6 C 59/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo], který leží v k. ú. [obec] a jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], část [územní celek], a dále pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo], které všechny leží rovněž v k. ú. [obec], tedy také id. ½ nemovitostí, které žalobce daroval žalované na základě darovací smlouvy ze dne [datum], sepsané notářkou [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Dne 7. 4. 2022 žalobce podal u podepsaného soudu žalobou, kterou se domáhal určení, že je výlučným vlastníkem (nyní ve výroku I. tohoto rozsudku) označených nemovitých věcí při tvrzení (ve stručnosti shrnuto z obsahu obšírně koncipované žaloby), že darovací smlouvou ze dne [datum] daroval žalované, své tehdejší manželce, ideální polovinu uvedeného nemovitého majetku, přičemž za dále uvedené chování žalované vůči žalobci, hrubě kolidujícímu s dobrými mravy, k němuž došlo v roce 2021, nakonec dopisem ze dne 21. 2. 2022 (prostřednictvím své právní zástupkyně) odstoupil od předmětné darovací smlouvy pro nevděk žalované vůči žalobci.

2. Dne [datum] bylo žalobci diagnostikováno nevyléčitelné onemocnění – [informace o zdravotním stavu] [anonymizována dvě slova], kvůli které dochází k [informace o zdravotním stavu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], přičemž právě od tohoto období došlo podle žalobce k negativnímu chování žalované vůči žalobci, jež žalobce popsal v žalobě následovně: 2.1„ Žalovaná žádala (žalobce), aby vydědil své děti (i z předchozího manželství) nebo aby převedl i druhou id. ½ nemovitostí…na její osobu“. 2.2„ Ačkoliv žalovaná zprvu vyvíjela snahu a v květnu 2021 požádala na příslušném úřadu práce o příspěvek na péči, před samotným rozhodnutím žalovaná žalobci sdělila, že ‚nechala opatrovnictví přepsat na sestru žalobce [jméno] [příjmení], která žalobci mimo jiné vypomáhala s nákupy. Následně již ze strany žalované byla pomoc v nemoci žalobci odmítána – např. když žalobce žalovanou požádal, aby vyzvedla žádanku na převoz sanitou u praktické lékařky [titul] [příjmení] za účelem [anonymizováno] vyšetření žalobce, žalovaná odmítla. Z tohoto důvodu se musel žalobce obrátit na svou sestru [jméno] [příjmení], aby předmětnou žádanku vyzvedla.“ 2.3„ Poté co se dozvěděla žalovaná o pomoci ze strany sestry žalobce, žalovaná intenzivně vyvíjela psychický nátlak na žalobce, aby se rozhodl – jestli žalovaná či jeho sestra. Žalobce po tíhou vědomí o své diagnóze a vědomí toho, že bude v dalších měsících potřebovat intenzivní pomoc s řešením zdravotního stavu, udělal, oč jej žádala žalovaná.“ 2.4„ I přes přerušení kontaktu se svou sestrou, žalovaná dále ignorovala zájem o jeho osobu a potřeby, které se vlivem postupu nemoci zvyšovaly. V důsledku svého onemocnění, kdy nemohl [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno 11 slov]. Ačkoliv žalovaná viděla žalobce v takové situaci, stejně mu nepomohla a naopak učinila vše, aby se co nejméně potkávala se žalobcem, když v rámci patrového domu se odstěhovala do prvního patra a v přízemí nechala žalobce samotného.“ 2.5„ Pokud prosil žalobce jednou v květnu 2021 o pomoc se sprchováním a hygienou, bylo mu odpovězeno ze strany žalované ‚že si vzpomněl pozdě‘ a odešla pryč z domu. Když toliko potřeboval ložní prádlo na polohovací postel pro pečovatelky z mobilní Charity, byla mu na žádost vůči žalované odpovězeno, že si ‚pro povlečení má dojít sám‘. V případě, kdy zástupkyně Charity žádala žalovanou, aby sešla z ložnice, že s ni potřebuje prodiskutovat některá opatření týkající se žalobce, žalovaná nereagovala a nevyšla z pokoje v prvním patře rodinného domu.“ 2.6„ Po odstěhování žalované do prvního patra společně obývaného rodinného domu, žalovaná počala zamykat ložnici. V rámci odsunu žalovaná odebrala žalobci z dispozice i veškeré dokumenty (např. oddací list, rodný list žalobce, kupní smlouvu na nemovitost, darovací smlouvu). Když požádal žalobce o vydání některého dokladu, bylo mu ze strany žalované lživě tvrzeno, ‚že nic nemá‘. Žalobce si tedy musel veškeré dokumenty obstarat ve formě náhradních dokladů.“ 2.7„ Psychický tlak na žalobce byl ze strany žalované stále zvyšován, kdy mu bylo ze strany žalované sděleno, že jej opustí – že nechť si polovinu domu vezme zpět, že jí ‚za to nestojí‘. V návaznosti na své prohlášení žalovaná sdělila, že již nemá zájem na tom, aby jeho výplata důchodu byla poukazována na její účet, proto zrušila i u Okresní správy sociálního zabezpečení, aby starobní důchod byl vyplácen na její účet. Žalobce v této souvislosti složitě v návaznosti i na svůj zdravotní stav zařizoval náhradní řešení pro jeho výplatu.“ 2.8„ V září 2021 situace vyeskalovala, když hanlivé výstupy vůči žalobci ze strany žalované probíhaly prakticky na denním pořádku. Slovní agresivita ze strany žalované probíhala denně, opakovaně sdělila, že ‚stejně zdechne do tří měsíců, tak co po ní chce‘. Žalobce byl ze strany žalované oslovován pouze jako ‚mrzák, kripl, hajzl, svině‘. 2.9„ V červenci 2021 bylo žalobci nařízeno léčení v lázních na dobu jednoho měsíce. Přestože byl ze strany žalované pokus o zajištění převozu žalobce, následně však k tomu nedošlo a žalovaná odmítla jet s žalobcem jako doprovod. Odvoz byl zajištěn nakonec ze strany sestry žalobce a jejího manžela. Po dobu pobytu v lázních žalovaná žalobce nenavštívila, ani mu jednou nezavolala, zda něco nepotřebuje. Veškeré záležitosti s výměnou prádla a jeho odvozem zajišťovala sestra žalobce.“ 2.10„ Po návratu z lázní dne [datum] žalobce žalovanou poprosil, zda by se situace nemohla uklidnit a soužití mezi oběma účastníky se obnovilo. Na tu prosbu se žalovaná žalobci vysmála s tím, že ‚jí nemá (žalobce) hrát na city‘ a že jej ‚zbaví svéprávnosti‘. 2.11„ Poté, co sestra žalobce zajistila mobilní charitu, kdy pracovníci docházeli do domu, aby žalobci pomohli se cvičením, sprchováním, dovážkou obědů či praním, což žalované vadilo natolik, že opakovaně žádala, aby nikam nechodili a navíc z důvodu pomůcek, bez kterých by se již žalobce neobešel…žalobci opakovaně sdělovala ‚kolik toho ještě bude‘“. 2.12„ Dne [datum] poté, co žalovaná opětovně oslovovala žalobce ‚svině, hajzle, dacane‘, poté, co se počal zajímat o položky na žalovanou předloženém vyúčtování inkasa, jej žalovaná i fyzicky napadla, a to úderem uzavřenou dlaní do pravé části obličeje. Následně si žalovaná počínala vůči žalobci zcela nemorálně, když hygienické potřeby žalobce žalovaná vždy odsunula mimo jeho možnosti dosahu… Tyto skutečnosti dokládá i fakt, že vůči žalované bylo vedeno přestupkové řízení, že dne [datum] měla žalovaná v místnosti WC odstranit a vyhodit na chodbu nástavec na WC a dále na něj křičet ‚hajzle‘ a že ‚do tří měsíců zdechne‘…“ 2.13„ Žalobce v důsledku své nemoci potřeboval dohled a každodenní pomoc pro zdravého člověka s obyčejnými věcmi (úklid, praní, vaření, hygiena) – to vše žalovaná systematicky odmítala s tím, že s žalobcem ‚nemá nic společného a má stejná práva jako on sám‘. 2.14„ Když si v září/října 2021 dovolil vzít žalobce polévku z mrazicího boxu, obrátila se na něj žalovaná s tím, nechť ji vrátí, tam kde ji našel, jelikož se jedná pouze o její jídlo. Ze strachu z dalšího konfliktu se žalovanou, polévku vrátil.“ 2.15„ Pokud přijela na návštěvu dcera [jméno] z [obec] a chtěla žalobci pomoci, ze strany žalované, která byla přítomna, bylo ze strany žalované zakázáno, aby dcera žalobci jakkoli pomohla, natož, aby žalobci podala jídlo, které uvařila. Bez přítomnosti žalované v době druhé návštěvy dcery [jméno] již obdržel oběd, který dcera uvařila.“ 2.16„ Dne [datum] bylo ze strany pečovatelky zjištěno, že se žalobci [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno], proto zajistila vyšetření praktické lékařky. V návaznosti na vyšetření vyšlo najevo, že žalobce má [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno] a je nutné jej odvézt do nemocnice za účelem zaléčení. Před odjezdem žalovaná k žalobci přišla s tím, že ‚chce být konečně šťastná‘ a že chce vyplatit polovinu domu. Žalovaná tedy absolutně pomíjela aktuální zdravotní stav žalobce.“ 3. Na základě výše popsaných (žalobcem tvrzených) skutků dospěl žalobce k závěru, že:„ došlo k naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk. Žalovaná se vůči žalobci dopustila jednání zjevně porušujícího dobré mravy s tím, že takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti žalovaná ublížila žalobci. Je zřejmé, že žalovaná se k žalobci dlouhodobě chovala v rozporu s dobrými mravy, kdy po sdělení diagnózy a především na rapidně zhoršující se zdravotní stav žalobce a novou známost žalované, žalovaná vůči žalobci vystupovala byť v mnoha případech méně intenzivně, avšak formou setrvalých či opakujících se zásahů, což lze kvalifikovat jako zjevný rozpor s dobrými mravy. Toto jednání žalované (hrubé urážky, citové vydírání, fyzické napadení či zostuzení a neposkytnutí pomoci) žalobce žalované neprominul. Nadto má za to, že jeho projev k odstoupení od darovací smlouvy byl zákonný a je účinný, proto došlo k obnovení stavu před uzavřením darovací smlouvy.“ 4. Žalobce v podané žalobě rovněž vyložil, na základě čeho považuje naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k předmětnému nemovitému majetku (nesoulad mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právním stavem).

