Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

7 C 241/2022

č. j. 7 C 241/2022-122

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSVY:2023:7.C.241.2022.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ilony Láníkové a přísedících Miroslavy Adamcové a Věry Šebelové v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované , PSČ obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době a o náhradu mzdy <b>I. Návrh, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru jeho zrušením ve zkušební době, doručeným žalobkyni dne [datum] je neplatné, se zamítá.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni náhradu mzdy ve výši dvojnásobku hrubého měsíčního výdělku, tj. částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Návrh, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni příspěvek na penzijní připojištění v celkové výši 3 180 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 250 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 920 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 910 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 100 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Návrh, aby soud uložil žalované povinnost opravit potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum] v části II. údaj o výši průměrného výdělku a to tak, že výše průměrného výdělku činí 25 362 Kč, se zamítá.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 50 997 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] a specifikovaným přípisem ze dne [datum], domáhala se žalobkyně, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru jeho zrušením ve zkušební době, doručeným žalobkyni dne [datum], je neplatné. Dále se domáhala zaplacení mzdy ve výši dvojnásobku hrubého měsíčního výdělku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, dále úhrady příspěvku na penzijní připojištění v celkové výši 3 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 250 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 920 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 910 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 100 Kč od [datum] do zaplacení a dále uložení povinnosti opravit Potvrzení zaměstnavatele pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a také náhrady nákladů řízení.

2. Svůj návrh odůvodnila tím, že byla u žalovaného zaměstnána od [datum] na pozici administrátor. Jednalo se o časově omezený projekt. U žalovaného měla zájem pracovat i nadále, proto se zúčastnila výběrového řízení na pozici nákupčí, na kterou nastoupila dne [datum]. Měla převzít agendu od paní [příjmení] a po zapracování domluvený objem práce nákupčího. Třetí den si vyžádala rozhovor se svým nadřízeným a hledala příčinu a řešení vzniklého nedorozumění ohledně náplně práce. Situace se vyhrotila dne [datum], kdy jí nadřízený předal zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Při evidování na Úřadu práce vznikly pohybnosti a žalobkyně řešila nesprávnost výpočtu pravděpodobného výdělku Žalobkyně dále uvádí, že sjednaní zkušební doby bylo neplatné, a tudíž je i neplatné zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

3. V účastnické výpovědi u jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že podle toho inzerátu měla zajišťovat materiál pro výrobu. Paní [příjmení] řekli, že jí neprodlouží smlouvu, proto její ochota ji zaučovat byla na bodě nula. Její ochota nebyla moc velká, ale zaučovala ji. Práci měla přebírat od pana [jméno]. V momentě, když se přihlásila na nákupčího, měla o benefit, týkající se příspěvku, zájem. Ví, že se musí podat žádost, musí to jít přes ten penzijní fond. [jméno] žádost nepodala, nebylo jí to umožněno. Dne [datum] popis funkčního místa nedostala, ani ho nežádala. Uvedla, že je strojař a najednou zjistila že má dělat objednávky za celou firmu. Tato práce byla jiná, než předchozí. Byly to objednávky, faktury, s objednávkami v rámci technických věcí by se nebála, ale objednávky jiných věcí, režijního materiálu jako ano, ale neví, proč by žalovaná chtěla, aby za to převzala odpovědnost, když nemá ani tu kvalifikaci. Pokud se má vyjádřit k tomu co během těch pěti dnů dělala, tak jí zaučovala paní [příjmení]. Řekla jí, když něco přijde, musí se to rozkopírovat, kam se to dá, kam založí, kam se dá podepsat. Toto jsou věci, se kterými běžně do styku nepřicházela. Když to byly objednávky nějaké speciální, tak si to zajišťovali ti konkrétní lidé, kteří to potřebovali. Pokud tam byla objednávka režijního materiálu ve smyslu kancelářských potřeb, tak tam bylo, tak tam bylo nařízení, od koho se to musí brát, takže tam z hlediska nákupčího nemohla uplatit vůbec nic, tj. nemohla rozhodit sítě, kdo to dá levněji. Proto také řekla ve středu panu [příjmení], že na to nemá kvalifikaci a zaučování by jí trvalo dlouho. Je rozdíl nákupčí a nákupčí. Nákupčí na režijní materiál, to opravdu sedělo paní [příjmení]. Když ve středu měla zaevidovat objednávku, tak přišla objednávka na kalibraci měřidel a tohle podle žalobkyně není režijní materiál.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že v pracovní smlouvě ze dne [datum] byla zkušení doba sjednána platně, proto je i platné zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr byl ukončen platně, nemá žalobkyně nárok na žádnou náhradu mzdy.

