7 C 131/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na výživném manželky za dobu od [datum] do [datum] celkovou částku 28.065 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2.000 Kč splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni na výživném manželky za dobu od [datum] do [datum] další částku 6.097 Kč, za dobu od [datum] do [datum] další částku 48.000 Kč a za dobu od [datum] do [datum] výživné manželky částku 6.000 Kč měsíčně, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum], domáhala se žalobkyně určení výživného manželky, počínaje dnem podání žaloby ve výši 5.000 Kč měsíčně a počínaje dnem [datum] do [datum] ve výši 6.000 Kč měsíčně. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaným jsou dosud manželé. Manželství bylo uzavřeno dne [datum]. V současné době žije s nezletilou dcerou a synem v rodinném domě v [obec a číslo] a žalovaný jí přispívá pouze na výživu nezletilých dětí. Ona sama je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 12.800 Kč, avšak od [anonymizováno] [rok] bude pobírat pouze mateřskou ve výši 7.200 Kč. Žádný jiný příjem nemá.

2. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne [datum] uvedl, že požadovaná výše výživného manželky nekoresponduje s výší jeho příjmů, kdy jako OSVČ nemá pravidelný měsíční příjem, ale tento je určován podle sezonních prací a v průměru činí 18.000 Kč až 19.000 Kč měsíčně. Ale ještě má výdaje se sociálním a zdravotním pojištění. Dále uvedl, že částečně hradí i náklady v domě a to satelit, internet a plyn.

3. Soud provedl důkazy oddacím listem účastníků, rodnými listy nezletilých dětí účastníků, rozsudkem zdejšího soudu, oznámením o přiznání peněžité pomoci, potvrzeními o provedení transakce, daňovým dokladem ze dne [datum], fakturou ze dne [datum], stvrzenkami, přiznáními k dani z příjmů, výpisem z katastru nemovitostí, připojeným opatrovnickým spisem.

4. Oddacím listem bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti a to dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení]. Rozsudkem zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] bylo pravomocně rozvedeno manželství účastníků.

5. Přípisem ze dne [datum] bylo žalobkyni oznámeno přiznání peněžité pomoci v mateřství v období od [datum] do [datum] v denní výši 508 Kč.

6. Žalobkyně doložila, že dne [datum] uhradila na účet Komerční banky částku 1.500 Kč (E.ON), dne [datum] částku 400 Kč (vodárny [obec]), dne [datum] na účet ČSOB částku 135 Kč (poplatky ČT) a dne [datum] na účet České spořitelny částku 350 Kč (školka). Fakturou č. FV- [rok] [číslo] bylo vyúčtováno vodné a stočné s tím, že byla vyúčtována částka 1.421 Kč za období od [datum] do [datum]. Fakturou ze dne [datum] bylo vyúčtováno stočné v částce 1.545 Kč a stvrzenky ze dne [datum] dokladují úhradu částky 1.000 Kč Obci [obec] a ze dne [datum] částku 333 Kč Obci [obec]. Veškeré tyto důkazy se vztahují k době, kdy účastníci vedli společnou domácnost, tedy k době, za kterou není výživné manželky požadováno.

7. Za rok [rok] vykázal žalovaný příjem ve výši [částka], výdaje ve výši [částka] a dílčí základ daně ve výši [částka].

8. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti [adresa], stojící na parcele parc.č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec].

9. Žalobkyně v účastnické výpovědi u jednání dne [datum] uvedla, že bydlí v domě sama s dětma. Žalovaný opustil společnou domácnost v srpnu [rok]. V současné době pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7.200 Kč. Zažádala si ještě o nějaké dávky, ale ty jí nebyly přiznány, protože obdržela zbytkovou dovolenou ve výši [částka], proto si má o dávky zažádat až v [anonymizováno] [rok]. Jedná se o dávku na bydlení a na děti.

10. Žalovaný v účastnické výpovědi uvedl, že v současné době se ještě stará o dům. Příjmy má jen ty, co uvádí v daňovém přiznání. Vzdělání má středoškolské s maturitou, obor strojírenství.