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě (sepsaném prostřednictvím jejího právního zástupce) ze dne 24. 6. 2022 (na č. l. 66-67) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci. Poté, co žalobce vážně onemocněl, se vztahy mezi účastníky zhoršily natolik, že proběhlý rozvod byl logickým vyústěním takového rozkladu, nicméně kauzalita mezi těmito skutečnostmi není taková, jak ji žalobce podává. V době, kdy žalobce onemocněl a začala se ukazovat potřeba stále větší asistence s očekávanou progresí tohoto stavu, se této role ujala žalovaná a započala na příslušných úřadech a asistenčních organizacích dojednávat vše potřebné, byť sama byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti a její zdravotní stav také nebyl dobrý. Žalovaná není schopna přesně časově určit, kdy se tak stalo, nicméně v zásadě to bylo v počátcích všeho potřebného„ zařizování“, kdy jí žalobce z ničeho nic řekl, že od ní nic nechce a že to, co zatím domluvila, má„ vykázat“. Doprovázeno to bylo výraznou změnou chování, a to nejen ze strany žalobce, ale i ze strany jeho sestry paní [příjmení], která se ukázala být významným faktorem ovlivňujícím chování žalobce od té doby až doposud. Sestra žalovaného pak na Charitě [obec] znovu zařídila to, co již zařídila žalovaná a co musela zrušit. Žalovaná se domnívá, že žalobce svoji nemoc špatně psychicky snášel a proto se zásadně změnilo jeho chování k ní, jakoby za to mohla žalovaná a byl na ni od té doby zlý. Toto jeho chování vedlo ke vzájemným slovním konfliktům, které trvající dlouho zcela rozvrátily vztah mezi účastníky. Notnou měrou se na tomto podílela sestra žalobce, která začala dávat žalované pokyny, co se smí a nesmí, a začala, jak se zpětně ukazuje, intenzivně„ pracovat“ na tom, aby bylo možné žádat vrácení darovaného majetku, jak se nyní děje. Byla to sestra žalobce, která volala na žalovanou policejní hlídky a intenzivně se po policistech domáhala zásahu proti žalované. Veškerá tvrzení o psychickém nátlaku jsou v zásadě pravdivá, pouze s tím rozdílem, že to bylo naprosto naopak. Ten, kdo byl agresorem, byl žalobce a jeho sestra, kteří se mylně domnívají, že snad je automatické, že ten kdo trpí závažnější nemocí je automaticky i„ větší oběť“.

6. Dále žalovaná ve svém vyjádření stran hospodaření ve společné domácnosti uvedla, že platilo, že systém hospodaření domácnosti, kdy příjmy obou manželů chodily na jeden účet (žalované) a z něj se vše hradilo, zrušil žalobce. Poté co si žalobce vyhradil doručování důchodu pouze pro sebe, ponechal na žalované hrazení celé domácnosti z jejího příjmu. Žalovaná byla nucena náklady domácnosti výrazně optimalizovat, neboť žalobce nebyl ochoten ze svého důchodu hradit naprosto žádný společný výdaj a soustavně označoval žalovanou zlodějkou. Žalobce pak bez vědomí žalované rozprodal vybavení dvora, dílny a dokonce i automobil.

7. K tvrzenému fyzickému napadení došlo toliko ze strany žalobce, který žalovanou uhodil francouzskou holí; žalovaná žalobce nikdy fyzicky nenapadla.

8. K důvodu, proč žalobce přistoupil původně k darování id. ½ předmětných nemovitých věcí žalované, žalovaná uvedla, že motivem bylo, že žalobce byl několikrát ze strany svého okolí a z prostředí svých známých, tedy nikoli žalovanou, která o to neusilovala, vyzván k tomu, aby s žalovanou uspořádal majetkové vztahy poté, co spolu vychovali dceru, na předmětných nemovitostech z prostředků náležejících do jejich SJM vynaložili celou řadu prostředků a také již za trvání manželství žalobce a žalované došlo k majetkovému vyplacení první manželky žalobce, tedy v předmětném daru nešlo o plnění bez protiplnění s očekáváním možných plnění příštích, ale naopak o vyrovnání se s ohledem na to, co již žalovaná za společného soužití pro rodinu a žalobce vykonala.

