6 C 60/2026

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobce: adresa, IČO IČO se sídlem adresa proti žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený rodné přijmení Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B, narozený rodné přijmení Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3) Jméno žalované C, narozený rodné přijmení Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C o ochranu z rušené držby

I. Žalovaný 1) je povinen zdržet se rušení držby pozemků p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v katastrálním území (dále již „k. ú.“) adresa, spočívající v kácení a poškozování dřevin na nich rostoucích, a to vyjma ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota ve shora cit. k. ú.

II. Žalovaný 3) je povinen zdržet se rušení držby pozemků p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, spočívající v provádění zemních (terénních) úprav na těchto pozemcích, a to vyjma ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota ve shora cit. k. ú.

III. Řízení o rušení držby pozemků p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, spočívající v kácení a poškozování dřevin na těchto pozemcích, a dále v provádění zemních (terénních) prací na těchto pozemcích, vše v rozsahu ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, se zastavuje s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc v tomto rozsahu postoupena právnická osoba ve adresa, silničnímu správnímu úřadu, v jehož pravomoci je rozhodování ve věci zásahů do veřejných účelových pozemních komunikací v obvodu jeho působnosti.

IV. Žaloba, aby žalovanému 2) byla uložena povinnost zdržet se rušení držby pozemků p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, a to v rozsahu mimo ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota v k. ú. shora, spočívající v terénních úpravách, kácení a poškozování dřevin na nich rostoucích, se zamítá.

V. Žaloba, aby žalovanému 3) byla uložena povinnost zdržet se rušení držby pozemků p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, a to v rozsahu mimo ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, spočívající v terénních úpravách, kácení a poškozování dřevin na nich rostoucích, se zamítá.

VI. Řízení o uložení povinnosti žalovaným obnovit původní stav panující na veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, v rozsahu před započetím neoprávněného rušení držby, a to odstraněním navážek, navrácením původního profilu, průběhu a šířky komunikací, vysázením náhradní výsadby a osetím těchto pozemků travním semenem a jeho řádným zapracováním do půdy, se zastavuje s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc v tomto rozsahu postoupena právnická osoba ve adresa, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, v jehož pravomoci je rozhodování ve věci zásahů do veřejných účelových pozemních komunikací v obvodu jeho působnosti.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově do tří dnů soudní poplatek z podané žaloby, a to ve výši 5 000 Kč na účet podepsaného soudu č. č. účtu, var. symbol: var. symbol.

1. Žalobce se žalobou, podanou zdejšímu soudu (dále již „soud“) dne 23. 4. 2026 domáhal proti žalovaným ochrany rušené držby (podle § 1003 o. z.) ve shora uvedeném rozsahu s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků p. č. hodnota (na kterém se nacházela veřejně přístupná účelová komunikace), p. č. hodnota a p. č. hodnota (na kterém se nacházela rovněž veřejně přístupná účelová komunikace), které leží v „k. ú.“ adresa (poznámka: dále budou případně uváděna pouze parcelní čísla pozemků bez odkazu na katastrální území, ve kterém leží).

2. Podle žalobce pravděpodobně od začátku roku 2026 začalo docházet a do současné doby stále dochází na pozemcích ad 1 k nezákonnému a ze strany žalobce nedovolenému provádění terénních úprav, které mají za následek změnu profilu a trasy komunikace, rozšíření komunikace a změny povrchu komunikace. Stav komunikace (poznámka soudu: roz. shora uvedených komunikací), k jakému se nachází ke dni podání této žaloby, je z bezpečnostního hlediska zcela nevyhovující, neboť terénní úpravy byly provedeny v naprosto nedostatečné kvalitě, nedošlo k řádnému zhutnění povrhu, není provedena drenáž, a tudíž nyní hrozí eroze půdy a nelze vyloučit ani sesuv půdy.

3. Současně s terénnímu úpravami ad 2 docházelo a stále dochází také ke kácení a ořezu dřevin nacházejících se na pozemcích ad 1, a to bez splnění zákonných podmínek a bez souhlasu žalobce. Kácení dřevin probíhá zcela nešetrným způsobem, kdy tyto jsou nevratně poškozeny. V mnoha případech došlo také k vytržení celého kořenového balu, čímž došlo zejména v případě dřevin nacházejících se na svažité části pozemku p. č. hodnota k narušení svahu a celého podloží.