11. Soud si vyžádal sdělení průměrných výdělků v Jihomoravském kraji v oboru„ Strojírenský technik“, kdy příjem za rok [rok] se pohyboval v průměru 36.190 Kč,„ Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení“, kdy příjem za rok [rok] se pohyboval v průměru 31.840 Kč. V oboru„ Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři“, nebyl průměrný příjem za rok [rok] zjištěn.

12. Soud rovněž provedl důkaz připojeným opatrovnickým spisem sp. zn. [spisová značka]. V tomto spisu jsou založené důkazy: příjem žalobkyně až do [datum] ve výši 15.240 Kč. Otec – žalovaný byl v rámci tohoto řízení rovněž vyslechnut a uvedl, že mimo příjem z OSVČ má ještě max. roční příjem ve výši 12.000 Kč až 15.000 Kč z prodeje svých sbírek militarií a modelů. Z domu, který mají se žalobkyní v podílovém spoluvlastnictví, se odstěhoval a nyní bydlí v nájmu, kde hradí měsíčně cca 3.000 Kč až 4.000 Kč. Partnerka hradí tu druhou, větší polovinu.

13. Dne [datum rozhodnutí] byl pod č.j. [číslo jednací] vynesen zdejším soudem rozsudek ve věci úpravy poměrů rodičů k nezletilým dětem. Nezletilé děti byly svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno, počínaje dnem [datum] výživné v měsíční částce 7.000 Kč na obě nezletilé děti. Soudem bylo v tomto řízení zjištěno, že před tímto datem byla vyživovací povinnost otce k nezletilým plněna. V odůvodnění tohoto rozsudku je uvedeno, že od [anonymizováno] [rok] platil otec na výživném částku 4.000 Kč, však dceři hradil obědy ve školce a dále platil zálohy na plyn v domě, v němž v uvedeném období žila jen matka s dětmi, ve výši 2.400 Kč měsíčně.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru a právnímu zhodnocení, že návrh žalobkyně je důvodný částečně.

15. Dokazováním, shora podrobně rozvedeným, bylo prokázáno, že účastníci byli až do dne [datum] manželé, avšak od [anonymizováno] [rok] nežili ve společné domácnosti. Žalobkyně žila s dětmi v domě, který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalovaný se odstěhoval do nájmu.

16. Výživné na nezletilé děti bylo stanoveno počínaje dnem [datum], neboť před tímto datem hradil žalovaný výživné dobrovolně a dále platil další platby spojené s bydlením ve společném domě. Oba účastníci mají dvě vyživovací povinnosti ke společným dětem, z manželství narozeným.

17. Žalobkyně pobírá od [anonymizováno] [rok] rodičovský příspěvek ve výši 7.200 Kč. Další příjmy nemá, pouze jí byla vyplacena zbytková dovolená ve výši 17.000 Kč. Dávky na bydlení jí přiznány nebyly právě z důvodu vyplacení zbytkové dovolené a má si požádat znovu o přiznání od [anonymizováno] [rok].

18. Žalovaný své příjmy uvedl ve výši 20.000 Kč hrubého. Pokud se týká výdajů, hradí výživné na nezletilé děti a také musí platit nájem ve výši 3.000 Kč, protože společnou nemovitost obývá žalobkyně s dětmi.

19. I když statistický úřad soudu sdělil průměrné mzdy v profesi strojírenští technici ve výši 36.190 Kč za rok [rok] a v profesi mechanici a opraváři zemědělských průmyslových a jiných strojů a zařízení ve výši 31.840 Kč za rok [rok], soudu je z úřední činnosti známo, že v okrese [obec] příjmy strojírenských techniků takové výše nedosahují. V profesi instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři, kam je zahrnut i mechanik plynových zařízení, montér plynovodů a instalatér plynovodů, údaje o průměrném příjmu nejsou k dispozici. Soud vycházel z příjmů uváděných žalovaným, které jsou vyšší, než činí příjmy v daňovém přiznání za rok [rok], kdy příjmy byly vyčísleny částkou [částka], výdaje částkou [částka], rozdíl mezi příjmy a výdaji a základ daně činil [částka], daň byla vyměřena ve výši [částka]. Z peněžního deníku žalovaného za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že v uvedeném období žalovaný pro daňové účely vykazuje z podnikání příjmy ve výši [částka] a výdaje ve výši [částka].