9. Z vyložených důvodů proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

10. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

11. Ke dni vydání (vyhlášení) tohoto rozsudku byli účastníci podílovými spoluvlastníky, každý v rozsahu id. ½, nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 9-10; toto spoluvlastnictví bylo mezi účastníky nesporné ke dni vydání, resp. vyhlášení tohoto rozsudku).

12. Podle tvrzení v žalobě dne [datum] byla žalobci diagnostikována [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno 8 slov]“) je progresivní [informace o zdravotním stavu] onemocnění, které postihuje [anonymizováno 9 slov]. [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno 17 slov]. Jedná se o nemoc, na kterou dosud neexistuje kauzální léčba; in [webová adresa]). Pro podezření z [informace o zdravotním stavu] byl žalobce sledován od cca března 2020. U žalobce docházelo k pozvolnému zhoršení [informace o zdravotním stavu] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]. V lednu 2022 žalobce při lékařské prohlídce sdělil lékaři, že [informace o zdravotním stavu] [anonymizována tři slova] se pozvolna zhoršuje, s obtížemi se [informace o zdravotním stavu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]. Ošetřující lékař konstatoval, že z [anonymizováno] hlediska je u žalobce (od poslední lékařské kontroly) patrna progrese oslabení [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno] [anonymizováno] ([anonymizováno] [anonymizováno]) [anonymizováno] [anonymizováno] ([anonymizováno] [anonymizováno]) [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] (zjištěno z lékařské zprávy o [anonymizováno] vyšetření žalobce v [nemocnice], [anonymizováno], provedeného [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum]; cit. zpráva je na č. l. 24-25).

13. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že žalobce dne [datum] daroval žalované id. ½ předmětného nemovitého majetku, přičemž právní účinky zápis nastaly k okamžiku [datum] k [anonymizováno] [údaj o čase] hod. (zjištěno z cit. darovací smlouvy na č. l. 11-13 a z tvrzení účastníků).

14. Mezi účastníky je také nesporné, že žalobce dne [datum] podal u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství s žalovanou.

15. Z protokolu o jednání konaného u zdejšího soudu dne 16. 12. 2021 v rozvodové věci účastníků, jež probíhalo pod spisovou značkou [spisová značka], konkrétně z protokolace výpovědí účastníků, soud zjistil, že po onemocnění žalobce [diagnóza] došlo mezi účastníky k napětí v manželském vztahu, které nakonec vedlo k rozvratu jejich manželství. V době onemocnění žalobce [diagnóza], resp. diagnostikování této závažné nemoci v dubnu 2021, byla žalovaná v pracovní neschopnosti. Žalovaná posléze vnímala negativně účast sestry žalobce paní [jméno] [příjmení], která začala žalobci vypomáhat v domácnosti. Pro napjaté vztahy mezi účastníky se nakonec žalovaná odstěhovala do prvního patra dosud jimi společně užívaného rodinného domu a v srpnu 2021 navázala známost s jiným mužem (zjištěno z cit. protokolu o jednání na č. l. 69-71).

16. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16. 12. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo manželství účastníků rozvedeno, když soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě byly splněny podmínky pro rozvod tohoto manželství. Příčiny rozvratu manželství byly soudem shledány ve skutečnosti, že manželé zcela zrušili rodinnou domácnost a hospodaří odděleně; žijí sice v jednom obydlí, ale každý ve svém prostoru, netráví spolu volný čas, neboť již vůbec nejsou schopni korektního vzájemného soužití.„ Oba tvrdí, že ze strany druhého dochází k naschválům, manžel zdůrazňuje, že mu manželka nepomáhá při jeho zhoršeném zdravotním stavu. Manželka tvrdí, že veškerou iniciativu o péči manžela převzala jeho sestra a cítí se psychicky vyčerpána. Proto a péči rezignovala. Připustila mimomanželskou známost.“ (zjištěno z cit. rozsudku na č. l. 72-73).

17. Charita [obec], se sídlem [adresa], [IČO] (dále již„ Charita“), pro žalobce zajišťovala – kromě zapůjčení kompenzačních pomůcek - tři formy pomoci, a to: 1) domácí zdravotní péči od 23. 8. 2021 do 5. 10. 2021, dvakrát týdně spojenou s ošetřovatelskou rehabilitací, 2) pečovatelskou službu od 9. 8. 2021 do 25. 11. 2021 dle sjednaných úkonů – koupání, praní a dovoz obědů, a 3) odlehčovací službu.

18. Pečovatelskou službu Charity oslovila paní [jméno] [příjmení] (dále též„ sestra žalobce“), službu si však objednal žalobce sám, žalovaná v tom nijak nefigurovala. Žalovaná později vedoucímu služby a sociálnímu pracovníkovi panu [jméno] [příjmení] sdělila, že se o žalobce chtěla původně starat sama, ale v okamžiku, kdy se usmířil se sestrou a začal ji zvát k nim domů, tak změnila názor a rozhodla se, ať si to manžel vyřeší sám sjednáním terénní sociální služby; žalovaná si tehdy stěžovala, že je sestra žalobce rozeštvává. Během celého období poskytování pečovatelské služby měli účastníci (roz. žalobce s žalovanou) vzájemné konflikty.

19. Dne [datum] se sociální pracovník [jméno] [příjmení] sešel s žalovanou a probral s ní rodinnou situaci a působení Charity v jejich domácnosti. Žalovaná jmenovanému mj. uvedla, že ji žalobce slovně napadá a psychicky deptá. [jméno] [příjmení] po této návštěvě kontaktoval [titul] [jméno] [příjmení], která mu potvrdila sdělení manželky, a sice že dne [datum] vyšetřila žalobce, tak i žalovanou, přičemž žalobce neměl žádné známky fyzického násilí, měla je naopak žalovaná.

20. Pokud jde o půjčovnu kompenzačních pomůcek Charity, tu podle záznamů Charity kontaktovala žalovaná za účelem zapůjčení polohovací postele pro žalobce; v tu dobu uvedená postel nebyla na skladě a žalovaná stála o zařazení do pořadníku, aby Charita jí hned jak to bude možné, kontaktovala a předmětnou postel zapůjčila, k čemuž také posléze došlo, což již bylo realizováno prostřednictvím sestry žalobce. V době vrácení lůžka, dne [datum], proběhla v domě účastníků hádka mezi žalovanou a sestrou žalobce paní [příjmení], kdy sestra žalobce následně zavolala Policii České republiky (dále již„ Policie ČR“).

21. Odlehčovací službu Charity kontaktovala sestra žalobce, a to na základě žádosti ze dne [datum] o umístění žalobce do odlehčovací služby s plánovaným termínem pobytu [datum] do [datum] (zjištěno ze sdělení Charity [obec] ze dne 25. 8. 2022 na č. l. 77).

