7 C 230/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí <b>I. Z exekuce prodejem movitých věcí povinného [příjmení] [jméno] [příjmení], vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorským úřadem Brno – město, se sídlem [adresa] zn. [spisová značka] jsou vyloučeny věci, uvedené v soupise movitých věcí ze dne [datum] a to:</b> <b>1) soustruh SUI 40, výrobce TOS Trenčín – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>2) stojanová vrtačka typ VS 32A – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>3) fréza – soustruh typ FA 3A-H 1739M, TOS [obec] – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>4) fréza – soustruh typ FP1 – [jméno] [příjmení] – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>5) vyjiskřovací stroj typ M 305 – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>6) bruska typ BPH 20NA – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>7) ohýbačka – barva modrá – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>8) hydraulický lis – barva zelená – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>9) radiální vrtačka typ [číslo] – položka [číslo] v soupise movitých věcí</b> <b>10) lis barva šedá – položka [číslo] v soupise movitých věcí.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 9.460 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení movitých věcí, uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též jako„ předmětné věci“) z exekuce tam specifikované z důvodu, že je výlučných vlastníkem předmětných věcí.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že je vlastníkem věcí, neboť nedoložila žádné důkazy.

3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem soustruhu SUI 40, výrobce TOS Trenčín (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura [číslo] dodací list z [datum], příjmový platební doklad z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum], rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

5. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem stojanové vrtačky typ VS 32A (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura [číslo] dodací list z [datum], příjmový platební doklad z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

6. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem frézy – soustruh typ FA 3A-H 1739M, TOS [obec] (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura [číslo] dodací list z [datum], příjmový platební doklad z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

7. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem frézy – soustruh typ FP1 – [jméno] [příjmení] (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura [číslo] dodací list z [datum], příjmový platební doklad z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

8. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem vyjiskřovacího stroje typ M 305 (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura [číslo] dodací list z [datum], příjmový platební doklad z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

9. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem brusky typ BHP 20NA (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura [číslo] dodací list z [datum], příjmový platební doklad z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

10. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem ohýbačky – barva modrá (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a zaplatila za ni dne [datum], jak dokladuje faktura [číslo] výpis z účtu z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum] a karta dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

11. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem hydraulického lisu – barva zelená (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum], zaplatila za ni [datum] a téhož dne si ji převzala, jak dokladuje faktura [číslo] výpis z účtu z [datum], dodací list z [datum], soupis ostatního dlouhodobého majetku z [datum] a karta dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

12. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem radiální vrtačky typ [číslo] (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] ze dne [datum], zaplatila za ni [datum], jak dokladuje faktura [číslo] výdajový platební doklad [číslo] z [datum], příjmový platební doklad z [datum], karta dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

13. Žalobkyně je – od [datum] dosud – výlučným vlastníkem lisu barvy šedé (položka [číslo] v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury [číslo] zaplatila za ni [datum], jak dokladuje faktura [číslo] příjmový platební doklad [číslo] z [datum] a karta dlouhodobého majetku z [datum] rovněž výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] před Městským soudem v Brně.

14. Shora uvedené věci byly sepsány do protokolu o soupisu movitých věcí dne [datum] exekutorem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku v rámci tam specifikované exekuce, vedené žalovanou jako oprávněnou vůči povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] jako podnikající fyzické osobě (dále též jako„ povinný“); přitom povinný již při soupisu (tj. [datum]) uvedl, že předmětné věci jsou ve vlastnictví žalobkyně, nikoli povinného, jak dokladuje protokol o soupisu movitých věcí povinného z [datum], exekuční příkaz ze dne 3. 12. 2014 č.j. [číslo jednací] a vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 5. 11. 2014 č.j. [číslo jednací].

15. Věci byly sepsány v nemovité věci na adrese [ulice a číslo] v [obec], jejímž výlučným vlastníkem je žalobkyně, jak dokladuje výpis z katastru nemovitostí, v níž má žalobkyně i sídlo, což dokladuje výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. Na stejné adrese sice má trvalý pobyt i faktické bydliště povinný [příjmení] [jméno] [příjmení], to však v odděleném bytě (v nemovité věci nahoře), tedy mimo výrobní prostory žalobkyně – ve stejné nemovité věci dole. To vysvětluje fakt, že povinný byl přítomen soupisu věcí v nemovité věci. Povinný byl od roku 1994 do 2013 jednatelem i společníkem žalobkyně, dále podnikal na své jméno (jako podnikající fyzická osoba), ale již je v důchodu, jak dokladuje výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve spise Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], u jednání dne [datum]. Podnikání povinného jako fyzické osoby a žalobkyně bylo oddělené.

