6 C 61/2024
č. j. 6 C 61/2024-199
V PLATNOSTICitované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 237
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 448 § 545 § 555 § 1721 § 1723 § 1724 § 1725 § 1731 § 1732 § 1735 § 1740 § 1745 +1 dalších
Plný text
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A se sídlem Adresa žalobce A právně zastoupený Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného se sídlem Adresa žalovaného právně zastoupený Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 832 173 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 832 173 Kč s 15 % p. a. úrokem z prodlení z částky 832 173 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 65 303,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, .
1. Žalobce se žalobou, podanou dne 8. 3. 2024 u Okresního soudu ve Vyškově (dále již „soud“), domáhal po žalovaném zaplacení částky 832 173 Kč se shora cit. úrokem z prodlení, a to při následujícím skutkovém tvrzení.
2. Žalobce u žalovaného učinil dvě objednávky na koupi zboží č. , hodnota, a č. , hodnota, , které byly žalovaným potvrzeny, a to potvrzením přijetí objednávky č. , hodnota, (objednávka č. , hodnota, ) ze dne 11. 12. 2020 na zboží za částku 3 797 857,25 Kč. , právnická osoba, potvrzením přijetí objednávky č. , hodnota, (objednávka č. , hodnota, ) ze dne 9. 12. 2020 na zboží za částku 373 502,80Kč. Podle žalobce mezi stranami tak došlo ke shodě o podstatných náležitostech kupní smlouvy, tj. jak o předmětu koupě, tak i o výši kupní ceny a způsobu vzájemného plnění.
3. Žalovaný však nerespektoval ujednaný obsah kupních smluv, konkrétně o výši kupní ceny, když následně e-mailovou zprávou ze dne 26. 1. 2021 informoval žalobce o navýšení cen platných od 25. 1. 2024, avšak nepoctivě tyto nové ceny vztáhl i na potvrzené objednávky, tj. na uzavřené kupní smlouvy dřívějšího data, které měly být realizovány dle dříve dohodnutých podmínek, včetně kupní ceny.
4. Žalobce měl v návaznosti na objednané zboží od žalovaného nasmlouvány další obchodní kontrakty, jimiž byl vázán a musel dostát svým závazkům. Žalovaný přitom odmítl bez změny platebních podmínek splnit svůj závazek z kupních smluv, respektive plnil pouze částečně (i z toho dle žalobce plyne, že kupní smlouva byla řádně uzavřena).
5. Z důvodu shora uvedeného se proto žalobce rozhodl realizovat nákup zboží, které bylo původně předmětem kupních smluv uzavřených s žalovaným, s jinými subjekty, a to za ceny nižší oproti cenám nově požadovaným žalovaným, avšak které i přesto byly vyšší než původně dohodnuté kupní ceny s žalovaným.
6. Rozdíl mezi kupní cenou za konkrétní zboží, kterou musel žalobce zaplatit svým náhradním dodavatelům a kupní cenou původně sjednanou s žalovaným na téže zboží představuje dle žalobce škodu, kdy v tomto rozdílu došlo ke snížení majetku žalobce v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovaného ze shora uvedených kupních smluv. Žalobce se proto s odkazem na specifikovanou škodu žalobou domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím.
7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 30. 5. 2024 (na č. l. 131-134) odmítl žalobní argumentaci, maje za to, že žaloba je nedůvodná. Je tomu tak z toho důvodu, že k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky nedošlo. Objednávka žalobce se týkala celkem 7 005 kusů zboží, které mělo být dle objednávky dodáno v období „leden až duben 2021.“ V přijetí objednávky ovšem žalovaná jako prodávající uvedla, že termín dodání bude do 31. 8. 2021. Žalovaný s odkazem na § 1740 odst. 2 a 3 o. z. dále namítá, že přijetí objednávky, které objednávku mění i jen částečně, je odmítnutím celé objednávky a celkovým protinávrhem, nikoliv částečným přijetím objednávky a jejím částečným odmítnutím. Zároveň je vyloučeno, aby odchylka v termínu dodání v trvání celkem , hodnota, měsíců (duben až srpen 2021) byla považována za odchylku nepodstatnou.