22. K dotazu soudu na Policii ČR, zda policejní orgán v roce 2021, a pokud ano, pak kdy konkrétně a s jakým výsledkem, prováděl šetření, úkony či výjezdy v bydlišti žalobce, či v souvislosti s oznámením žalobce anebo jiné osoby ohledně tvrzeného protiprávního jednání žalované vůči žalobci, Policie ČR přípisem ze dne 12. 7. 2022, [číslo jednací], soudu sdělila, a soud z tohoto sdělení činí následující zjištění, že ohledně účastníků jsou u policejního orgánu evidovány dva záznamy. Zaprvé je pod [číslo jednací] evidováno oznámení, že žalovaná dne [datum] v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. v rodinném domě [adresa] v části [územní celek] udeřila žalobce uzavřenou dlaní do pravé části obličeje, kdy zranění žalobci nevzniklo; tento skutek byl dne [datum] oznámen Komisi pro projednávání přestupků [stát. instituce], resp. městu [obec], Komisi pro projednávání přestupků (dále též„ KPP [obec]“). A zadruhé je pod [číslo jednací] [rok] [číslo], evidováno oznámení, že dne [datum] v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. mělo dojít ve vnitřních prostorách téhož rodinného domu ke vzájemnému narušení občanského soužití mezi účastníky a sestrou žalobce paní [jméno] [příjmení], kdy žalovaná měla nejprve v místnosti WC žalobci úmyslně odstranit a vyhodit na chodbu nástavec na WC a vulgárně na něj křičet„ hajzle“, že„ do 3 měsíců stejně zdechne“, přičemž žalobce společně se svou sestrou měli zase následně urážet žalovanou vulgárními výrazy„ ty svině“, měli jí vyházet ze skříně oblečení a květiny z květináčů, přičemž v souvislosti s tímto oznámením Policie ČR nezaznamenala jakoukoliv újmu na zdraví či škodu na majetku u dotčených osob. Rovněž i tento skutek policejní orgán oznámil KPP [obec] (zjištěno ze sdělení Policie České republiky, [stát. instituce], Územního odboru [obec], Obvodního oddělení policie [obec] ze dne [datum] shora cit. č. j. na č. l. 75).

23. KPP [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodla, že: a) společné řízení zahájené z moci úřední ve věci žalované, obviněné ze spáchání přestupků proti občanskému soužití, kterých se žalovaná měla dopustit tím, že: aa)„ dne [datum] v době od [údaj o čase] do [údaj o čase] hod. v rodinném domě [číslo] v obci [část obce] měla kvůli neuhrazenému inkasu nejdříve slovně výrazy ‚svině, hajzle, dacane‘ a později i fyzicky napadnout svého manžela [celé jméno žalobce] ho měla udeřit uzavřenou dlaní do pravé části obličeje, čímž mohla naplnit skutkovou podstatu přestupku úmyslného narušení občanského soužití tak, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání“; ab)„ dne [datum] v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. měla na [celé jméno žalobce] křičet ‚hajzle‘, a že do 3 měsíců stejně zdechne‘, čímž mohla naplnit skutkovou podstatu přestupku úmyslného narušení občanského soužití tak, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání“; bylo podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ ZOP“), zastaveno, neboť skutky, o nichž se vedlo řízení, nejsou přestupkem; ac)„ dne [datum] v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. měla v místnosti WC odstranit a vyhodit na chodbu nástavec na WC manžela [celé jméno žalobce], čímž mohla naplnit skutkovou podstatu přestupku úmyslného narušení občanského soužití tak, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání“; bylo podle § 86 odst. 1 písm. a) ZOP zastaveno, neboť skutek, o němž se vedlo řízení, nebyl přestupkem; b) společné řízení zahájené z moci úřední ve věci [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], trvale bytem [obec a číslo], obviněné ze spáchání přestupků proti občanskému soužití, kterých se měla jmenovaná dopustit tím, že: ba)„ v období od března 2021 do září 2021 na adrese [část obce a číslo] měla provádět své švagrové [celé jméno žalované] schválnosti jako schovávání hygienických potřeb nebo zničení květin, čímž mohla naplnit skutkovou podstatu přestupu úmyslného narušení občanského soužití tak, že se vůči jinému dopustí schválnosti; bb)„ dne [datum] v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. v rodinném domě v obci [část obce a číslo] měla společně s [celé jméno žalobce] vyházet ze skříně oblečení [celé jméno žalované] a vyházet květiny z květináčů, čímž mohla naplnit skutkovou podstatu přestupku úmyslného narušení občanského soužití tak, že se vůči jinému dopustí schválnosti“; bylo podle § 86 odst. 1 ZOP zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo obviněné prokázáno; bc)„ dne [datum] měla o [celé jméno žalované] rozšiřovat po obci [obec] pomluvy, že brutálně napadla svého manžela nožem, čímž hrubě mohla naplnit skutkovou podstatu přestupku ublížení na cti jinému tím, že ho jiným způsobem hrubě urazí“; bylo podle § 86 odst. 1 písm. c) ZOP zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo obviněné prokázáno.

24. Ke skutku ad aa) KPP mj. konstatovala, že v době přivolání policejní hlídky dne [datum] žalobce neměl na sobě žádné viditelné zranění a nežádal lékařské ošetření, kdy tohoto incidentu neměl být nikdo jiný než manželé (účastníci) přítomen. Rovněž ze spisu Policie ČR ohledně incidentu ze dne [datum] – ad ac) bylo zjištěno, že se odehrál mezi manžely za zavřenými dveřmi domu, kdy žalovaná chtěla užít WC pro svoji potřebu a oddělala WC nástavec manžela na chodbu a už mu jej na chodbu neměla vrátit. Ke skutkům ad ba) a bc) KPP [obec] uvedla, že k tomu neexistují žádné důkazy (zjištěno z cit. rozhodnutí KPP [obec] na č. l. 20-23).

25. Dopisem ze dne 21. 2. 2022 žalobce (prostřednictvím své právní zástupkyně), doručeným žalované dne 28. 2. 2022, s odkazem na § 2072 a násl. o. z. učinil odvolání shora uvedeného nemovitého daru pro nevděk žalované vůči žalobci, kdy jednotlivé skutky v tomto odvolání vymezil tak, jak je posléze tvrdil v žalobě a jsou nyní zreferovány v rámci bodu 2.1 až 2.16 tohoto rozsudku; žalobce současně vyzval žalovanou k vrácení tohoto daru (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 14-17).

26. Z výslechu žalobce soud zjistil, že definitní diagnózu o svém onemocnění [diagnóza] se dozvěděl dne [datum], kdy poté mezi účastníky docházelo k hádkám, které vyústily v odstěhování se žalované do prvního patra jejich rodinného domu. Žalobce opustil svůj rodinný dům (adresu svého bydliště) v říjnu 2021 v souvislosti se [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno], kdy byl hospitalizován na [anonymizováno] oddělení [anonymizováno] nemocnice, později byl přeložen na [anonymizováno] a odd. [anonymizováno] téže nemocnice, poté opět na [anonymizováno] a odtud pak do [anonymizováno 7 slov] [obec], [anonymizováno], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále též„ [anonymizováno]“), což zajišťovala jeho sestra [jméno] [příjmení].

27. Soud neučinil z výslechu žalobce skutková zjištění o jím tvrzených skutcích v žalobě shora popsaných, neboť se jednalo pouze o tvrzení žalobce proti tvrzení žalované, která zase při svém výslechu tato tvrzení popírala, a nadto tvrdila zase informace o nevhodném chování žalobce vůči ní. K těmto údajným konfliktům vesměs mělo dojít pouze mezi účastníky, bez přítomnosti svědků, přičemž vzhledem k rozdílným výpovědím účastníků soud žádné zjištění týkající se žalobcem tvrzeného nevhodného chování žalované vůči žalobci neučinil.