5. Žalovaná nepopírá, že se žalovanou měla uzavřený pracovní poměr na dobu určitou od [datum] do [datum], avšak pokud byla v této smlouvě uvedena zkušební doba, jednalo se o chybu v psaní, kdy se použil tiskopis a zkušební doba nebyla vyňata. Když zveřejnila žalovaná inzerát na místo nákupčího, žalobkyně na žalovanou naléhala, aby ji přijala, ale žalobkyně měla pochybnosti, zda žalobkyně tuto práci zvládne, protože se jednalo o zcela odlišnou práci než v předchozím pracovním poměru. Proto byla sjednaná zkušební doba v délce tří měsíců.

6. Žalobkyně nikdy žalované nepředložila smlouvu o penzijním připojištění, kterou by uzavřela, proto jí také nevznikl nárok na příspěvek. Navíc příspěvek na penzijní připojištění hradí žalovaná na příslušný fond uvedený ve smlouvě o penzijním připojištění, a nikoliv k rukám zaměstnance.

7. V souladu s ustanovením § 66 zákoníku práce, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

8. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Žalobkyně byla v pracovním poměru na dobu určitou k žalované, kam nastoupila na základě inzerátu, ve kterém nabízela žalovaná příležitost (nejen) pro studenty s pokročilou znalostí práce v Microsoft Excel, rozsah projektu na cca 20-30 pracovních dnů (viz nabídka žalované).

10. Účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, dle které byla žalobkyně přijata na pozici administrátor s nástupcem do práce dne [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. I když je v pracovní smlouvě pod bodem II/2 sjednána zkušební doba v délce 3 měsíců, toto ujednání je neplatné dle ustanovení § 35 odst. 5 zákoníku práce, dle kterého, zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Pracovní poměr byl sice sjednán do [datum], avšak dne [datum] byl prodloužen do [datum] a dále dne [datum] byl prodloužen do [datum] (viz pracovní smlouva ze dne [datum], včetně dohod o změně pracovní smlouvy).

11. Na základě inzerátu žalované, která hledala nákupčí, byla mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva dne [datum], v souladu se kterou, začala pracovat žalobkyně pro žalovanou ode dne [datum] na pozici nákupčí. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíců (viz pracovní smlouva ze dne [datum]). Žalobkyně také obdržela dne [datum] mzdový výměr odpovídající pozici nákupčí a to od [datum] na částku 30 000 Kč (zkušební doba) a od [datum] na částku 33 000 Kč (viz mzdový výměr ze dne [datum]).

12. Zrušení pracovního poměru ke dni [datum], převzala žalobkyně dne [datum] (viz zrušení pracovního poměru ve zkušební době). Žalovaná vyhotovila potvrzení o zaměstnání – zápočtový list, ve kterém žalovaná potvrzuje, že žalobkyně byla v pracovním poměru k žalované ve dnech [datum] až [datum] (viz zápočtový list).

13. V e-mailové korespondenci žalobkyně namítá, že měla převzít práci paní [příjmení] a pak i pana [jméno]. Objednávku dne 17. 6. měla dle jejího názoru zadat na dlouhodobý majetek, ale paní [příjmení] jí řekla, že to má dát pod režijní materiál, za což nechtěla nést odpovědnost. Bylo jí odpovězeno, že na správném účtování bdí finanční oddělení. Žalovaná žalobkyni sdělila, že pravděpodobný výdělek byl vypočten správně a zkušební doba byla sjednána dle zákona. Žalobkyně také zaslala žalované e-mailovou zprávu, ve které uvádí, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době posoudí soud. Na dalším zaměstnávání žalobkyně netrvá. Namítá však, že výpočet pravděpodobného výdělku není správný, protože neodpovídá mzdovému výměru a dalším složkám dle vnitřního mzdového předpisu (viz e-mailová korespondence ze dnů [datum] až [datum]).