8. Kromě toho dalším důvodem, proč nedošlo k uzavření kupní smlouvy, je odchylka obou potvrzení přijetí objednávky oproti samotným objednávkám spočívající v uvedení následujícího textu v potvrzeních: „Termín dodání je závazný pouze v případě, že nejsou vůči , právnická osoba, evidovány žádné pohledávky po splatnosti.“ Tímto doplněním dle žalovaného došlo k výhradě ohledně přijetí objednávek, a to k výhradě týkající se termínu plnění (a tedy okolnosti podstatné), kterým se žalovaná jako prodávající cítila vázána jen v případě, že nebude mít vůči žalobkyni jako kupující žádné pohledávky po splatnosti. Žalovaný přitom již v době, kdy obě objednávky s výhradou přijímal, měla vůči žalobci pohledávku po splatnosti, a to pohledávku účtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 13. 11. 2020, splatnou dne 27. 11. 2020, kterou ovšem žalobce zaplatil až 13. 12. 2020. Žalobce byl následně v prodlení i s úhradou dalších faktur vystavených žalovaným, a to faktury č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2021, která byla zaplacena až 18. 3. 2021, faktury č. , hodnota, splatné dne 25. 2. 2021, která byla zaplacena až 18. 3. 2021, a faktury č. , hodnota, splatné dne 3. 3. 2021, která byla zaplacena až 18. 3. 2021.
9. Nad rozsah výše uvedeného žalovaný rozporuje i konstrukci žaloby ve vztahu k tvrzené výši náhrady škody. Žalovaný, s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu v dovolací věci sp. zn. 23 Cdo 2362/2014, namítá, že aby tedy vůbec mohl být takový nárok věcně posouzen, je potřeba najisto postavit, že si žalobkyně u žalované i u třetích osob objednala totožné zboží, respektive zboží v podstatném rozsahu shodné, a nikoliv zboží odlišné. Žalobce neunáší důkazní břemeno ohledně tvrzení, že zboží objednané u třetích osob mělo nahradit zboží objednané u žalovaného. Kromě toho na cenu náhradního zboží mohou mít vliv i podmínky smlouvy sjednané za účelem koupě náhradního zboží. Dále je třeba také posuzovat, zda na straně poškozeného existovala potřeba uzavřít krycí smlouvu vyvolanou nutností plnit již převzaté závazky poškozeného, k jejichž plnění by nedodané zboží potřebné. Současně musí existovat časová souvislost mezi termíny dodání původně objednaného zboží a termíny objednání a termíny dodání krycího zboží, což žaloba netvrdí a žalobce neprokazuje. Žalobce by tak měl doplnit tvrzení o sdělení, kdy zjistil, že bude náhradní zboží potřebovat a v jakém rozsahu, a kdy přesně začal náhradní zboží objednávat, přičemž tyto časové údaje by měl žalobce zdůvodnit, aby bylo postaveno najisto, žezde existuje časová souvislosti mezi původními objednávkami a koupí náhradního zboží. Stejně tak by měl žalobce vysvětlit, proč veškeré náhradní zboží neobjednal najednou v rámci několika prvních objednávek a proč přes v té době všeobecně známý nárůst cen s objednáváním vyčkával.
10. Žalobce v replice ze dne 24. 10. 2024 (podané den před soudním jednáním) naopak odmítl žalovaným uplatněnou právní obranu. Zdůraznil, že sám žalovaný na platném uzavření kupních smluv v jiné právní věci stavěl své nároky vůči žalobci. V této souvislosti žalobce odkazuje na smlouvu o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne 15. 3. 2022 mezi žalovaným jako postupitelem a toho času jeho společníkem a jednatelem panem , jméno FO, , narozeným dne , datum, , bytem , adresa, , jako postupníkem, kdy předmětem postoupení byla mj. „pohledávka…z titulu kupní smlouvy uzavřené na základě objednávky dlužníka (tj. nyní žalobce) č. , hodnota, mezi postupitelem jako prodávajícím a dlužníkem jako kupujícím.“ V návaznosti na to pak žalobce dále odkazuje na žalobu ze dne 31. 1. 2023, kterou podal zmíněný , jméno FO, jako právní nástupce žalovaného z titulu shora uvedeného postoupení pohledávky proti žalobci. V této žalobě se mj. uvádí, že: „Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 3. 2022 žalobce jako postupník nabyl od společnosti , Jméno žalovaného, ….vzniklou z titulu kupních smluv uzavřených ve smyslu § 2079 zák. č. 89/2012 Sb….mezi původním věřitelem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím na základě objednávky ze dne 5. 11. 2020 č. , hodnota, a objednávky ze dne 24. 