16. Soudní exekutor Mgr. [příjmení] [příjmení] usnesením z 2. 9. 2020 č.j. [číslo jednací] návrh žalobkyně na vyškrtnutí předmětných věcí z exekuce zamítl, a to z toho důvodu, že vlastnictví žalobkyně nebylo prokázáno, že žalobkyní doložené kopie daňových dokladů neprokazují její aktuální vlastnictví, jak vyplývá z odůvodnění citovaného usnesení.

17. Žalovaný jako oprávněný již vedl vůči stejnému povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] exekuci, před Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. [spisová značka] Soudní vykonavatel dne 21. 3. 2011 sepsal do protokolu i věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, na stejné adrese, a žalobkyně se domáhala již tehdy jejich vyloučení z exekuce, jak dokladuje usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 27. 6. 2012, č.j. [číslo jednací]. Žaloba však byla usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 27. 1. 2012, č.j. 6C 369/2011-9 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2012 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], odmítnuta, jelikož vylučovací žaloba měla vady.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

19. Podle § 267 občanského soudního řádu platí:„ právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona“. Výkonem rozhodnutí je možné postihnout pouze věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, náležející povinnému. Pokud by došlo k postižení majetku třetí osoby (např. do soupisu movitých věcí byla zahrnuta i věc, která nepatří do vlastnictví povinného), může se tato třetí osoba bránit uplatněním tzv. excindační žaloby, která představuje iniciování tzv. zvláštního sporu o vyloučení věci z exekuce (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1977/2009, 20 Cdo 339/2012); legitimovanou k podání žaloby je třetí osoba, jíž bylo výkonem rozhodnutí zasaženo do jejich majetkových práv (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3104/2013), a pasivní legitimace svědčí oprávněnému, v jehož prospěch byl příslušný majetek exekvován (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 516/2010).

20. Jak plyne ze shora uvedeného textu tohoto rozsudku, soud má za prokázané tvrzení žalobkyně o jejím výlučném vlastnictví předmětných věcí. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. Pokud žalovaná namítala, že již v řízení před Městským soudem v Brně, kdy se žalobkyně domáhala vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí proti žalované – Městské správě sociálního zabezpečení Brno, pak je nutné uvést, že v každém řízení jsou vydávány samostatné exekuční příkazy a každé řízení je také samostatně ukončováno. Nejde tedy o překážku litispendence, ani o překážku res iudicata.

22. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem věcí, uvedených ve výroku I. rozsudku.

23. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žalobkyně prokázala vlastnictví předmětných věcí.

24. V tomto soud odkazuje například na následující rozhodnutí Ústavního soudu, kdy Ústavní soud např. v usnesení sp. zn. I. ÚS 881/09, IV. ÚS 3728/12 vyslovil následující právní názory: V obecné rovině požadavek, aby v řízení o vylučovací žalobě nebyla žalobkyni s odkazem na § 150 občanského soudního řádu přiznána náhrada nákladů takového řízení dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, je v zásadě nepřijatelný, a to i s přihlédnutím k samotné podstatě tohoto procesního prostředku. Třetí osoba, jejíž majetek byl sepsán v rámci výkonu rozhodnutí je totiž zpravidla ohrožena na svých majetkových právech bez vlastního porušení právní povinnosti. Nemožnost přiznat takové osobě náhradu nákladů řízení v případě jejího plného úspěchu ve věci proti žalovanému, který při výkonu rozhodnutí vystupoval jako oprávněný, sám ho inicioval a jeho průběh byl do značné míry v jeho dispozici, by znamenala de facto„ nadpráví“ oprávněných ve vztahu k neomezenému okruhu třetích osob, jejichž majetek by mohl být v exekuci dotčen. Nadto tím by došlo k naprostému„ překroucení“ smyslu ustanovení § 150 občanského soudního řádu. Za„ důvody hodné zvláštního zřetele“ se považují zejména majetkové, sociální, osobní a další poměry účastníků řízení (srov. např. Bureš J. a kolektiv“ Občanský soudní řád. Komentář I. Díl.

7. Vydání Praha: C. H. Beck, 2006, str. 673 a násl.). V souzené věci byla žalobkyně podnikatelka, na straně žalované Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Optikou poměrů účastníků by se jevil postup podle § 150 občanského soudního řádu nepřiléhavý, majetkové poměry žalované neodůvodňují použití § 150 občanského soudního řádu. Stěží lze rozumně uvažovat o např. tíživých majetkových poměrech žalované, kvůli kterým je nezbytné odepřít právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně ve výši 9.460 Kč.

25. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou nekontaktovala, např. se žádostí o udělení souhlasu s vyškrtnutím věci ze soupisu dle § 68 odst. 3 exekučního řádu. V této souvislosti žalovaná plédovala pro to, aby v případě, že by soud žalobě vyhověl, aby aplikoval § 150 občanského soudního řádu a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

26. Podle názoru soudu, i pokud by žalovaná nebyla informována o podání vylučovací žaloby před jejím podáním, tak žalovaná nemusela trvat v řízení o vylučovací žalobě na tom, že nárok není oprávněný. Žalovaná mohla uznat žalobní nárok. Žalovaná však setrvala na stanovisku, že nynější žaloba je zcela nedůvodná, a to v písemném vyjádření k žalobě před jednáním, ale i na prvním jednání. Není tak zřejmé, čeho by mohla žalobkyně reálně dosáhnout, když by žalovanou před podáním vylučovací žaloby požádala o udělení souhlasu k vyškrtnutí věcí ze soupisu, (což žalovaná žalobkyni vyčítá). Pokud i v řízení o vylučovací žalobě žalovaná setrvala na nedůvodnosti žaloby s tím, že souhlasí s názorem exekutora o neprokázání aktuálního výlučného vlastnictví k věcem na straně žalobce, pak lze předpokládat, že by konzistentně s tím ani neudělila žalobkyni souhlas k vyškrtnutí věcí ze soupisu.

27. Zde lze přiměřeně citovat i např. následující usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 707/11:„ Ústavní soud zdůraznil zejména v případě výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí nutnost úzké spolupráce oprávněného s pověřeným soudním exekutorem, neboť právě při takovém způsobu provedení exekuce mohou být nejčastěji postižena práva třetích osob k těmto věcem. Věřiteli jako navrhovateli exekuce, je ve smyslu platné právní úpravy dána možnost, aby sledoval úkony pověřeného soudního exekutora a aby jeho případný„ hraniční přístup korigoval“ …stěžovatelka se o činnost pověřené soudní exekutorky nijak nezajímala, soupisu movitých věcí nebyla přítomna, před zahájením jednání ve věci dne [datum] před okresním soudem i přes poučení ke smírnému vyřešení sporu zastavení exekuce nenavrhla, naopak navrhovala zamítnutí žaloby i poté, co bylo čteno usnesení o vyloučení věci, která byla předmětem tohoto řízení a dále zpochybňovala vlastnictví žalobce k předmětné věci, i když byl v řízení jako důkaz proveden doklad o zakoupení této věci a vyslechnut žalobce. Tyto skutečnosti činí zcela nevěrohodnými tvrzení stěžovatelky, že nemohla sporu zabránit, protože nevěděla, že do soupisu věcí movitých byla sepsána i movitá věc vlastnicky náležející třetí osobě. I když je pravdou, že stěžovatelka za činnost pověřené soudní exekutorky neodpovídá, nepochybně bylo v jejím zájmu a procesních možnostech, aby tuto činnost sledovala a svůj procesní postup korigovala mimo jiné i v závislosti na obsahu jí doručených rozhodnutí. Stěžovatelka sice argumentuje tím, že se o žalobě o vyloučení věcí movité ze soupisu dozvěděla až dne 27. 8. 2009, zcela však pomíjí skutečnost konstatovanou krajským soudem, že právnímu zástupce stěžovatelky (a povinnému) bylo předmětné usnesení soudní exekutorky o vyloučení věci ze soupisu řádně doručeno, takže se měla možnost s jeho obsahem seznámit ještě před svým vyjádřením k žalobě“. Přiměřeně lze citovat i např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3728/12:„ Stěžovatel ve svém návrhu uvedl, že podání excindační žaloby bylo pro něj do značné míry překvapivé, neboť vedlejší účastníci namísto snahy o smírné vyřešení věci rovnou podali vylučovací žalobu, aniž by měl soudní exekutor či účastník řízení možnost se s takovými důkazy před podáním vylučovací žaloby seznámit. Z vyžádaného soudního spisu oproti tomu tvrzení však vyplývá, že [jméno] [příjmení] si podala návrh na vyškrtnutí movitých věcí z exekuce, o němž soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rozhodl svým usnesením ze dne 8. 4. 2011, sp. zn. [spisová značka] tak, že je zamítl. Nelze tedy dát stěžovateli zapravdu v tom smyslu, že by podání vylučovací žaloby bylo ze strany oprávněného neočekávané nebo že by se [jméno] [příjmení] nesnažila zvrátit výsledek jednání exekutora jinak, než podáním žaloby“.

