7 C 156/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, na náhradu nákladů řízení, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvou o podnikatelském úvěru (online přes www., Anonymizováno, .cz), na základě které poskytla žalované bezhotovostně částku , částka, , se splatností dne , datum, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 5 splátek, žalobkyně proto požaduje zaplacení smluvní pokuty , částka, . Žalovaná na svůj dluh nezaplatila ničeho, ani přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , a to prostředky komunikace na dálku (internetové stránky www., Anonymizováno, .cz). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, bezhotovostně, převodem na účet č. , č. účtu, . Doba trvání úvěru byla sjednána na 70 dnů ode dne čerpání úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Smlouvou bylo dále sjednáno splácení úvěru v pěti splátkách po , částka, splatných , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta , částka, za každé prodlení s úhradou splátky, smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně v případě prodlení do 90 dní od konečné splatnosti, smluvní úrok z prodlení 0,02 % denně v případě prodlení více než 90 dní od končené splatnosti úvěru. Identifikace žalované je zajištěna podpisovým SMS kódem, který byl zaslán na tel. číslo , tel. číslo, (žalovaná se označila mimo jiné identifikačním číslem fyzické podnikající osoby).

6. Žalovaná ke své identifikaci předložila žalobkyni kopii občanského průkazu.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla na účet číslo , č. účtu, vyplacena částka , částka, .

8. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání, dle podacího lístku byla výzva odeslána žalované doporučenou poštou téhož dne.

9. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním.

10. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

13. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 an. o. z., na základě které byla žalované bezhotovostně, převodem na sdělený bankovní účet, poskytnuta částka , částka, . Žalovaná vystupovala při uzavření smlouvy jako fyzická osoba podnikající. Za čerpání úvěru se zavázala k úhradě úroku stanoveného v sazbě 1 % za den čerpání úvěru bez ohledu na výši splacené částky do úplného zaplacení. Jestliže splatnost byla sjednána na 70 dnů činí poplatek 70 % tj. , částka, . Dle splátkového kalendáře uvedeného v článku V. smlouvy se žalovaná zavázala ke splacení poskytnutého úvěru v 5 splátkách po , částka, , přičemž výše splátky se skládá z částky , částka, na jistinu úvěru a částky , částka, na poplatek za poskytnutí úvěru. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za prodlení s úhradou jakékoliv splátky, smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně v případě prodlení do 90 dní od konečné splatnosti, smluvní úrok z prodlení 0,02 % denně v případě prodlení více než 90 dní od konečné splatnosti úvěru. Žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila.

22. Nahlédnutím do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne , datum, bylo ukončeno insolvenční řízení proti žalované splněním oddlužení (Krajský soud v Brně sp. zn. KSBR , spisová značka, ).

23. Z úřední činnosti je soudu známo, že v roce 2025 bylo proti žalované (fyzická osoba) zahájeno 5 exekučních řízení.

24. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně prostřednictvím platformy www., Anonymizováno, .cz poskytuje podnikatelské úvěry, tedy úvěry, jež automaticky nespadají do režimu spotřebitelských smluv a nejsou tedy a priori stanoveny povinnosti poskytování úvěru v režimu zásad ochrany spotřebitele, jako je například povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr, pod sankcí neplatnosti smlouvy.

25. Dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Nejvyšší soud posuzoval otázku možnosti aplikace korektivu dobrých mravů na sjednané úroky z prodlení. Dospěl přitom k závěru, že korektiv dobrých mravů lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka. Podle citovaného rozhodnutí postavení dlužníka jako podnikatele jej přitom takové ochrany nezbavuje.

26. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR - senát ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, jsouli právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení. Jak uzavřel Nejvyšší soud v citovaném rozsudku je možnost ujednat si výši úrokové sazby obsahovým projevem smluvní volnosti stran. Oproti úroku z prodlení nejde o sjednání případné sankce za porušení smluvního závazku, ale o ujednání o úplatě za hlavní plnění. Hlavnímu plnění je smluvními stranami zpravidla věnována i hlavní pozornost. Strany přitom předpokládají, že plnění bude poskytnuto řádně a včas. Na sjednanou výši úrokové sazby, představující úplatu za hlavní plnění, přistupuje dlužník s tím, že ji v budoucnu bude muset uhradit. Případný zásah soudu do autonomie vůle stran pro rozpor s dobrými mravy bude představovat zásah výjimečný a vždy odůvodněný mimořádnými okolnostmi daného případu.

27. V předmětné věci se jedná o smluvní vztah mezi podnikateli. Za poskytnutí úvěru byl sjednán smluvní úrok 70 % za 70 dní – tj. 365 % ročně. K datu XI/2024 se úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům (úvěry nad 1 rok do 5 let) pohybovaly ve výši 6,34 % ročně a ve výši 8,73 % ročně pro domácnosti – na spotřebu (údaje čerpány z www.cnb.cz). Sjednaný úrok tedy více než 41 x překračuje obvyklou sazbu úvěrů poskytovanou bankami.