11. 200836 a jejich akceptací…na základě uvedených kupních smluv se původní věřitel zavázal žalovanému dodat…žalobce v této souvislosti uvádí, že předmětnými objednávkami došlo i k objednání dalšího zboží…Z výše uvedených skutečností jednoznačně vyplývá závěr, že mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k platnému uzavření kupních smluv.“ Žalobce dále odkazuje na tu část z odůvodnění (písemného vyhotovení) rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 6. 2023, č. j. , spisová značka, , v němž je mj. uvedeno (bod 9 odůvodnění rozsudku), že: „Mezi účastníky je nesporné…že právní předchůdkyně žalobce na základě objednávek z 5. 11. 2020, č. , hodnota, , a 24. 11. 2020, č. , hodnota, , dodala žalované toto zboží…Žalovaná zboží převzala 30. 3. 2021 a následně jí za toto zboží byla vystavena faktura…(bod 10 odůvodnění rozsudku) Současně soud zjistil, že pohledávky právní předchůdkyně žalobce na zaplacení kupní ceny byly postoupeny žalobci…(bod 17 odůvodnění rozsudku) Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobce a žalovaná uzavřely kupní smlouvy…“11. Z vyloženého žalobce dovozuje, že Okresní soud v Českých Budějovicích ve shora rozsouzené (pravomocné) věci již konstatoval, že mezi žalovaným a žalobcem byla na základě objednávky č. , hodnota, uzavřena kupní smlouva. Pokud před jiným soudem žalovaný nyní tvrdí opak, jde o nemravný přístup, který nemůže požívat právní ochrany. Dokonce sám žalovaný v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15. 3. 2022 adresovaném žalobci, utvrzuje výslovně žalobce v tom, že na základě objednávky č. , hodnota, byla uzavřena kupní smlouva. Žalovaný naprosto jistě považoval objednávku č. , hodnota, za přijatou a kupní smlouvu dle této objednávky a jejího přijetí za uzavřenou, když dle této smlouvy žalovaný plnil, jako kupní smlouvu daný vztah mezi žalobcem a žalovaným vždy označoval, a kupní cenu dle kupní smlouvy rovněž po žalobci vymáhal. Tvrzení žalovaného, že snad jeho vůlí mělo být nepřijmout objednávku č. , hodnota, , je v naprostém rozporu s jeho dosavadním jednáním.
12. Podle žalobce k závěru, že kupní smlouva byla uzavřena, je nutno dojít bez ohledu na to, zda může být některá část potvrzení objednávky považována za odchylku či nikoliv (když žalobce tvrzení o přijetí s odchylkou odmítá), protože o uzavření kupní smlouvy jasně hovoří následné chování smluvních stran. A konečně proč by v oznámení o zvýšení cen (e-mail žalovaného ze dne 26. 1. 2021) žalovaný hovořil o tom, „že by potřeboval opravit objednávku“, pokud by tato neměla být závazná? Podle žalobce vše vede k tomu, že kupní smlouva byla uzavřena, žalovaný to takto po celou dobu vnímal, a jeho stávající postoj je ryze účelový pro toto řízení. Pokud žalovaný tvrdí, že se objednávkami žalobce cítil zavázán jen v případě, že nebude mít vůči žalobci žádné pohledávky, tak jde opět o argumentaci způsobem „kde se mi to hodí, tvrdím platnost, kde se mi to nehodí, tvrdím neplatnost.“ Pokud v čl. II. bodě 6 žalovaný uvažuje taj, že úhrada dluhů žalobce snad měla být (pravděpodobně) odkládací podmínkou, tak je nutno vidět, že k úhradě tvrzených dluhů žalobce došlo, k plnění ze strany žalovaného však nikoliv.
13. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.
14. Žalobce u žalovaného učinil objednávku (návrh na uzavření kupní smlouvy) pod č. , hodnota, ze dne 24. 11. 2020 s požadovaným datem dodání dne 13. 1. 2021 a s požadovaným termínem dodání: „leden až duben 2021, a to následujícího zboží:15. , Anonymizováno, – skříň sekačky svařena, jednotková cena: 445 Kč, množství: 130 ks – cena celkem: 57 850 Kč.16. , Anonymizováno, – skříň mulčovače, mulčovač , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jednotková cena: 425 Kč, množství 275 ks, cena celkem: 116 875 Kč.17. , Anonymizováno, – skříň sekačky před lakem, držák 3 mm, jednotková cena: 465 Kč, množství: 1 350 Kč, cena celkem: 627 750 Kč.18. , Anonymizováno, – skříň sekačky před lakem, jednotková cena: 445 Kč, množství: 4 250 ks, cena celkem: 1 891 250 Kč.19. , Anonymizováno, – skříň sekačky svařená, jednotková cena: 445 Kč, množství: 1 000 ks, cena celkem: 445 000 Kč.
