6 C 87/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 218 434 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 218 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 218 434 Kč od 10. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 104 280 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 19. 3. 2019 žalobu s následujícím skutkovým tvrzením a právní argumentací:

2. Žalobce uzavřel s žalovaným v dubnu 2017 smlouvu o dílo (dále též„ SOD“) spočívající v provedení zateplení domu [adresa] na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Sjednaná cena za dílo činila 418 373 Kč včetně DPH. Celková cena včetně žalovaným odsouhlasených víceprací podle změnového listu ze dne 16. 5. 2017, který žalovaný podepsal, činila celkem 508 311 Kč.

3. Za provedené stavební práce vystavil žalobce žalovanému dílčí fakturu [číslo] [rok] ze dne 29. 5. 2017 na částku 209 737 Kč, kterou žalovaný uhradil. Za další provedené stavební práce žalobce vystavil žalovanému druhou dílčí fakturu [číslo] [rok] na částku 74 750 Kč, kterou žalovaný rovněž uhradil. Žalobce prováděl dílo z pokynu žalovaného ve dvou etapách; první etapa trvala od 12. 5. 2017 do 19. 6. 2017 a druhá etapa od 24. 10. 2017 do 22. 11. 2017, kdy zápisem do stavebního deníku žalobce uvádí, že dílo je dokončené a vyzývá žalovaného k převzetí díla.

4. Po dokončení díla dne 22. 11. 2017 žalobce vyzval žalovaného k převzetí dokončeného díla a vystavil mu dne 28. 11. 2017 fakturu [číslo] [rok] s datem splatnosti do 10. 12. 2017 na částku 223 824 Kč včetně DPH, společně se soupisem prací. Žalovaný potvrdil převzetí poslední faktury dne 28. 11. 2018 e-mailem, v němž oznámil žalobci, že dílo nepřevezme, ani nezaplatí doplatek ceny díla, neboť podle jeho tvrzení se při provádění díla vyskytly problémy. Od 28. 11. 2017 žalovaný odstraňoval drobné nedostatky, na kterých se účastníci SOD dohodli. Účastníci se opětovně sešli dne 9. 1. 2018 na místě samém, a to za účelem podpisu předávacího protokolu; žalovaný se však dostavil k jednání se soupisem jím tvrzených dalších vad a nedodělků a žádal po žalobci slevu (za tvrzené vady díla pod písmeny [anonymizována dvě slova] přílohy předávacího protokolu) – z fakturované částky 223 824 Kč – celkem ve výši 157 390 Kč, ačkoliv tvrdil, že dílo nepřevzal. Žalobce odmítl žalovanému poskytnout slevu z ceny za dílo ve výši 157 390 Kč, přičemž žalovaný podmínil podpis předávacího protokolu uznáním jím tvrzených vad a uplatněné slevy z ceny díla, přestože bylo dílo dokončeno a užívá jej. Žalobce je toho názoru, že žalovaný v rámci přejímacího protokolu dne 9. 1.2018 odmítl předávací protokol podepsat, byť k odmítnutí převzetí díla neměl právně relevantní právní důvod; podle žalobce dílo nevykazovalo vady bránící řádnému užívání díla. Podstatné je, zda zhotovitel skutečně předmět díla ukončil a fakticky objednateli předal, a to i s vadami, které jsou ojedinělé a nebrání užívání díla s ohledem na jeho estetickou či funkční stránku provedení díla.

5. Na podporu své argumentace žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, v němž byl vyložen právní názor, že:„ v otázce významu písemného předávacího protokolu je zapotřebí pečlivě posuzovat, zda bylo ujednání o sepisu předávacího protokolu formulováno tak, že je jeho podepsání oběma stranami myšleno jako nezbytná podmínka předání a převzetí díla, či zda jde pouze o formální krok prokazující, že k předání opravdu došlo.“; pokud by žalovaný uplatňoval argument absence předávacího protokolu, resp. jeho podpisu oběma stranami s tím, že dokud předávací protokol podepsán nebyl, nevznikl žalobci nárok na zaplacení ceny díla, nemůže být tento argument ve světle judikatury úspěšný; skutečnost, že dílo bylo fakticky předáno a žalovaný jej fakticky užívá již druhým rokem, je prokazatelná.

6. Žalobce neučinil předmětem svého nároku celou částku ve výši 223 824 Kč podle faktury [číslo] [rok] ze dne 28. 11. 2017 (splatnost 10. 12. 2017), nýbrž tuto částku ponížil o odsouhlasenou slevu z ceny za dílo ve výši 5 390 Kč za vady tvrzené žalovaným, které jsou označeny pod písmeny [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno]. Žalobce uplatňuje po žalovaném částku ve výši 218 434 Kč s příslušenstvím ve výši 0,05 % denně od 10. 1. 2018 do zaplacení (výše úroku byla sjednána ve SOD v čl. 4 odst. 2).