14. U žalované platí mzdový předpis [anonymizováno] [číslo], který je účinný od 21. 6. 2021. Mzda je rozdělená na základní (tzv. pevnou) mzdu, která je nárokovou složkou celkové mzdy a dále na variabilní mzdu, která je nenárokovou částí mzdy a je vyplácena na základě splnění kritérií. O její výplatě rozhoduje vedoucí pracovník. V nadstandardních zaměstnaneckých výhodách je mimo jiné uvedena i odměna za odpracování plného fondu pracovní doby, a to za měsíc, za který zaměstnanec odpracuje plný měsíční fond, činí odměna 800 Kč (viz mzdový předpis žalované). Žalobkyně však odpracovala pouze 5 pracovních dnů od [datum] do [datum].

15. V doplnění žaloby si žalobkyně ke hrubé mzdě, sjednané ve mzdovém předpisu, připočetla částku 800 Kč za odpracování plného fondu pracovní doby. Podmínku odpracování plného fondu pracovní doby však nesplnila. Také žalobkyně požadovala příspěvek na penzijní připojištění, ale nedoložila, že by smlouvu o penzijním pojištění předložila žalované.

16. Byly také doloženy mzdové listy žalobkyně za období únor až květen 2022, kdy u žalované vykonávala práci administrátora.

17. Z výplatního lístku žalobkyně [číslo] za období [číslo] bylo zjištěno, že pracovní fond v měsíci měl 22 dnů, žalovaná však odpracovala pouze 5 dnů, což činí 40 hodin. Mzda byla vypočtena z tarifu 30 000 Kč. K výplatě jí byla zaslána na účet částka 6 985 Kč (viz výplatní lístek za červen 2022).

18. Dne [datum] bylo vydáno potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, ve kterém je uvedena doba trvání pracovního poměru od [datum] do [datum]. Průměrný čistý měsíční výdělek zjištěný podle platných právních předpisů činí 24 501 Kč (viz potvrzení zaměstnavatele).

19. Žalobkyně podala dne [datum] podnět Oblastnímu inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj se sídlem v Brně pro porušování právních předpisů u žalované. OI práce sděluje, že kontrola bude provedena a žalobkyni bude zaslán výsledek kontroly (viz oznámení o přijetí podnětu ze dne [datum]).

20. Informace o výsledku kontroly byly sepsány dne [datum] a je v ní uvedeno, že první pracovní smlouva byla se žalobkyní uzavřena dne [datum] na dobu určitou do [datum]. Vzhledem k tomu, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané pracovní doby, byla tato zkušební doba sjednána neplatně.

21. Žalovaná doložila roční výpis z účtu penzijního připojištění za rok 2021, avšak nedoložila, že by smlouvu o penzijním připojištění předložila žalované.

22. Dne [datum] je datován popis funkčního místa nákupčí pro žalobkyni, ve kterém je uvedena hlavní činnosti: nákupčí zajišťuje prostřednictvím různých komunikačních toků, včetně manipulace s elektronickými objednávkovými a skladovými systémy kompletní organizaci, časové plánování a realizaci nákupu zboží při optimálním zajištění skladových zásob v obchodu v souladu s podporovanou obchodní strategií (popis funkčního místa). Tento popis místa je podepsán pouze [jméno] [příjmení], jako odpovědným nadřízeným.

23. Žalobkyně poukázala, že z přehledu docházky za měsíce květen 2022 a červen 2022 vyplývá, že má stejné osobní číslo a pracoviště 500 – Engineering – vedení úseku (viz výkaz docházky). Pracovní smlouva ze dne [datum] však dokladuje, že žalobkyně byla od [datum] přijata na funkci administrátor a tuto skutečnost potvrdili oba účastníci. Od [datum] byla přijata na funkci nákupčí, jak dokladuje pracovní smlouvy ze dne [datum]. Také svědkyně [příjmení] potvrdila, že do května pracovala žalobkyně úplně jinde.

24. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj provedl dne [datum] kontrolu u žalované, jejímž předmětem bylo dodržování povinností vymezených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů se zaměřením zejména na povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Výsledkem šetření bylo, že žalovaná sjednala se žalobkyní dne [datum] (den nástupu do práce [datum]) neplatně zkušební dobu (viz Protokol o kontrole). Ovšem tento pracovní poměr není předmětem tohoto soudního řízení.

25. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], po poučení o následcích křivé výpovědi, personální manager žalované, soudu potvrdila, že žalobkyně reagovala na inzerát, který byl vyvěšen na stránkách„ Jobs“. Tehdy to bylo zamýšleno jako jednorázový úkol typu brigáda, takto bylo i popsáno. Náplní práce žalobkyně bylo, že v podstatě si načetla v té tabulce, jaký je tam ten čas uvedený, protože od toho se odvíjí i to, kolik žalovaná je schopna vyrobit. Žalobkyně si vzala stopky, šla ke stroji a ověřila si stopkami, jestli je to v tabulce správně napsané. Mělo se jednat o uzavření dohody mimo pracovní poměr, ale žalobkyně naléhala, že by potřebovala pracovní smlouvu, protože byla už dlouho nezaměstnaná a přišla by o nějaký nárok na podporu z Úřadu práce. Proto jí žalovaná vyhověla. Protože práce nebyla hotová, pracovní poměr se prodlužoval, poté skončil uplynutím doby [datum].

26. Na pozici nákupčí probíhalo výběrové řízení, uvedla svědkyně. Žalovaná měla několik uchazečů a přihlásila se také žalobkyně. V té době byla jediným uchazečem, protože vybraná uchazečka zůstala po úpravě pracovních podmínek u stávajícího zaměstnavatele. Proto byla dána šance žalobkyni. Sice žalobkyně neměla zkušenosti s tímto nákupem, ale žalovaná si řekla, že běžný středoškolák je schopen se poměrně rychle zaučit. Na nákupu byli původně 3 lidé, pak odešla paní [příjmení]. Její místo zůstalo neobsazené, vypadalo to, že ve dvou se to dá zvládnout, ale pak dal výpověď pan [příjmení] a bylo jasné, že jeden nákupčí to nezvládne, proto bylo vyhlášeno výběrové řízení. Po tuto dobu ty nejjednodušší věci, které souvisí s nákupem, vykonávala paní [příjmení], která spadala pod svědkyni a měla pozici administrativní pracovník. Je logické, že člověku, který nemá žádnou praxi, se dává při zaučování to nejjednodušší, co může být. Proto ji zaučovala paní [příjmení]. Až by se žalobkyně zaučila na tom jednodušším, zaučil by ji pan [jméno] – druhý nákupčí. U žalované je práce nákupčí rovnoměrně rozdělena mezi dva lidi. Na místo nákupčí byla nyní převedena paní [příjmení].

27. Svědkyně má informace, že již od druhého dne, kdy žalobkyně pracovala na pozici nákupčí, přišla za ní paní [příjmení] a říkala, že žalobkyně odmítá práci, že říká,„ že to dělat nebude, toto mě moc nezajímá“. Už třetí den si zavolala žalobkyně svého nadřízeného na nějakou schůzku, kde říkala, že takto dělat nebude, že toto se jí nelíbí. Nadřízeným byl pan [jméno] [příjmení]. Při nástupu byla žalobkyně proškolena o BOZP. Pokud se týká zjištění výdělku, do systému zadává informace mzdová účetní. Paní [příjmení] ukončila pracovní poměr k žalované z důvodu uplynutí doby, na kterou byl sjednán. Místo, které vykonávala paní [příjmení] bylo zrušeno a její práce byla rozdělena mezi další zaměstnance. Bylo to rozhodnutí svědkyně a pana [příjmení].

