7 C 151/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalovaného a žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytové jednotky

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku číslo vymezenou dle zákona číslo 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, se způsobem využití jakožto byt, zapsanou na listu vlastnictví číslo která se nachází v budově obec, číslo popisné číslo a číslo, bytový dům, zapsaném na listu vlastnictví číslo postaveném na pozemku parcelní číslo zapsaném na listu vlastnictví číslo spolu s přináležejícím spoluvlastnickým podílem na uvedené budově a pozemku o velikosti ideálních číslo, to vše pro katastrální uzemí, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, a předat klíče od bytové jednotky žalobci do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 15.050 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum domáhá se žalobce, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného vyklidit bytovou jednotku číslo vymezenou dle zákona číslo 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, se způsobem využití jakožto byt, zapsanou na listu vlastnictví číslo která se nachází v budově obec, číslo popisné číslo a číslo, bytový dům, zapsaném na listu vlastnictví číslo postaveném na pozemku parcelní číslo zapsaném na listu vlastnictví číslo spolu s přináležejícím spoluvlastnickým podílem na uvedené budově a pozemku o velikosti ideálních číslo, to vše pro katastrální uzemí, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, a předat klíče od bytové jednotky žalobci do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku. Svůj návrh odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětné bytové jednotky, kterou nabyl na základě kupní smlouvy ze dne datum. Mezi žalobcem a žalovaným nikdy nedošlo k uzavření jakékoliv smlouvy či dohody, která by zakládala užívací právo k předmětnému bytu ve prospěch žalovaného. Jediná osoba, které byl byt poskytnut do bezplatného užívání, byla matka žalobce. Žalovaný na základě partnerského vztahu s matkou žalobce se mohl v bytě zdržovat.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že se nejednalo o standardní převod (prodej) nemovitosti na základě kupní smlouvy, nýbrž o převod ryze účelový, uskutečněný jen naoko, přičemž účelem byla v rozhodné době ochrana nejen žalovaného, ale rovněž matky žalobce před ztrátou bydlení v důsledku podnikání žalovaného, se kterým započal na konci roku 2009.

3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobce je výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky číslo nacházející se v budově obec, číslo popisné číslo, bytový dům postavený na parcele číslo jak dokladuje výpis z katastru nemovitostí, LV číslo pro katastrální uzemí, vedený Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov.

5. Žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětné bytové jednotce na základě kupní smlouvy ze dne datum za částku 2.051.520 Kč (viz doložená kupní smlouva).

6. Smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky, podepsaná dne datum byla uzavřena mezi budoucími prodávajícími: jméno příjmení, anonymizováno 5 slov a právnická osoba a budoucími kupujícími: celé jméno žalovaného a jméno příjmení Cena byla sjednaná ve výši částka (viz doložená smlouva o převodu).

7. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce. Jak dokladuje předložená smlouva, kupní cena byla dohodnuta ve výši částka s tím, že část kupní ceny ve výši částka byla hrazena z hypotečního úvěru, poskytnutého Komerční bankou a část kupní ceny ve výši částka byla uhrazena z dalšího hypotečního úvěru, poskytnutého Komerční bankou. Hypoteční banka potvrdila, že částka částka byla realizována na účet bankovní účet. Částka částka byla připsána na účet číslo bankovní účet (viz doložené důkazy o úhradě).

8. Přípisem ze dne datum sdělila právní zástupkyně žalobce právnímu zástupci žalovaného, že žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu a brání žalobci, aby užíval své vlastnictví.

9. Přípisy ze dne datum a ze dne datum požadoval žalobce, aby žalovaný předmětnou bytovou jednotku vyklidil.

10. Žalovaný přípisem ze dne datum odvolal dar a vyzval k jeho vrácení. Dle jeho názoru se nejednalo o kupní smlouvu, ale o smlouvu darovací, na základě které nabyl žalobce vlastnické právo k předmětné bytové jednotce. Své tvrzení však nedoložil žádným důkazem a se skutečností, že mu byla uhrazena kupní cena, se nevypořádal. 11. jméno příjmení v písemném čestném prohlášení uvedl, že byl svědkem, jak matka žalobce převzala peníze ve výši částka za prodej bytu v anonymizováno. jméno příjmení podepsala se jméno příjmení dne datum smlouvu o převodu členských práv, spojených s členstvím v bytovém družstvu, včetně nájmu bytu za cenu částka s tím, že platba byla uskutečněna v hotovosti. Tuto skutečnost potvrdil příjmový pokladní doklad ze dne datum.