28. Z výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná byla od února 2021, tj. v době, kdy počaly gradovat zdravotní potíže žalobce, které nakonec byly v dubnu t. r. diagnostikovány jako [diagnóza], v pracovní neschopnosti, a to v důsledku [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno], kdy brala několik prášků, měla značné zdravotní potíže (bolesti), přesto se snažila žalobci pomoci, což ostatně pro tuto dobu potvrdila i ve své výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (viz k tomu níže uvedená skutkové zjištění soudem učiněná z výpovědi cit. svědkyně). Žalovaná měla konflikty se sestrou žalobce, která za žalobcem docházela do domu, což posléze vyústilo i v napjaté vztahy mezi účastníky, které žalovaná vyřešila tím, že se odstěhovala do prvního patra jejich rodinného domu (aby minimalizovala konfliktní situace s žalobcem a jeho sestrou) a přenechala péči o žalobce jeho sestře. V červnu 2021, po ukončení pracovní neschopnosti, žalovaná nastoupila opět do práce. Přes výše uvedené však žalovaná zajišťovala pro žalobce jeho pobyt v lázních, k němuž nakonec nastoupil v červenci 2021, a za tím účelem vyřizovala všechny s tím spojené organizační záležitosti. Soud nemá rovněž důvod neuvěřit té části výpovědi žalované, v níž žalovaná popisuje, že pro pobyt žalobce v lázních mu nakoupila i určité věci, sbalila mu kufr a snažila se pro něj zajistit i odvoz, což však nakonec žalobce odmítl, neboť mu odvoz zajistila jeho sestra. Ostatně tuto verzi v podstatě potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení] (sestra žalobce) – viz arg.:„ … 4. 7. (2021) nastupoval (poznámka soudu: roz. žalobce) do lázní… Lázně zařídila žalovaná, ale jak jsem řekla, když mi zatelefonovala, že zrušila opatrovnictví a o lázně se mám starat já. Nemusela jsem, protože ona ještě pak asi zavolala paní doktorce, urgovala ty lázně, s lázněmi já jsem neměla s administrativou nic společného. Bratr mi říkal, že se nemá k tomu, aby mu nabalila kufr, balila ho v sobotu večer před tím, že odjel do lázní v neděli. Ona ho nakonec nabalila.“ K tomu pak svědkyně sice doplnila, že žalovaná při balení kufru pro žalobce„ dala mu v létě, kdy bylo 30 stupňů…samé tepláky, takže my jsme s manželem jeli a nakoupili mu letní věci za naše peníze, vybavili jsme ho“, avšak je jisté, že svědkyně uvedené nemohla učinit při odjezdu žalobce do lázní, pakliže tvrdila, že žalovaná žalobce balila den před nástupem do lázní, v sobotu a žalobce do lázní odjížděl v neděli.

29. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobce, soud zjistil, že svědkyně po diagnostikování nemoci žalobce z [diagnóza] měla s žalovanou velmi problémový vztah, nicméně potvrdila, že zpočátku žalovaná o žalobce pečovala, i když sama byla v pracovní neschopnosti s [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno]. Ke změně v péči o žalobce ze strany žalované došlo po dubnu 2021, kdy byla žalobci diagnostikováno onemocnění [diagnóza], současně však svědkyně před soudem uvedla, že žalovaná zpočátku pro žalobce zařizovala také pobyt v lázních, byť poté další věci s tím související již zajišťovala svědkyně.

30. Na soud svědkyně při výslechu nepůsobila přesvědčivě a soud při jejím výslechu naznal, že svědkyně do jisté míry„ přemýšlela“ s odpověďmi nad některými otázkami, případně v části její výpovědi bylo možné zaznamenat určitý logický rozpor, když na straně jedné svědkyně popisovala, jak žalobce žil po určitou domu v domě v zuboženém stavu (zřejmě coby důsledek toho, že žalovaná podle svědkyně o něj řádně nepečovala – viz část její výpovědi:„ on byl neumytý, špinavý, spal v kumbále nahoře, tam ho nechala spát. Lezl tam po čtyřech…a v tom, co měl, v tom oblečení tam spal zase pak slezl a tak prostě to šlo, než mi zavolal, pozval mě tam a já jsem ho dala do pořádku…“), ač svědkyně současně mj. připustila, že žalovaná byla v předmětnou dobu stižena vážnou zdravotní komplikací – [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno] a z tohoto důvodu byla v pracovní neschopnosti), současně však – na straně druhé - popisovala, že žalobce navštěvovala, pomáhala mu s úklidem, hygienou,„ já jsem uklízela v tom domě. Já jsem bratra umyla, když potřeboval, on mi řekl, co potřebuje. Já jsem ho převlíkla, já jsem mu vyprala prádlo, já jsem mu uvařila něco…já jsem tam byla skoro denně. Podle toho, kdy o on mně zavolal nebo jsme seděli za domem…on jel s chodítkem a tam jsme si povídali…“ 31. Vzhledem k posledně uvedeným okolnostem soud proto shledal výpověď svědkyně, sestry žalobce, za ne zcela vypovídající o pravých poměrech, jež panovaly v domácnosti, resp. v manželském vztahu mezi účastníky (žalobcem a žalovanou), a proto ji velmi kriticky také hodnotil a převzal z tohoto provedeného důkazu pouze výše uvedené skutečnosti.

32. Dne [datum] žalobce (jako uživatel) uzavřel s [anonymizováno] (jako s poskytovatelem) smlouvu o poskytování sociální podpory, jejímž předmětem je (za úplatu) poskytování pobytové sociální služby v [anonymizováno] za dále ve smlouvě stanovených podmínek (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 42-44).

33. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] účastníci uzavřeli manželství. Dne [datum], resp. (s ohledem na právní účinky zápisu – vkladu vlastnického práva ve prospěch žalované) dne [datum] žalobce (na základě darovací smlouvy ze dne [datum]) daroval žalované spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na předmětném nemovitém majetku, v důsledku čehož (po vkladu) účastníci byli spoluvlastníky, každý o velikosti id. ½, uvedených nemovitých věcí. Zhruba od března 2020 byl žalobce sledován pro podezření z onemocnění [diagnóza], které bylo definitivně u žalobce diagnostikováno dne [datum]. Žalobce již předtím měl pohybové a další zdravotní potíže spojené s tímto závažným onemocněním, přičemž žalovaná, ač byla od ledna 2021 v pracovní neschopnosti pro [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno] a sama trpěla bolestmi, přesto se v rámci svých možností snažila pečovat o žalobce, což potvrdila i Charita či svědkyně [jméno] [příjmení]. K radikální změně došlo po konstatované diagnóze žalobce pro onemocnění [diagnóza] v dubnu 2021, kdy mezi účastníky docházelo k častým hádkám, přičemž každý z účastníků viděl jinou příčinu vzniku těchto hádek a postupného odcizovaní mezi nimi v manželském soužití. Vztahy mezi účastníky se nakonec natolik vyhrotily, že se žalovaná odstěhovala (v květnu 2021) do prvního patra jejich rodinného domu. Zhruba v tomto období, resp. od začátku června 2021 pak péči o žalobce převzala jeho sestra [jméno] [příjmení], která docházela za žalobcem, a to posléze v součinnosti s poskytovanými službami žalobci ze strany Charity. Napjaté vztahy mezi účastníky, a dále žalovanou a sestrou žalobce, řešila dokonce Policie ČR, která ovšem neshledala žádné protiprávní jednání, jež by mělo naplňovat znaky trestného činu, a proto věc postoupila k řešení KPP [obec], která ve vydaném rozhodnutí dospěla k závěru, že žádný z účastníků, ani sestra žalobce [jméno] [příjmení], se nedopustili protiprávního jednání, jež by naplňovalo znaky přestupku. V takto vyhrocených poměrech mezi účastníky žalobce dne [datum] podal u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství, kterému uvedený soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyhověl, tj. manželství účastníků rozvedl, přičemž jako příčiny rozvratu manželství konstatoval, že manželé sice žijí v jednom obydlí, ale každý ve svém prostoru, netráví spolu volný čas, neboť již vůbec nejsou schopni korektního vzájemného soužití, přičemž každý z nich tvrdí svou verzi – žalobce, že žalovaná mu nepomáhá při jeho zhoršeném zdravotním stavu, a žalovaná zase, že veškerou iniciativu o péči manžela převzala jeho sestra [jméno] [příjmení] a žalovaná se již cítí psychicky vyčerpána; proto na péči o žalobce rezignovala. Od října 2021 byl žalobce hospitalizován v [nemocnice] a dne [datum] žalobce uzavřel smlouvu o poskytování služeb a ubytování v [anonymizováno] v [obec] Zdravotní stav žalobce se pro jeho onemocnění [diagnóza] stále zhoršuje. Dokazováním nebylo zjištěno, že by v důsledku jednání či nekonání žalované se žalobce, v době, kdy bydlel ve svém rodinném domě, ocitl ve stavu nouze, nezajištěn, bez pomoci, bez jídla atd. Péče o něj po angažmá ze strany žalobkyně postupně převzala jeho sestra [jméno] [příjmení] v součinnosti s Charitou.

34. Žalobci předně na podané žalobě, vyjma její části formulace v závěru žalobního petitu ve znění„ tedy také id. ½ nemovitostí, které žalobce daroval žalované na základě darovací smlouvy ze dne [datum], sepsané notářkou [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]“, nepochybně dle § 80 o. s. ř. svědčí naléhavý právní zájem, neboť jeho žaloba vychází z tvrzení, že stran uvedeného nemovitého majetku panuje nesoulad mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právním stavem, pročež navrhované vydání rozsudku by rozporný stav – po žalobcem zamýšleném vkladu do katastru nemovitostí – odstranilo, neboť by se žalobce po vkladu dle takto vydaného rozsudku (veřejné vkladové listiny) stal výlučným vlastníkem těchto nemovitých věcí, což by bylo reflektováno i v katastru nemovitostí.

35. Žaloba ovšem není důvodná.

36. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

37. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

38. Podle § 2073 o. z. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

39. Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, k právnímu institutu odvolání daru pro nevděk, mj. vyložil, že podle § 2072 odst. 1 o. z. platí, že nevděkem již není jen chování v rozporu s dobrými mravy, tak jak to vyžadovala předchozí úprava, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posuzování, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci (srov. Hulmák a spol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 -3014), 1. vydání, C. H. Beck, 2014, str. 21 – 24). Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem„ hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat (srov. též komentář k § 2072 o. z. v ASPI). Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace.

40. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.

41. Z pohledu takto dovolacím soudem judikovaného právního názoru, který musí nalézací soudy při své rozhodovací praxi reflektovat a via facti respektovat, shora zjištěné skutečnosti tohoto případu za užití testu dobrých mravů neumožňují soudu založit úvahu o tom, že zde byly vskutku naplněny podmínky pro vrácení daru pro nevděk žalované vůči žalobci.

42. Kromě toho v judikatuře bylo též zdůrazněno, že v těchto případech je nezbytné přihlédnout i k principu proporcionality, který se uplatní při kolizi dvou nebo více konkurujících si subjektivních práv. Na straně dárce je to jeho právo odvolat dar podle § 2072 o. z. a na straně obdarovaného zase právo vlastnit majetek z pohledu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Chování obdarovaného spočívající v nevděku musí proto nabýt takové intenzity, aby právo dárce netrpět takový nevděk bylo porovnatelné se zájmem obdarovaného na zachování principu právní jistoty nedotknutelnosti vlastnictví. Jinak by v praxi docházelo k nepřijatelným poměrům, kdy by obdarovaný byl dárci po celou další dobu zavázán neomezeně nebo nepřijatelně hluboce a jejich vzájemný vztah by byl výrazně nerovnoměrný (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2017, sp. zn. 21 Co 218/2017, in www.beck-online.cz).

43. K posledně uvedenému právnímu názoru nutno ovšem dodat, že vyložený princip proporcionality je nezbytné vždy finálně verifikovat testem dobrých mravů, a to z pohledu zjištění výsledku, zda popsané jednání obdarovaného stran rozsahu (a) či intenzity (v souhrnu) vskutku naplňuje závěr, že v posuzovaném případě obdarovaný zjevně porušil dobré mravy ve vztahu k dárci.

44. V případě posuzování jednání obdarovaného manžela je pak rovněž nezbytné od takového chování oddělit nesoulad v manželském soužití, (gradující) neshody manželů v jejich náhledu na společné soužití atd., kteréžto aspekty nelze čistě mechanicky, tj. bez dalšího,„ překlápět“ do množiny negativního jednání obdarovaného manžela a na základě této optiky pak jej bez příslušné verifikace dalších zjištění a okolností podřazovat pod jednání, které může být považováno za jednání zjevně porušující dobré mravy. Dovedeno ad absurdum při takovém aplikačním náhledu by totiž pak i porušení manželské věrnosti bez dalšího mohlo být považováno ve vztahu k dárci (manželovi) za jednání zjevně porušující dobré mravy, čímž by takto (zjevně chybně) rozhodující soud nebral v úvahu složitosti manželské vztahu a fakt, že v mnoha případech porušení manželské věrnosti je často již důsledkem určitých déle trvajících neshod mezi manžely a de facto vyústěním trvající manželské krize, kdy v těchto případech nevěra je již důsledkem existujícího stavu (fakticky nefunkčního manželství), nikoliv jeho primární příčinou.

45. V prvé řadě je třeba zohlednit, že samotnou definitivní diagnózou onemocnění žalobce [diagnóza] nastal zásadní zlom ve zdravotním stavu žalobce, neboť v tomto okamžiku již odpadly jakékoli nejasnosti ohledně diagnostiky jeho gradujících potíží. Ze shora cit. lékařské zprávy se podává, že zdravotní potíže a znaky související s onemocnění [diagnóza] měl žalobce již od cca března 2020, přičemž v tu dobu manželství účastníků nebylo stiženo takovými problémy (neshodami), k jakým došlo po 14. 4. 2021.

