7 C 154/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 79 754 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do dvou let od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit částku , částka, společně s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , to vše ve 21měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná , datum, . Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagoval. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet na základě zhodnocení nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od žalovaného jako žadatele, které se týkaly jeho majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:

6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že dne , datum, požádal žalovaný o úvěr ve výši , částka, , na běžné výdaje domácnosti. V žádosti uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný a bezdětný. V údaji o zdroji hlavních příjmů uvedl žadatel, že pracuje na plný úvazek jako dopravce u , právnická osoba, . Čistý příjem žalovaný je uveden , částka, měsíčně. Dále jsou v žádosti uvedeny další příjmy žadatele ve výši , částka, a další příjmy domácnosti , částka, , bez další specifikace. Co se týká výdajů, jsou stanoveny ve výši , částka, jako externí splátky žadatele a ve výši , částka, jako odhadované měsíční výdaje. K ověření uvedených informací byla dle údajů v žádosti žadatelem předložena pracovní smlouva, ničeho dalšího nebylo předloženo a poskytovatelem úvěru požadováno. Žadatel dále v žádosti prohlásil, že má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, a že má bankovní účet na své jméno.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úrokem poplatkem v celkové výši , částka, , spočívajícím v úroku ve výši , částka, , poplatku za zpracování úvěru , částka, , poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a dále poplatku za doplňkové pojištění , částka, . Celkovou částku , částka, se žalovaný zavázal zaplatit ve 21měsíčních splátkách po , částka, .

8. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalovanému byl poskytnut úvěr , částka, , který byl zcela vyčerpán. Na úhradu úvěru nebylo žalovaným ničeho zaplaceno.

9. Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, byla na žalobkyni – dle seznamu pohledávek v příloze, postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo , hodnota, .

10. Přípisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, uvedený přípis byl žalovanému zaslán dle podacího lístku doporučenou poštou dne , datum, .

11. Přípisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dle podacího lístku doporučenou poštou dne , datum12. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v roce 2021 bylo proti žalovanému zahájeno jedno exekuční řízení (, spisová značka, ) k vymožení dluhu z úvěru poskytnutého v roce 2021. Dále v roce 2022 byla proti žalovanému zahájena celkem 4 občanskoprávní řízení k vymožení peněžitého plnění, z nichž tři se vztahují k nebankovním úvěrům, poskytnutým žalovanému v květnu 2021 (sp. zn. , spisová značka, , právnická osoba, . dne , datum, úvěr ve výši , částka, , sp. zn. , spisová značka, , právnická osoba, . dne , datum, revolvingový úvěr s úvěrovým limitem až , částka, , sp. zn. , spisová značka, , právnická osoba, dne , datum, úvěr ve výši , částka, ).

13. Z lustrace žalovaného v centrální evidenci obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byl žalovaný svobodný a bezdětný s adresou pobytu na adrese , adresa, .

14. Z výpisu z katastru nemovitostí LV 10001 pro k.ú. , adresa, ke dni sjednávání předmětného úvěru soud zjistil, že budova č.p. , Anonymizováno, – objekt k bydlení (, adresa, ) byla jako součást pozemku parc. č. , hodnota, ve vlastnictví Města Bučovice.

15. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

16. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. S ohledem na již ustálenou judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy její solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

19. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, jako spotřebitelskou smlouvu. Právní předchůdce žalobkyně mohl poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

20. Soud ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni uzavření smlouvy dle shora zjištěných informací a v souvislostech poskytnutého úvěru a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny příjmy a výdaje žadatele.