28. Svědkyně uvedla, že pozice nákupčí v žádném případě nic neúčtuje. Nákupčí v podstatě objednává na základě objednacího návrhu, který je podepsaným nějakým manažerem, nebo ředitelem, nebo jednatelem společnosti, podle schvalovací matice, která je rozlišená podle objemu těch finančních prostředků, které se týkají finančních prostředků podle objednávky. Až zboží dojde, je k tomu nějaká dokumentace, faktura, která přijde buď rovnou do účtárny, nebo na e-mailovou adresu žalované a faktura je rovnou předána na účetní oddělení, kde jsou tři účetní, finanční manager a kontrolor. Nákupčí nemá žádné povědomí o účtování, o účetnictví, o nějakých daňových věcech a ani to není třeba. Paní [příjmení] nikdy nebyla nákupčí, dělala jenom nějaké jednoduché úkony. Náplní nákupčí nikdy nebyla povinnost něco zavádět do účetních tabulek. Toto je práce účtárny, nákupčí o ničem neúčtuje.

29. Námitka žalobkyně, že žalovaná nezajistila u některých zaměstnanců vstupní lékařskou prohlídku, je pro rozhodnutí dané věci právně irelevantní.

30. Svědkyně [jméno] [příjmení], po poučení o následcích křivé výpovědi, uvedla, že do června, či července byla zaměstnaná u žalované na pozici administrativní pracovnice. Se žalobkyní se setkala možná někdy v březnu, už si to nepamatuje. Do funkce nákupčí moc nezasahovala, jen občas vypomohla kolegům. Funkci nákupčí vykonával pan [příjmení] a pan [příjmení ], jehož příjmení si nepamatuje. Pan [příjmení ] odešel měsíc předtím, než skončila svědkyně. Žalobkyni zaučovala svědkyně asi měsíc. Co dělala žalobkyně u žalované na základě její první pracovní smlouvy svědkyně netuší, byla na druhé straně chodby a vůbec nepřišly do styku. Na základě druhé pracovní smlouvy měla vykonávat práci jako svědkyně, což byly objednávky, faktury, až k objednávání kávy do kávovaru, mléka, když bylo potřeba i opravu. Podle svědkyně nastoupila žalobkyně s myšlenkou, že bude komunikovat se zahraničím, ale náplň práce svědkyně byla jiná, než žalobkyně očekávala, protože svědkyně objednávala jen kávu a takové věci.

31. Žalobkyně vykonávala pro žalovanou na základě smlouvy ze dne [datum] práci administrátora. V této smlouvě byla sjednána sice zkušební doba, avšak neplatně, což potvrdil i inspektorát práce. Pracovní poměr byl ukončen uplynutím doby dne [datum]. Na základě výběrového řízení nastoupila žalobkyně do pracovního poměru k žalované na pozici nákupčí, a to na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. V pracovní smlouvě ze dne [datum] byla sjednána zkušební doba, neboť je logické umožnit zaměstnavateli i zaměstnanci, aby si ověřili, zda podmínky výkonu práce v pracovním poměru naplní očekávání, se kterým do tohoto pracovního vztahu vstupují.

32. Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, který dává možnost jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci náležitě zvážit a posoudit, zda mají zájem na dalším trvání pracovního poměru. Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby si účastníci pracovního poměru až do jejího uplynutí prakticky ověřili („ vyzkoušeli“), zda jejich pracovní poměr odpovídá tomu, s čím do něho vstupovali, tedy zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností a splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce, a na druhé straně, zda zaměstnanci vyhovují druh práce, místo výkonu práce, mzdové (platové) nebo jiné pracovní podmínky. Během zkušební doby mohou oba účastníci pracovního poměru kdykoliv (z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu) zrušit pracovní poměr podle ustanovení § 66 zákoníku práce, jakmile zjistí, že neodpovídá jejich očekávání (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1755/2016).

33. Na základě provedených důkazů a po jejich zhodnocení, a to jednotlivě i v jejich souvislostech, dospěl soud k těmto právním závěrům: pracovní poměr žalobkyně k žalované vznikl dnem [datum] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a to na pozici nákupčí. Ukončen byl ve zkušební době dnem [datum].