4. Žalobce se dozvěděl o osobách, které ruší jeho držbu postupně v souvislosti se správními řízeními projednávanými Anonymizováno Anonymizováno adresa, odborem stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí. Nejprve se žalobce dozvěděl dne 24. 3. 2026 o skutečnosti, že žalovaný 1) pověřil na základě plné moci žalovaného 2) k zajištění provedení prořezu a vykácení dřevin na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota. Tuto informaci zjistil žalobce v rámci kontroly prováděné na základě kontrolního řádu Anonymizováno Anonymizováno adresa, odborem stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí.

5. Dále se žalobce dne 8. 4. 2026 dozvěděl o skutečnosti, že žalovaný 3) si objednal vykonání stavebních úprav (pozemních prací) na pozemcích ad 1 u pana jméno FO, narozeného dne datum, bytem adresa, adresa, IČO IČO.

6. Podle žalobce žalovaní svým jednáním (popsaným shora) ruší držbu žalobce k pozemkům ad 1. Rušení držby spočívá ve změně komunikací nacházejících se na pozemcích ad 1, zejména v jejich neodbornému rozšiřování, změně povrchu, místy také ke změně profilu a trasy komunikace. Vedle toho žalovaní ruší držbu zásahy do vegetace, která je součástí pozemků ad 1, kdy vegetaci buď zcela odstranili a odstraňují, nebo ji nevratnými zásahy poškozují.

7. Žalobce proto navrhl, aby žalovaným byla uložena povinnost zdržet se rušení držby pozemků ad 1 spočívající ve stavebních (terénních) úpravách, v kácení a poškozování dřevin na nich rostoucích, a dále povinnost obnovit původní stav komunikací v rozsahu před započetím neoprávněného rušení držby, a to odstraněním navážek, navrácením původního profilu, průběhu a šířky komunikací, vysázením náhradní výsadby a osetím pozemků travním semenem a jeho řádným zpracováním do půdy.

8. Soud zjistil následující skutečnosti:

9. Žalobce je vlastníkem pozemků p. č. hodnota (na kterém je veřejně přístupná pozemní účelová komunikace), p. č. hodnota a p. č. hodnota (na kterém je veřejně přístupná pozemní účelová komunikace), které leží v k. ú. adresa (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, z listu vlastnictví č. hodnota na č. l. 5, s přihlédnutím k žalobnímu tvrzení žalobce o existenci předmětných komunikacích na uvedených pozemcích).

10. Z kopií fotografií na č. l. 6 a č. l. 6 verte, ve vazbě na žalobní tvrzení žalobce, soud zjistil, že na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota byly před zásahy žalovaných 1) a 3) do držby žalobce používány veřejné účelové pozemní komunikace, zpevněné, patrně s travnatým povrchem, zjevně umožňující průjezd minimálně osobním automobilem.

11. Z kopií fotografií na č. l. 8 až 13, dle tvrzení žalobce pořízených dne 8. 4. 2026 a zachycujících stav veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota, soud zjistil, že oproti stavu těchto komunikacích zachycených na fotografiích ad 10 došlo k terénním zásahům do těchto komunikací, k částečnému srovnání terénu, odstranění či v různých stupních prořezání dřevin podél okrajů těchto komunikací (cest). 12. právnická osoba adresa, odbor stavebního řádu, územního plánování a životního prostředí (dále též „jméno FO adresa“) provedl dne 8. 4. 2026 místní šetření ve věci „nepovolené stavební úpravy pozemků - terénní úpravy“ na pozemcích Anonymizováno, p. č. hodnota, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. hodnota ležících v k. ú. adresa, a zjistil, že na jednom kontrolovaném (blíže co do označení pozemku p. č.) neoznačeném místě byl v součinnosti s konající městskou policií ztotožněn pan jméno FO, podnikatel podnikající v oboru zemní práce, IČO: IČO, „který začišťoval okraje vzniklé cesty a odstraňoval zbylé kořeny dřevin, které byly neodborně pokáceny. Tyto práce prováděl na pozemcích p. č. hodnota a Anonymizováno. v k. ú. adresa. Dále pan jméno FO sdělil, že prováděl výkopové práce i na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa…jméno FO dále sdělil, že byl objednán panem jméno FO [poznámka soudu: nyní žalovaným 3)], který mu zadal vykonat pozemní práce v dané lokalitě…“ Dále jméno FO adresa téhož dne provedl kontrolu pozemku p. č. hodnota a zjistil, že: „i na tomto pozemku proběhly nepovolené terénní úpravy, které dle podané informace byly provedeny již v říjnu roku 2025. Zde je znemožněn přístup na navazující pozemek p. č. hodnota. Na tento pozemek je znemožněn vjezd vjezdovou bránou, a to z důvodu výškového převýšení dotčeného pozemku cca 1,00 m. Dle zjištění byl pozemek p. č. hodnota srovnán do roviny a zemní materiál byl shrnut na pozemek p. č. hodnota, kde je vytvořena rovina pro příjezd na tento pozemek. Jsou prokazatelné terénní úpravy, které znemožňují vjezd na pozemek p. č. hodnota technikou či osobním automobilem.“ (zjištěno z protokolu jméno FO adresa ze dne 8. 4. 2026, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno na č. l. 15). 13. jméno FO adresa dne 13. 4. 2026 provedl kontrolní prohlídku pozemků ad 1 a zjistil, že Jméno žalované A [nyní žalovaný 1)] jako vlastník pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, udělil plnou moc panu Jméno žalované B [nyní žalovanému 2)], vlastníku pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, který společnosti právnická osoba, IČO: IČO, zadal práce na odstranění dřevin, přičemž tato společnost odstranění dřevin provedla i mimo pozemky ve vlastnictví uvedeného zmocnitele [žalovaného 1)] a zmocněnce [žalovaného 2)], tj. i na shora uvedených pozemcích, na nichž se nacházejí veřejné účelové pozemní komunikace žalobce [zjištěno ze zápisu jméno FO adresa ze dne 13. 4. 2026, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/dol na č. l. 14 a ve vztahu k uvedenému zmocnění zjištěno též z protokolu o průběhu kontroly ze dne 26. 3. 2026 na č. l. 24-27].