28. V posuzovaném případě byl poskytnut podnikatelský úvěr osobě s předchozím dluhovým zatížením v nikoli malé výši, v době téměř bezprostředně po skončení oddlužení. Poskytovatel úvěru se nijak nezajímal o finanční situaci žadatele, nepožadoval doložení daňového přiznání podnikatele. Smlouva byla uzavřena pouze na základě žádosti žalované prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, bez dalšího zkoumání, k jakému konkrétnímu účelu je úvěr poskytován a zejména bez dalšího zkoumání poměrů žadatelky.

29. Vzhledem ke zjištěným podmínkám poskytnutí úvěru, kdy žalovaná není právnickou osobou, ale fyzickou osobou podnikající, která ručí za své závazky zcela neomezeně, celým svým soukromým majetkem, uzavřel smlouvu o úvěru s věřitelem, rovněž podnikatelem, specializujícím se na poskytování tzv. nebankovních úvěrů, dospěl soud k závěru, že žalovaná je dle § 433 odst. 2 o. z. v daném smluvním vztahu slabší stranou, proto je namístě aplikovat ustanovení občanského zákoníku o tzv. ochraně slabší strany a posoudit úvěrovou smlouvu z moci úřední prizmatem souladu s dobrými mravy, neboť dle citované judikatury není korektiv dobrých mravů obecně vyloučen ani ve vztazích mezi podnikateli.

30. Při hodnocení obsahu smlouvy z hlediska posouzení její vyváženosti nelze kromě sjednané úrokové sazby, která v případě běžného spotřebitele je soudy hodnocena jako odporující dobrým mravům, odhlédnout od nevyváženosti smlouvy v neprospěch dlužníka, která vyniká zejména v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným úrokům zatěžujícím žalovanou, jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují ještě další sjednané sankce, které jeho dluh dále razantním způsobem navyšují (smluvní pokuta 500 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky, smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně v případě prodlení do 90 dní od konečné splatnosti, smluvní úrok z prodlení 0,02 % denně v případě prodlení více než 90 dní od konečné splatnosti úvěru). Smlouva, z níž odvozuje žalobkyně žalobní nárok a která představuje formulářovou smlouvu, je svým obsahem formulována jednoznačně ve prospěch žalobkyně a odporuje pravidlům ustaveným v § 433 odst. 1 o. z.

31. Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž z rozhodnutí Finančního arbitra ze dne 8. 4. 2016, ev. č. FA/4649/2016 je v odůvodnění uvedeno, že pokud RPSN ve Smlouvě o úvěru dosahuje výše 73,33 % (ve skutečnosti dokonce 75,81 %, jak finanční arbitr zjistil po dodatečném přepočítání v námitkovém řízení), je v rozporu s dobrými mravy a smluvní odměna je tak neplatná ve smyslu § 39 občanského zákoníku.

32. Žalobkyni jako profesionálu v oblasti poskytování úvěru musí být známa judikatura soudů o nepřiměřené výši úroků a neplatnosti smlouvy v této souvislosti i judikatura týkající se poskytování úvěrů mezi podnikateli. Soud proto vylučuje, že by žalobkyně při tvorbě úvěrových smluv a nastavení úrokových sazeb v roce 2023 (rok uzavření projednávané úvěrové smlouvy) nezohlednila zákonné limity a judikaturu, nekonzultovala dané s právníky a nebyla upozorněna na skutečnost, že taková smlouva je neplatná.

33. Existence právního institutu dobrých mravů není nová a nelze říci, že by pro rozhodovací praxi byla něčím neobvyklým, proto tento spravedlnostní korektiv nemůže vyvolávat dojem překvapivosti. (Nález Ústavního soudu sp. zn.

III. ÚS 308/21 ze dne

27. července 2021).

34. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru číslo , hodnota, uzavřená mezi účastníky je neplatná. Důvodem této neplatnosti je nevyváženost smlouvy mezi plněním, které bylo dle smlouvy žalované, jako slabší smluvní straně, žalobkyní poskytnuto a plněním, k němuž se oproti tomu žalovaná zavázala. Tato nevyváženost dosahuje takové intenzity, která způsobuje neplatnost smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Neplatnost je nutno dovodit ve vztahu k celé smlouvě, jejíž jednotlivá ujednání tvoří jeden celek.

35. Žalované byla v souvislosti s neplatnou smlouvou poskytnuta částka , částka, . Žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila. Žalovaná toto skutkové tvrzení žalobkyně nepopřela. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení částky , částka, a ve zbývající části byla žaloba, jako nedůvodná, zamítnuta.

36. Soud rovněž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení dnem , datum, , kdy marně uplynula tří denní lhůta k plnění dle předžalobní výzvy ze dne , datum, .

37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení , částka, , přičemž byla úspěšná co do částky , částka, , tj. v rozsahu 12,15 % (čistý úspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce , částka, dle položky 1, bod 1, písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2 × , částka, dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení a návrh ve věci samé a , právnická osoba, 630 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) této vyhlášky jednoduchá výzva k plnění, paušální náhrada hotových výdajů 3 × , částka, dle § 13 této vyhlášky, , částka, náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem , částka, z toho 12,15 % činí , částka, .

38. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.