7 C 148/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 5.257 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.999 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 4.999 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 258 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4.999 Kč od datum do datum a úrok 13,58 % ročně z částky 4.999 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice - Okresnímu soudu ve obec do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč na účet vedený u právnická osoba, číslo účtu číslo, variabilní symbol.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.999 Kč, smluvní pokuty 258 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 4.999 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem za poskytnutí, ve 12 měsíčních splátkách po 892 Kč, počínaje listopadem 2014. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný ke dni podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 4.999 Kč. Dále požaduje od datum zaplacení úroku z úvěru 13,58 % ročně, což je sazba stanovená v souladu s §1802 občanského zákoníku, pro případ nejsou-li ujednány úroky z úvěru. Tato sazba odpovídá úrokům obvyklým, požadovaným za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka a době uzavření smlouvy. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty 71,36 Kč, což je 8 % z výše splátky číslo za prodlení přesahující 15 dní, smluvní pokuty 115,96 Kč, což je 13 % z výše splátky číslo za prodlení přesahující 30 dní, smluvní pokuty 71,36 Kč, což je 8% z výše splátky číslo za prodlení přesahující 15 dní, to vše v souladu s ujednáním čl.10 smlouvy. Celkem na smluvních pokutách požaduje žalobkyně zaplacení 258 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 4.999 Kč od datum do zaplacení. K výzvě soudu doplnila žalobkyně podáním ze dne datum skutková tvrzení ve vztahu ke splnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka před poskytnutím úvěru. Uvedla, že tuto posoudila na základě informací poskytnutých žalovaným a doložených potvrzení ČSSZ o výši invalidního důchodu, ověřením stavu evidence v insolvenčním rejstříku.

2. Žalovaný se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Elektronický platební rozkaz nebyl k návrhu žalobkyně vydán.

4. U jednání dne datum navrhla žalobkyně vyhovění žalobě v plném rozsahu. Žalovaný se k jednání nedostavil. I když žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, soud v daném případě tento rozsudek nevydal, neboť jak je níže uvedeno, shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou.

5. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy: Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, smluvními ujednáními smlouvy o úvěru opatřenými podpisem žalovaného, kopií občanského průkazu pořízenou dne datum, potvrzení o výši invalidního důchodu ze dne datum, společným prohlášením žalovaného a majitele účtu obsahující souhlas majitele účtu s vyplacením úvěru na bankovní účet číslo bankovní účet, kartou klienta k číslu smlouvy číslo, oznámením o schválení úvěru ze dne datum spolu s dodejkou ze dne datum, splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru ze dne datum, výpisem žalobkyně z účtu vedeného u právnická osoba ze dne datum, fakturou číslo ze dne datum k úhradě smluvní pokuty ve výši 187 Kč za prodlení s úhradou splátky číslo fakturou číslo ze dne datum k úhradě smluvní pokuty ve výši 71 Kč za prodlení s úhradou splátky číslo předžalobní výzvou ze dne datum spolu s dokladem o odeslání žalovanému dne datum, výpisem ze systému časových řad ČNB ARAD.

6. Soud z úřední činnosti zjistil, že k vymožení předmětné pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo bylo vedeno rozhodčí řízení. Exekuce byla následně usnesením Okresního soudu ve Vyškově č.j. 25 EXE 2200/2015–45 ze dne 3. dubna 2020 zastavena. Z připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 25 EXE 2200/2015 soud provedl důkaz kartou klienta s datem tisku datum, hodnocením klienta ze dne datum, výpisem záznamů z registru SOLUS, výpisem z nebankovního registru klientských informací.

7. Z infomačního systému Okresního soudu ve Vyškově bylo zjištěno, že od roku 1999 do 2013 bylo proti žalovanému zahájeno 13 exekučních řízení, z nichž část se vztahuje k vymáhání úvěrů od nebankovních subjektů.

8. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu: Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 4.999 Kč Smlouvou bylo ujednáno, že celková částka splatná úvěrovaným činí 10.700 Kč a bude uhrazena ve 12 měsíčních splátkách po 892 Kč. Dle výslovného ujednání smlouvy nepodléhá úvěr s ohledem na výši zákonu č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako věřitel posuzovala úvěruschopnost úvěrovaného a na základě tohoto posouzení zaslala žalovanému oznámení o schválení vyplacení úvěru a následně úvěr ve výši 4.999 Kč žalovanému vyplatila na bankovní účet sjednaný ve smlouvě. Žalovaný na svůj dluh z úvěru ničeho nezaplatil. Ke dni uzavření smlouvy byl žalovaný rozvedený, vyučený, bydlící ve statním/obecním bytě, invalidní důchodce, jehož jediným příjmem byl invalidní důchod ve výši 5.274 Kč. Dle poznámky žalobkyně v kartě klienta nebyla žalovaným doložena nájemní smlouva. Náklady na nájemné, inkaso dopravu a ostatní výdaje jsou uvedeny v paušální částce 2.500 Kč, osobní výdaje žalovaného jsou stanoveny paušální částkou 3.800 Kč. Volné zdroje k dispozici jsou uvedeny ve výši 800 Kč měsíčně. V registru SOLUS nebyl žalovaný veden, Vzhledem k tomu, že výpis registru SOLUS předložený žalobkyní postrádá datum lustrace, nelze z něho pro řízení učinit žádný relevantní závěr. Stejně tak nelze pro věc učinit žádný závěr z výpisu NRKI, neboť kromě chybějící data pořízení výpisu není vyplněn ani kód příznaku.

9. Předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období.

11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ 12. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Předmětný úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 4.999 Kč, tedy ve výši jen o 1 Kč nižší, než je hranice pro aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. Na právní vztah založený mezi žalobkyní a žalovaným na základě úvěrové smlouvy ze dne datum, číslo tedy zákon číslo 145/2010 Sb. nedopadá. Soud zcela důvodně pochybuje o tom, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru právě v konkrétní výši 4.999 Kč. Žalobkyně ačkoli zjistila, že žadatel o úvěr nemá žádné volné prostředky pro splácení nabízeného úvěru, přesto úvěr žalovanému poskytla, a to v právě v takové maximální výši, aby se vyhnula své povinnosti prověřit schopnost žalovaného jako žadatele o úvěr tento úvěr splácet a tím i zákonem stanovené sankci neplatnosti smlouvy při zanedbání povinné odborné péče. S ohledem na konkrétní okolnosti věci, zjištěné z provedeného dokazování, posoudil soud takové jednání žalobkyně jako zjevný příklad obcházení zákona, tedy jednání, jež sice přímo neporušuje žádnou právní normu, avšak které ke zmaření jejího účelu a smyslu přesto směřuje.

14. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je zcela jistě posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací násobného zajištění původního dluhu, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.

15. Na základě uvedeného závěru tedy posoudil soud smlouvu o úvěru uzavřenou dne datum, číslo mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou.

16. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 4.999 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatil. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 4.999 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 4.999 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 4.999 Kč včetně úroku 13,58 ročně z částky 4.999 Kč od datum do zaplacení (kapitalizován ke dni datum částkou 4.774,36 Kč), přičemž úspěšná byla co do částky 4.999 Kč tj. v rozsahu 2,3% (čistý úspěch). Vzhledem tomu, že žalobkyně měla úspěch pouze v nepatrné části, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. Výrok IV. rozsudku je odůvodněn ustanovením položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle kterého pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky bod 1 písmeno a) soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč činí 1.000 Kč. V předmětné věci tedy činí soudní poplatek 1.000 Kč. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku celkem 400 Kč. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán. Doplatek soudního poplatku tak činí 600 Kč, proto soud ve výroku IV. uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku.

19. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (podle §202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.