14. Z úředního záznamu Městské policie adresa ze dne 8. 4. 2026, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno (na č. l. 16) soud zjistil, že pan jméno FO, podnikatel, gen. shora, který dne 8. 4. 2026 vykonával zemní práce v lokalitě ad 12, byl ztotožněn městskou policií, přičemž uvedl, že na zemní práce v dané lokalitě „byl najat osobou jméno FO, na kterého má pouze telefonní kontakt…, smlouvu o provedení práce nemá, dohoda byla pouze ústní.“ 15. Z výpisu ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že jméno FO, narozený dne datum, je zapsán v živnostenském rejstříku jako podnikatel pod IČO IČO se sídlem adresa, adresa mj. s živnostenským oprávněním v oboru činnosti přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, poskytování technických služeb (zjištěno z výpisu z cit. rejstříku na č. l. 20).

16. Z obchodního rejstříku (zjištěno z výpisu č. l. 21) soud zjistil, že obchodní firma právnická osoba, se sídlem adresa, IČO IČO, je zapsána v cit. rejstříku s předmětem podnikání mj. silniční motorová vozidla, a v živnostenském rejstříku (zjištěno z výpisu na č. l. 22) je zapsána mj. s předmětem zpracování dřeva, poskytování technických služeb.

17. Soud dospěl k závěru, že žalovaný 1) zmocnil žalovaného 2) k zajištění odstranění dřevin na pozemcích ad 1, což žalovaný 2) učinil (zajistil) prostřednictvím společnosti právnická osoba, IČO IČO. Žalovaný 3) si pak u jméno FO, gen. shora, objednal na základě ústní dohody zemní práce v dané lokalitě, které jmenovaný fakticky prováděl i na veřejných účelových pozemních komunikacích na pozemcích žalobce ad 1. Tyto faktické práce, jež shora popsaným způsobem byly prováděny také na pozemcích žalobce ad 1), byly učiněny bez souhlasu žalobce. Totožnost žalovaného 3) je žalobci známa z jeho předchozí činnosti, kdy žalobce vychází ze svých údajů a ve vazbě na zjištění učinění Městskou policií adresa.

18. Soud dospěl k závěru, že v posuzované věci byly splněny podmínky pro poskytnutí ochrany žalobce v rušení jeho držby pozemků ad 1 pouze částečně, jak bude dále vyloženo.

19. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby, jednání není třeba nařizovat.

20. Podle § 178 o. s. ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

21. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje ve věci samé usnesením.

22. Podle § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

23. Podle § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

24. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

25. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

26. V dané případě lhůta ve smyslu § 1008 odst. 1 o. z. byla dodržena, neboť ke shora popsanému jednání žalovaného, které bylo zásahem do pokojné držby, došlo dne 5. 9. 2024, přičemž žalobce podal žalobu do podatelny soudu dne 24. 9. 2024, tedy v zákonné (šestitýdenní lhůtě).