7. Žalovaný s podanou žalobou vyslovil nesouhlas, proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2019, [číslo jednací], podal odpor a k žalobě se vyjádřil (podáním ze dne 9. 5. 2019 na č. l. 30-39) následovně.

8. Žalovaný předně uvedl, že neodpovídá skutkovému stavu věci tvrzení žalobce, že celková cena včetně žalovaným odsouhlasených víceprací podle změnového listu ze dne 16. 5. 2017 činila celkem 508 311 Kč; změnový list byl dne 16. 5. 2017 žalobcem a žalovaným podepsán, na jeho základě však nedošlo ke zvýšení ceny díla o 89 938 Kč; ve změnovém listu byla dohodnuta cena 5 638 Kč bez DPH za srovnání štítu jádrovou omítkou, cena 2 655 Kč bez DPH za 1 770 ks zátek, celkově tak bylo dohodnuto zvýšení díla o 8 293 Kč bez DPH, u dalších prací a dodávek byla dohodnuta pouze cena za m2, aniž bylo stanoveno, v jakém rozsahu tyto práce budou provedeny, tedy celková cena za ně. Celkem žalovaný uhradil žalobci částku 284 487 Kč. Při vyúčtování faktury [číslo] [rok] a soupisu provedených prací a materiálu žalovaný zjistil snahu žalobce navyšovat cenu díla a účtovat práce, které nebyly provedeny. Fakturou [číslo] [rok] ze dne 19. 6. 2017, dle soupisu prací a materiálu ze dne 19. 6. 2017, žalobce původně vyúčtoval žalovanému k úhradě částku ve výši 100 139 Kč, z toho část položek byla účtována neoprávněně či dvakrát; na základě upozornění žalovaného, že žalobce účtuje část prací neoprávněně, nakonec žalobce vyúčtoval žalovanému opět fakturou [číslo] [rok], ale ze dne 29. 6. 2017 a soupisem provedených prací a materiálu ze dne 19. 6. 2017 celkem částku 74 750 Kč, tj. v pořadí třetí vystavenou fakturou. Původně pod položkou 3 žalobce vyúčtoval 18,7 m2, poté na upozornění žalovaného upravil vyúčtování na 10 m2, reálně bylo provedeno 5 m2, pod položkou 5 žalobce původně vyúčtoval 165 hod, na upozornění žalovaného vyúčtování upravil na 13 hod., pod položkou 7 žalobce původně vyúčtoval 70 m2, na upozornění žalovaného vyúčtování opravil na 40 m2.

9. I když„ snížená“ faktura [číslo] [rok] ze dne 29. 6. 2017 byla žalobci uhrazena, ze strany žalovaného ve výši 74 750 Kč vznikl jejím zaplacením žalovanému vůči žalobci přeplatek, neboť neoprávněně zde bylo uvedeno u položky č. 5 nošení materiálu na půdu v ceně 1 950 Kč, u položky č. 9 řezání polystyrenu na srovnání uliční strany, cena 6 000 Kč nebyla dohodnuta, uváděná položka č. 11 přenášení podlážek v ceně 1 500 Kč nebyla dohodnuta, nošení materiálu a přenášení podlážek je zcela neoprávněné rovněž z důvodu, že k veškerým prováděným pracím a materiálu je účtována přirážka 8 % za přesun hmot a 2 % za VRN (vedlejší rozpočtové náklady), celkem tak vznikl přeplatek s ohledem na další zvýšení těchto položek o 10 % za přesun hmot a VRN ve výši 10 395 Kč, včetně 15 % DPH pak činí tento přeplatek 11 954 Kč vzniklý žalobci uhrazením faktury [číslo] [rok] ze strany žalovaného.

10. Pokud jde o výzvu k převzetí díla, žalobce v e-mailu ze dne 10. 12. 2017 sdělil žalovanému:„ Protože jsem nyní pracovně [anonymizováno] km od [obec], řeším vše e-mailem nebo telefonicky. I naše minulé vyúčtování vždy probíhalo stejným způsobem jako nyní. Zasláním soupisu + fa a vaše připomínky byly v soupisu i fa upraveny dle dohody. Veškeré doklady dořešíme po uzavření fakturace a opravení podbití. Pokud by vám to nevadilo, protokoly tak stejně jak fa a soupisy bychom zaslali e-mailem.“ K tomu žalovaný dodal, že žádná zmínka o stavebním deníku a výzvy k převzetí díla v tomto e-mailu žalobce ze dne 10. 12. 2017 není uvedena, z čehož lze usoudit, že tvrzení o termínech si žalobce průběžně upravuje a dále, že žalobce neměl v úmyslu dílo předat způsobem popsaným ve smlouvě o dílo, kde je v čl. 9 popsán způsob předání díla, nic o předání díla formou e-mailu se ve smlouvě o dílo neuvádí.