46. Dále je třeba vzít v úvahu, že žalovaná od ledna 2021 byla v pracovní neschopnosti s [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno], což samo o sobě pro takto stiženou osobu představuje vážné zdravotní komplikace, povětšinou značnou bolest, kterou je třeba - odhlédnuvše od vlastního řešení daného stavu (operací, rehabilitací atd.) - tlumit příslušnými léky. Tyto zdravotní komplikace pro takto stiženou osobu již samy o sobě představují dosti vážný stresogenní faktor, a pakliže se k tomu přidá v manželském vztahu ještě vážné a nevyléčitelné onemocnění manželka z [diagnóza] s prognózou nezbytnosti trvalé celodenní péče o něj, pak je nasnadě, že jsou vytvořeny všechny„ podmínky“ podněcující stres, res. distres a konfliktní prostředí.

47. Dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná i přes své zdravotní komplikace zpočátku zajišťovala péči o žalobce (svého manžela), avšak postupně mezi účastníky docházelo k neshodám, hádkám, jejichž příčinu každý z nich vnímal v něčem jiném.

48. Manželský vztah mezi účastníky se díky jejich zdravotním komplikacím, jejich faktické neschopnosti se dohodnout na dalším způsobu soužití v podmínkách, kdy u žalobce bylo diagnostikováno nevyléčitelné onemocnění [diagnóza] se špatnou prognózou, fakticky rozpadl.

49. V situaci, kdy péči o žalobce postupně fakticky převzala jeho sestra [jméno] [příjmení] v součinnosti s Charitou, se žalovaná, aby zabránila dalším možným konfliktním situacím s žalobcem, odstěhovala do prvního patra jejich rodinného domu.

50. Dokazováním ovšem nebylo zjištěno, že by žalovaná žalobce ponechala v naprosto bezprizorním stavu, v situaci, že by o žalobce nebylo postaráno, a žalobce s vážnými pohybovými potížemi, jež jsou provázeny onemocněním [diagnóza], se ocitnul v naprosto nepřijatelných poměrech, kdy by bylo zřejmé, že takové jednání žalované vůči žalobci je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy.

51. Z dokazování vyplynulo, že žalovaná, jakmile zjistila, že o žalobce je pečováno ze strany jeho sestry a je mu poskytován odpovídající smluvní pečovatelský servis ze strany Charity, přestala o žalobce pečovat s tvrzením, že péči o žalobce fakticky převzala jeho sestra [jméno] [příjmení] a žalovaná chtěla minimalizovat konflikty s žalobcem či s jeho sestrou, což ovšem samo o sobě nelze považovat za jednání zjevně porušující dobré mravy. Nebývá totiž ojedinělé, že manželské (partnerské) vztahy jsou (někdy až zásadně) narušeny závažným onemocněním manžela (partnera), neboť nemoc přináší velmi často i změnu chování, psychiky jak nemocného, tak i jeho manžela (partnera). Taková nemoc je rovněž příčinou vzniku stresu, resp. distresu a v určitém časovém horizontu může vést až k syndromu vyhoření povětšinou právě u osoby pečující o nemocného, a to tím spíše, pakliže i manžel, partner je v daném období rovněž stižen jinými zdravotními komplikacemi (stresogenní faktory se tak násobí a manželé, partneři v těchto situacích často bez odborné psychologické intervence nemusí danou situaci odpovídajícím způsobem vůbec zvládnout – tzv.„ ustát“ a jejich manželský či partnerský vztah se může v poměrně krátkém období rozpadnout).

52. Pohlédne-li soud optikou žalobce na žalovanou, je zjevné, že od žalobce bylo očekáváno, že žalovaná bude odpovídajícím způsobem o žalobce pečovat.

53. Pohlédne-li soud optikou žalované na žalobce, je zjevné, že žalovaná negativní zprávu o závažné onemocnění žalobce, resp. prvotní péči o něj realizovala v době, kdy sama – v důsledku [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno] – měla vážné zdravotní komplikace provázené značnou bolestivostí a přesto o žalobce v této fázi pečovala, což ostatně potvrdila ve své výpovědi i svědkyně [jméno] [příjmení], sestra žalobce.

54. Podal-li dne [datum] žalobce u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství s tím, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, pak je zřejmé, že k této situaci nedošlo okamžitě, nýbrž že tento rozvrat manželského vztahu postupně gradoval. Pokud tedy ještě cca v období kolem dubna 2021, resp. do začátku června 2021 žalovaná o žalobce pečovala, pak je zde pouhých pět - šest měsíců období, kdy manželský vztah účastníků fakticky dospěl ke svému konci, k čemuž nepochybně přispěly právě neshody, hádky mezi účastníky, ale zřejmě také (svým způsobem) názorové neshody a hádky mezi žalovanou a sestrou žalobce paní [jméno] [příjmení], která oproti žalobkyni měla zcela odlišný názor na zajišťování péče o žalobce a postupně péči o žalobce – do nástupu pečovatelské služby zajišťované Charitou – přebírala.

55. V každém případě ani ze strany Charity, Policie ČR či KPP [obec] nevyplynuly žádné relevantní informace, které by bylo možné ve vztahu k žalované interpretovat jako jednání žalované vůči žalobci, jež je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Oznámení z obou stran (žalobce a jeho sestry či naopak žalované) o podezření z protiprávního (přestupkového) jednání samo o sobě zjevnost jednání dotčené osoby v rozporu s dobrými mravy pochopitelně nezakládá (založit ani nemůže). Policie ČR neshledala u žádného z dotčených osob protiprávní jednání, k němuž by měla kompetenci jej řešit, přičemž KPP [obec] po proběhnuvším řízení rovněž nekonstatoval naplnění přestupkového jednání ze strany účastníků či sestry žalobce ([jméno] [příjmení]).

56. Z vyloženého lze proto bez jakýchkoliv pochybností uzavřít, že žalovaná se vůči žalobci v inkriminovaném období nedopustila žádného jednání, jímž by žalobci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila tak (takovým způsobem), že by tímto svým jednáním (nebo naopak nekonáním) zjevně porušila dobré mravy.

57. V návaznosti na tento závěr soudu po proběhnuvším dokazování byly zamítnuty další důkazní návrhy účastníků. Pokud jde o žalobcem navrhované další důkazy k provedení dokazování, konkrétně připojením spisů policejního orgánu stran prověřování oznámení o podezření z protiprávního jednání žalované, případně vyžádáním veškeré dokumentace, jež má v dispozici Charita a která se týká (má týkat) zajišťování péče o žalobce, pak dokazování tímto směrem by podle názoru soudu bylo zjevně neúčelné, nehospodárné, neboť Policie ČR ze strany žalované nezjistila žádné protiprávní jednání žalované vůči žalobci, KPP [obec] neshledala u žalované naplnění znaků žádného přestupku (za případné protiprávní jednání vůči žalobci) a Charita se zcela komplexně vyjádřila k rozsahu a intenzitě žalobci poskytované péče, a to včetně sdělení informací, jež se týkaly i žalované ve vztahu k zajišťování pomůcek pro žalobce či konfliktních situací mezi účastníky, které podle Charity pak řešila Policie ČR.

58. Soud znovu zdůrazňuje, že i svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaná v počáteční fázi nemoci žalobce o něj pečovala, přičemž posléze péči o žalobce převzala právě [jméno] [příjmení], a to v součinnosti s Charitou, to vše v situaci, kdy v říjnu 2021 žalobce podal návrh na rozvod manželství s žalovanou, neboť vztahy účastníků byly již zcela vyhrocené a jejich manželství bylo nefunkční.