27. Účelem právní úpravy obsažené v § 1003 občanského zákoníku a násl. a i § 176 a násl. o. s. ř. je ochrana faktického stavu držby.

28. Soud s přihlédnutím k § 13 o. z. v tomto směru též reflektuje judikaturu (svého odvolacího) Krajského soudu v Brně, který v usnesení ze dne 13. 6. 2023, č. j. spisová značka, instruktivně vyložil následující právní závěry k institutu posesorní ochrany:

29. Při rozhodování o této žalobě právní stav ustupuje fakticitě; jedná se o poskytnutí ochrany před zásahem do posledního pokojného stavu. Jaký je stav právní, proto není rozhodné. Soud rozhoduje ve zkrácením řízení (srov. § 177 o. s. ř.), zpravidla bez nařízení jednání, a tedy i znalosti stanoviska žalované strany. Má-li totiž soud prvního stupně rozhodnout o žalobě rychle, jak mu ukládá § 177 odst. 1 o. s. ř., tj. nejpozději do 15 dnů od zahájení řízení, nemusí nařizovat jednání. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. od 1. 1. 2014 zavedl dvojí možnou ochranu držby, a to ochranu petitorní a ochranu posesorní. Petitorní ochrana je zakotvena v jeho ustanoveních § 1040 a 1043, posesorní ochrana v § 1003 a 1007. S jejím přijetím byl do právního řádu zaveden nový typ řízení – o žalobě z rušené držby (§ 176 a násl. o. s. ř.). Je-li cílem posesorní ochrany ochrana posledního stavu držby a jeho navrácení, pak jde o žalobu o faktickém stavu, nikoli o stavu právním, který zde soud nezkoumá. Žaloba z rušené držby tak chrání toho a aktivně legitimován k jejímu podání je ten, kdo svoji držbu současně i fakticky vykonává. Jde o specifický typ řízení, rychlé opatření, jež má vést k rychlému návratu do předchozího pokojného stavu, její podmínky jsou proto nastaveny úžeji, než je tomu u žalob petitorních (na ochranu vlastnického práva, jejichž rychlým prostředkem ochrany je předběžné opatření). U posesorní ochrany je proto třeba, aby držba, která má být chráněna, byla i fakticky vykonávána. Soud v tomto řízení zjišťuje poslední držbu a její svémocné rušení.

30. Soud tedy sumarizuje, že smyslem podané žaloby není ochrana práva, ale pokojného stavu, když v daném řízení soud nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou poctivou nebo pravou. Podle § 1003 o. z. je podmínkou úspěchu žaloby držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným. K úspěchu žaloby není třeba prokazovat kvalifikovanou držbu; ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého práva. Jak připomíná např. JUDr. Jiří Spáčil, CSc. (bývalý předseda senátu Nejvyššího soudu ze specializovaného vlastnického senátu 22 Cdo), „podmínkou úspěchu žaloby na ochranu proti rušení či odnětí držby je zejména to, že žalobce prokáže držbu (přesně řečeno skutečnosti, na které právní řád váže vznik držby) a že žalovaný jeho držbu ruší…Zda žalobci skutečně svědčí právo, jehož držba je rušena, je zcela nevýznamné. Rušení musí mít základ v lidském chování (musí být ‚volní‘), není však nutné, aby bylo zaviněné nebo aby vědomě směřovalo k rušení držby.“ (in Spáčil, J. a kol. Věcná práva Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 44).

31. Rušení držby přitom může spočívat v jakémkoliv omezování držitele ve výkonu držby, ať se jedná o držbu vlastnického práva nebo práva jiného. Půjde tedy o každé jednání, kterým třetí osoba držiteli brání ve volném nakládání s věcí nebo mu brání ve výkonu jiného práva či výkon práv (různým způsobem) ztěžuje (k tomu srov. Randa, A., Držba dle rakouského práva v pořádku systematickém, reprint původního vydání, in ASPI, 2008, s. 130).

32. Pokud je v zákoně uvedeno, že držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit a ten kdo by byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav, pak z toho vyplývá, že aby žaloba proti rušení držby mohla být úspěšná, musí zde existovat držba a také její rušení žalovaným. Žalovaný má pak jen omezené možnosti námitek proti žalobě. Ochrana držby se týká všech práv, která mohou být předmětem držby. Je tak poskytována ochrana držiteli vlastnického práva, nájemci, pachtýři a také oprávněnému ze služebnosti. Podstatné je především to, že žalobce je držitelem. S ohledem na vyvratitelnou právní domněnku uvedenou v ustanovení § 994 NOZ (držba je řádná, poctivá a pravá) je tedy ochrana poskytována i držiteli, jehož výkon držby nesplňuje některý z uvedených aspektů držby a žalovaný neprokáže jeho absenci. Důkazní břemeno o neexistenci držby žalobce leží totiž na něm [Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník, III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 99).

