7 C 147/2022
č. j. 7 C 147/2022-96
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , číslo , země , reg. číslo jednající v České republice prostřednictvím osobní údaje žalobkyně , odštěpný závod, IČO se sídlem adresa , část obce , zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 109 349,03 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 107 784,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 100 420,02 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 564,59 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 744,50 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 109 349,03 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že na základě písemné žádosti – návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a.s. žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaný měl úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše splátky měla činit 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 21,36%. Žalovaný ke dni [datum] postupně z úvěrového rámce vyčerpal celkem 670 103,59 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně účtovala žalovanému smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru, jejíž výše činila do [datum] 8% z každé splátky v prodlení přesahujícím 30 dnů a od [datum] 0,1% denně ze splátky v prodlení delším než 30 dnů. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný dlužnou splátku neuhradil, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení nabylo účinnosti dne [datum] a dluh žalovaného ke dni zesplatnění činil 109 349,03 Kč, z toho na dlužné jistině 96 598,13 Kč, úrocích 8 929,01 Kč, pojistném 2 157,30 Kč, náhradě nákladů za vymáhací proces 600 Kč, smluvní pokutě 964,59 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou však žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – Žádostí/smlouvou o poskytnutí úvěru ze dne [datum] [číslo] všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] ve znění k [datum], výpisem finančních transakcí k úvěru [číslo] na jméno [celé jméno žalovaného] za období od [datum] do [datum], přípisem žalovanému – poslední možnost mimosoudního vyrovnání - ze dne [datum], odstoupením od smlouvy ze dne [datum], výzvou k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu ze dne [datum], z nichž učinil následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu:
5. Ze Žádosti/ Smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a. s. jako věřitelem a žalovaným jako klientem bylo zjištěno, že věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 19 000 Kč, když maximální výše celkového úvěrového rámce činila 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 1,78 % měsíčně v měsíčních splátkách splatných vždy k 10. dni v měsíci ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění ve výši 6,99 % ze sjednané měsíční splátky úvěru. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“).
6. Dle čl. III. odst. 1-3 VOP, vzniká čerpáním úvěru klientovi povinnost platit příslušné náklady na úvěr, v termínech a ve výši stanovených smlouvou o úvěru a/nebo sazebníkem poplatku a odměn.
7. Dle čl. III. odst. 5-2 VOP, [anonymizováno] je oprávněn smlouvy vypovědět či od smlouvy odstoupit, pozastavit další čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti či odstoupení, dostane-li se klient do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky pod dobu delší než 3 měsíce.
8. Dle čl. IV. odst. 3 VOP je [anonymizováno] oprávněn požadovat od klienta zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % z každé splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal do prodlení více než 30 dnů.
9. Z transakční historie k úvěru žalovaného [číslo] bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni [datum] činila 109 349,03 Kč, z níž činí úroky 8 929,01 Kč, pojištění 2 157,30 Kč, poplatky 600 Kč a smluvní pokuta 964,59 Kč.
10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek a smluvních pokut výzvou ze dne [datum], ve které stanovila lhůtu pro zaplacení do 30 dnů od doručení výzvy, současně upozornila žalovaného na možné odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru.
11. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo] ke dni [datum] úvěr zesplatnila, současně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 109 350 Kč do [datum].
12. Přípisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní vyzván k uhrazení dluhu s upozorněním na možné soudní vymáhání.
13. Z výpisu z obchodního rejstříku a oznámení o přeshraniční fúzi bylo zjištěno, že ke dni [datum] došlo k výmazu [právnická osoba], a. s. z obchodního rejstříku, neboť ke dni účinnosti přeshraniční fúze (došlo ke sloučení této společnosti s její mateřskou společností), tj. ke dni [datum], přešel veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů této společnosti na nástupnickou [právnická osoba] [anonymizována tři slova], akciová společnost se sídlem [adresa žalobkyně], [země], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v [anonymizováno] pod registračním číslem: [tel. číslo], která v České republice podniká prostřednictvím svého odštěpného závodu [osobní údaje žalobkyně], odštěpný závod, se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsaného v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], sp. zn.: [anonymizováno] [číslo].
14. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
15. Na základě citovaného ustanovení se předmětný úvěrový vztah mezi žalobkyní a žalovaným řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen obchodní zákoník), resp. také zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník), a dále zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen zákon o pojistné smlouvě).
16. Podle ust. § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
17. Podle ust. § 55 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.
18. Podle ust. § 56 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.
19. Podle ust. § 40a občanského zákoníku, jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 55, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.
20. Podle ust. § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle ust. § 499 obchodního zákoníku, za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.
22. Podle ust. § 502 odst. 1 obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.
23. Podle ust. § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
24. Podle ust. § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.
25. Podle ust. § 369 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
26. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
27. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.
28. Podle ust. § 13 zákona o pojistné smlouvě, pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
29. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a. s. uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 19 000 Kč (a maximální celkovou výší úvěrového rámce 100 000 Kč) a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1,78 % měsíčně. Současně se žalovaný zavázal hradit měsíčně pojistné ve výši 6,99 % z měsíční splátky úvěru. Součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, ve kterých byla stanovena smluvní pokuta ve výši 8 % z každé splátky za prodlení s jejím i částečným zaplacením delším než 30 dnů. Dále VOP stanovily, že v případě prodlení klienta s úhradou splátek je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit. Všeobecné obchodní podmínky jsou na listině, která není opatřena podpisem žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek a byl žalobkyní dne [datum] vyzván k zaplacení dlužných splátek. Jelikož na výzvu nereagoval, žalobkyně využila své právo a od smlouvy odstoupila dne [datum] a ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu ve výši 109 350 Kč, tato částka se skládá z dlužných splátek 26 944 Kč, úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy ve výši 80.791 Kč, smluvní pokuty ve výši 965 Kč a poplatků 600 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka k zaplacení dluhu.
30. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který je fyzickou osobou, vystupoval při uzavírání a plnění ze smlouvy o úvěru s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupoval jako podnikatel, kdy se mimo jiné zabýval poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.
31. Na základě zjištěného stavu dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný co do dlužné jistiny dluhu 96 698,13 Kč, pojistného 2 157,30 Kč a úroků 8 929,01 Kč a žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Soud žalobě nevyhověl v části 600 Kč odpovídající nákladům za vymáhací proces a smluvní pokutě ve výši 964,59 Kč.
32. Dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě nemohou být zásadně ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách, ale na listině, na které je podpis spotřebitele. Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány mimo listinu, na které je podpis spotřebitele, pak soud v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku k ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá (srovnej např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 19C 344/2016). S ohledem na nálezovou judikaturu, dospěl soud k závěru, že požadovaný poplatek spojený s upomínáním a smluvní pokutu žalobkyni přiznat nelze, neboť ujednání o nich je absolutně neplatné.
33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 109.349,03 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 107 784,44 Kč, tedy v rozsahu 97,14% (čistý úspěch). Jelikož byla žalobkyně neúspěšná pouze v nepatrné části (2,86%), přiznal jí soud náhradu nákladů řízení v celém rozsahu.
34. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 4 018 Kč a náklady právního zastoupení. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za 2 úkony právní služby po 5 500 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé), odměnou za 1 úkon právní služby po 2 750 Kč (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby), dále režijním paušálem za 3 úkony právní služby po 300 Kč úkon (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH) ve výši 3 076,50 Kč Celkem náhrada nákladů řízení činí 21.744,50 Kč a byla přiznána žalobkyni, k rukám její zástupkyně.
35. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.