20. Celková cena žalobcem objednaného zboží u žalovaného tedy činila částku 3 138 725 Kč (zjištěno z objednávky žalobce č. , hodnota, na č. l. 10).
21. Dále žalobce u žalovaného učinil další objednávku (návrh na uzavření kupní smlouvy) pod č. , hodnota, ze dne 2. 12. 2020 s požadovaným datem dodání: 14. 1. 2021, s požadovaným termínem dodání: leden – únor 2021, a to následujícího zboží:22. , Anonymizováno, – kryt nože levý slev velký bez laku, jednotková cena: 120 Kč, množství: 1 520 ks, cena celkem: 182 400 Kč.23. , Anonymizováno, – kryt nože pravý malý bez laku, jednotková cena: 82 Kč, množství: 1 540 Ks, cena celkem: 126 280 Kč.
24. Celková cena žalobcem objednaného zboží u žalovaného tedy činila částku 308 680 Kč (zjištěno z objednávky žalobce č. , hodnota, na č. l. 11).
25. Na objednávku žalobce č. , hodnota, dle ad , Anonymizováno, až , Anonymizováno, reagoval žalovaný sice formálně listinou označenou jako „potvrzení objednávky“ pod č. , hodnota, ze dne 11. 12. 2020 (nyní na č. l. 12), avšak dle dále uvedeného obsahu tohoto „přijetí objednávky“ se nejednalo o akceptační právní jednání, nýbrž o nový návrh, neboť jsou v něm uvedeny jiné údaje pro dodání zboží žalobci.
26. Předně „přijetí objednávky“ ad , Anonymizováno, obsahuje nový termín dodání – „do 31. 8. 2021“ s tím, že: „termín dodání je závazný pouze v případě, že nejsou vůči , právnická osoba, evidovány žádné pohledávky po splatnost“. Dále v potvrzení je uveden rozpis zboží, které má být žalovaným dodáno žalobci, a to za celkovou částku ve výši 3 797 857,25 Kč, což je odlišná celková kupní cena, než byla žalobcem uvedena v jeho objednávce ad 11 a násl.; žalobce v objednávce uvedl jako celkovou částku objednaného zboží ve výši 3 138 725 Kč (zjištěno z potvrzení objednávky č. , hodnota, na č. l. 12).
27. Na objednávku žalobce č. , hodnota, dle ad , Anonymizováno, až , Anonymizováno, reagoval žalovaný sice formálně listinou označenou jako „potvrzení objednávky“ pod č. , hodnota, ze dne 9. 12. 2020 (nyní na č. l. 13), avšak dle dále uvedeného obsahu tohoto „přijetí objednávky“ se nejednalo o akceptační právní jednání, nýbrž o nový návrh, neboť jsou v něm uvedeny jiné údaje pro dodání zboží žalobci.
28. Předně „přijetí objednávky“ ad , Anonymizováno, obsahuje nový termín dodání – „do 26. 2. 2021“ s tím, že: „termín dodání je závazný pouze v případě, že nejsou vůči , právnická osoba, evidovány žádné pohledávky po splatnost“. Dále v potvrzení je uveden rozpis zboží, které má být žalovaným dodáno žalobci, a to za celkovou částku ve výši 373 502,80 Kč, což je odlišná celková kupní cena, než byla žalobcem uvedena v jeho objednávce ad 18 a násl.; žalobce v objednávce uvedl jako celkovou částku objednaného zboží ve výši 308 680 Kč (zjištěno z potvrzení objednávky č. , hodnota, na č. l. 13).
29. V e-mailu ze dne 26. 1. 2021 (na č. l. 14) pak , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatel žalovaného, sděluje žalobci (, jméno FO, ), že jej musí seznámit s nepříjemnými skutečnostmi, neboť ceny sestavovali v loňském roce, ale od té doby cena materiálu jen neustále roste, kdy sklady dodavatelů jsou vyprodané; za tím účelem pak v e-mailu jsou u předmětných zboží uváděny nové jednotkové ceny.