33. Rovněž Ústavní soud např. ve svém usnesení ze dne 9. 7. 2019, sp. zn. I. ÚS 2077/19, vyložil a odůvodnil právní názor, že řízení o ochraně z rušené držby je de facto svého druhu řízením, které se svým významem blíží řízení o předběžném opatření. Z těchto důvodů není třeba v nalézacím řízení nařizovat jednání (mimo případ uvedený v § 177 odst. 2 o. s. ř.), soud je vázán poměrně krátkými lhůtami a ve věci samé rozhoduje usnesením, které je oproti rozsudku ze zákona zásadně předběžně vykonatelné (srov. § 171 o. s. ř.). Smyslem těchto opatření je poskytnout co možná nejúčinnější (tedy i dostatečně rychlou) ochranu držiteli, který byl ze své držby vypuzen nebo v ní jinak rušen.

34. Z vyloženého vyplývá, že v řízení o žalobě z rušené držby je třeba vycházet právě z předpokladu, že právní stav ustupuje fakticitě (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18). Plyne z toho, že při poskytování právní ochrany v řízení podle § 1003 o. z. soud nezkoumá právní otázky. Úkolem soudu je pouze poskytnout ve zkráceném řízení právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného, a tedy faktického stavu. Soud tedy při rozhodnutí o žalobě na ochranu rušené držby nezkoumá právní vztahy, nezjišťuje, zda se jedná o držbu podle občanského zákoníku řádnou (§ 991), poctivou (§ 992), nebo pravou (§ 993), ale vychází pouze z faktického (pokojného) stavu (viz stále platná římskoprávní parémie ochrany „quieta non movere“, tj. „klidným (pokojným, funkčním) nehýbat“).

35. Žaloba podle § 176 a násl. o. s. ř. směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a jeho navrácení. Nejde o žalobu o právu, ale o žalobu o faktickém stavu. Soud se proto musí omezit jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, jak již shora bylo vyloženo.

36. Ze shora učiněných zjištění je zřejmé, že žalovaný 1) zmocnil žalovaného 2) ve věci zajištění odstranění dřevin na pozemcích žalobce ad 1, což žalovaný 2) zajistil prostřednictvím společnosti právnická osoba, se sídlem shora. Z fotografií předložených žalobcem je pak zřejmé, že tato faktická činnost - odstranění dřevin - byla zrealizována (provedena) podél veřejný účelových pozemních komunikací na pozemcích ad 1, respektive i na pozemku p. č. hodnota, vše ve vlastnictví žalobce.

37. Jelikož k činnosti ad 36 došlo ze strany žalovaného 1), neboť ten dal coby objednatel pokyn k této činnosti, přičemž žalovaný 2) dle tohoto pokynu pokyn zajistil prostřednictvím shora cit. obchodní společnosti jeho realizaci (odstranění dřevin v předmětné lokalitě), je zásah do této pokojné držby pozemků ad 1 žalobce prokázán a je zcela přičitatelný právě žalovanému 1). Proto soud výrokem I. tohoto usnesení uložil žalovanému 1) povinnost, aby se zdržel rušení držby pozemků ad 1, spočívající v kácení a poškozování dřevin na nich rostoucích, a to vyjma ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota ve shora cit. k. ú. (k tomu ještě odůvodnění níže).

38. Poněvadž žalovaný 3) si (na základě ústní dohody) objednal u podnikatele jméno FO, gen. shora, zemní (terénní) práce na veřejných účelových pozemních komunikacích na pozemcích žalobce ad 1, i podél nich, včetně těchto prací i na pozemku p. č. hodnota také ve vlastnictví žalobce, prokazatelně (tímto způsobem) rovněž zasáhl do pokojné držby žalobce u těchto pozemků, a tedy toto jednání žalovaného 3) je jemu prokazatelně zcela přičitatelné, soud výrokem II. rozhodl, že žalovaný 3) je povinen se zdržet rušení držby na pozemcích ad 1 spočívající v provádění pozemních (terénních) úprav na těchto pozemcích, a to vyjma ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota v cit. k. ú. (k tomu ještě odůvodnění níže).

