovaný svým podpisem uznal svůj dluh skládající se z jízdného ve výši 16 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se ho uhradit. Z dohody s cestujícím č. I [číslo] ze dne 23. 7. 2013 vyplývá, že se žalovaný dne 23. 7. 2013 ve voze tramvajové linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem, žalovaný svým podpisem uznal svůj dluh skládající se z jízdného ve výši 16 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se ho uhradit. Z dohody s cestujícím č. I [číslo] ze dne 24. 7. 2013 vyplývá, že se žalovaný dne 24. 7. 2013 ve voze tramvajové linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem, žalovaný svým podpisem uznal svůj dluh skládající se z jízdného ve výši 16 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se ho uhradit. Z dohody s cestujícím č. I [číslo] ze dne 11. 8. 2013 vyplývá, že se žalovaný dne 11. 8. 2013 ve voze tramvajové linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem, žalovaný svým podpisem uznal svůj dluh skládající se z jízdného ve výši 16 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se ho uhradit. Z dohody s cestujícím č. I [číslo] ze dne 25. 9. 2013 vyplývá, že se žalovaný dne 25. 9. 2013 ve voze tramvajové linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem, žalovaný svým podpisem uznal svůj dluh skládající se z jízdného ve výši 16 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se ho uhradit.

7. Žalovaný uskutečnil v šesti případech jízdu v dopravním prostředku žalobkyně, kdy se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný písemně svým podpisem uznal, že zaplatí svůj dluh z takto učiněných jízd v dopravním prostředku žalobkyně co do jízdného ve výši 16 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč (za jízdu ze dne 5. 4. 2013 pouze ve výši 1 000 Kč). Soud má tedy dle ustanovení § 558 občanského zákoníku za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný žádným způsobem nenamítal ani neprokázal, že by dluh nevznikl, a proto soud žalovanému uložil uhradit žalobkyni celkem částku 8 596 Kč skládající se z dlužného jízdného ve výši 96 Kč (tj. 6 x 16 Kč) a dlužných přirážek k jízdnému ve výši 8 500 Kč (tj. 5 x 1 500 Kč + 1 000 Kč). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a je proto dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku povinen uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužných částek.

8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobné věci, přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, kdy se tak celkem jedná o částku 600 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni nahradit.

9. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.