7 C 285/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 9.230,92 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.230,92 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 9.230,92 Kč od 7. 10. 2020 do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 18.733,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Po právní moci rozsudku bude žalovanému vrácen přeplatek na soudním poplatku za odvolání ve výši 1.468 Kč.</b> 1. Návrhem ze dne 11. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49.356 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 10.040,53 Kč za období od [datum] do [datum] a dále zákonného úroku z prodlení 9 % z částky 49.356 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o obchodním zastoupení, kterou se žalovaný zavázal vyvíjet pro žalobkyni činnost spočívající v provádění přípravných prací směřujících k uzavírání obchodů. Žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky smlouvy, když nedosáhl minimálních obchodních cílů dle vnitřních předpisů. Žalobkyně od smlouvy odstoupila přípisem ze dne [datum]. Dle smlouvy vznikl odstoupením žalobkyni nárok na vrácení odměny, která byla žalovanému vyplacena v souvislosti s jeho zprostředkovatelskou činností, ze smluv které byly prostřednictvím žalovaného zprostředkovány, a které byly následně ukončeny ještě před uplynutím stanovené doby tzv. "ručení za storno". Na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, jako přijatého plnění z právního důvodu, který odpadl. Žalobkyně toto bezdůvodné obohacení vyčíslila k [datum] částkou 56.356 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil před podáním žaloby celkem 7.000 Kč, a to dne [datum] splátku 1.000 Kč, dne [datum] splátku 1.000 Kč, dne [datum] splátku 1.000 Kč, dne [datum] splátku 1.000 Kč, dne [datum] splátku 1.000 Kč, dne [datum] splátku 1.000 Kč a dne [datum] splátku 1.000 Kč Tyto platby byly započteny žalobkyní na dlužnou jistinu, která tak ke dni podání žaloby činila 49.356 Kč. Dále požadovala žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10.040,53 Kč, za období od [datum] do [datum] (vypočteného vždy z dlužné jistiny s přihlédnutím k jednotlivým splátkám uhrazeným žalovaným za uvedené období) a dále zákonného úroku z prodlení 9 % ročně z částky 49.356 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne [datum], na kterou žalovaný nereagoval.

3. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor, ve kterém uvedl, že dluh splácel dle svých možností od února 2020 a dne 5. 10. 2020 dluh doplatil zcela. Žalovaný proti důvodu a celkové výši nároku žalobkyně ničeho nenamítal. V odporu navrhl, aby soud rozhodl o možnosti úhrady úroků z prodlení ve splátkách a nepřiznání náhrady nákladů řízení v plné výši, neboť dle něho tyto nejsou důvodné.

4. Žalobkyně v reakci na odpor žalovaného doplnila žalobní tvrzení tak, že žalovaný zaplatil po podání žaloby dne [datum] částku 1.000 Kč a dále dne [datum] částku 50.000 Kč. Platbu 51.000 Kč započetla žalobkyně na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požadovaný ve výši 10.040,53 Kč (za období od [datum] do [datum]), který tak byl uhrazen zcela a dále částečně na požadovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum], který k datu [datum] kapitalizovala částkou 834,39 Kč. Po takto provedeném započtení byla zbylá část (51.000 Kč minus 10.040,53 Kč minus 834,39 Kč) tj. částka 40.125,08 Kč započtena na úhradu jistiny. Po tomto započtení činila dlužná jistina 9.230,92 Kč. Žalobkyně tedy vzala žalobu v příslušném rozsahu zpět a požadovala nadále zaplacení dlužné jistiny 9.230,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9.230,92 Kč od [datum] do zaplacení.

5. Výrokem I. rozsudku pro uznání Okresního soudu ve Vyškově č. j. 7 C 285/2020-49 ze dne 18. 3. 2021 rozhodl soud o zpětvzetí žaloby žalobkyní a řízení zastavil v rozsahu jistiny 40.125,08 Kč, dále pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10.040,53 Kč a pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 834,39 Kč. Výrok I. o částečném zastavení řízení nabyl právní moci dne 8. 4. 2021.

6. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 74 Co 89/2021-74 ze dne 17. srpna 2021, který nabyl právní moci dne 6. 9. 2021, byl rozsudek č. j. 7 C 285/2020-49 ze dne 18. 3. 2021 ve výrocích II. a III. změněn tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.

7. Soud tedy v dané věci pokračoval pro předmět řízení, který nebyl dotčen zpětvzetím žaloby a zastavením řízení, tedy pro částku dlužné jistiny 9.230,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9.230,92 Kč od 7. 10. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

8. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

9. Podle ustanovené § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

10. Na základě předložených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný jako podnikatel v oboru zprostředkování obchodu a služeb uzavřel se žalobkyní dne 1. 9. 2016 smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které žalovaný za sjednanou provizi poskytoval žalobkyni odborné činnosti zprostředkovatele spočívající ve vyhledávání potenciálních klientů a směřující k uzavírání smluv v rámci pojistných produktů poskytovaných žalobkyní. Jelikož žalovaný porušil podmínky smlouvy dle článku XIX odst. 3 písm. c), když nedosáhl minimálních obchodních cílů (obchodního plánu), stanoveného žalobkyni vnitřními předpisy, žalobkyně od smlouvy odstoupila přípisem ze dne [datum]. Žalovaný uvedené žalobní tvrzení žalobkyně nezpochybnil, k důvodům ukončení smlouvy se nevyjádřil. Dle článku čl. XV. odst. 13 Smlouvy nárok na vrácení vyplacené provize či speciální provize, tzv. stornované provize nebo její části, trvají také po ukončení této smlouvy. Žalobkyni vznikl v souladu se smlouvou nárok na vrácení odměny vyplacené žalovanému, a to odměny (provize) ze smluv, které byly zprostředkovány žalovaným a byly následně ukončeny ještě před uplynutím smluvně sjednané doby tzv. ručení za storno, a to do dvou let po skončení smlouvy o obchodním zastoupení. Celková výše takto nárokované odměny byla žalobkyní vyčíslena ve výši 56.356 Kč. Žalovaný proti důvodu a výši uplatněného nároku nevznesl žádné připomínky. Naopak ještě před podáním žaloby začal na svůj dluh plnit.