39. Uložení povinnosti žalovaným 1) a 3) dle ad 37 a 38 se však nevztahuje na plochy týkající se veřejných účelových pozemních komunikacích na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota ve vlastnictví žalobce, neboť v tomto rozsahu soud nemá pravomoc rozhodovat, jelikož ta přísluší shora uvedenému silničnímu správnímu úřadu, a to z následujících důvodů.

40. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „PozKom“), pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Podle druhého odstavce cit. par. pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace.

41. Podle § 7 odst. 1 PozKom účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.

42. Podle § 7 odst. 2 cit. zák. účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

43. Existence veřejně přístupné účelové komunikace nemusí být zapsána v katastru nemovitostí a rozhodující nebude ani to jak je pozemek v katastru nemovitostí zapsán. „Katastr nemá v tomto ohledu konstitutivní význam; druh pozemku ani způsob využití (účelové komunikace se vedou jako „ostatní plocha – ostatní komunikace“) nejsou závaznými údaji na rozdíl od parcelního čísla a geometrického určení nemovitosti (srov. § 51 katastrálního zákona), ani nejsou jinak právně privilegovány na rozdíl od údajů o věcných právech (srov. § 980 a násl. obč. zák.).” (Černínová, M., Černín, K., Tichý, M.: Zákon o pozemních komunikacích. 1. vyd.. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 136).

44. Pozemní účelová komunikace (ať již veřejná nebo neveřejná) nemusí být ani zpevněná ani nemusí jít o stavbu pevně spojenou se stavbou; účelovou komunikací může být i pozemek sloužící jako dopravní cesta, a to i pro spojení např. k jedné nemovitosti.

45. Účelové pozemní komunikace mohou být jak ve vlastnictví fyzických tak i právnických osob (obcí, státu atd.); rozhodujícím kritériem pro určení vlastnictví víceúčelové komunikace je pozemek, na kterém se účelová komunikace nachází. Vlastník pozemku je tedy zároveň vlastníkem této komunikace (Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace. 2. aktualizované a doplněné vydání podle právního stavu k 1. 1. 2016. Praha: Leges 2015, Praktik, s. 50).

46. Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne 21. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000, vyložil k problematice veřejně přístupné účelové komunikace následující právní závěry, které jsou využitelné i ve skutkových poměrech této věci (nyní v textu tučně zvýraznil soud). 47. „Ze zákona se podává, že účelovou komunikací je taková pozemní komunikace, která splňuje znaky, uvedené v § 7 odst. 1 PozKom. Je přitom zjevné, že vždy nemusí jít o stavbu, která by vyžadovala stavební povolení; takové povolení zpravidla nevyžaduje zřízení cest lesních nebo polních, které nejsou stavbami ani samostatnými věcmi ve smyslu § 118 odst. 1 obč. zák., jde jen o určitým způsobem užívaný pozemek, který je pozemní komunikací. Pozemek je tedy pozemní komunikací v případě, že jde o dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Pozemek, který splňuje uvedená kritéria, se stává účelovou komunikací ze zákona, aniž by bylo třeba o jeho kategorizaci jako účelové komunikace vydávat správní rozhodnutí; lze poukázat na správnou argumentaci odvolacího soudu k této otázce, zejména na to, že zákon o pozemních komunikacích, který upravuje v § 3 odst. 1 rozhodování zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd, se o rozhodování o zařazení komunikace do kategorie účelová komunikace nezmiňuje, ačkoliv upravuje zařazování do všech ostatních kategorií komunikací.

48. Zřídí-li tedy vlastník pozemku účelovou komunikaci anebo souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením (aniž by šlo o komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu), stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace. Soukromá práva vlastníka jsou v tomto případě omezena veřejnoprávním institutem obecného užívání pozemní komunikace. Zákon o pozemních komunikacích je třeba vykládat v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Proto nelze zřídit účelovou komunikaci na pozemku proti vůli jeho vlastníka; zřídí-li pozemní komunikaci, která by jinak byla účelovou komunikací, někdo jiný než vlastník a vlastník neprojeví, byť i konkludentně, souhlas s existencí a užíváním této komunikace, může se domáhat ochrany negatorní žalobou podle § 126 odst. 1 obč. zák. Je-li však účelová komunikace v souladu s vůlí vlastníka zřízena, nemůže její vlastník jednostranným vyhlášením zamezit jejímu obecnému užívání, jak je zřejmé i z ustanovení zákona o pozemních komunikacích, která vážnou regulaci provozu na veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 7 odst. 1) na rozhodnutí příslušného orgánu, nikoliv na rozhodnutí vlastníka (§ 7 odst. 1 věta druhá, § 24), i z těch ustanovení, která svémocnou regulaci postihují [§ 42 odst. 2 písm. c)]…Vlastník komunikace, která má znaky účelové komunikace, která není v uzavřeném prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2 PozKom), není ani při zřízení komunikace oprávněn omezit užívání této komunikace na určitou skupinu subjektů, a vyloučit tak její obecné užívání. To neznamená, že vlastník by byl zbaven možnosti provoz na účelové komunikaci regulovat, případně komunikaci zcela uzavřít; může tak však učinit jen na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu.