30. Dříve než žalovaný reagoval na shora uvedené dvě objednávky žalobce, žalobce žalovanému dlužil za dodání jiného zboží, což prokazují následující soudem zjištěné skutečnosti:
31. Fakturou č. , hodnota, , vystavenou dne 13. 11. 2020, žalovaný vyúčtoval žalobci za dodané zboží k zaplacení částku ve výši 26 607,90 Kč, která byla splatná dne 27. 11. 2020 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 174), přičemž žalobce tuto fakturu uhradil žalovanému až v prosinci 2020 (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného u , Anonymizováno, , a. s. na č. l. 175).
32. Fakturou č. , hodnota, , vystavenou dne 17. 2. 2021, žalovaný vyúčtoval žalobci za dodané zboží k zaplacení částku ve výši 54 111,20 Kč, která byla splatná dne 3. 3. 2021 (zjištěni z cit. faktury na č. l. 139), přičemž žalobce tuto fakturu uhradil žalovanému dne 18. 3. 2021 (zjištěno z výpisu žalované u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s. na č. l. 140).
33. Fakturou č. , hodnota, , vystavenou dne 6. 4. 2021, žalovaný vyúčtoval žalobci za dodané zboží k zaplacení částku ve výši 248 777,54 Kč, která byla splatná dne 20. 4. 2021 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 145), přičemž žalobce tuto fakturu uhradil žalovanému dosud neuhradil.
34. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný poskytl žalobci v určitém rozsahu zboží, avšak každá ze stran zaujímá jiný právní názor k dané situaci, kdy žalobce tvrdí, že s žalovaným uzavřel dvě kupní smlouvy dle shora již uvedených dvou objednávek (návrhů na uzavření kupní smlouvy), které žalovaný potvrdil, respektive akceptoval, pročež bylo mezi účastníky dohodnuto též plnění za shora žalobcem tvrzené kupní ceny dle uvedených dvou kupních smluv, což zase žalovaný popírá.
35. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce učinil u žalovaného podle žaloby dvě objednávky. První objednávku č. , hodnota, na dodání zboží za kupní cenu ve výši 3 138 725 Kč s požadovaným datem dodání 13. 1. 2021, respektive s požadovaným termínem dodání „leden až duben 2021“, kterýžto návrh ovšem žalovaný neakceptoval, neboť na tento návrh žalovaný reagoval listinou sice označenou jako „potvrzení přijetí objednávky č. , hodnota, “, avšak s kupní cenou 3 797 857,25 Kč, s termínem dodání do 31. 8. 2021, to vše za podmínky, že: „Termín dodání je závazný pouze v případě, že nejsou vůči , právnická osoba, (roz. nyní žalobci) evidovány žádné pohledávky po splatnosti.“ A druhou objednávku č. , hodnota, na dodání zboží ve výši 308 680 Kč s požadovaným datem dodání do 14. 1. 2021, respektive s požadovaným termínem dodání „leden – únor 2021“, kterýžto návrh ovšem žalovaný neakceptoval, neboť na tento návrh žalobce reagoval žalovaný reagoval listinou sice označenou jako „potvrzení přijetí objednávky č. , hodnota, “, avšak s kupní cenou ve výši 373 502,80 Kč, s termínem dodání do 26. 2. 2021, to vše za podmínky, že: „Termín dodání je závazný pouze v případě, že nejsou vůči , právnická osoba, (roz nyní žalobci) evidovány žádné pohledávky po splatnosti.“ V době, kdy žalovaný reagoval na uvedené dvě objednávky žalobce, však žalobce prokazatelně dlužil žalovanému za jiné (dříve žalovaným jemu dodané) zboží.
36. Žaloba není důvodná.
37. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.
38. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.
39. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
40. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká mj. ze smlouvy.
41. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
42. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
43. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.
44. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.
45. Podle § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.
46. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.
47. Podle § 1740 odst. 2 o. z. projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.
48. Podle § 1740 odst. 3 o. z. odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.
49. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
50. Přijetí je jednostranným adresovaným právním jednáním (§ 545 o. z.). Působí vůči adresátovi od okamžiku, kdy mu projev vůle dojde. Nezávisí přitom na tom, zda dochází k jednání mezi přítomnými či nepřítomnými. Nezávisí na formě přijetí (ústně, písemně, konkludentně).