11. Žalobce odmítal jako součást předávacího protokolu soupis závad sepsaných žalovaným, i když o problémech při realizaci žalovaný informoval žalobce průběžně. Z důvodu porušení technologických postupů žalovaný po žalobci požadoval prodlouženou záruku na dobu 8 let; žalobce s tímto souhlasil, ale prodlouženou záruku poslal pouze naskenovanou s datem 3. 12. 2017, její originál však žalovanému nepředal. Kromě toho v e-mailech žalovaný průběžně informoval žalobce o porušování pracovních postupů daných výrobcem pro smluvený typ materiálu, pracovníci žalobce také bezdůvodně seřezávali tloušťku polystyrenu a tím snižovali tepelně technické a mechanické vlastnosti fasády.

12. Ve faktuře [číslo] [rok] žalobce stejně jako v dříve vystavené faktuře opět uvádí práce, které neprovedl a opakovaně účtuje práce, které mu byly v plné výši dříve zaplaceny; pod položkou č. 4 účtuje zátky v ceně 2 655 Kč, ke kterým pak účtuje navýšení 10 % a DPH, jak byla cena za zátky dohodnuta ve změnovém listu ze dne 16. 5. 2017, zcela ignoruje, že tuto položku pod č. 4 zátky vyúčtoval a byla mu zaplacena dle faktury [číslo] [rok]. Dále ve faktuře žalobce započítal plochu 20 m2 – prostor půdy u souseda, kde nebyla použita finální omítka, přestože byla fakturována, následně e-mailem ze dne 10. 12. 2017 zaslal žalobce žalovanému ke kontrole upravený soupis prací, kde jim položka za zátky není uvedena a je zde uveden odpočet omítky půdy souseda v rozsahu 20 m2 a ceně – 3 560 Kč. V upraveném soupisu prací uvedl žalobce částku 215 962 Kč; z toho lze vyvodit, že sám žalobce považoval částku 223 824 Kč po upozornění žalovaného za neoprávněně fakturovanou, přesto její zaplacení požaduje soudní cestou. Ve faktuře [číslo] [rok] žalobce účtuje stěrkování průjezdu a materiál v částce 5 034,40 Kč, tuto částku pak navyšuje o 10 % a DPH, nejedná se o práce, které byly žalobcem provedeny nebo dohodnuty, neoprávněně tak o tuto položku navyšuje fakturu o 6 369 Kč. Pokud žalovaný odhlédne od toho, že dílo nebylo doposud žalobcem předáno, pak žalovaný uvádí, že soudní cestou požaduje žalobce po žalovaném úhradu faktury [číslo] [rok] neoprávněně navýšené minimálně o 14 231 Kč.

13. Žalobce dopisem ze dne 2. 1. 2018, následně dne 20. 2. 2018 a dne 2. 4. 2018, vytýkal žalobci tyto zjištěné vady díla: A1 – byl použit žalobcem na lepení polystyrenu jiný materiál – lepidlo [název] [anonymizováno] namísto lepidla [název] [anonymizována dvě slova] pro odsouhlasený zateplovací systém [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]; žalovaný e-mailem ze dne 11. 10. 2017 sdělil, žalobci, že lepidlo [název] [anonymizováno] lze použít pouze na plochy, které se z druhé strany odvětrávají a nebudou se zateplovat, tedy nad průjezdem a nezateplenou část štítu nad sousedovou střechou, což žalobcem nebylo dodrženo; v důsledku použití nevhodného lepidla [název] [anonymizováno] namísto lepidla [název] [anonymizována dvě slova] dochází ke snížení odvodu vlhkosti z obvodových stěn, lepidlo [název] [anonymizováno] není výrobcem certifikováno pro odsouhlasený zateplovací systém [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jedná se o závadu, kterou by bylo možné odstranit pouze, pokud by došlo k odstranění stávajícího polystyrenu a provedení nového zateplení. A2 – ze strany žalobce nebyl dodržen technologický postup, kdy dodatečně napojoval kousky polystyrénu, které byly napojeny na již zastěrkovanou plochu v den, kdy byla aplikována finální silikonová omítka. A3 – žalobce provedl svévolné řezání polystyrenu na menší tloušťku a následné vylepování takto vzniklých mezer pěnou a lepidlem po celé délce obvodu fasády, na tuto závadu byl žalobce upozorněn již e-mailem ze dne 29. 10. 2017 včetně fota v době, kdy byla provedena polovina fasády ze dvora. A4 – žalobce nedodržel vazby polystyrenu kolem rohů a dveří, na tuto závadu byl upozorněn e-mailem ze dne 29. 10. 2017, závada byla částečně odstraněna, ale v místech, kde byl polystyren již ukotven, k jejímu odstranění nedošlo, jedná se o závadu, kterou nelze odstranit bez odstranění polystyrenu.