49. Obecné užívání pozemních komunikací není institutem soukromého práva, ale jde o veřejnoprávní oprávnění, které nelze omezit na základě jednostranných úkonů subjektů práva. Toto užívání se neopírá o občanskoprávní předpisy, ale o zákon o pozemních komunikacích. Z § 44 odst. 1 tohoto zákona vyplývá, že v řízení o věcech upravených zákonem o pozemních komunikacích, tedy i o obecném užívání komunikací, se postupuje, nestanoví-li tento zákoník jinak, podle obecných předpisů o správním řízení. Podle § 7 odst. 1 a 2 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. V občanském soudním řízení nelze projednávat a rozhodovat věci, upravené zákonem o pozemních komunikacích, které podle § 44 odst. 1 tohoto zákona mají být projednány v řízení, provedeném podle obecných předpisů o správním řízení; nelze tedy ani vydat rozhodnutí o tom, že pozemek je účelovou komunikací (ostatně by nešlo ani o některý z případů, uvedených v § 80 o. s. ř.). Pokud se však v soudním řízení o negatorní žalobě podle § 126 odst. 1 obč. zák. žalovaný brání námitkou, že pozemek, z jehož užívání má být vyloučen, je účelovou komunikací, posoudí soud otázku, zda skutečně jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, jako předběžnou podle § 135 odst. 2 o. s. ř., aniž by bylo nutné k této otázce vydávat správní rozhodnutí.“ 50. Podle konstantní judikatury veřejně přístupné účelové komunikace existuje za současného naplnění následujících 4 pojmových znaků: 1. stálost a znatelnost komunikace v terénu podle § 2 odst. 1 PozKom, 2. zákonný účel podle § 7 odst. 1 PozKom, 3. souhlas vlastníka s veřejným užíváním a 4. nutná komunikační potřeba (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 616/2017 a v něm dále citovanou judikaturu, příp. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 1 As 32/2012, publikovaný pod č. 6/2013 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

51. V posuzované věci žalobce coby vlastník sám ve svém žalobním tvrzení označil charakter cest na svých pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota za veřejné účelové pozemní komunikace, přičemž z obsahu žalobní narace a soudem učiněných zjištění také plyne splnění všech čtyř zákonných znaků pro uvedený druh komunikace ve smyslu PozKom, tj. její stálost a znatelnost v terénu, dále, že slouží ke spojení s navazujícími nemovitostmi ve vlastnictví osob odlišných od žalobce, že zde existuje nezbytná komunikační potřeba a byl dříve dán souhlas žalobce jako vlastníka pozemků s užíváním těchto komunikací veřejností.

52. Podle § 40 odst. 1 PozKom státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad, celní úřad, stavební úřad a újezdní úřad.

53. Jakékoli nepovolené (nedovolené) zásahy do veřejných účelových pozemních komunikací, změny jejich výškového profilu, šířky, trasování, povrchového podkladu jsou v pravomoci řešení příslušného silničního správního úřadu.

54. Lze proto uzavřít, že není v pravomoci soudu v občanském soudním řízení rozhodovat o otázkách, jež náleží pod výkon státní správy v tomto případě ve věci veřejných účelových pozemních komunikací.

55. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

56. Soud proto výrokem III. rozhodl, že řízení o rušení držby pozemků p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, spočívající v kácení a poškozování dřevin na těchto pozemcích, a dále v provádění zemních (terénních) prací na těchto pozemcích, vše v rozsahu ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, se zastavuje s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc v tomto rozsahu postoupena právnická osoba ve adresa, silničnímu správnímu úřadu, v jehož pravomoci je rozhodování ve věci zásahů do veřejných účelových pozemních komunikací v obvodu jeho působnosti.