51. V posuzované věci mezi účastníky nedošlo ke konsenzu, který by vyústil v uzavření předmětných dvou kupních smluv. Je tomu tak z toho důvodu, že shora uvedené (po sobě jdoucí) návrhy žalobce na uzavření kupní smlouvy ohledně dodání předmětného zboží, učiněné žalovanému, nebyly ze strany žalovaného akceptovány. Žalovaný sice zaslal žalobci pod č. , hodnota, (č. l. 12) a pod č. , hodnota, (č. l. 13) „potvrzení objednávky“, avšak se zcela jinou kupní cenou, s jiným termínem dodání zboží, to vše s podmínkou, že: „termín dodání je závazný pouze v případě, že nejsou vůči , právnická osoba, evidovány žádné pohledávky po splatnosti.“52. Pokud jde o kupní cenu a otázku, že by bylo lze dovodit, že žalovaným akceptované dvě kupní ceny v podstatě jsou pouze navýšeny o DPH, pak v tomto směru soud musí přihlédnout k dovolací judikatuře. Konkrétně např. k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 23 Cdo 162/2021, který v odůvodnění cit. rozhodnutí zaujal následující právní názor:53. „Námitka dovolatelek, že otázka navýšení ceny díla (kupní ceny) o daň z přidané hodnoty, jež byla Nejvyšším soudem posouzena v jeho rozsudku ze dne 7. 8. 2012, sp. zn. 32 Cdo 1059/2011, má být dovolacím soudem posouzena jinak, přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu platí, že pro rozsah povinnosti kupujícího zaplatit prodávajícímu kupní cenu dohodnutou ve smlouvě není vůbec rozhodné, zda dohodnutá kupní cena zahrnuje či nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Podle § 448 odst. 1 obch. zák. má prodávající právo na zaplacení pouze dohodnuté kupní ceny, a to bez ohledu na to, zda zahrnuje či nezahrnuje daň z přidané hodnoty, když žádný právní předpis neopravňuje prodávajícího „navýšit“ dohodnutou kupní cenu o daň z přidané hodnoty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 626/2010). Jak vyplývá i z dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 3. 4. 2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002, rozsudek ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. 32 Odo 270/2004, rozsudek ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4345/2008, či usnesení ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3573/2007), je třeba důsledně odlišovat dva vztahy: vztah mezi státem a plátcem daně z přidané hodnoty v rovině veřejného práva a vztah mezi účastníky smlouvy v rovině soukromého práva. Zatímco z hlediska veřejného práva (ukládajícího povinnost plátci daně odvést státu v zákonem stanovených případech daň z přidané hodnoty) je podstatné, zda předmětné plnění podléhá dani z přidané hodnoty a kdo je jejím plátcem, z hlediska soukromého práva je podstatné pouze to, zda mezi účastníky smlouvy byla kupní cena sjednána jako cena konečná, či zda ze smlouvy plyne, že kupující je povinen hradit ke sjednané ceně navíc ještě další částky. Jestliže smlouva neobsahuje závazek kupujícího zaplatit ke kupní ceně i daň z přidané hodnoty, resp. jestliže smlouva stanoví konečnou cenu, nelze přenášet odpovědnost za odvedení daně z přidané hodnoty státu na kupujícího. Od této své rozhodovací praxe nemá dovolací soud důvod se jakkoliv odchylovat, přičemž dovolání nepřináší pro takovou judikaturní odchylku ani jakékoliv přiléhavější argumenty. Pro úplnost Nejvyšší soud pak podotýká, že od uvedené rozhodovací praxe se neodchýlil ani odvolací soud, jestliže v projednávané věci považoval za stěžejní zjištění, zda mezi účastnicemi vznikl závazek žalobkyně zaplatit vedle ceny díla také daň z přidané hodnoty.“54. Z vyloženého plyne, že uvedené rozhodnutí lze přiměřeně použít i pro účely sjednávání kupní ceny, a z tohoto pohledu nutno konstatovat, že k právně relevantní akceptaci dvou učiněných nabídek (objednávek) žalobce ze strany žalovaného nedošlo.
55. Jak ovšem bylo zjištěno, a tato okolnost ostatně není ani mezi účastníky sporná, k datu „potvrzení přijetí objednávek“, tj. v obou případech, žalobce měl vůči žalovanému dluhy z titulu předtím žalovaným žalobci dodaných a žalobcem žalovanému neuhrazených dodávek zboží. Zcela jednoznačně tak ve smyslu cit. ustanovení nemohl za daných skutkových okolností po právu dojít (a také nedošlo) k přijetí předmětných dvou návrhů, které učinil žalobce vůči žalovanému, tedy nedošlo k uzavření předmětných dvou kupních smluv, nezávisle na tom, že žalobce žalovanému částečně zboží poskytl.