14. Za závady A 1 až A4 uplatňoval žalovaný slevu z díla ve výši 150 000 Kč. Další zjištěné závady byly žalobci sděleny e-mailem ze dne 12. 12. 2017 včetně zaslané fotodokumentace a předány rovněž osobně; jedná se o tyto vady díla: Z1 – na podbití odpadávající palubka a rohová lišta – byla opravena palubka, nikoliv rohová lišta; k tomu žalobce sdělil e-mailem, že závadu týkající se rohodové lišty nelze odstranit bez možnosti opakování této závady, ohledně této závady uplatňoval žalovaný sledu z ceny díla ve výši 2 000 Kč. Z2 – omítka na štítu od souseda není dotažená až k zemi po celé délce, omítku bylo nutno stáhnout pod úroveň dlažby v celé délce, závada byla žalobcem odstraněna při teplotě – 4 stupně Celsia, tedy v rozporu s technologickým postupem a lze očekávat, že dojde k popraskání, vypadávání kousků omítky a závada se bude v budoucnu opakovat.

15. Uvedené vady zásadně ovlivňují vlastnosti a životnost díla, z tohoto důvodu žalovaný požaduje prodloužení záruky na finální vrstvu omítky na 8 let. Ve smyslu § 2108 o. z. do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu, bez ohledu na to, zda došlo k předání díla, jak tvrdí žalobce, či nikoliv dle vyjádření žalovaného, není povinen žalovaný zaplatit žalobci částku 152 000 Kč, jež odpovídá nároku žalovaného na slevu z ceny díla. Celkem žalovaný uplatňuje vzniklý přeplatek dle fak. [číslo] [rok] ve výši 11 954 Kč, neoprávněné navýšení dle faktury [číslo] [rok] o 14 231 Kč a slevu z ceny díla 152 000 Kč, celkem 178 185 Kč; rozdíl oproti částce požadované žalobcem 218 434 Kč činí 40 249 Kč.

16. Žalovaný ve svém vyjádření dále uvedl, že z jeho strany nedošlo dne 9. 1. 2018 k odmítnutí podepsání protokolu o předání díla, naopak to byl žalobce, který odmítl podepsat protokol o předání díla připravený žalovaným, přes opakované výzvy žalovaného k předání díla žalobcem nedošlo a následně žalobce nejevil žádnou snahu dílo předat žalovanému, smluvní pokuta, kterou je žalobce povinen dle SOD zaplatit žalovanému za nepředání díla činí od 1. 11. 2017 do 1. 4. 2019 – tj. za 514 dnů částku 93 497,37 Kč.

17. Kromě toho žalovaný vůči žalobci uplatnil další vady, konkrétně - Z3 – omítka na stěně v průjezdu nebyla dotažena až k zemi, při opravě nebyla zahlazena (zabroušena), vystupuje nad okolní plochy, Z4 – omítka na stěně v průjezdu nebyla dotažena až k záklopu, Z5 – srovnání omítkou bylo provedeno tak, že byly vytvořeny nerovnosti na ploše jak na výšku, tak na délku stěny v průjezdu, Z6 – vyzdění příčky bylo provedeno tak, že do otvoru pro dveře nelze nasadit ocelovou zárubeň, Z7 – prostor parapetu nedozděn, částečně zazděn porfixovou příčkou, která je ale příliš silná a znemožňuje osazení parapetem, a Z8 – levá špaleta vybočuje do rámu okna. Na tyto závady byla odsouhlasena sleva z ceny díla ve výši 5 390 Kč; o tuto částku byla žaloba ponížena a v této výši poskytnutá sleva z ceny díla za vady uvedené pod položkou Z3 až Z8 není mezi stranami sporná.

18. Soud z níže provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

19. V měsíci dubnu 2017 (mezi účastníky je nesporné, že se tak stalo v tomto měsíce, neví však přesně, kterého dne) účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, podle které se žalobce (zhotovitel) zavázal žalovanému (objednateli) provést zateplení rodinného domu [adresa] v [obec], a to dle položkového rozpočtu a za částku (cenu díla) 418 373 Kč včetně DPH. Ohledně platebních podmínek bylo účastníky sjednáno, že dílčí fakturace budou prováděny dle dohody po odvedení prací, dle rozpočtu a soupisu prací, přičemž po předání a převzetí díla dle čl. 9 (k tomuto článku viz dále) vystaví zhotovitel závěrečnou fakturu, přičemž úhrada díla bude provedena po provedené přejímce, kdy práce budou specifikovány v soupisu provedených prací jako nedílná součást faktury a splatnost konečného daňového dokladu činí 10 kalendářních dnů po prokazatelném doručení na adresu objednatele. V čl. 8 SOD bylo sjednáno, že zhotovitel splní svoji povinnost provést sjednané dílo dle SOD, a to jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v místě jeho provádění. Ohledně (vlastního) předání a převzetí díla bylo v rámci bodu 9.1 SOD účastníky sjednáno, že po provedené prohlídce bude dílo a) objednatelem převzato bez vad a nedodělků nebránícím užívání díla a bude uznáno za dokončené. Od té doby poběží záruční doba (poznámka soudu: poslední věta je sice v SOD uvedena jako první věta za písm. b/ bodu č. 9, leč ze systematického, logického a jazykového výkladu inkriminované části textu zjevně náleží k textu pod písm. a/), a dále, že b) objednatel dílo nepřevezme, pokud dílo má vady zaviněné zhotovitelem a tedy není dokončené. O odmítnutí bude sepsán oběma stranami zápis. Nedílnou součástí zápisu bude soupis ohlášených vad zjištěných při prohlídce. Odstraněním všech vad potvrzených technickým pracovníkem objednatele a zástupcem zhotovitele je stavba dokončena. Od té doby poběží záruční doba (zjištěno z cit. SOD na č. l. 23-25).