11. Dle ustanovení § 2005 odst. 1 a 2, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

12. Dle ustanovení § 1932 odst. 1 občanského zákoníku má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

14. Soud má za prokázané, že žalobkyni vznikl nárok na vrácení části odměny vyplacené žalovanému za jeho zprostředkovatelskou činnost po skončení smluvního vztahu ze smlouvy o obchodním zastoupení, a to v souladu s uzavřenou smlouvou. Celková výše nároku činí 56.356 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 58.000 Kč. Z předložených potvrzení o platbě vyplývá, že žalovaný nijak neupřesnil, na co plní (jistinu či úrok z prodlení) – neprojevil tedy jinou vůli ve smyslu § 1932 občanského zákoníku a žalobkyně tedy zcela v souladu se zákonnou úpravou započetla plnění dlužníka nejprve na zákonný úrok z prodlení a po té na jistinu. Za situace, kdy žalovaný na svůj dluh plnil před i po podání žaloby a v rámci své obrany nijak nebrojil proti právnímu důvodu ani původní výši dluhu, shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny ve výši 9.230,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 9% ročně od 7. 10. 2020 do zaplacení důvodný a žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

15. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu. Soud vyhověl návrhu žalovaného na úhradu dlužné částky ve splátkách, s tímto postupem vyslovila žalobkyně souhlas. Soud stanovil výši splátky na 1.000 Kč, přičemž tuto částku shledává jakou minimální a přiměřenou možnostem žalovaného. Při takto stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu v přiměřené době a žalovaný tak nebude nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaný bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou, bez dalšího. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku včetně zákonného úroku z prodlení, který narůstá k dlužné částce až do jejího úplného zaplacení.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, když k částečnému zastavení řízení došlo pro chování žalovaného, který na svůj dluh plnil po podání žaloby (žaloba byla v plné výši podána důvodně). Pohledem konečného úspěchu ve věci pak soud nahlíží i na náklady vzniklé účastníkům v rámci odvolacího řízení.

17. Soud k námitce žalovaného konstatuje, že neshledal žádné důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, když má za prokázané, že předžalobní výzva ze dne 22. 7. 2020 (jako podmínka pro přiznání náhrady nákladů řízení v souladu s ustanovení §142a o.s.ř.) byla žalobkyní zaslána na adresu bydliště žalovaného totožnou se sídlem podnikání žalovaného, a to dne 22. 7. 2020, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb [právnická osoba]

18. Stejně tak neshledal soud jako důvodnou ani námitku žalovaného ohledně výše požadovaných nákladů řízení. Sazba za jeden úkon právní služby odpovídá zcela příslušným ustanovením vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (advokátní tarif). Pro úplnost soud konstatuje, že ujednání o„ snížené“ odměně, jež zavádí advokátní tarif v ustanovení §14b pro tzv. formulářové žaloby, na uvedenou věc aplikovat nelze. Žaloba sice byla žalobkyní podána na formuláři pro vydání elektronického platebního rozkazu, což se ve výsledku projevilo na nižším soudním poplatku, nicméně zde chybí naplnění podmínky uplatnění návrhu„ opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“.

19. Soud zcela v souladu se zákonnou úpravou proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva žalobkyně. Náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.975 Kč dle položky 2 bod 1, písmeno c) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení 16.758,50 Kč – odměna za zastoupení advokátem dle § 7 advokátního tarifu za úkony právní služby dle §11 odstavec 1, písm. a) a d) advokátního tarifu z tarifní hodnoty věci 49.356 Kč - příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, sepis zpětvzetí žaloby v hodnotě 3 x 3.100 Kč, za úkon právní služby dle §11 odstavec 2, písm. h) advokátního tarifu z tarifní hodnoty věci 49.356 Kč jednoduchá výzva k plnění 1 x 1.550 Kč, dále za úkon dle §11 odstavec 1, písm. k advokátního tarifu z tarifní hodnoty věci 9.230,92 Kč - sepis vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného ze dne 25. 6. 2021 1 x 1.500 Kč, paušální náhradě hotových výdajů 5 × 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a 2.908,50 Kč náhradě za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu ve splátkách, shodně s jistinou dluhu.

20. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 549/1191 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Žalovaný na základě výzvy soudu zaplatila dne 20. 5. 2021 na účet soudu poplatek za podané odvolání ve výši 2.468 Kč. Předmětem odvolacího řízení bylo zaplacení částky 9.230,92 Kč (nikoli 49.356 Kč). Soudní poplatek s ohledem na předmět odvolacího řízení činí 1.000 Kč. Žalovaný tedy na soudním poplatku zaplatil více, ačkoli k tomu nebyl povinen, soud proto rozhodl o vrácení přeplatku 1.468 Kč.