7 C 192/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobkyně a žalovaného o určení vlastnictví – odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk <b>I. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj v Brně, Katastrální pracoviště Vyškov, na [list vlastnictví] pro obec Vyškov, k. ú. [obec] u [obec], (tedy také id. ½ nemovitostí, které žalobkyně darovala žalovanému na základě darovací smlouvy ze dne [datum], sepsané notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]).</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 49.550 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalovaného], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 24. 8. 2020, domáhala se žalobkyně určení vlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem s tím, že od darovací smlouvy odstoupila pro nevděk. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], žalobkyně jako dárkyně darovala žalovanému jako obdarovanému ideální polovinu nemovitých věcí a to pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku par. [číslo] vše v obci [obec], v části [územní celek], k.ú. [obec] u [obec].

2. Po uzavření darovací smlouvy se žalovaný choval vůči žalobkyni tak, že jí nadával, vystavoval ji psychickému násilí a od dubna 2018 ji začal fyzicky napadat. Proto žalobkyně sdělila žalovanému, že v souladu s § 2072 a násl. občanského zákoníku od výše specifikované darovací smlouvy odstupuje pro nevděk. Dopis byl sepsán dne [datum] a téhož dne dán na poštu. Žalobkyně jej žalovanému odeslala jak obyčejnou poštou, tak doporučeně.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud provedl důkazy darovací smlouvou, přípisem ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí, úředním záznamem o vykázání, návrhem na vydání předběžného opatření a usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací].

5. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. V notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla dne [datum] sepsána darovací smlouva pod sp. zn. [spisová značka], v souladu se kterou žalobkyně, jako dárkyně, darovala žalovanému, jako obdarovanému ideální jednu polovinu nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec Vyškov, k.ú. [obec] u [obec] a to pozemku par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 348 m2, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], způsob využití rodinný dům, postavená na tomto pozemku a pozemku par. [číslo] zahrada o výměře 135 m2. Žalovaný tyto nemovitosti do svého vlastnictví v souladu s darovací smlouvou přijal.

7. Přípisem ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalovanému, prostřednictvím svého zástupce, že odstupuje od darovací smlouvy pro nevděk. Důvodem je chování žalovaného vůči žalobkyni, který jí nadával, vystavoval psychickému násilí a od dubna 2018 ji i fyzicky napadal. Přípis byl žalovanému zaslán doporučenou poštou dne [datum].

8. Žalobkyně i žalovaný jsou vedeni jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí a to na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], vedeném katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov.

9. Policie České republiky, obvodní oddělení policie Vyškov vyhotovilo dne [datum] úřední záznam o vykázání, dle kterého byl [celé jméno žalovaného] vykázán ze společného obydlí, tedy rodinného domu [adresa] ve [obec] – místí části [obec], které obýval s ohroženou osobou [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], jakož i z jeho bezprostředního okolí na dobu 10 dnů.

10. V odůvodnění vykázání je mimo jiné uvedeno, že násilná osoba žije s přítelkyní a dvěma nezletilými dětmi. Jedná se o domek, který ohrožená dostala od svých rodičů, avšak polovinu této nemovitosti přepsala na násilníka poté, co mu po několikáté uvěřila, že se chce usmířit a mít klidné soužití. Ve vztahu mají společného syna [jméno], dceru [jméno] má ohrožená osoba z předchozího vztahu.

11. Postupem, během soužití se násilník začal projevovat vůči ohrožené nesnášenlivě, prvotní vzájemné neshody přešly do agresivních útoků, které jsou v posledních letech již nejen verbální, ale také fyzické. Násilná osoba holduje alkoholu a v podstatě každý víkend se opakují jeho agresivní útoky v podnapilosti vůči jeho partnerce, které končí napadáním a modřinami na těle ohrožené. Tato prozatím nevyhledala lékařskou pomoc, nevěděla, jak svoje soužití řešit.

12. Pokud je [celé jméno žalovaného] střízlivý, jeho agresivita spočívá zejména v psychickém nátlaku na ohroženou, narážky na chod domácnosti, děti, její vzhled, neatraktivitu, výhrůžky. Tomuto bývá přítomna zejména dcera [jméno]. Nadávka typu„ jsi špína, kurva, nestaráš se, jídlo se nedá žrát“, přecházejí i v pravidelné strkání, odtlačování a bouchání do ohrožené. Rovněž házení věcí není výjimkou – např. po ní hodil příbor. V jednom z posledních případů toto vyvrcholilo v údery nábytkovými dveřmi do hlavy ohrožené, která byla několikrát nucena z domu odejít i s dětmi ke svojí kamarádce, kde vyhledala bezpečí.

13. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu návrh na vydání předběžného opatření podle § 405 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních Okresní soud ve Vyškově vydal dne 28. 12. 2018 pod č.j. [číslo jednací] usnesení, kterým zakázal žalovanému vstup do společného obydlí na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], jako i do jeho bezprostředního okolí a zároveň mu byla uložena povinnost, zdržet se setkávání s navrhovateli – žalobkyní, nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně] a nezl. [jméno] [příjmení], jakož i jejich kontaktování a to jakýmkoliv způsobem a přibližování se k nim. V projednávání věci vzal soud za osvědčené, že byly dány důvody pro vydání tohoto předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. Sám žalovaný nejprve popřel fyzické napadení žalobkyně, pak jej v jednom případě připustil, a dále i to, že„ nechtěně“ praštil žalobkyni dveřmi do hlavy. Policie České republiky při svém rozhodnutí o vykázání řádně vyhodnotila vzniklou situaci a to zejména s ohledem na předcházející okolnosti soužití žalobkyně a žalovaného, resp. celé rodiny, k čemuž provedla i šetření, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně se své známé [jméno] [příjmení] v minulosti svěřovala o verbálním a fyzickém napadání ze strany odpůrce, a kdy jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného] Polici ČR sděloval, že žalobkyně má se žalovaným – jeho synem, trápení již několik let, volávala mu o pomoc a on se snažil synovi domluvit, tento však na něj nedal a po posledním pokusu o domluvu mu napsal, aby se do toho nepletl.

14. V souladu s ustanovením § 2072 odst. 1 občanského zákoníku, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

15. Dle ustanovení § 2073 nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

16. Provedeným dokazováním, na základě shora podrobně rozvedených důkazů a po jejich zhodnocení a to jednotlivé i v jejich souvislostech, bylo prokázáno, že návrh žalobkyně je oprávněný.

17. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem„ hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Je třeba komplexní hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 ze dne 26. 2. 2019).

18. Žalovaný se dlouhodobě choval k žalobkyni v rozporu s dobrými mravy, tato mu však jeho jednání tolerovala, a to až do prosince 2018, kdy situace vyvrcholila a žalovaný byl vykázán ze společného obydlí pro jeho agresivitu k žalobkyni (v jednom z posledních případů – údery nábytkovými dveřmi do hlavy žalobkyně). Žalobkyně se začala obávat o svůj život. Policie ČR situaci řádně prošetřila a nevhodné chování žalovaného vůči žalobkyni potvrdil i otec žalovaného.

19. Rovněž Okresní soud ve Vyškově dne [datum] vyhověl návrhu na vydání předběžného opatření a zakázal žalovanému vstup do společného obydlí na adrese [obec a číslo], dále mu byla uložena povinnost zdržet se setkávání se žalobkyní, jakož i setkávání s ní a kontaktování její osoby, a to jakýmkoliv způsobem. Sám žalovaný připustil fyzické napadání žalobkyně.

20. Toto jednání již žalobkyně žalovanému neodpustila a rozhodla se celou situaci řešit. Proto, prostřednictvím svého právního zástupce, zaslala žalovanému dne [datum] přípis (na poštu dán [datum]), ve kterém uvedla, že v souladu s ustanovením § 2072 a násl. občanského zákoníku, odstupuje od darovací smlouvy pro nevděk. Lhůta dle ustanovení § 2075 občanského zákoníku tak byla dodržena.

21. Zákonem kvalifikované nevděčné chování obdarovaného musí – aby se stalo zákonným důvodem pro revokaci – naplnit tři předpoklady: 1) ubližuje dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, 2) zjevně tím porušuje dobré mravy a 3) dárce toto chování obdarovanému nepromine.

22. Žalovaný úmyslně psychicky i fyzicky ubližoval žalobkyni, jednání vyvrcholilo v prosinci 2018, kdy žalovaný navíc zavolal na žalobkyni Policii ČR s tím, že mu odcizila auto, což byla lež. Svým jednáním žalobkyni ublížil, zjevně porušil dobré mravy a žalobkyně mu již jeho jednání neprominula.

23. Je nutné vycházet z toho, že obdarovaný může ublížit dárci jak ve fyzické rovině, tak v rovině psychické. Mezi skutky obdarovaného, které nepochybně opravňují dárce k odvolání daru, patří i prosté ublížení na zdraví. Důvodem k odvolání daru mohou být i amorality nižší intenzity než protiprávní skutky postihované trestním právem, příčí-li se zjevně dobrým mravům, jak vyplývá z komentáře v ASPI k ustanovení § 2072 občanského zákoníku.

24. Jak z tohoto komentáře dále vyplývá, aby bylo možno revokovat darováním musí být dobré mravy porušeny chováním obdarovaného zjevně. Soudní praxe přiblížila i to, co rozumět zjevným porušením. V souladu s ustáleným názorem judikatury Nejvyššího soudu lze učinit závěr, že„ se musí jednat vždy o takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. I v případě několika méně intenzivních, avšak setrvalých či opakujících se zásahů, může jednání obdarovaného nabýt charakteru natolik obtěžujícího, že je lze kvalifikovat jako zjevný rozpor s dobrými mravy (opakované verbální útoky, pomluvy, šikanování, apod).