20. Žalobce vyúčtoval práce za dílo žalovanému (konečnou) fakturou [číslo] [rok] ze dne 28. 11. 2017 na částku 223 824 Kč s připojeným soupisem prací a materiálu k 28. 11. 2017 s tím, aby žalovaný tuto fakturu žalobci uhradil do 10. 12. 2017 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 17 a z nesporných tvrzení účastníků).

21. Žalovaný e-mailem ze dne 28. 11. 2017 informoval žalobce, že obdržel (tj. dne 28. 11. 2017) shora uvedenou fakturu, avšak dílo nepřevezme a fakturu neuhradí, neboť na díle jsou závady, které žalovaný v tom e-mailu blíže specifikuje a jež pro rozsouzení této věci nejsou (nebyly) rozhodující (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 11).

22. Advokátka žalovaného dopisem ze dne 2. 1. 2018 vyzvala žalobce k předání díla žalovanému, jak stanoví bod č. 8 SOD,„ kdy budou sepsány zjištěné vady, a dohodnut další postup. Navrhuji v zastoupení klienta termín předání díla na stavbě [ulice a číslo] v [obec] dne [datum] v [anonymizováno] hod…“ (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 115-116).

23. Žalobce považoval za den předání díla žalovanému den 9. 1. 2018, kdy mezi účastníky proběhlo jednání ve věci předání díla, při kterém však žalovaný odmítl dílo převzít, z čehož žalobce dovozoval – s odkazem na shora cit. judikaturu - že i za této situace dílo žalovanému předal. Faktem je, že z předávacího protokolu ze dne 9. 1. 2018 nevyplývá, že by žalobce dílo žalovanému předal, resp. že žalovaný toto dílo převzal, neboť na předání, resp. převzetí díla se účastníci nedohodli; předávací protokol tak obsahuje toliko následující text, pod kterým jsou podepsáni – za žalobce jeho jednatel [jméno] [příjmení] a žalovaný:„ Strany se sešly dne 9. 1. 2018 v [číslo]. Protože nedošlo k dohodě /nečitelné/ termínů zahájení a ukončení díla a jednotlivých slev, byl navržen termín 19. 1. 2018 pro předložení připomínek zhotovitele e-mailem.“ (zjištěno z cit. předávacího protokolu na č. l. 19).

24. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci v dubnu 2017 uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které se žalobce (zhotovitel) zavázal žalovanému (objednateli) provést na domě [adresa] v [obec] zateplení uvedeného domu dle položkového rozpočtu za původně sjednanou cenu díla ve výši 418 373 Kč včetně DPH, která se v mezidobí zvýšila, avšak mezi stranami je sporné, o jakou částku (účastníci se neshodli na rozsahu sjednaných víceprací, které navyšují tuto cenu díla); tato posledně zmíněná okolnost však pro rozsouzení této věci je bezvýznamná. Žalobce měl za to, že dílo dokončil a předal žalovanému, a proto (závěrečnou) fakturou [číslo] [rok] vyúčtoval žalovanému cenu (doplatek) díla ve výši 223 824 Kč, kterou posléze snížil – z důvodu, že poskytl žalovanému slevu z ceny díla za část žalovaným vytýkaných vad díla ve výši 5 390 Kč – na částku 218 434 Kč. Žalovaný cenu díla, resp. žalobcem vyúčtovaný doplatek odmítl žalobci uhradit především z toho důvodu, že dílo nebylo dokončeno, žalovaným převzato.

25. Soud na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že žalovaný předmětné dílo nepřevzal.

26. Žalobce se podanou žalobou domáhal doplacení ceny díla, maje za to, že dílo spočívající v zateplení rodinného domu žalovaného provedl a řádně předal žalovanému, který odmítl podepsat předávací protokol o převzetí díla. Žalobce měl za to, že sama tato okolnost nic nemění na právní skutečnosti, že žalovanému dílo bylo předáno.

27. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

28. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

29. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

30. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předveden jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

31. V posuzovaném případě si účastníci ve smlouvě o dílo ohledně předání a převzetí díla ujednali – v rámci smluvní autonomie – následující regulaci pro řešení těchto situací:

32. V čl. 9 bodu č. 9 písm. a) SOD si účastníci ujednali, že po provedené prohlídce bude dílo:„ objednatelem převzato bez vad a nedodělků nebránícím užívání díla a bude uznáno za dokončené.“ Podle názoru soudu a podle logiky a stylizace textu věta první v dalším odstavci pod písm. b) ve znění:„ Od té doby poběží záruční doba.“ zjevně přináleží k ujednání pod písm. a) téhož bodu a je vyjádřením toho, že po převzetí díla objednatelem počne běžet záruční doba. Z uvedeného plyne, že si účastníci pro tuto situaci nesjednali podmínku písemného uzavření zápisu, takže dílo prosté vad mohl objednatel převzít třeba i na základě toliko ústního projevu, tj. vyjádření, že dílo prosté vad přebírá.

33. Dokazováním však tato situace (v předchozím odstavci) v tomto řízení prokázána nebyla, neboť žalovaný již e-mailem ze dne 28. 11. 2017 (na č. l. 11) žalobci sdělil, že:„ fakturu (zde soud podotýká, že se tím zjevně míní faktura [číslo] [rok]) jsem dostal, nicméně jste nenavrhl řešení následujícího problémů, které vznikli při realizaci díla. Dokud toto nebude vyřešeno, dílo nepřevezmu a tudíž nezaplatím.“ 34. Dále si účastníci v rámci bodu č. 9 písm. b) SOD sjednali řešení situace, pokud objednatel dílo nepřevezme s ohledem na zjištěné vady díla zaviněné zhotovitelem, a to následujícím způsobem: <i>35. „ Objednatel dílo nepřevezme, pokud dílo má vady zaviněné zhotovitelem a tedy není dokončené. O odmítnutí bude sepsán stranami zápis. Nedílnou součástí zápisu bude soupis ohlášených vad zjištěných při prohlídce. Odstraněním všech vad potvrzených technickým pracovníkem objednatele a zástupcem zhotovitele je stavba dokončena. Od té doby poběží záruční doba.“</i> 36. Aby mohlo dojít k užití tohoto smluvními stranami sjednaného ujednání ve SOD, muselo by se jednat o situaci, kdy objednatel dílo nepřevezme pro zhotovitelem zaviněné vady díla a tyto skutečnosti budou uvedeny v písemném zápisu, jehož obsah – stran rozsahu vad – by pak předurčoval další v úvahu přicházející varianty, tj. ve vazbě na situace, zda by poté došlo k odstranění vad zhotovitelem, či nikoliv.

37. Dokazováním ani tato situace prokázána nebyla, neboť žádný záznam tohoto druhu účastníky sepsán nebyl.

38. Dokazováním bylo prokázáno, že nastala mezi účastníky situace, kdy žalobce coby zhotovitel žalovanému coby objednateli předmět díla poskytl za účelem jeho užívání, avšak žalovaný dílo odmítl převzít. Přitom žalobcem (již v žalobě) citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, obsahující právní názor, že nebylo-li sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, není nárok na doplacení ceny díla podmíněn sepsáním předávacího protokolu mezi účastníky smlouvy o dílo, není pro poměry této věci využitelný, neboť jednak řeší situaci, na níž doléhala úprava předchozího (dnes již zrušeného) obchodního zákoníku (konkrétně jeho ustanovení § 554), a dále vychází z konstrukce, že v takovém případě je třeba posuzovat, zda (i bez podpisu objednatele na předmětném předávacím protokolu) ve skutečnosti došlo k předání díla, což by pochopitelně již nedoléhalo na situaci, bylo-li by zjištěno, že pro tvrzené vady objednatel dílo (explicitně) odmítl převzít. Kromě toho nová (shora již citovaná) právní úprava stanoví a) povinnost zhotovitele dílo předvést a b) povinnost objednatele dílo převzít (ať již s výhradami či bez výhrad), takže naplnění ad a) bez dalšího neznamená převzetí díla objednatelem, tedy též naplnění podmínky ad b).