21. Na základě informace od žadatele bylo poskytovateli úvěru známo, že žadatel má příjem z pracovního poměru u , právnická osoba, ., který byl ověřen toliko pracovní smlouvou, výplatní pásky k doložení výše čistého měsíčního příjmu nebyly poskytovatelem (dle údajů uvedených v žádosti) požadovány a žadatelem nebyly předloženy. Pro soud je tedy tento příjem (jeho výše) nepřezkoumatelný. Další příjem žadatele , částka, uvedený v žádosti a stejně tak částka , částka, představující další čisté měsíční příjmy domácnosti nebyly poskytovatelem úvěru nijak ověřovány. Poskytovatel úvěru také nijak neprověřoval údaj o předchozím dluhovém zatížení žadatele ve výši , částka, , vycházel toliko ze sdělení žadatele, aniž by prověřil žadatele lustrací v registru dlužníků NRKI/BRKI, SOLUS nebo v rejstříku zahájených exekucí. Žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje ve výši , částka, , tato částka měla pokrýt náklady na bydlení, náklady na stravu, dopravu, hygienu, oblečení apod. Soud konstatuje, že tato částka nedosahuje ani výše životního minima v roce 2021 pro dospělou osobu. Za této situace bylo zcela namístě zjistit a ověřit skutečnou výši výdajů žalovaného (alespoň těch podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, jako jsou zejména náklady na bydlení). Informace, že žalovaný bydlí u rodičů, nebyla poskytovatelem úvěru nijak ověřována (např. čestným prohlášením rodičů), přestože náklady na bydlení jsou zpravidla největší výdajovou položkou. Ani skutečnost, že žadatel bydlí u rodičů neznamená, že nemá s bydlením žádné náklady. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak si výdaje žadatele ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů oprávněnou zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. 12 Co 309/2020-140). Jelikož měl žalovaný bankovní účet, bylo dostupnou možností poskytovatele úvěru, jak ověřit výdaje žalovaného, právě z výpisů z bankovního účtu za posledních 3 až 6 měsíců, což však poskytovatel úvěru neučinil. Z výpisu z bankovního účtu bylo také možné ověřit výši mzdy případně zjistit, že žalovaný čerpá a splácí další závazky.

22. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem (pokud je poskytovatelem úvěru řádně ověřena jeho výše), není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud je výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující věnoval zvýšenou pečlivost zkoumání výdajové stránky žadatele zejména pak předchozímu dluhovému zatížení. V posuzovaném případě se tak nestalo. Poskytoval úvěru zcela rezignoval na ověření informace o výši příjmu žadatele, nezkoumal pravidelné a nezbytné výdaje žalovaného. Jeho postup posuzování bez dostatečných podkladů, s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného zkoumána (a s kladným výsledkem) byla, hodnotí soud jako účelové jednání.

23. Za zjištěného stavu není soudu zřejmé na základě, jaké úvahy dospěl poskytovatel úvěru k závěru, že je žadatel úvěrovatelný, pokud není ověřen jak příjem, tak i výdajová stránka rozpočtu žadatele. Za této situace nemohl mít poskytovatel úvěru odůvodněnou důvěru v to, že bude úvěr řádně splacen, což ve výsledku bylo naplněno, když žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho.

24. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na absentující ověření informací poskytnutých žadatelem o příjmech a výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

25. V souladu s uvedeným soud smlouvu o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, shledal neplatnou. Důsledkem neplatnosti je povinnost žalovaného vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Na základě neplatné smlouvy o zápůjčce bylo žalovanému poskytnuto plnění , částka, . Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil. Žalovaný toto tvrzení nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a soud proto žalovaného k zaplacení této částky zavázal.

27. Žalobkyni nebyl přiznán zákonný úrok z prodlení z částky , částka, , a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, na nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

28. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době „přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou. Soud přihlédl ke zjištěným dalším závazkům žalovaného a dospěl k závěru, že aktuálně, ke dni rozhodnutí soudu, není v možnostech žalovaného dluh zaplatit. Soud proto stanovil splatnost přiznaného dluhu v době dvou let od právní moci rozsudku. Soud má za to, že s ohledem na výši dlužné částky a další existující závazky, má žalovaný reálnou možnost v takto stanovené době splatnosti dobrovolně dluh uhradit a zároveň není nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, na jistině dluhu + , částka, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení + , částka, na kapitalizovaném úroku 20,88 %, celkem , hodnota, ‬‬ Kč, přičemž úspěšná byla co do částky , částka, . V této věci byl úspěšný žalovaný v rozsahu 18,31 %, avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto vyslovil, že žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů řízení.