25. Jednání žalovaného je jednáním v rozporu s dobrými mravy a za situace, kdy již Policie ČR přistoupila k vykázání ze společného obydlí, má soud zato, že se jedná o zjevné porušení dobrých mravů.

26. Darovací smlouva byla uzavřena již v roce 2017. Jednání žalovaného vyvrcholilo svou intenzitou v roce 2018. Je tak rovněž naplněna podmínka, že nevděčné chování obdarovaného nastalo až po uzavření darovací smlouvy (časová souslednost).

27. Nezbytným předpokladem pro účinnou revokaci darování je skutečná a nerozporná vůle dárce uchýlit se k tomuto krajnímu opatření. Žalobkyně již nemínila dále tolerovat stupňující se hrubé chování žalovaného vůči své osobě, neustálé psychické a fyzické týrání, které vyústilo v prosinci 2018, kdy byl žalovaný vykázán ze společného bydlení a kdy bylo rovněž vyhověno návrhu na předběžné opatření, souvisejícímu s domácím násilím.

28. Provedeným dokazováním bylo rovněž prokázáno, že žalovaný je stále zapsán jako vlastník ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí a může je vydat. Žalobkyně oprávněně odstoupila od darovací smlouvy přípisem ze dne [datum], zaslaným žalovanému doporučenou poštou dne [datum].

29. Žalobkyně využila svého práva odvolat dar, darovací poměr tak zanikl okamžikem, kdy projev vůle žalobkyně došel obdarovanému. Tímto dnem se obnovují původní právní poměry, tj. především se obnoví vlastnictví dárce k darované věci s účinky ex nunc a obdarovaný, který se účinkem revokace stal nepoctivým držitelem dle ustanovení § 2073), je povinen věc vydat. V rozhodovací praxi soudů byl ustálen přístup, že povinnost vydat dar není závislá na tom, zda dárce uplatnil právo na vydání daru u soudu.

30. Vzhledem k tomu, že v daném případě jsou předmětem revokace, tedy odvolání daru, věci nemovité, je nutný zápis do katastru nemovitostí. Zápis vkladu vlastnického práva při revokaci darování má deklaratorní povahu, neboť k obnovení vlastnického práva dárce dojde při revokaci pro nevděk ex lege ke dni odvolání daru. Vkladovou listinou však nemůže být dárcův jednostranný projev vůle o odvolání daru. Katastrálnímu úřadu nepřísluší posuzovat otázky hmotného práva občanského, tj. zda se obdarovaný vůči dárci zachoval nevděčně, zda tím skutečně zjevně porušil dobré mravy, a revokace daru je proto platná a účinná. K posouzení takových skutečností je oprávněn pouze soud.

31. Není-li stav zapsaný v katastru nemovitostí v souladu se skutečným právním stavem, jelikož nedošlo k zohlednění účinků revokace darováním, může se dárce domáhat odstranění tohoto nesouladu. Vždy, když je třeba, aby byl proveden zápis do katastru nemovitostí, je dán naléhavý právní zájem na žalobě na určení. Chybí-li součinnost obdarovaného k odstranění nesouladu mezi právním a faktickým stavem, musí dárce využít soudní ingerence a žádat o vydání soudního rozhodnutí.

32. Soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny náležitosti a podmínky pro odvolání daru, žalobkyně se tak stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí. Vzhledem k tomu, že je nutné odstranit nesoulad mezi právním a faktickým stavem, tedy že je nutný zápis do katastru nemovitostí, rozhodl soud, tak, jak je ve výroku I. uvedeno.

33. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že došlo k odvolání daru, žalovaný neposkytl součinnost, žalobkyně je nucena se domáhat zápisu do katastru nemovitostí soudní cestou.

34. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že byly splněny všechny podmínky pro odvolání daru.

35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek v celkové výši 5.000 Kč a účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (s přihlédnutím k rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 712/01 ze dne 15. 1. 2003, sp. zn. II. ÚS 538/10 ze dne 24. 3. 2011 a sp. zn. I. ÚS 269/16 ze dne 17. 10. 2017) za 3,5 hlavních úkonů po 12.300 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby, účast na jednání a ½ úkon za předžalobní výzvu k plnění), a 4x RP po 300 Kč. Za nahlížení do spisu dne 3. 3. 2021 účtoval advokát pouze ztrátu času 3x ½ hod. po 100 Kč. Návrh a rozhodnutí, založené ve spise [spisová značka] bylo již v době nahlížení do spisu, součástí tohoto spisu, proto soud další účtované náklady za nahlížení do tohoto spisu nepřiznal, neboť je nepovažoval za účelně vynaložené.

36. Odměna advokáta činí celkem 44.550 Kč a náklady řízení celkem, včetně soudního poplatku činí 49.550 Kč a byly přiznány k rukám zástupce.

37. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.