12. Žalovaný doložil výpisy ze svého účtu, ze kterých bylo zjištěno, že od roku 2016 platí měsíční splátky hypotečního úvěru. Také doložil přehled vyúčtování za období roku 2020, ze kterého byl na předmětném bytě zjištěn nedoplatek ve výši částka (vodné, stočné, elektrika).

13. Žalobce v účastnické výpovědi soudu potvrdil, že kupní smlouva byla uzavřená vážně. Žalovaný nepracoval, ale nikdo nevěděl, že se neplatí hypotéka. Žalovaný po uzavření kupní smlouvy dával žalobci nějaké peníze, ale žalobce to bral jako peníze do domácnosti. Žalovaný totiž matce na domácnost vůbec nic nedával. Asi rok a půl, maximálně do dvou let mu dával nějakých 8.000 Kč. I poté co žalovaný nic neplatil, setrvávali ve společné domácnosti se žalovaným a s matkou žalobce, a to po dobu asi 5 až 6 let. Po tuto dobu platil hypotéku žalobce a stále ji platí. Žalovaný za užívání bytu nic neplatí. Na vodném, stočném a za topení je dluh skoro 140.000 Kč. Přitom v bytě bydlí 3,5 roku pouze žalovaný.

14. V účastnické výpovědi žalovaný potvrdil, že částky částka a částka mu byly uhrazené. Ale každý měsíc dával žalobci částku 8.000 Kč, poté 6.000 Kč. Naposledy to platil v lednu, asi čtyři roky zpětně. Navíc zjistil, že matka žalobce neplatila za žalovaného sociální a zdravotní a také na bytě byl dluh, a to za nájem, který se platil do bytového družstva. Byt financoval z vlastních našetřených peněz, na firmě se vkládalo asi částka a zbytek se hradil z hypotéky. Aby o byt nepřišel, nechal se byt přepsat na žalobce, žili jako rodina. Těch částka vybral z účtu a dal je žalobci na auto. Pak se dohodli, že to žalobce bude žalovanému splácet. Peníze měl a bratr ho ještě vyplatil z bytu, byla to částka částka. Výplata mu chodila na účet. S matkou žalobce žili spolu. Ze začátku hypoteční úvěr splácel, ale pak odešel od svého zaměstnavatele a úvěr již nesplácel. Žalovaný měl 15 let staré auto Škoda Octavie, něco tam bylo pokažené, proto ho dal žalobci, který pracoval jako automechanik, k opravě. Žalovaný ještě uvedl, že z těch částka měl polovinu ušetřenou na ubytovně a polovinu mu dal bratr za byt po rodičích.

15. Svědkyně jméno příjmení, matka žalobce, soudu uvedla, že byt kupovali společně se žalovaným. Předkupní smlouva byla sepsána i na její jméno. Do bytu vnesla hotovost za prodej bytu na Slovensku. Jednalo se o částka, což v přepočtu činilo asi částka. Peníze předávali paní účetní v kanceláři u pana příjmení. Žalovaný si vzal z hypoteční banky částka úvěr, který však nesplácel. Rok nedělal, byl bez práce a zůstatek v hypoteční bance se navýšil na částka. Vzhledem k tomu, že měla v bytě i své peníze, tak reálně přemýšleli, jak byt zachránit. Proto se sepsala řádná kupní cena, žalobce si vzal úvěr, ze kterého byla zaplacena dlužná částka částka. Svědkyně ví o tom, že nějaké platby žalovaný žalobci dal (asi rok nebo dva), ale byly to i peníze na domácnost. Žalovaný měl exekuce, měl problémy. Na konci roku 2018 zrušili společnou domácnost. Ale od srpna 2018 již svědkyně v bytě nebydlela. Když bydleli spolu, téměř vše platila svědkyně, pouze elektriku platil žalovaný. Při koupi bytu žalobcem o žádný zastřený převod nešlo. Když žalobce koupil byt od žalovaného, svědkyně platila převodem nájemné do obec.

16. Svědkyně jméno příjmení, sestra žalobce, soudu uvedla, že byt zakoupil žalobce, protože tam hrozila exekuce, hrozilo, že byt bude zabaven. V bytě také bydlela asi do roku 2010 Koupě bytu žalobcem byla myšlena vážně, protože hrozilo, že o byt, do kterého mamka dala peníze, přijdou. Matka měla peníze z prodeje bytu na Slovensku. Proto se vše dělalo oficiálně přes banku.