57. Jen pro úplnost soud připomíná, že z obsahu žaloby (čl. II.) vyplývá, že nedovolené zemní (terénní) práce byly prováděny na uvedených veřejných účelových pozemních komunikacích, nikoliv též na pozemku p. č. hodnota (srov. čl. II. ve vztahu k čl. I. žaloby, arg.: „Na pozemku parc. č. hodnota se nacházela příjezdová veřejně přístupná účelová komunikace…na pozemku parc. č. hodnota se nacházela příjezdová veřejně přístupná účelová komunikace…Pravděpodobně od začátku roku 2026 začalo docházet a do současné doby stále dochází na předmětných pozemcích k…nedovolenému provádění terénních úprav, které mají za následek změnu profilu a trasy komunikace, rozšíření komunikace a změnu povrchu komunikace…“).

58. Poněvadž žalovaný 2) dle žalobního tvrzení i dle skutkových zjištění soudu na základě plné moci udělené žalovaným 1) pouze zajišťoval pro žalovaného 1) prostřednictvím třetího subjektu odstranění dřevin kolem předmětných komunikací, případně též z pozemku p. č. hodnota, nebyly zde splněny podmínky k tomu, aby byly předmětné povinnosti ve smyslu žaloby uloženy i jemu; z tohoto důvodu bylo proto výrokem IV. tohoto usnesení rozhodnuto, že se žaloba, aby žalovanému 2) byla uložena povinnost zdržet se rušení držby pozemků p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, a to v rozsahu mimo ploch veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota v k. ú. shora, spočívající v terénních úpravách, kácení a poškozování dřevin na nich rostoucích, zamítá.

59. V případě žalovaného 3) bylo v žalobě tvrzeno a na základě dokazování soudem zjištěno, že žalovaný 3) prostřednictvím (ústně uzavřené) smlouvy s podnikatelem jméno FO, gen. shora, dal pokyn (objednal si u jméno FO) mj. zemní práce na veřejně přístupných účelových komunikacích na pozemcích žalobce p. č. hodnota a p. č. hodnota; jak již soud shora uvedl, žaloba neobsahuje tvrzení, že by zemní práce byly prováděny též na pozemku p. č. hodnota, rovněž ve vlastnictví žalobce. Z toho současně plyne, že žalovaný 3) neprováděl sám ani prostřednictvím třetí osoby odstranění dřevin na pozemcích ad 1, a proto v tomto rozsahu byla výrokem V. žaloba proti němu zamítnuta, a to v rozsahu mimo ploch týkajících se veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v cit. k. ú., jež spočívají v terénních úpravách, kácení a poškozování dřevin na těchto pozemcích rostoucích.

60. Konečně výrokem VI. bylo soudem rozhodnuto, že se řízení o uložení povinnosti všem žalovaným obnovit původní stav panující na veřejných účelových pozemních komunikací na pozemcích p. č. hodnota a p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa, v rozsahu před započetím neoprávněného rušení držby, a to odstraněním navážek, navrácením původního profilu, průběhu a šířky komunikací, vysázením náhradní výsadby a osetím těchto pozemků travním semenem a jeho řádným zapracováním do půdy, zastavuje s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc v tomto rozsahu postoupena právnická osoba ve adresa, silničnímu správnímu úřadu, v jehož pravomoci je rozhodování ve věci zásahů do veřejných účelových pozemních komunikací v obvodu jeho působnosti. I tento výrok odráží zjištění, že soudu není dána pravomoc rozhodovat ve věcech týkajících veřejných účelových pozemních komunikací, neboť o těchto věcech rozhoduje příslušný silniční správní úřad v rozsahu své působnosti. Z tohoto důvodu proto soud řízení i v této části dle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil s tím, že po právní moci bude tato věc postoupena shora uvedenému správnímu orgánu.

61. Toto rozhodnutí je prozatímní úpravou, na kterou navazuje úprava v § 1043 a 1044 o. z.

62. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., které stanoví, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

63. Protože měl žalobce v tomto řízení pouze částečný úspěch, rozhodl soudu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. výrokem VII. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

64. Současně soud výrokem VIII. rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za podání žaloby dle § 4 odst. 1 písm. a) a položky 4 písm. c) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., jelikož nemohl být zaplacen na výzvu soudu ve věci s ohledem na lhůtu pro vyřízení věci v trvání 15 dnů stanovenou v § 177 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným usnesením splněny řádně a včas, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.