34. V účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že objednávky jiných věcí, režijního materiálu jako ano, ale neví, proč by žalovaná chtěla, aby za to převzala odpovědnost, když nemá ani tu kvalifikaci. Žalobkyně, právě z toho důvodu, že neměla kvalifikaci, tak měla vykonávat práce od těch nejjednodušších, což za situace, kdy u žalované zůstal pouze jeden nákupčí, vykonávala paní [příjmení], která měla žalobkyni zaučit. Paní [příjmení] pro žalovanou nakupovala kávu, cukr apod., jak sama uvedla ve svědecké výpovědi. Žalobkyně potvrdila, že práce byla jiná, předtím se s tímto nesetkala.

35. Zkušební doba byla sjednána řádně a také pracovní poměr žalovaná ukončila v souladu se zákonným ujednáním. Zkušební dobu lze platně sjednat i v případě, že zaměstnanec vykonával dříve práci u téhož zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a nyní tutéž práci vykonává na základě pracovní smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 2.2017, sp. zn. 21 Cdo 3480/2016). Tím spíše je namístě sjednání zkušební doby u pracovního poměru, kdy žalobkyně nastupovala na zcela odlišnou pracovní pozici, než vykonávala dříve, a navíc šlo o přerušení pracovního poměru. První pracovní poměr byl ukončen uplynutím doby, na kterou byl sjednán a to dne [datum] a nový pracovní poměr byl sjednán na základě výběrového řízení dne [datum]. Jednalo se o pracovní pozici, kterou žalobkyně neznala, což sama potvrdila ve své výpovědi.

36. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žalované smlouvu o penzijním připojištění, jak sama potvrdila v účastnické výpovědi, nevznikl jí nárok na příspěvek od zaměstnavatele, který by navíc ani nemohl být hrazen k rukám žalobkyně.

37. Výdělek žalobkyně byl vypočten řádně, neboť do něj nelze započíst negarantovanou částku 800 Kč za situace, kdy žalobkyně neodpracovala za měsíc celý fond pracovní doby.

38. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že zkušební doba v pracovní smlouvě ze dne [datum] byla sjednána řádně a také řádně ve zkušební době byl pracovní poměr ukončen.

39. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že návrh žalobkyně není důvodný, jak je shora podrobně rozvedeno.

40. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle § 12 odst. 3 v návaznosti na § 9 odst. 1 a 3 a dále § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 6 hlavních úkonů po 5.500 Kč (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, další porada s klientem přesahující hodinu, účast na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), 6x RP po 300 Kč Hlavní úkon počítán dle § 12 z tarifní hodnoty 109 780 Kč (35 000 Kč neplatnost skončení pracovního poměru, požadovaných částek 61 600 Kč, 3 180 Kč a 10 000 Kč za opravu potvrzení zaměstnavatele, celkem tedy 109 780 Kč)

41. Pokud se týká dalších požadovaných úkonů, a to vyjádření ze dne [datum] a [datum], náklady řízení nebyly přiznány, protože vyjádření nejsou v meritu věci. Vyjádření ze dne [datum] obsahuje pouze návrh na výslech dvou svědkyň a přílohou vyjádření ze dne [datum] jsou důkazy, které mohly být předloženy hned u prvního jednání.

42. Dále byla přiznána 30x ½ hodina ztráty času za cestu k jednáním u procesního soudu v celkové výši 3 000 Kč Náklady řízení advokáta za hlavní úkony, RP a ztrátu času činí 37 800 Kč.

43. Zástupce žalované sice ve vyúčtování nákladů řízení požadoval přiznání DPH, ale nedoložil registraci, bez které DPH přiznat nelze.

44. Rovněž bylo přiznáno cestovné k jednání u procesního soudu [obec] – [obec] a zpět dne [datum], dne [datum] a dne [datum] osobním vozem BMW, [registrační značka], (vždy 486 Km, při průměrné spotřebě 9,5 l [číslo] km, ceně benzínu 44,50 Kč l a sazbě 4,70 Kč km v roce 2022 a ceně benzínu 41,20 Kč l a sazbě 5,20 Kč km v roce 2023). Cestovné celkem činí 13 197 Kč (4 339 Kč + 4 429 Kč + 4 429 Kč).

45. Náklady řízení celkem činí 50 997 Kč a byly přiznány k rukám zástupce.

46. Lhůta k placení je stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.