17. Svědek jméno příjmení potvrdil, že žalovaný nejprve pracoval u něj jako zaměstnanec, poté měl přetržku a po ní začal pro něj pracovat jako OSVČ. Ze zaměstnání odešel asi dva roky poté, co měl koupený od svědka byt. Žalovaný pracoval jako stavební dělník. Vydělával asi 20.000 Kč Cena za prodej bytu byla v částce cca částka. Žalovaný měl 10 % slevu, jako dlouhodobý zaměstnanec. Cena se platila jednak v hotovosti asi částka nebo částka a na zbytek měli úvěr. Myslí tím žalovaného a jeho přítelkyni. Při předání hotovosti paní účetní byli přítomni oba, tj. žalovaný i jeho přítelkyně.

18. Svědkyně jméno příjmení potvrdila, že přebírala peníze za úhradu bytu. Byl u toho nejen žalovaný, ale také jeho přítelkyně. Placeno bylo pouze v české měně.

19. Svědek jméno celé jméno žalovaného soudu potvrdil, že vyplatil svému bratrovi – žalovanému, částku částka a to asi v roce 2005. Se svým bratrem v kontaktu není, nerozešli se v dobrém, takže jeho finanční situace mu není známá.

20. V souladu s ustanovením § 1012 věta prvá zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

21. Dle ustanovení § 1042, občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

22. Po zhodnocení všech předložených důkazů a to jednotlivě i v jejich souvislostech, dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný, protože žalovaný se v současné době v předmětném bytě zdržuje bez právního důvodu.

23. Smlouva o smlouvě budoucí je sepsaná se žalovaným i matkou žalobce, jako kupujícími. Matka žalobce prokázala, že měla dostatek finančních prostředků na úhradu části kupní ceny, placené v hotovosti. Žalovaný neprokázal dostatek finančních prostředků. Uvedl, že si našetřil částku částka a další částku částka dostal od svého bratra. Ten však tvrzení žalovaného vyvrátil, když potvrdil, že vyplatil žalovanému částku částka. Žalovaný tak neprokázal, že by měl dostatek finančních prostředků. Žalovaný i matka žalobce nesli finanční prostředky k úhradě bytu společně. Matka žalobce svoji finanční hotovost prokázala (viz důkazy shora). Soud dospěl k závěru, že pokud zcela nehradila hotovostní částku matka žalobce, hradili ji nejméně společně se žalovaným.

24. Vzhledem k tomu, že se matka žalobce částečně podílela na koupi bytu, není zarážející, že částka sjednaná v kupní smlouvě, na základě které bylo převedeno vlastnické právo na žalobce, byla ponížena. Žalovaný také potvrdil, že kupní cenu, uvedenou v kupní smlouvě, obdržel. Tato kupní cena byla v částce částka vyplacena na úhradu hypotečního úvěru, který žalovaný přestal splácet. Jednalo se o řádně sjednanou kupní smlouvu, nikoliv o smlouvu darovací. Ze soudní evidence vyplývají exekuce na žalovaného, a to nejen v České republice, ale rovněž ve Slovenské republice. Exekuce na svoji osobu žalovaný nevyvrátil.

25. Žalobci byl poskytnut hypoteční úvěr na úhradu kupní ceny. Tento řádně splácí. Pokud přispíval žalovaný žalobci po dobu jednoho až dvou let měsíční částkou, nebylo prokázáno, že by výslovně tato částka byla na úhradu úvěru, žalobce uvedl, že jeho matce nedával na domácnost žádnou částku, proto se domníval, že částka je i na úhradu domácnosti. Žalovaný v bytě bydlí, žalobci, jako vlastníku, neplatí žádný nájem, dokonce byla prokázána i dlužná částka na vodném, stočném a elektřině, a to za dobu, kdy byt užívá výhradně sám.

26. Vzhledem k tomu, že nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva, užívá žalovaný předmětný byt bez právního důvodu. Žalobce se oprávněně domáhá, aby mohl vykonávat své vlastnické právo, oprávněně se tedy domáhá, aby žalovaný předmětný byt vyklidil.

27. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na základě které přešlo vlastnické právo k předmětné bytové jednotce na žalobce.

28. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se žalovaný v předmětném bytě zdržuje bez právního důvodu a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora podrobně rozvedené, vyvrátit.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek v částce 5.000 Kč a účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v nákladech právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z ustanovení § 9 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 bod 4, dle kterých činí sazba za každý úkon právní služby 1.500 Kč a dále z ustanovení §§ 11 a 13 advokátního tarifu za 5,5 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání u procesního soudu dne datum, dne datum, dne datum a ½ úkon za předžalobní výzvu), dále režijním paušálem v celkové výši 1.800 Kč za 6 úkony právní služby po 300 Kč úkon. Náklady řízení celkem činí 15.050 Kč a byly přiznány k rukám zástupce žalobce.

30. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 občanského soudního řádu v obecné lhůtě tří dnů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.