56. K argumentaci žalobce ohledně pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. , spisová značka, , nutno uvést, že se nejednalo o spor mezi týmiž účastníky, pročež se v tomto směru neuplatní regulace dle § 159a odst. 4 o. s. ř.
57. K další argumentaci žalobce obsažené v jeho replice podané den před nařízeným jednáním lze dodat, že byť by ty které okolnosti byly žalovaným tvrzeny, a byť by žalovaný dříve zaujímal ten který právní názor (posouzení) k otázce, zda došlo, či nikoliv k akceptaci předmětných dvou objednávek žalobce, byly přece pro daný soudní spor a pro rozhodující soud relevantní zjištěné skutečnosti, které byly podrobeny právnímu posouzení věci. Oba účastníci jsou podnikatelé, takže se od nich presumuje elementární právní vědomí i ke kontraktačním otázkám. Soud prostě na základě dokazování dospěl k závěru, že v daném případě z hlediska práva k uzavření dvou kupních smluv pro výše uvedené okolnosti nedošlo.
58. Nad rozsah výše uvedeného nutno konstatovat, že i kdyby při jiném skutkovém stavu bylo vyloženo, že mezi účastníky došlo k uzavření dvou předmětných kupních smluv, pak by v případě neplnění smluvní povinnosti ze strany žalovaného bylo na žalobci, aby se splnění takové povinnosti po žalovaném domáhal, v poměrech této věci tedy vydáním objednaného zboží oproti zaplacení kupní ceny, nikoliv rovnou požadavkem na náhradu škody dle skutkových tvrzení učiněných shora.
59. Za tohoto skutkového a právního stavu proto v jednání žalovaného nelze spatřovat jednání, které by mohlo zakládat úvahy o tom, že žalobci vlivem takového jednání žalovaného vznikla škoda v podobě žalovaného nároku.
60. Z těchto důvodů byla proto žaloba zamítnuta.
61. Žalovaný měl v tomto sporu plný procesní úspěch, a proto je mu žalobce povinen v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (jež stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) nahradit náklady řízení, které činí celkem částku ve výši 65 303,70 Kč a sestávající se z následujících položek.
62. Odměna advokáta žalovaného dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za 4 úkony právní služby (vypočteno dle § 7 bodu č. , hodnota, AT z tarifní hodnoty ve výši 832 173 Kč) po 11 660 Kč, tj. 1. za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. za sepis odporu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT [soud považuje podání odporu za účelně vynaložený výdaj, přihlížeje mj. k usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. I. ÚS 142/16, obsahující právní názor, že nelze poskytnout odměnu za podání odporu proti platebnímu rozkazu, který nebyl vydán, či k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2587/2019, v němž dovolací soud vyložil, že úkonem právní služby podle advokátního tarifu je i pouhý podpis podání advokáta doručeného soudu, které sám advokát nezpracoval; podstatné z hlediska odporu je to, že před jeho podáním advokát dotčeného účastníka musel zvážit všechny hmotněprávní a procesněprávní okolnosti dané věci, pročež byl-li jím v zastoupení klienta podán odpor proti vydanému platebnímu rozkazu, je v podaném odporu též implicitně obsaženo i mnohdy rozsáhlejší posuzování všech okolností daného případu, a proto nelze mechanicky interpretovat, že pouhé stručné podání odporu nemůže být účelně vynaloženým výdajem. V předmětné věci navíc – jak plyne z obsahu spisu – podání odporu předcházelo advokátem žalovaného nahlížení do procesního spisu (dne 30. 4. 2024), což jen utvrzuje soud v názoru shora vyloženém], 3. za sepis vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 4. za účast advokáta žalovaného na jednání před soudem (nepřesahujícím dvě hodiny) konaném dne 25. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a dále za 1 úkon v poloviční sazbě, tj. po 5 830 Kč, za účast advokáta žalovaného při jednání konaném dne 4. 11. 2024, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) AT. Odměna celkem tedy činí 52 470 Kč.
63. Náhrada za 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 500 Kč.
64. Náhradu za 21 % DPH z ad 61 a 62 ve výši 11 333,70 Kč.
65. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.