39. Jelikož na situaci zjištěnou dokazováním v tomto řízení nedoléhá ani bod č. 9 písm. a) ani písm. b) SOD, je nasnadě, že pro regulaci takto vzniklé situace je nutno aplikovat úpravu podle občanského zákoníku, tedy regulaci obsaženou v již citovaném ustanovení § 2605 odst. 1 o. z., z jehož dikce lze dovodit, že objednatel má povinnost dílo převzít, ať již s výhradami či bez výhrad. Nicméně („ nový“) občanský zákoník již neobsahuje žádné ustanovení týkající se toho, jak má být řešena situace, pokud objednatel odmítne dílo převzít, což je esenciální pro posouzení nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla. Judikatura dovolacího soudu k tomuto dílčímu problému dosud neexistuje a dosavadní komentáře civilního kodexu tuto otázku z hlediska možného řešení neobsahují, vyjma publikace Pražák, Z., Fiala, J., Handlar, J. a kol.: Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku. Komentář k § 1721 – 2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb., s. 1260 násl., nakladatelství Leges, v níž se k předmětné problematice uvádí následující: <i>40. „ Je-li tedy dílo předvedeno jako funkční (je způsobilé sloužit sjednanému účelu), pak je objednatel převezme. Je-li funkční, převzít ho musí, má právní povinnost. Nepřevezme-li takové dílo, je v prodlení jako věřitel (§ 1975 o. z.). Zákon mu ale umožňuje, aby dílo převzal s výhradami: dílo je sice funkční, ale má takové a takové na prvý pohled viditelné vady. Uvede-li objednatel výhrady, pak má práva i z těch zjevných vad díle, ale (logicky) jenom z těch, které jako vady při převzetí díla uvedl…</i> <i>41. Pokud objednatel poruší své povinnosti a dílo nepřevezme, dílo není předáno. Nenastává běh lhůt např. pro vytknutí vad, nepřechází nebezpečí škody na díle (pokud převzetím toto nebezpečí přejít má) a podobně. Pokud však v důsledku porušení povinnosti převzít dílo vznikne zhotoviteli újma (například nepřešlo nebezpečí škody na věci a ke škodě dojde), mohl by podle § 2913 o. z. vzniknout i jeho nárok na odškodnění od objednatele…</i> <i>42. Podaří-li se zhotoviteli předvést, že dílo je způsobilé sloužit svému účelu, pak si jen opatří důkazy k tomu, že funkční dílo předvedl a objednatel bude v prodlení s jeho převzetím.“</i> 43. Soud zvažoval, zda v dané situace nelze situaci řešit v rámci rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky výkladem jdoucím ve prospěch závěru o faktickém převzetí díla žalovaným, ovšem takovému řešení se příčí především okolnost, že žalovaný od samého počátku proti snaze žalobce o předání díla brojil s tím, že dílo vykazuje značné množství vad, přičemž mezi účastníky navíc nebylo ani vyjasněno, zda k podpisu onoho protokolu (nikoliv však prokazujícího převzetí díla) došlo v důsledku postoje žalobce (kdy podle žalovaným v řízení tvrzené verze žalobce odmítl tento protokol podepsat, neboť žalovaný k protokolu požadoval připojení soupisu zjištěných vad na díle, což by tedy podle názoru soudu odpovídalo tomu, že žalovaný byl připraven dílo převzít s výhradami podle § 2605 odst. 1 o. z. - viz kopie těchto listin na č. l. 124-128), či v důsledku postoje žalovaného (kdy podle žalobcem v řízení tvrzené verze žalovaný protokol na č. l. 19 odmítl podepsat, neboť jej podmiňoval formulací o poskytnuté slevě z ceny díla – viz poznámky shora), jakkoliv tato okolnost nemohla nic změnit na skutečnosti, že dílo žalobcem žalovanému předáno nebylo, resp. že žalovaný předmětné dílo (ať již s výhradami či bez nich nakonec stejně) nepřevzal.

44. V daném případě se nejednalo ani o případ, kdy by si objednatel dílo sice formálně nepřevzal, leč fakticky jej využíval, případně na dokončené dílo navazoval dalšími pracemi. V této souvislosti na podobný případ v ASPI odkazovala autorka (jinak soudkyně Krajského soudu v Brně) Kateřina Čuhelová, která k tomuto dílčímu problému mj. – s odkazem na dále uvedené soudní rozhodnutí - vyložila:„ …pokud se účastníci nedohodnou na nutnosti písemného předání díla spočívajícího ve zhutnění podkladu pro parkoviště, objednatel neposkytne součinnost k předání díla, ale na zhutněnou plochu nalije asfalt, mělo by být dílo považováno za převzaté (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2012, č. j. 47 Co 138/2011-100) …Velký úklad pro právní praxi bude představovat řešení situace, kdy dílo nebude vykazovat vady, nebude spočívat ve zhotovení stavby, ale jen její úpravě, objednatel odmítne dílo převzít. Zde bych osobně vycházela ze zmíněného rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Navíc za situace, kdy podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.“ 45. Ani posledně naznačený způsob řešení podle názoru soudu na poměry dané věci není aplikovatelný neboť není pochyb o tom, že dílo vady vykazovalo a žalovaným (objednatelem) z tohoto důvodu převzato nebylo, ač správně podle § 2605 odst. 1 o. z. jej žalovaný coby objednatel převzít měl, byť s výhradami, pakliže by dílo bylo způsobilé sloužit svému účelu, tedy bylo dokončené, jak tvrdil žalobce.