59. Ani Charita v předmětném sdělení soudu nepodala žádnou informaci, kterou by bylo možné interpretovat tak, že žalovaná (byť jen) v určitý okamžik úmyslně či v důsledku své hrubé nedbalosti ponechala žalobce v bezprizorní situaci (např. že by sociální pracovník Charity našel ležet žalobce na zemi v situaci, kdy žalovaná se zdržovala v domě a úmyslně ponechala žalobce v takovém stavu (tedy že žalovaná prokazatelně věděla, že se žalobce v takovém stavu nachází) a nepomohla mu, případně v jiné podobné situaci, která by zjevně kolidovala s dobrými mravy a takové jednání z hlediska společenského nazírání by bylo z morálního hlediska odsouzeníhodné).

60. Konečně ani výslech praktické lékařky [titul] [jméno] [příjmení] se soudu nejevil jako důvodný, a tedy účelný a hospodárný. Policie ČR k incidentu shora uvedla, že se žalobce nepodrobil žádnému lékařskému ošetření, přičemž Charita ve svém sdělení soudu ze dne 25. 8. 2022 (s ohledem na její záznamy z realizací prováděných pečovatelských služeb) mj. uvedla (opětovně soud na tomto místě připomíná), že její pracovník po návštěvě žalobce dne [datum] kontaktoval [titul] [jméno] [příjmení], která potvrdila sdělení žalované,„ a sice, že [anonymizováno] (2021) vyšetřila jak pana [celé jméno žalobce], tak jeho ženu. Pán neměl žádné známky fyzického násilí (i když udává, že ho žena uhodila pěstí do tváře), měla je naopak manželka, která udává, že ji večer manžel napadl. Případ šetří policie, kterou ve středu volal pan [celé jméno žalobce]“ 61. K posledně uvedenému záznamu nutno uvést, že i kdyby snad [titul] [jméno] [příjmení] inkriminovaného dne zaznamenala jakékoliv poranění, resp. zranění žalobce, beztak by nemohla sama tuto záležitost vyšetřovat a bylo by její povinností uvedenou okolnost nahlásit Policii ČR, která ovšem informaci tohoto druhu od uvedené praktické lékařky neobdržela, ani poté, kdy tak v dané záležitosti činila z moci úřední. Pak tedy nedává žádná smysl realizovat výslech (coby svědkyně) [titul] [jméno] [příjmení], neboť v zásadě by jmenovaná musela pouze opakovat to, co bylo již shora vyloženo, resp. co sdělila Policii ČR.

62. Rovněž výslech dcery účastníků [jméno] [příjmení] by nemohl zvrátit soudem učiněná skutková zjištění, neboť dcera účastníků navštívila v inkriminovaném období žalobce pouze dvakrát, o žalobce (svého otce) nepečovala, a její případné popsání epizodní situace ad 2.15, v době, kdy účastníci žili v domě každý již ve svém prostoru, fakticky odděleně, by nemohlo na závěru soudu o absenci zjevného úmyslného jednání či hrubé nedbalosti ze strany žalované vůči žalobci, jež by mělo být v rozporu dobrými mravy, ničeho změnit, když i v případě, že by tomu tak bylo, nelze podle judikatury tento jeden negativní segment chování (rozuměno popsaného druhu, rozsahu a intenzity) obdarovaného vůči dárci považovat za relevantní z hlediska naplnění podmínek pro vrácení daru pro nevděk obdarovaného.

63. Za této situace proto další dokazování nemělo smysl, bylo by vskutku neúčelné, nehospodárné, a proto soud důkazní návrhy žalující strany zamítl.

64. Vzhledem k popsané důkazní situaci a z ní plynoucího skutkového zjištění a následného právně kvalifikačního závěru soud pochopitelně rozhodl rovněž negativně také o důkazních návrzích žalované strany.

65. Určovací žalobu tedy soud jako nedůvodnou zamítl, když v rámci zamítnutého žalobního návrhu ponechal i tu část formulace ve znění:„ tedy také id. ½ nemovitostí, které žalobce daroval žalované na základě darovací smlouvy ze dne [datum], sepsané notářkou [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]“, na které žalobci zjevně nesvědčil ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem; tato procesní okolnost je však v žalobě zamítajícím výroku I. konzumována a proto nemá smyslu se jí blíže (vzhledem k celkovému procesnímu výsledku) zabývat.

66. Jelikož byla žalovaná v řízení plně procesně úspěšná, neboť žaloba byla shledána nedůvodnou, má žalovaná vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř, jež stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

67. Soud si je pochopitelně vědom závažného onemocnění žalobce, nicméně nemůže ani přehlížet okolnost plynoucí z usnesení zdejšího soudu ze dne 9. 5. 2022, č. j. 6 C 59/2022-62, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků z důvodu, že žalobce v předloženém prohlášení o svých (nejen) majetkových poměrech neuvedl, resp. zatajil podstatnou okolnost, že je majitelem osobního účtu (vedeného v Kč) u [název banky] [anonymizováno], na kterém má nikoliv nepatrný zůstatek, jenž podle zjištění soudu ke dni 5. 5. 2022 činil výši 42 784,60 Kč.

68. Z obsahu spisu dále plyne, že od června 2022 je žalobci vyplácen starobní důchod ve výši 19 595 Kč (viz oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] na č. l. 48), přičemž měsíční náklady žalobce činní cca (135 Kč za TV, 475 Kč poplatky za mobil, náklady na léky 800 Kč a úhrada za pobyt v DPS 12 090 Kč) ve výši 13 500 Kč, v důsledku čehož by žalobci měla zbýt každý měsíc z jeho důchodu ještě částka 6 095 Kč.

69. S přihlédnutím k posledně uvedenému a v situaci, kdy žalobce disponuje s částkou na svém bankovním účtu ve výši kolem cca 40 000 Kč, a rovněž také se zohledněním judikatury Nejvyššího soudu (za přiměřeného užití např. závěrů plynoucích např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 3877/2016), je v možnostech žalobce uhradit žalované, která – jak uvedla ve svém účastnickém výslechu – dosahovala v loňském roce čisté měsíční mzdy ve výši kolem 15 000 Kč a nepochybně i ona musela vynaložit náklady na své právní zastoupení (na uplatnění své obrany prostřednictvím advokáta) v tomto řízení – náklady řízení v této věci. Výše těchto nákladů řízení činí celkem 12 342 Kč a sestává se: a) z odměny právního zástupce (advokáta) žalované za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) ve vztahu k § 7 bod č. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již„ AT“), a to za 1. převzetí a přípravu věci dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a za 3. účast právního zástupce (advokáta) žalované při jednání konaném u zdejší soudu dne 16. 9. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; b) ze tří paušálů hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, a c) z částky 2 142 Kč představující 21 % DP ze součtu částek ad a) a b) (tj. z částky 10 200 Kč).

70. Vzhledem k tomu, že žalobce je umístěn v [anonymizováno], je imobilní a realizace splnění jemu tímto rozsudkem uložené platební povinnosti je závislá na vytvoření nezbytné součinnosti ze strany pracovníků [anonymizováno], případně jím pověřené osoby, soud stanovil žalobci lhůtu k náhradě nákladů řízení žalované do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku, a to dle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., což je podle názoru dostatečná lhůta k realizaci úhrady nákladů řízení žalované.