20. V souladu s ustanovením § 697 odst. 1 občanského zákoníku manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnost dítěte a rodičů.

21. Soud rovněž musel přihlédnout k tomu, že žalovaný se z domu, který mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví, odstěhoval do nájmu, za který platí 3.000 Kč měsíčně, zatímco žalobkyně užívá s dětmi celý dům, který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků (srovnej rozsudek Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 21C 276/2013 ze dne 12. 9. 2014 a rozsudek Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 21C 60/2013 ze dne 1. 12. 2014).

22. Žalobkyně požadovala výživné manželky ode dne [datum] do [datum]. Účastníci však byli pravomocně rozvedeni dne [datum]. Soud tak rozhodoval pouze o výživném manželky za dobu od podání žaloby v požadované výši 5.000 Kč měsíčně a od [datum] do [datum] v požadované výši 6.000 Kč.

23. V uvedené době pobírala žalobkyně rodičovský příspěvek ve výši 7.200 Kč a dále jí byla vyplacena zbytková dovolená ve výši 17.000 Kč, proto jí nebyl přiznán příspěvek na bydlení. Soud rozhodoval o výživném za 14 měsíců (srpen [rok] až září [rok] včetně + jeden den [datum]). Pokud k rodičovskému příspěvku připočteme poměrnou částku, uhrazenou za zbytkovou dovolenou dospějeme k příjmu nejméně ve výši 8.400 Kč měsíčně. K tomu soud zohlednil, že sama užívala celý dům (s dětmi) v podílovém spoluvlastnictví účastníků a žalovaný byl nucen vynaložit na nájem částku 3.000 Kč. Dále je žalobkyni placeno žalovaným výživné na nezletilé děti ve výši 7.000 Kč měsíčně a výše výživného byla stanovena již s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně pobírá pouze rodičovský příspěvek. Žalobkyně měla s dětmi k dispozici částku cca 18.400 Kč měsíčně. I když výživné bylo stanoveno až od [datum], žalovaný hradil platby, spojené s užívání společného domu a také výživné, i když v nižší částce. S tímto se však již vypořádal opatrovnický soud.

24. Žalovaný uváděl příjem cca 20.000 Kč hrubého měsíčně. Jde o vyšší částku, než jaká vyplývá z předložených dokladů pro daňové účely. Soud vycházel proto z této částky s tím, že žalovaný je povinen odvádět státu odvody a daň. Soud tak vycházel z částky cca 17.000 Kč v čistém příjmu, od čehož odečetl ještě nájem ve výši 3.000 Kč, dospěl k částce 14.000 Kč, od čehož odečetl hrazené výživné na obě děti ve výši 7.000 Kč a dospěl k částce 7.000 Kč. Soud má za to, že přiznaná částka ve výši 2.000 Kč měsíčně za dobu od podání žaloby do právní moci rozvodu manželství je částkou přiměřenou, neboť jinak by se žalovaný mohl dostat do stavu finanční nouze.

25. Pokud bylo výživné požadováno ve vyšší částce a dále za dobu, kdy již došlo k pravomocnému rozvodu manželství, soud v této části žalobu, jako nedůvodnou zamítl.

26. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že výživné v přiznané výši je s ohledem na výdělkové poměry obou účastníků, přiměřené.

27. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že byly dostatečně prokázány příjmy obou účastníků, jejich výdaje a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora podrobně rozvedené, vyvrátit.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, neboť žalobě bylo vyhověno částečně a také s přihlédnutím k ustanovení § 150 občanského soudního řádu, kdy za důvody hodné zvláštního zřetele soud považuje předmět sporu, kdy jakékoliv hrazené náklady by snížily životní úroveň žalobkyně.