7 C 143/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., identifikační číslo IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17 876 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a úrok 19,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, který odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , identifikační číslo , IČO, , uzavřel dne , datum, se žalovanou smlouvu o půjčce číslo , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku měla žalovaná splatit v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná splátky nehradila řádně. Na svůj dluh zaplatila celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:

5. Dle zákaznické karty byla žalovaná v době sjednávání spotřebitelského úvěru zaměstnaná na částečný pracovní úvazek jako servírka v restauraci v , Anonymizováno, s příjmem , částka, a žila u rodičů. Její výdaje jsou stanoveny nájmem , částka, , náklady na telefon , částka, a na výdaje domácnosti , částka, . Žalovaná uvedla, že má bankovní účet a kreditní kartu. Dále uvedla, že nesplácí žádné předchozí závazky. Osobní poměr žalované ani vyživovací povinnosti nejsou uvedeny. K ověření informací byly požadovány dokumenty – občanský průkaz a pracovní smlouva (Zákaznická karta).

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce číslo , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou částku s poplatkem , částka, , tj. celkem , částka, v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy (Smlouva o půjčce).

7. Smluvní podmínky upravují další ujednání mezi poskytovatelem úvěr a dlužníkem, zejména výši úrokové sazby 63,91 % ročně. Listina není opatřena podpisem žalované (Smluvní podmínky).

8. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , postoupení bylo žalované oznámeno (Smlouva o postoupení pohledávek, příloha a oznámení ze dne , datum, ).

9. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění (výzva ze dne , datum, a podací lístek).

10. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, u , Anonymizováno, soud zjistil, že nemovitost s poštovní adresou , adresa, (trvalý pobyt žalované dle smlouvy o půjčce) je ve vlastnictví manželů , Anonymizováno, a , jméno FO, (rodičů žalované).

11. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, soud zjistil, že nemovitost s poštovní adresou , adresa, (adresa žalované pro výběr splátek) je rodinný dům, který není a nebyl ke dni sjednání půjčky ve vlastnictví rodičů žalované.

12. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od , datum, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ze smlouvy o půjčce číslo , hodnota, řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.

14. Dle ustanovení § 657 a § 658 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (platném v době poskytnutí úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

17. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli smlouvu o půjčce, v režimu spotřebitelské smlouvy. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.

18. Věřitel byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.

19. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalované vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho poskytovatel úvěru dospěl k tomu, že žalovaná je dostatečně solventní. Skutečnost, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval (neověřoval) příjmy a výdaje žadatele, soud hodnotí jako ryze účelové jednání. Poskytovatel úvěru se spokojil toliko s informacemi žadatelky, bez dalšího ověření.

20. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované z informací uvedených žadatelkou v zákaznické kartě. Dle této karty byla žalovaná zaměstnaná na částečný úvazek s příjmem , částka, čistého a bydlela u rodičů, osobní poměry žalované nebyly zjišťovány. Dle zákaznické karty neměla žalovaná žádné závazky předchozí závazky. K ověření informací byly požadovány dokumenty – občanský průkaz a pracovní smlouva. Tyto dokumenty k důkazu předloženy nebyly. Dle zákaznické karty měla žalovaná bankovní účet, přesto poskytovatel úvěru nepožadoval výpisy z tohoto účtu, k ověření solventnosti žalované. Žalovaná dále v kartě uvedla jinou adresu pro výběr splátek než adresu svého trvalého pobytu. Uvedená informace je dle soudu zcela důvodně podnětem pro bližší zkoumání faktického bydliště a s tím spojených nákladů na bydlení. Žalobkyně se spokojila s tvrzením, že žalovaná bydlí u rodičů, tj. na adrese , adresa, . Soud však dospěl k závěru, že žalovaná v době sjednávání úvěru bydlela v , Anonymizováno, . Tento závěr je podpořen i zjištěnou informací o pracovišti žalované v , Anonymizováno, . K uvedenému závěru, resp. pochybnostem o výši nákladů na bydlení měl při řádném postupu dospět také poskytovatel úvěru a na základě toho zkoumat blíže náklady bydlení žadatelky, které jsou zpravidla nejvyšší výdajovou položkou rozpočtu. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr zaměstnaná jako servírka s průměrným příjmem , částka, měsíčně. Uvedený příjem ze mzdy byl ověřen pracovní smlouvou. Výdaje žalované nebyly ověřovány vůbec. Již z informace o minimálním příjmu žadatelky mělo být profesionálnímu poskytovateli úvěrů zřejmé, že finanční situace žadatelky není dobrá. I přesto nebylo nijak prověřováno předchozí dluhové zatížení žadatelky a ani skutečné náklady na bydlení, případně náklady na cestu do zaměstnání.

21. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka.

22. Soud vyhodnotil postup žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žadatele jako ryze formální. Soudu není zřejmé, na základě jakých úvah si poskytovatel úvěru učinil závěr, že je žadatelka dostatečně solventní, aby byla schopna poskytovanou půjčku řádně splácet, pokud neměl jakýkoli podložený přehled o jejích výdajích. Žalobkyně se stran výdajů spokojila toliko s informacemi od žadatelky, které však nijak nezkoumala ani neověřovala.

23. S ohledem na uvedený závěr soud posoudil smlouvu o půjčce číslo , hodnota, uzavřenou dne , datum, jako neplatnou a v důsledku toho je žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

24. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění , částka, . Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila , částka, . Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni , částka, a soud ji k zaplacení této částky zavázal.

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 občanského soudního řádu věta za středníkem. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalované možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru, zjištěnému zadlužení žalovaného a dále přihlédl k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě 1 měsíc od právní moci rozsudku.

26. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky , částka, soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, a na příslušenství částku , částka, + , částka, (celkem , částka, ), přičemž úspěšná byla co do částky , částka, , tj. v rozsahu 10 %, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 90 % (tj. 80% čistý úspěch). Náhrada nákladů by tak náležela žalované, které však v řízení žádné náklady nevznikly.