46. Jelikož si účastníci ve smlouvě o dílo nesjednali např. ujednání, že v případě, že objednatel odmítne dílo převzít, nastává fikce převzetí tohoto díla, či nesjednali si jiné ujednání podobného typu, nelze za skutkového stavu, kterým byl soudem zjištěn, dovozovat ani faktické převzetí díla objednatelem. Naopak, žalovaný - objednatel svými projevy ještě před podanou žalobou opakovaně sdělil žalobci - zhotoviteli, že dílo odmítá převzít pro jím zjištěné vady díla, resp. poté dílo s vadami, resp. s výhradami převzít chtěl s tím, že tyto budou obsaženy v příslušném protokolu o předání díla, což podle tvrzení žalovaného žalobce neakceptoval, zatímco žalobce na tuto situaci měl zcela opačný náhled, tj. že žalovaný dílo prostě odmítl převzít, ač bylo dokončené.

47. Uplatňoval-li za popsané situace žalovaný vady díla, činil tak podle vyjádření jeho právní zástupkyně při jednání konaném u zdejšího soudu dne 9. 2. 2022 z procesní opatrnosti, pro případ, že by soud měl za to, že dílo žalovanému předáno bylo, což však žalovaný popírá (viz výše).

48. Jestliže však v posuzované věci žalovaný dílo nepřevzal, nebyly naplněny podmínky pro aplikaci § 2610 odst. 1 o. z. stanovící, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla, které podle tvrzení žalobce dokončeno bylo, leč nebylo (dosud) žalovanému (objednateli) předáno, resp. objednatel toto dílo nepřevzal.

49. Za tohoto zjištěného skutkového stavu proto žalobce nemohl být se svou žalobou o zaplacení (doplatku) ceny díla úspěšný a soudu nezbylo, než žalobu z ze shora uvedených důvodů zamítnout.

50. Z vyloženého je také zřejmé, že pokud soud při jednání rozhodl usnesením o tom, že další účastníky navrhované důkazy prováděny nebudou, bylo tak učiněno z toho důvodu, že další dokazování by již nemohlo nic změnit na učiněném závěru, že k předání, resp. k převzetí díla žalovaným nedošlo; proto jakékoli další dokazování v tomto řízení by bylo zcela nadbytečné, nehospodárné a neodůvodněně by účastníkům navyšovalo další náklady řízení.

51. Žalovaný měl ve sporu plný procesní úspěch a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na (v plném rozsahu) náhradu nákladů řízení, které se v daném případě sestávají: a) z odměny jeho právní zástupkyně (advokátky) za celkem 11 úkonů právní služby po 9 180 Kč (z tarifní hodnoty 218 434 Kč; z toho odměna za 1 úkon právní služby dle § 7 bod č. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již„ AT“) činí 9 180 Kč), a to konkrétně za (vycházeje z obsahu spisu, kdy advokátka žalovaného v závěrečném návrhu náklady řízení nespecifikovala, pouze odkázala, aby byly přiznány dle obsahu spisu s tím, že není plátkyní DPH)): - 1. převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ AT), - 2. písemné vyjádření k žalobě ze dne 9. 5. 2019 (na č. l. 30-39, dle § 11 odst. 1 písm. d/ AT), - 3. účast advokátky žalovaného při jednání u zdejšího soudu konaného dne 12. 8. 2019 od 8.30 hod. do 10.00 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 41-43; § 11 odst. 1 písm. g/ AT), - 4. účast advokátky žalovaného při ohledání na místě samém (viz protokol o ohledání na místě samém ze dne 9. 9. 2019 od 12.30 do 12.50 hod. na č. l. 48; dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve vztahu k § 11 odst. 3 AT), - 5. a 6. účast advokátky žalovaného při jednání u zdejšího soudu konaného dne 9. 10. 2019 od 12.30 hod. do 15.50 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 73-76; tj. za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g/ AT), - 7. písemné vyjádření z 18. 10. 2019 na č. l. 93-94 (dle § 11 odst. 1 písm. d/ AT), - 8. účast advokátky žalovaného při jednání u zdejšího soudu konaného dne 30. 10. 2019 od 13.30 do 15.10 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 101-103; dle § 11 odst. 1 písm. g/ AT), - 9. písemná replika žalovaného k vyjádření žalobce ze dne 11. 11. 2019 na č. l. 105-106 (dle § 11 odst. 1 písm. d/ AT), - 10. a 11. účast advokátky žalovaného při jednání u zdejšího soudu konaného dne 9. 2. 2022 od 9.00 hod. do 11.20 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 143-149; tj. za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g/ AT), tj. celkem 100 980 Kč, a b) dále z 11 paušálů hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 3 300 Kč.

52. Jelikož advokátka žalovaného není plátkyní DPH, činí celkem náklady řízení žalovaného (odměna advokátky žalovaného ve výši 100 980 Kč + režijní paušály ve výši 3 300 Kč) částku 104 280 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám advokátky žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).