28. Obdobně jako v citovaných usneseních Ústavního soudu lze uvést i v souzené věci, že žalobkyně podala návrh na vyškrtnutí movitých věcí z exekuce, o němž soudní exekutor rozhodl usnesením tak, že jej zamítl. Toto usnesení exekutora muselo být doručeno i žalované, jako oprávněné v exekučním řízení. Rovněž z těchto důvodů podání vylučovací žaloby nebylo pro žalovanou neočekávané.

29. Na podporu svého názoru o nedůvodnosti aplikace výjimečného institutu podle § 150 občanského soudního řádu, soud odkazuje i na usnesení Ústavního soudu z 3. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 64/20, které z ústavně právních hledisek aprobovalo rozhodnutí krajského soudu, který též odmítl aplikovat § 150 občanského soudního řádu s argumentací dopadající na nynější věc:„ stěžovatelka v exekučním řízení měla možnost sledovat činnost soudního exekutora a způsob vymáhání pohledávky. Stěžovatelka i poté, kdy jí byla doručena žaloba a seznámila se s argumentací vedlejšího účastníka řízení, jakož i s listinami jím předloženými, mohla si sama vyhodnotit procesní pozici, avšak na tuto situaci nikterak nereagovala. Naopak v průběhu řízení vlastnictví vedlejšího účastníka řízení zpochybňovala. Za daných okolností tedy nebyla aplikace § 150 občanského soudního řádu podle krajského soudu namístě“.

30. Jiná situace z hlediska náhrady nákladů a aplikovatelnosti § 150 občanského soudního řádu by mohla být, kdyby žalovaná nárok uznala, což se však v tomto řízení nestalo (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2176/16 a v něm obsaženou kritiku rozhodnutí okresního soudu, který uložil oprávněnému hradit nákladů řízení tehdejšímu žalobci i přes to, že oprávněný se o skutečném vlastníkovi lednice dozvěděl až ze žaloby a žalobcům návrh uznal: Ústavní soud tam uvedl, že„ vše nasvědčovalo tomu, že aplikace § 150 občanského soudního řádu byla zřejmě namístě a stěžovateli za shora popsané situace neměla být náhrada nákladů řízení ukládána“).

31. Žalobkyně má tak právo i na náhradu nákladů právního zastoupení. Soud vyšel z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif Nejvyšší soud opakovaně vysvětlil, že odměna advokáta za zastupování v řízení o excindační žalobě se nestanoví podle ceny věcí z exekuce vylučované (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3104/2013, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5408/2014). Tarifní hodnota ve smyslu cit. ustanovení (tam, kde hodnotu věcí nebo práva nelze vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je advokátním tarifem ve vyjmenovaných případech stanovena podle povahy právní věci (srov. § 9 odst. 2, odst. 3 a dost. 4 advokátního tarifu), definované v případě excindační žaloby určením, zda tu je právo žalobce k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí či exekuci (srov. § 267 občanského soudního řádu a § 9 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) advokátního tarifu). Je-li takovým majetkem nemovitá věc, považuje se za tarifní hodnotu částka 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5408/2014, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 Co 211/2014, publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Je-li majetkem movitá věc, považuje se za tarifní hodnotu částka 35.000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Lze poukázat i na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1622/10 – řízení o vylučovací žalobě je v podstatě sporem určovacím o tom, zda budou uvedené věci vyloučeny z výkonu rozhodnutí, přičemž důvodem je takové právo třetí osoby, zpravidla vlastnické, které nepřipouští výkon rozhodnutí k předpokladům, za nich lze vyhovět žalobě o vyloučení věcí přitom patří, aby žalobce prokázal nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které její zařazení vylučovalo, svědčí žalobci.

32. Žalobkyně má právo na odměnu právní zástupkyně v celkové výši 5.000 Kč za dva úkony právní služby (2.500 Kč za převzetí a přípravu a 2.500 Kč za účast na prvním jednání). Dále byl přiznán režijní paušál 2x 300 Kč a podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu náhradu DPH ve výši 1.176 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné ve výši 384 osobním vozem [anonymizováno], [registrační značka] k jednání u procesního soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět (celkem 70 km při průměrné spotřebě 3,9 l [číslo] km, ceně benzínu 27,80 Kč l a sazbě 4,40 Kč km). Požadovaná ztráta času 2x ½ hod. přiznána nebyla, neboť je kryta sazbou za úkon, když jednání proběhlo v době od 13:00 hod. do 13:30 hod. Žalobkyně má právo i na zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za sepis žaloby z doby, kdy žalobkyně v řízení nebyla právně zastoupena – 300 Kč (§ 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhláška č. 254/2015 Sb.) Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9.460 Kč, k rukám jeho zástupkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).

33. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.